Porošenko na kolenou
Rudenko, Serhij: Volodymyr Zelenskyj

Porošenko na kolenou

Ukázka z knihy ukrajinského novináře Serhije Rudenka Volodymyr Zelenskyj: muž, který píše dějiny v překladu Petra Ch. Kaliny. Úryvek popisuje začátek předvolebního klání mezi Petrem Porošenkem a Volodymyrem Zelenským, s nímž nikdo jako s prezidentským kandidátem nepočítal. Jak naznačuje název kapitoly, Zelenskyj skutečně dostal Porošenka na kolena, a to nejen metaforicky.

Kdyby Porošenkovi někdo před pár lety řekl, že jeho hlavním konkurentem v prezidentských volbách v roce 2019 bude komik, Petro Oleksijovyč by se podle mého hlasitě rozesmál, tak jak to umí jen on.

Kdo? Vova Zelenskyj? Ten klaun z Kvartalu – a konkurent? To je nesmysl. Porošenko by se podivil ještě víc, kdyby mu řekli, že prohraje drtivým poměrem 73 % ku 25 %.

Tato těžká politická váha byla připravena na boj s Julijí Tymošenko nebo s Jurijem Bojkem, ale ne s Volodymyrem Zelenským. V politice ušel Porošenko dlouhou cestu, a tak dobře věděl, že na Ukrajině se zázraky nedějí. Na politický vrchol stoupal šestnáct let. Členství ve frakci Sociálnědemokratické strany Ukrajiny, spoluúčast při vzniku Strany regionů, pobyt v opozici spolu s Juščenkem, funkce tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany, veřejný spor s Julijí Tymošenko a odvolání z funkce, post ministra zahraničí ve vládě bývalé premiérky a ministra hospodářského rozvoje v Azarovově kabinetu a nakonec prezidentství. Petro Oleksijovyč hrál podle pravidel, která na Ukrajině platila. V roce 2019 je Zelenskyj porušil.

Do konce roku 2018 byl Porošenkův štáb zřejmě přesvědčen, že hlavním konkurentem jejich kandidáta v prezidentských volbách je Julija Tymošenko. Všechny průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že je to právě šéfka strany Vlast, kdo úřadujícímu prezidentovi šlape na paty. Politologové ovšem poukazovali na to, že se na Ukrajině může objevit někdo jako Macron. Poptávka Ukrajinců po nové tváři byla značná. Ovšem sotvakdo si připouštěl, že by se Zelenskyj, který svou předvolební kampaň zahájil 31. prosince 2018, mohl dostat v prezidentských volbách až do finále.

Ale jak tvrdí Roman Bezsmertnyj, Porošenko zaznamenal Zelenského už dávno předtím a věděl, o co jde.

„Už mnohem dřív si spočítal a pochopil, že za tím vězí Kolomojskyj. A po rozhovorech se svým blízkým okolím mohu říct, že výsledek znal už dlouho před tím. Jednotlivé momenty, z nichž se onen výsledek skládal, jsem chápal i já. Ba co víc, můžu prohlásit, že analytické školy, které v ukrajinském státním systému fungují, se obecně podceňují. Dobře vím, že od nich Porošenko dostával předpovědi volebních výsledků, a to i na úrovni jednotlivých regionů. Věděl to. Jiná věc je, že si jako politický matador nemohl dovolit ústup. Probíhaly velmi emotivní rozhovory, kterých se účastnili všichni od šéfa Administrativního oddělení prezidenta Ukrajiny Boryse Ložkina až po členy prezidentské kanceláře. A protože to byli lidé naprosto otevření, už od dětství nakažení bacilem demokracie, například Jurij Lucenko, Ihor Hryniv nebo samotný Borys Ložkin, Porošenko ty informace měl. Všechno věděl a všechno dobře chápal. Ale ta v dobrém slova smyslu politická ‚zvířeckost‘, ten animální instinkt mu nedal šanci to vzdát,“ vyprávěl Bezsmertnyj.

Situaci, do níž se Porošenko dostal, zapříčinilo podle Bezsmertného to, že pátý prezident Ukrajiny držel všechny okolo sebe zkrátka a nedával nikomu možnost růstu. Proto se mu, jak konstatuje Roman, nepodařilo vychovat si nástupce.

Politický konzultant Serhij Hajdaj, který svého času s Porošenkem spolupracoval a v roce 2019 během prezidentských voleb radil ve štábu předsedkyně Vlasti, nyní prohlašuje, že právě týmy Porošenka a Julije Tymošenko byly připraveny rozdat si to mezi sebou o hlavní výhru – křeslo hlavy státu. Dále tvrdí, že Porošenko o svém vítězství dokonce vůbec nepochyboval a že na voliče měl svůj vlastní názor.

„On se domnívá, že volič je prostý člověk, který zkrátka zapomene na to, co mu před jakýmikoliv volbami naslibují. Chce slyšet nějakou lež, volby jsou vlastně takovou soutěží lhářů. Volič pak dá hlas tomu nejtalentovanějšímu a nejtroufalejšímu lháři. A Porošenko hrál právě tuto roli. Jednou mi řekl: ‚Oni si přece přejí, aby z pódia zaznělo to, co chtějí slyšet.‘ A pak – po nás potopa. Ano, voliči na leccos zapomenou, ale zároveň tím vzniká určitý negativní přístup: náš kandidát neplní sliby a je schopen lhát. A Petro Porošenko je s prominutím největší lhář ze všech. Máme ještě v paměti jeho kampaň z roku 2014, která byla velmi útočná a plná lží. ‚Válku ukončím za den, maximálně za dva. Každý bojovník bude dostávat tisícovku a bude pojištěný na dva miliony. Prodám všechna svoje aktiva kromě Pátého kanálu.‘ A co ještě nasliboval? Třeba to, že dolar bude za deset hřiven. Pamatuji si, jak na něj někdo z voličů kdesi pod pódiem zakřičel: ‚Kecáš!‘ A Porošenko na něj ukázal prstem: ‚Tak si to zapiš, bude za deset.‘ Volič se zeptal: ‚Kdy?‘ Odpověď: ‚26. května,‘ tedy v den, kdy jej měli zvolit. On zkrátka nepochopil, že si tím kope hrob. Ale do něj ho nedohnalo jen toto, ale i všechny další okolnosti.

Petro Oleksijovyč byl tedy vždy přesvědčen, že moc v rukou zvolených zástupců slouží k tomu, aby se dotyční mohli obohacovat a stát se zvláštní, nedotknutelnou kastou lidí, kteří tuto moc dokážou zneužít,“ konstatuje Serhij Hajdaj.

Na podobné téma:
Zabužko, Oksana: Muzeum opuštěných tajemství
Zabužko, Oksana: Muzej Pokynutych Sekretiv
Zygar Michail: Všichni muži Kremlu

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Ukázka

Spisovatel:

Kniha:

Serhij Rudenko: Volodymyr Zelenskyj: muž, který píše dějiny. Přel. Petr Ch. Kalina. AM / Kniha Zlín, Praha, 2022, 335 s.

Zařazení článku:

historie

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse