
Jeruzalémské sny
Román Jeruzalémské sny Lva a Alexandra Šargordských vypráví o osudech Moška Veselého, který se na počátku minulého století jedné noci rozhodl, že si ze svého štetlu kdesi ve východní Evropě „odskočí“ do Jeruzaléma poprosit Boha o nové kalhoty. Každý ze sousedů toho ihned využije a pošle po něm Bohu vzkaz: Šimon křivý by byl rád zase rovný, Rivka se chce konečně vdát a Boruch sní o slanečkovi a o zubech, kterými by ho jedl.
Román Jeruzalémské sny Lva a Alexandra Šargordských vypráví o osudech Moška Veselého, který se na počátku minulého století jedné noci rozhodl, že si ze svého štetlu kdesi ve východní Evropě „odskočí“ do Jeruzaléma poprosit Boha o nové kalhoty. Každý ze sousedů toho ihned využije a pošle po něm Bohu vzkaz: Šimon křivý by byl rád zase rovný, Rivka se chce konečně vdát a Boruch sní o slanečkovi a o zubech, kterými by ho jedl. Za nějaký čas se přání začnou splňovat. Všichni jsou štastní, kromě Nesji Smutné, která marně čeká na svého muže. Moško Veselý se už však nikdy do Mjastkovky nevrátí.
Tuto pohádkovou až anekdotickou linii střídá vyprávění Moškova vnuka, které přenáší čtenáře do každodennosti konce 20. století. Vypravěč, který má pocit, že ve svém životě ztroskotal, by rád pochopil, odkud čerpal Moško svou dobrou náladu a jak je možné, že byl pořád veselý. Rozhodne se vydat po jeho stopách. Stane se tak poté, co ho dávno mrtvý dědeček navštíví: jedné noci jednoduše přijede na svém oslíku do jeho petrohradského bytu skrze východní zeď. Hrdina se vydá do svatého Města, aby tam pátral po dědečkových osudech.
Nejen v tomto románu, ale také v dalších svých dílech, autoři propojují tradici jidiš literatury (kterou český čtenář zná například díky Isaaku B. Singerovi, antologii Rozinky a Mandle aj.) a klasické i moderní literatury ruské. Jejich knihy však nejsou populární jen v jejich někdejší vlasti a Izraeli, vycházejí také ve Francii (kde mimo jiné získaly první místo v soutěži o nejlepší humoristický román), Americe, Švýcarsku, Kanadě, Pobaltí. Podle jejich děl bylo natočeno několik filmů. Popularitě se těší mimo jiné proto, že celá jejich poetika – humor i jemná melancholie – není spjatá s jednou kulturou, ale je srozumitelná čtenářům z celého světa a je nadčasová. Jak napsal deník Le Monde (Paříž) po vydání francouzské verze tohoto románu: „Kniha bratrů Šargorodských Jeruzalémské sny – to je Chagallův obraz zarámovaný Laurelem a Hardym.“
Úryvek z Jeruzalémských snů vyšel v časopise A2 (2009/17) a časopise Host. Román vyjde letos v nakladatelství Malvern.
Diskuse
Vložit nový příspěvek do diskuse