Povídky polské nobelistky přinášejí témata a motivy, které se na první pohled zdají být nové. Ve skutečnosti je však autorka použila už v minulosti, jen s nimi pracovala méně bizarně. Některé příběhy od čtenáře vyžadují velkou dávku trpělivosti a představivosti. Troufáte si?
MB
Michala Benešová
V neděli 4. října byla ve Varšavě udělena letošní literární cena Nike. Jejím v pořadí již čtyřiadvacátým laureátem se stal – pro některé možná překvapivě – Radek Rak, civilním povoláním veterinář, ale současně autor několika fantastických próz.
Szczepan Twardoch patří k nejčtenějším a neoceňovanějším současným polským prozaikům. Reprezentuje typ literatury, který lze s trochou nadsázky nazvat „mužskou literaturou“.
Román Král Szczepana Twardocha, jednoho z nejčtenějších polských spisovatelů současnosti, nás zavádí do židovského podsvětí předválečné Varšavy, kterým otřásá sílící nacismus a především mu vládne známý boxer Kmotr Kaplica. V ukázce z první poloviny knihy vypravěč vzpomíná na jednu ze stěžejních událostí celého románu – na vraždu jeho otce.
V pátek 29. května zemřel ve věku 67 let polský spisovatel, publicista a fejetonista Jerzy Pilch, jeden z nejoriginálnějších polských prozaiků současnosti, který několik let bojoval s Parkinsonovou nemocí.
Polský reportér Mariusz Szczygieł se ve své poslední knize pustil na tenký led. Abstraktní, obtížně uchopitelné a zároveň frekventované téma pomíjivosti („nebytí“) zpracoval formou reportáží, z nichž mnohé hranice žánru překračují, a navíc formou mnohdy subjektivní, přestože reportáž údajně osobní být nemá. V Polsku takovou podobu reportáže dokáží ocenit – autor za svoji knihu loni získal obě prestižní ceny Nike, od odborné poroty i čtenářů.
Nobelova cena za rok 2018 byla letos – se zpožděním daným loňským skandálem kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii – udělena polské prozaičce Olze Tokarczuk. Co rozhodnutí akademie říká o současné literatuře, o samotné Tokarczuk nebo o ambicích Nobelovy ceny?
Tworki, nejslavnější román ryzího a neopomenutelného polského autora Marka Bieńczyka, dostupný nyní českému čtenáři díky překladu Michaela Alexy, vyšel již před dvaceti lety. Nad jeho kvalitami však žasneme stále, čím dál víc. Proto jsme se Bieńczyka v rozhovoru ptali právě na jeho knihu, na hudebnost v próze, ale také na tajemství, sílu sentimentu a dojetí.
S polskou spisovatelkou a režisérkou Bronkou Nowickou o vyjadřování prostřednictvím slov a obrazů, o pronikavosti dětského pohledu na svět a také o důležitosti emocí obsažených v textu a promlouvajících ke čtenáři.
Scéna, kde se příběh odehrává, je důležitá. Davidova ulice na jeruzalémském Starém městě, uzoučká a zastíněná, téměř na hranici mezi křesťanskou a arménskou čtvrtí, což už tu dnes nemá žádný význam – Staré město je bezmála celé arabské. Poměrně strmé a kluzké schody vedou od malého náměstíčka hned za Jafskou bránou dolů k Via Dolorosa. Kousek odsud stojí Zeď nářků a za ní posvátná mešita Al-Aksá.
Osud polského prozaika Juliana Stryjkowského je do jisté míry charakteristický pro tu část polsko-židovských autorů, kteří vyrůstali v ortodoxních židovských rodinách, prošli si fascinací nejprve sionismem a posléze komunismem, aby po letech slepé víry (protože „víra“ je v případě Stryjkowského klíčovým slovem) dospěli – dříve či později – k vystřízlivění.
Wiesław Myśliwski je tak trochu postavou z jiného světa či z jiné doby. Již dvakrát získal prestižní polskou literární cenu Nike, přestože publikuje poměrně zřídka (pět románů za posledních více než čtyřicet let) – a především, přestože je mistrem rozsáhlého románového žánru.
Nervozitou nemůže Sabina přes půl noci spát. To se opakuje pokaždé, když má mluvit s ředitelem Barským.
Ústředním motivem knihy polského autora Mirosława Nahacze, kterou pod názvem Čáp a Lola vydalo nakladatelství Dybbuk, jsou „měniče času“. Drogy. Povzbuzovače. Speedy. Bílej, hnědej, jakejkoli… Houbičky z Nahaczovy románové prvotiny Osm čtyři…
Kniha Sylwie Chutnik je rozhodně nevybíravá, jde-li o kritiku tradičního pohledu na polskou historii, ale i současnost. Trochu ve stopách slavného Památníku z Varšavského povstání Mirona Białoszewského chce nabídnout jiný pohled na oficiální historii Polska...
Nakladatelství Fra vydává nejen mladé polské autory, ale letos sáhlo i po textech autora starší generace, v Čechách známého spíše jako autora divadelních her, v roce 1930 narozeného Sławomira Mrożka.
Jacek Dukaj je už řadu let jméno dobře známé zejména čtenářům fantastické literatury.
Jacek Dukaj (nar. 1974) je v Polsku znám především jako originální autor žánru science fiction.
Literatuře ponechme „pěkná“ témata a udržme ji v linii „politické korektnosti“, protože umění nemá být „uměním ulice“. Že tato stereotypní představa platí i v Polsku jen částečně, dokazuje již několik let mladá a nejmladší generace tamních autorů.
Kniha mapuje světové literární dění i jeho českou reflexi.
Olgu Tokarczukovou si zamilovali doma v Polsku, zamilovali si ji i mnozí čeští čtenáři – a zamilovali si ji v brněnském Hostu. Knihu Poslední příběhy vydali před několika týdny.
