Román Vířící bludiště, třetí kniha Adama Fouldse a jeho druhý román, byl nepochybně jednou z událostí roku 2009 v britské literatuře. Kniha mladého prozaika zaujala kritiku, byla vřele přijata čtenáři, Fouldsovi se dostalo chvály od kolegů spisovatelů a v neposlední řadě byla nominována na tolik ceněnou Bookerovu cenu. Fouldsův kolega Julian Barnes dílo komentoval slovy: „Loni mě velice zaujala Fouldsova rozsáhlá báseň Porušený slib, a tak trochu cynicky jsem si říkal, zda po přečtení jeho nové knihy Vířící bludiště nebudu mít nutkání autorovi diskrétně poradit, aby se držel poezie… [jeho nová kniha] však není ,básnický román’, nýbrž román zcela plnokrevný, bohatý svým pochopením šílenství, příčetnosti a oné překrývající se kategorie uprostřed.“ K těmto slovům lze dodat jen velmi málo: Fouldsovi se na velice zhuštěném prostoru podařilo zpracovat několik významných témat: komplikovaný a do značné míry proměnlivý vztah mezi šílenstvím a rozumem na úsvitu industriální viktoriánské éry, proměnu literárního i uměleckého vkusu v první polovině 19. století, proměnu anglického venkova, který během několika málo let zcela změnil podobu, již si držel po staletí a jež tak silně inspirovala anglickou literaturu.

Celý doslov