Świetlicki mimo provoz
Świetlicki, Marcin: Nieczynny

Świetlicki mimo provoz

Świetlicki (jak tvrdí i ve výše citovaném odstavci) poměrně věrně následuje poezii, kterou načrtl ve sbírce Czynny do odwolania. Stále jde o verše oproštěné od abstraktního metaforizování, verše plné konkrétních činností, jakoby zmechanizované dnešní dobou. Velký prostor v nich opět dostávají existenciální pocity odcizení, samoty a vyvrženosti na tento svět, ve kterých se jejich autor nepřímo odkazuje na velké polské básníky.

"KONEC. Kniha se jmenuje MIMO PROVOZ, napsal ji hlavně v rozmezí let 2001-2002 Marcin Świetlicki a je sestavena ze čtyřiačtyřiceti přisprostlých písniček, protože i ta předchozí byla sestavena ze čtyřiačtyřiceti přisprostlých písniček, a já si velice vážím minulosti." Těmito slovy končí svoji novou básnickou sbírku Nieczynny guru polského undergroundu, básník, textař a zpěvák formace Świetliki Marcin Świetlicki.

Je otázkou, zdali od poslední sbírky Czynny do odwolania (V provozu do odvolání) došlo k určitému posunu i v jeho tvorbě, nebo jde pouze o slovní sémantickou hříčku. Osobně se přikláním ke druhé tezi, neboť Świetlicki (jak tvrdí i ve výše citovaném odstavci) poměrně věrně následuje poezii, kterou načrtl ve sbírce Czynny do odwolania. Stále jde o verše oproštěné od abstraktního metaforizování, verše plné konkrétních činností, jakoby zmechanizované dnešní dobou. Velký prostor v nich opět dostávají existenciální pocity odcizení, samoty a vyvrženosti na tento svět, ve kterých se jejich autor nepřímo odkazuje na velké polské básníky, jakými byli třeba Rafal Wojaczek nebo Stanislaw Barańczak.

"... ocitl jsem se v lůžku někde uprostřed sebe/ vstal jsem a temnotou šel k oknu/ a okno bylo ve mně uviděl jsem se/ a více už se nechci vidět...," přiznává se Świetlicki a v další básni navazuje myšlenkou ztracené, "špinavé a propité" generace: "Koukněte se na nás: jsme/ staří, pěkní a bohatí./ Koukněte na nás. Ještě že/ jsme neumřeli mladí./ (to se odehrává v tuto chvíli, to je tady, to bude/ růst, nepustí se, to klíčí ve mně/ dávej pozor, protože až mě potkáš/ strachy se posereš a nakazíš se)" (Koukněte)

Nový Świetlicki, jak již bylo řečeno, není úplně nový, a ani už čtenáře tolik nešokuje jako tomu bývalo dříve. Při bližším pohledu lze z jeho veršů dokonce vycítit větší únavu. Je chudý, zatracený, temnou hudbou omotaný (některé tyto básně byly zároveň zhudebněny)... A přesto - stále básník, který pobízí přinejmenším k zamyšlení. Poeta, z jehož tvorby čerpá a na niž navazuje nejeden mladý polský autor.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Lampa i Iskra Boża, Warszawa, 2003.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

M.Janowska-studentka,

chcialabym ta recenzje w jezyku polskim
bardzo prosze o tlumaczenie :)