AR

Anna Rychnovská

Současné migrační toky směřující do západní Evropy, ale i historická emigrace německé menšiny z Československa – to jsou témata iLiPodcastu, který se tentokrát zaměřil na to, jakým způsobem literatura utváří současnou kolektivní debatu nebo konstruuje historickou paměť.

Druhý do češtiny přeložený román Mieko Kawakami Nebe reaguje na problém školní šikany, v Japonsku velice rozšířený. Pod sociálněkritickým apelem se však skrývá filozofické jádro: je lidská interakce výsledkem náhody, které se ti slabší musí vždy přizpůsobit, anebo je soucit a morálka podmínkou lidství?

Román Slib, první do češtiny přeložená kniha dnes snad neznámějšího jihoafrického autora Damona Galguta, je rodinná sága a zároveň sonda do moderních dějin Jižní Afriky od apartheidu přes naděje o „duhové zemi“ až po současnou, stále silně segregovanou společnost.

Shuggie vyrůstá na skotském sídlišti, kde kvůli reformám premiérky Thatcherové všichni přišli o práci, a stará se o matku-alkoholičku. K tomu se ještě musí potýkat s vlastní homosexuální orientací. Autobiograficky inspirovaný román Douglase Stuarta působivě vykresluje jak Shuggieho zrání, tak nepřikrášlený obraz dělnické třídy.

Současná autorka Kjóko Nakadžima vypráví ve svém románu o Japonsku třicátých a čtyřicátých let v éře silného nacionalismu očima chudé a nevzdělané služebné. Ta sice akceptuje všechny konvence a společenskou hierarchii, ale není schopna odolat milostné náklonnosti ke své paní.

Děti dokážou být mnohem krutější než zoufalí, slepí a životem unavení dospělí, jak v autobiograficky inspirovaném románu ukazuje Margaret Atwoodová. Vypráví o dětství a dospívání v kanadské divočině, ale hlavně na předměstí Toronta v padesátých letech, i o dráze umělkyně, která se mezi množstvím názorových hnutí snaží proklestit si vlastní cestu.

Nejnovější román Sally Rooney, jedné z nejpopulárnějších autorek současnosti, se opět obrací ke generaci mileniálů a reflektuje jejich životy. Postavy pátrají po tom, co ve vztazích zbylo po selhání tradičního manželství, jaký má úkol generace, která se narodila v době, kdy už planeta nemá žádnou šanci, a jak lze vnímat krásu světa skrze každodennost a vulgaritu konzumu.

Cvičení důvěry se pohybuje v několika časových rovinách a nabízí pohled na děj množstvím perspektiv, na něž však není radno se spoléhat. Na první pohled román o lásce dospívajících přechází v hutný příběh o událostech inspirovaných hnutím MeToo. O tom, jak středoškoláci můžou predátory vidět úplně jinak než dospělí a jak je v uměleckém školním prostředí lehké sklouznout od „cvičení důvěry“ ke zneužití důvěry.

V dystopickém románu japonské autorky jsou postavy izolovány od okolního světa a postupně se zbavují věcí i vzpomínek na ně. Totalitní praktiky na ostrově plujícím v prázdném moři nejsou nástrojem ideologické doktríny, ale rovnou se zažírají do genetického kódu obyvatel.

Prozaická prvotina americko-vietnamského básníka Oceana Vuonga reflektuje hned několik závažných témat současnosti a dívá se na historii prizmatem dneška. Pojednává o válce ve Vietnamu, jeho následné emigraci do Spojených států, o vyloučení ze společnosti a ztotožnění se s několika menšinovými identitami. Je to ale především dopis dospívajícího autora-vypravěče matce, která neumí anglicky, a tak si synův text nikdy nepřečte.

Na arktickém severu Finska se zastavil čas. Vzdělání a liberální smýšlení se tady donedávna prosazovaly jen ztěžka, rozvody a homosexualita se pokládaly za něco nenormálního, vládl patriarchát, násilí, autoritáři a krutost. Román popisuje život jedné tamní velké rodiny, ve které mezi sebou starý a nový svět bojují a jejíž každý člen se povahou diametrálně liší od ostatních.