Druhý díl krátkých raných próz Thomase Bernharda, popisujících skutečnou, propastnou hloubku lidských vztahů, představuje texty, které vyšly roku 1969 v Literárním kolokviu Berlín pod názvem Události. Napsány však byly mnohem dříve, nejspíš už v druhé polovině roku 1959. Vzhledem k tomu, že nakladatelství S. Fischer, kde měly původně vyjít, k nim mělo výhrady, neboť prý nesly stopy improvizace, příliš odvážné metaforiky a podivného obrazu světa, Bernhard je stáhl a poskytl Walteru Höllererovi v Berlíně. K tomuto výboru jsou přiřazeny ještě krátké texty porůznu publikované v časopisech nebo literárních přílohách novin. Autor se v nich projevuje už poměrně kriticky, i když některé z nich nesou ještě stopy jeho prvotního, méně problematického nazírání světa.