Orientální „Macondo“
Berti, Eduardo: Smyšlená zem

Orientální „Macondo“

V příběhu o dospívající Ling a její krásné kamarádce Siao Mej nás argentinský spisovatel Eduardo Berti zavede do Číny na počátku minulého století. Nabízí netradiční výlet do světa řízeného pověrčivostí a staletými rituály, za poznáním čínské kultury, mýtů a tradic.

Do rukou českého čtenáře se dostává román Smyšlená zem argentinského spisovatele Eduarda Bertiho. Autor, žijící v Madridu a Bordeaux, má za sebou řadu ocenění a nominací, za zmínku stojí například nominace na cenu Herralde za knihu Todos los Funes (Všichni Funesové, 2004). Výjimkou není ani Smyšlená zem, román, který získal cenu Las Américas, udělovanou latinskoamerickým autorům na Festivalu slova (Festival de la Palabra) v Portoriku od roku 2011.

Už obálka knihy v českém vydání napoví, kde se děj románu Smyšlená země bude odehrávat. Berti zasazuje příběh do Číny 30. let 20. století. Vyhýbá se však převratným událostem, k nimž na začátku století v Číně došlo, a po vzoru španělského spisovatele Miguela de Unamuna se spíše zaměřuje na popis života jedné obyčejné rodiny. Vypravěčkou je nejmladší dcera Ling, třináctiletá dívka, která postupně objevuje samu sebe i okolní svět.

Začátek příběhu dává čtenáři jisté vodítko o tématech, která budou v románu stěžejní – dívčina rodina na Nový rok uctívá světlo čchu-i vynášením starých knih, ubrusů a matrací a je v netrpělivém očekávání příjezdu Ku Siao-kanga, otcova přítele, s nímž otec Ling zamýšlí domluvit svatbu svého syna. To vše po smrti babičky. Kolem lásky a smrti se točí celý příběh, zasazený do poetického vyprávění protkaného starými poučnými příběhy a pro Evropany neobvyklými zvyky. Mrtví jsou součástí všedního dne. Láska často naráží na realitu a končí v domluveném manželství. Nebo tomu bude jinak?

Berti konstruuje fikční svět ovládaný pověrčivostí, přirozené jevy se v něm mísí s nadpřirozenými. Rituály se dodržují podle stanovených regulí, existuje možnost posmrtné svatby, dokonce je možné oddálit smrt pomocí obřadu postoupení roků. Je to svět, ve kterém rodiče rozhodují o sňatcích svých potomků a některým dívkám se v útlém věku ještě pořád obvazují nohy. Ling vyrůstá s příběhy o strašidlech z babiččiných knih a její život je pevně veden rodiči. Jednoho dne se však seznámí s krásnou Siao Mej, dcerou slepého prodavače okrasného ptactva, a její náhled na život a svět se začne měnit.

Po formální stránce je vyprávění lineární, Ling se občas uchyluje k vyjadřování svých postojů a prožitků a příběh je tak obohacen pohledem dospívající ženy. Hlavní důraz je však kladen na přítomnost daného okamžiku. Zajímavým aspektem je fakt, že Ling nikoho ze své rodiny nenazývá jménem, ke svým rodinným příslušníkům se obrací jako k matce, otci, bratrovi. Všechny ostatní postavy, od služky v domácnosti po blízké přátele babičky ale jméno mají, a podle Siao Mej se dokonce jmenuje i první část románu. Pravé jméno samotné Ling se čtenář nikdy nedozví, je to pouze přezdívka, kterou jí nevědomky přisoudí právě Siao Mej. Toto pojmenování pak hraje roli v utváření její identity.

Nicméně je nutno přiznat, že příběh má jednoduchou zápletku, často působí naivně a rozuzlení se dá vytušit. Přesto může být obohacující díky náhledu do kultury, mýtů a tradic Číny. Na dotaz, co to opravdová láska je a co nám ji znemožňuje prožít, jak hlásá zadní obálka románu, mohou čtenáři hledat odpověď v životním příběhu Ling anebo se ji snažit vystopovat v babiččiných tajuplných příbězích. Čas na to mají až do návštěvy oné smyšlené země...

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Jan Machej, Runa, Praha, 2015, 200 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

60%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

jan m.,

Kdo v této či jiné knize hledá zápletku či děj, ať neztrácí čas a raději se projede autobusem...