Martina Siwek Macáková

Vzpomínky polské Romky, která byla v osmi letech odvezena do koncentračního tábora, jsou vyprávěny pomocí hutné černobílé kresby prodchnuté laskavostí, kterou má český čtenář spojenou s dětskými knížkami Heleny Zmatlíkové.

Kamarádství, šikana a spletité holčičí vztahy nejsou jen záležitostí lidského světa. Mornštajnová dobrodružství i emoce zdařile převedla do prostředí vodních kapek: i ty musí chodit do školy a čtenáři se díky tomu nenápadně seznámí s koloběhem vody. Osobitý ráz postavám dodávají barevné ilustrace Galiny Miklínové.

Legendy i historická fakta spjatá s obyvateli Faustova domu na pražském Karlově náměstí Stančík s hravostí domýšlí do fantaskních příběhů. Nezastupitelnou roli přitom hraje násilná smrt a tajemný otvor, který opakovaně vzniká ve stropu místnosti, jak v dávných dobách prorokovala bohyně smrti.

Poměrně rozsáhlý komiksový queer román se noří do vztahové meditace. Pomocí pevné černé linky a autentických dialogů plynule a s citem pro detail vykresluje rozcházení a sbližování uvnitř partnerského a rodinného svazku.

Komiks pro děti s kočičím hrdinou Tibblesem přímočaře směřuje k tragikomické pointě. Na pozadí překvapivé až černohumorné ekologické výstrahy je zdařile a nenásilně vykreslena atmosféra mužského vědeckého světa 19. století.

Autobiografický komiks srozumitelně a autenticky vypráví o tom, jaké to je žít v ženském těle a přitom se plně neidentifikovat ani s mužským, ani s ženským genderem. Podrobně a otevřeně líčí také cestu k nazření vlastní asexuality.

Komiks o princezně na útěku je pojat hravě a interaktivně. Čtenáři pomáhají sympatickým hrdinům vymotat se z lesa a z městských uliček. Autor zdařile cituje klasické pohádky a zároveň mění zavedené charaktery tradičních postav.

Nizozemský autor vypráví o klimatu a jeho změnách s umem romanopisce a s nadšením vědce. Díky hravým ilustracím je výklad velmi názorný. Vyprávění začíná v dávné minulosti, vysvětluje jak a proč ke změnám dochází a jak na jejich důsledky naše současná společnost reaguje.

Ilustrátorka vypráví svůj příběh o marné snaze počít dítě pomocí umělého oplodnění s nadhledem a překvapivě vtipně. Vedle vylíčení lékařského procesu a sílícího psychického tlaku tkví síla knihy ve vypointovaných ilustrovaných záznamech absurdních reakcí okolí.

Ludmila Javorová byla v sedmdesátých letech biskupem Felixem M. Davídkem tajně vysvěcena na kněze. Čtenáři se s její osobností mohou seznámit díky emotivnímu a autentickému rozhovoru o kněžství jako poslání, o situaci žen v maskulinní katolické církvi i o bouřlivém zákulisí skryté církve.

Německý román z vesnického prostředí je zdařilá studie svérázných postav, vylíčených velmi plasticky, se všemi jejich rodinnými dramaty a traumaty. Autorka v něm zpracovává zánik starých pořádků a neúprosnou vesnickou logiku. Postupuje však rozvláčně, děj brzdí také množství jmen, je nutné se začíst a ponořit se do trefných obrazů, z nichž povstává melancholická atmosféra.

Čtyři příběhy pro děti v knize Báchrobky se nesou v melancholické přátelské atmosféře, přestože se odehrávají na hřbitovech a na popravišti. Jsou plné slovního humoru a promyšlených detailů, včetně nápadité obálky. Kat nemusí lidem sekat hlavy, pes sežrat všechny kosti, bludička svádět z cesty a kámen má taky právo na názor!

Komiks americké ilustrátorky ukazuje, že zkušenost života s bipolární poruchou lze velmi dobře předat pomocí kresby. Autorka na to jde intimně, informovaně i s humorem.

Sex může posloužit jako lakmusový papírek stavu společnosti. Americká etnografka Kristen R. Ghodseeová ho metaforicky noří do „roztoků“ kapitalismu a socialismu a hledá prvky socialistického zřízení využitelné pro zmenšení nerovností, které vytváří kapitalismus. Ekonomická nezávislost žen se přitom ukazuje jako jedna z odpovědí na otázku: proč mají ženy za socialismu lepší sex?

Hororová čítanka autorské dvojice Jan Nejedlý a Jaromír Plachý ukazuje horor jako nevážný žánr, u kterého se lze i zhusta zasmát. Na své si přijde každý „malý hrůzožrout“. Soubor graduje od strašidelných legrácek k delším hororovým povídkám, z nichž některé svou brutalitou míří spíš na dospělého čtenáře.

Feministky nejsou jednolitá masa, ale individuality. Svůj feminismus prožívá každá jinak, a každá o něm jinak píše. Ovšem tento sborník na roztříštěnosti příspěvků řady hereček a aktivistek jako celek spíše ztrácí. Fungovat bude spíše uvnitř uskupení Girl Up, která za sborníkem stojí.

Jihokorejská společnost nahlíží na matky s dětmi jako na pijavice. S touto a mnoha dalšími nálepkami se v románu o životě třiatřicetileté ženy vyrovnává současná korejská autorka Čo Namdžu. Vedle vlastních zkušeností ho vystavěla také na faktografii. Jádro knihy tvoří trefné popisy každodenního potýkání se s absurditou genderových stereotypů týkající se narození a výchovy potomka a snahy navrátit se do pracovního procesu.

Marek Toman ve své nové knize pro mládež zanechal knihovnici Boženku v cukrárně na Divokém západě a s humorem a parodií sobě vlastní se tentokrát prostřednictvím mladého anglického gentlemana nalodil mezi obávané piráty. Na nečekaném místě chce opět šířit lásku ke knize a příběhům literární klasiky.

Nevšední romantický a křehký příběh o stárnoucích tělech a duších bažících po lásce se vším, co k ní patří, zdařile balancuje na hraně reálného a pohádkového archetypálního příběhu.

Spojení origami a příběhu dalo vzniknout interaktivní knize, ve které je skládání z papíru povýšeno na kouzlení. A protože jsou to kouzla spíše filozofická, i když papírová, mají sílu pohnout srdcem. Jen je škoda, že se záchranářské příběhy nestačí více rozvinout.

Komiks o sexualitě marockých žen a životě ve lži má ambice otevřít řadu otázek ohledně ženských práv, ale až příliš spoléhá jak na přitažlivost tématu, tak na atraktivitu samotného komiksového média. Perspektivní bárku utápí přemíra hovořících postav i odměřené dialogy.

Když se filozof rozhodne napsat knihu pro děti a má dceru talentovanou výtvarnici, nemůžeme se divit, že jejich společné práce upomínají na Alenku v kraji divů a za zrcadlem a Medvídka Pú. Minulost se v knize prolíná se současností, realita s fikcí, vyprávění má spád, spoustu kliček a zákoutí, přitom autor nenechá čtenáře zabloudit. Veverka v příběhu skládá básně a potok mluví. I přes hororovou dějovou linku je to krásný svět.

Zakladatelka blogu Módní peklo vydala knihu o módě – oproti jiným knihám spadajícím do kolonky móda a odívání je uzpůsobena českému prostředí, řadí praxi nad teorii a je psána s kousavým vtipem. Nastudovat si ji ale musíte v pohodlí domova, v kabelce se dost pronese.

Nekorektní dílo pro děti, ve kterém se stařenka ráda hrabe v popelnici a hlavní dějová zápletka je vystavěna na lsti. Vypráví o nepořádné holčičce Marušce a o tom, jak ji její sousedka učila uklízet. V rámci uklízecích lekcí udělala pořádek i ve vztazích v Maruščině rodině – bohužel na to ale šla poněkud složitě.

