Španělský prozaik, esejista a básník José Jiménez Lozano se narodil v roce 1930 v obci Langa nedaleko Ávily. Svůj život a tvorbu spojil s Kastilií, žije v malé vesnici Alcazarén nedaleko Valladolidu, stranou jakéhokoli ruchu a „světského“ hemžení, plně oddán pouze své tvorbě.

V esejistice navazuje na autory, kteří zdůrazňují význam existence tří kultur na Pyrenejském poloostrově – židovské, muslimské a křesťanské – pro utváření španělské kulturní identity. Tomuto tématu byla věnovaná například esejistická kniha O Židech, Maurech a konvertitech (Sobre judíos, moriscos y conversoso, 1982) nebo Duchovní průvodce Kastilií (Guía espiritual de Castilla, 1984).

Pokud jde o románovou tvorbu, autor se vyhýbá jakýmkoli módním prozaickým trendům, jeho romány se soustřeďují na duchovní rozměr postav a vždy přinášejí důrazné duchovní a morální poselství.

Do češtiny byla přeložena tři jeho prozaická díla. V roce 1977 vychází v nakladatelství Vyšehrad v překladu Josefa Forbelského nadčasový román Historie jednoho podzimu (Historia de un otoño, 1971). Jde o příběh jeptišek z francouzského kláštera Port-Royalu, postavený na konfliktu moci a zachování duchovní věrnosti poznané pravdě. V roce 1998 byl publikován, rovněž v nakladatelství Vyšehrad, netradičně napsaný román Jan od Kříže (El Mudejarillo, 1992), přinášející jakousi duchovní biografii velkého španělského mystika 16. století. V roce 2001 vychází v nakladatelství Luboš Marek a v překladu Jiřího Kasla román Podobenství a nápovědi Rabiho Izáka ben Jehudy, 1325-1402 (Parábolas y circunloquios de Rabi Isaac ben Jehuda, 1325-1402, 1985). První esejistickou knihou autora, s níž se může český čtenář seznámit, je r. 2006 v témže nakladatelství vydaná kniha Oči ikony (Los ojos del icono, 1988).

José Jiménez Lozano je držitelem několika literárních a novinářských cen (dlouhodobě pracoval v deníku El Norte de Castilla). V roce 2002 mu uděleno nejvyšší ocenění na poli hispánského písemnictví, Cervantesova cena.