Ženami v přechodu se zabývá řada odborných textů, jiné se snaží negativní obraz menopauzy narušit a ukázat, že život je krásný i po padesátce. Nizozemská spisovatelka a výtvarnice nakreslila knihu o tom, jak prožívala vlastní menopauzu. Nebyla to procházka růžovou zahradou, spíše emoční tobogán, ve kterém se málem utopila. A čtenářky spolu s ní.

Do dětských let vracejí manažerka Renata Mrázová a ilustrátorka Denisa Prošková třiatřicet českých žen z minulosti a současnosti. Na rozmanitosti jejich povah a dívkami zvolených povolání ukazují (nejen) malým čtenářkám, že mohou být, čím chtějí, ať je jejich temperament jakýkoliv.

Dívka s Aspergerovým syndromem nakreslila komiks o tom, jaké je to žít na planetě Zemi a přitom být jiná než většina jejích obyvatel. Povedlo se jí to s vtipem a citlivostí, živě a srozumitelně.

Pilátová napsala svou druhou knihu o gorilách. Do komorního psychologického příběhu rozpracovala vyprávění ošetřovatele z pražské Zoo Marka Ždánského o gorilím klukovi Pongovi. Příběh se odvíjí z Pongova přesvědčení, že je člověk.

Nikoli moderní pohádka o hrůzu nahánějícím mláděti kura domácího, ale naučná kniha o evoluci pro děti od sedmi let. Navzdory titulu jsou v ní pomocí nádherných vědeckých ilustrací zpopularizována namísto dinosaurů převážně obří prehistorická zvířata typu pozemního lenochoda megatherium.

Autor trilogie Dědečku, vyprávěj zvolil za hrdinu nové knihy o etiketě chlapce, žijícího v Chorvatsku. Ve snových nočních toulkách desetiletý Roko putuje staletími a zeměmi a ve škole pak kamarády učí úctě k autoritám a pravidlům chování. Škoda jen, že někdy působí poněkud nevěrohodně.

Novinářka Alice Horáčková svou posedlost lidskými osudy dokázala skvěle zúročit i jako spisovatelka – vhodnou volbou stylu vyprávění vytvořila velmi plastickou a dynamickou postavu, svéráznou paní, která s vtipem a grácií chrlí historky o svém dětství a mládí v době socialismu a o životě po boku malíře trpícího duševní poruchou.

Paleček je lstivý, Malenka laskavá. Ale i ona zažívá dramatické chvíle. Staronová česká verze Andersenovy pohádky je laskavá a lstivá zároveň. Kombinuje šedesát let staré líbivé ilustrace Marie Fischerové-Kvěchové s dramatizujícími verši Radka Malého.

Na rozdíl od Otesánka ustrnuvšího u hlášky „Mámo, já mám hlad!“ je Maškovo mluvící poleno rozený pábitel. O svém životě, který započalo jako pecka ve švestce, vypráví jednu vtipnou historku za druhou. A sekunduje mu barevné groteskní vyprávění obrazové.

Autorka románu Amerikána píše také čtivé eseje o feminismu, prostoupené pro ni typickým vtipem a nadhledem. Úvahy plné jednoduchých, ale ne hloupých závěrů jsou založeny na vlastní zkušenosti, pocházejí přímo ze života. A tam také naleznou uplatnění.

Tvůrci rozsáhlé dětské knihy Neboj, neboj! ukazují hravou a vtipnou formou, že strach je náš přítel. Zevrubná kniha o strachu je sympaticky pestrá a stylově různorodá, množství neohraničených obrázků na bílém podkladě však způsobuje dojem jisté roztříštěnosti.

Kráva je fialová a triko vyrostlo v obchodním domě… S podobnou neinformovaností bojuje praktický knižní pomocník Příběh skříně, který popisuje skutečnou cestu oblečení od výroby přes spotřebitele až po likvidaci. Snaží se tak vychovat uvědomělé módní konzumenty.

Na ulicích denně projde tolik různorodých tváří, proč se jich nezeptat na jejich osud? Fotograf a filmař Tomáš Princ sbírá v pražských ulicích příběhy a skládá je do nadčasového příběhu.

Stromy mluví, potí se, a dokonce umějí počítat! Že je to hloupost a báchorky pro děti? Nikoliv. Německý lesník Peter Wohlleben pracuje s fakty, kouzlí jen slovem. A dokáže tak v dětském i dospělém čtenáři probudit lásku k přírodě.

Chce-li člověk pozorovat, jak se svět točí, musí se sám hýbat. Londýnský kurátor a historik umění pozoruje především umělce a místa pro ně důležitá. Třebaže se geografický přístup jeví v globalizovaném světě jako ošidný pomocník, Alistair Hicks z něj jisté osvěživé úhly pohledu vytěžil.

Jednoduchý příběh tučňáka, který nechce plavat, je vyprávěn zejména pomocí digitálně zpracovaných prostorových ilustrací. Kniha láká k hraní a dotýkání, jeden nefunkční výtvarný prvek však může celý koncept zhatit.

Nebohé ponožky v sandálech a outdoorové oblečení nošené ve městě zde utrží další pohlavek od módní policie, ale to zdaleka není to hlavní. Kniha plná fotografií a bonmotů o módě nabízí hravost, vášeň a módu. Nic méně, nic více.

Popletená pohádka, ve které je všechno jinak. Kocour honí vlka a vlk se marně snaží schovat mezi dinosaury nebo proniknout na zámecký bál. V nastalém zmatku autor dětským čtenářům odhaluje pravidla místa a času, která řídí fikční svět.

Přední německý kreslíř Reinhard Kleist vylovil z masy uprchlíků, kteří se utopili ve Středozemním moři na cestě do Evropy, příběh ženy, která se zúčastnila olympijských her v Pekingu. Biografie se ale ztrácí v dokumentu o uprchlících.

Populární americký publicista Neil Strauss, kamarád celebrit z hudební branže, byl nevěrný partnerce, pročež se vydal na iniciační cestu k osvobození vnitřního dítěte udupaného vlastní matkou, aby mohl mít funkční partnerský vztah. A vzal to oklikou přes swingers party a jiné nemonogamní svazky. A pochopitelně o tom napsal knihu.

Žena drakobijkyně? Není to fantasy hra, ale kniha pro děti. Slovem a obrazem v ní ožil jedinečný příběh, ve kterém světice pokořila všechny rytíře a písní zkrotila obávaného draka. A taky pohádka o nenásilném obrácení zlého na cestu pokání.

John Berger na vizuální kulturu nahlíží kriticky a značně inspirativně, což platí i po pětačtyřiceti letech od prvního vydání těchto esejů. Ukazuje, proč dnes obrazy vnímáme jinak než naši předci, a učí, jak „vidět v kontextu“.

Svět rozložený do čtrnácti map-obrazů ztrácí v podání Terezy Říčanové hranice, minulé se prolíná s přítomným, reálné s magickým, podobně jako v lidské mysli. V autorčině moři tak máte jedinou šanci potkat potápějící se Titanic i potopenou pirátskou loď Černou perlu.

Jak se to stane, že se žena ocitne na ulici? Jak prožívá jeden den? Proč ženy bez domova často nevyužívají dostupné služby? Co je nejvíce ohrožuje? Rad Bandit si nedomýšlel barvité předsudečné historie, ale zeptal se pražských žen bez domova. A jejich vyprávění podrobil analýze.

V objemném průvodci po brněnské čtvrti Cejl, někdy zvané též brněnský Bronx, najdete číslo na vyhlášenou romskou čarodějku, rozhovor s deratizérem nebo hojnou inspiraci pro omluvenky do školy.

Drápy netvora z Krásky a zvířete se zapletou do rukavic, z Jeníčka a Mařenky jsou malí architekti a Popelka odemyká zámky pomocí kousků střevíčků. Klasické pohádky jsou tu okleštěné o prvek strachu a nadstavené humorem.

Suchopárné výchovné příručky strčí do kapsy stovka sesbíraných příběhů, ve kterých hrají hlavní roli vynalézaví rodiče a jejich neposlušné děti. Napsal je sám život aneb To nevymyslíš… I výchova může být zábavná.

Není obvyklé, aby vznikla komiksová kniha o fázi života předcházející chvíli, kdy si pro člověka přijde Charón, převozník do říše mrtvých. Stáří a umírání je zasuté téma, o kterém se nemluví, natož realisticky kreslí. Joyce Farmer ukazuje, že komiks unese i takové téma – a pod jeho tíhou ani neklopýtne.

Ve tmě je všechno děsivější a rodiče dětské fantazie často ještě přiživují výchovnými chybami. Napravit to chce jednoduchý příběh o vlkovi, který svůj strach ze tmy dokázal překonat a posměch smečky proměnil v obdiv.

Sarah Thorntonová píše o současném umění jinak než ostatní. Vyprávění stylizuje do podoby deníkových záznamů, aby čtenář mohl spolu s ní proniknout do vnitřního chodu institucí, které tvoří základní pilíře rozmanitého a špatně prostupného světa umění.

V Maaičině Deníčku autorka překresluje svůj život a smýšlení do krátkých komiksových útvarů, které mají šmrnc a nechybí jim vyvrcholení. Soukromí se taví ve všeobecně prožívané skutečnosti. A i když nejste žena okolo třicítky, Deníček vás osloví a pobaví.

Pod smrkovou kůrou se skrývají lýkožroutí cestičky, které lze interpretovat jako písmo. Jak se ta drobná stvoření naučila psát? Aneta Františka Holasová broučí mýtus nakreslila a napsala s poetickou lehkostí a úctou k přírodě. Jako kdyby ho vyčetla z lýka.

Annie by chtěla být dokonalou milující matkou, kuchařkou, uklízečkou, manželkou a vychovatelkou v jednom. Přitom nic nezvládá a k tomu malému vetřelci, kterého porodila, si teprve musí vybudovat vztah. Román americké spisovatelky má hlavně povzbudit ženy, které se cítí podobně.

Napínavý příběh ze středověku o cestě dvanáctiletého sirotka Martina za pravdou o smrti rodičů vypráví pes se lvími předky. Do líčení se vkládá kocour s věčně vytaženými drápky připravenými k boji. A má proč, jelikož výpravu pronásledují dva bratři, kolem kterých se vznáší puch ze záhrobí.

Vlámský kreslíř Serge Baeken skvěle vypozoroval chování svých kočičích mazlíčků a v komiksu Sugar zvěčnil (ne)všední okamžiky ze života kočky a člověka. Aby to čtenář neměl tak jednoduché, kubisticky je na stránce rozkouskoval do sítě drobných čtverců. Jednotlivé listy tak připomínají rozehranou dětskou skládačku.

Kritik designu a architektury Deyan Sudjic vytvořil vlastní abecedu moderního světa pod názvem B jako Bauhaus. Eseje věnuje uvažování nad věcmi každodenní spotřeby, designérům a uměleckým veličinám typu nejslavnější umělecké a návrhářské školy dvacátého století Bauhausu, ale i obecným pojmům jako móda nebo nedokonalost. Přitom nezastírá, že volba hesel je ryze subjektivní.

Třeťák Martin Martinec vyráží za tátou Matoušem na bláznivé výpravy do čtrnácti měst České republiky prostřednictvím pohlednic, které mu táta posílá z cest. Příběhům nechybí vtip, ale některé jsou tak neuvěřitelné, že dospělému čtenáři zůstává rozum stát. Dětský se nad nesrovnalostmi pravděpodobně pozastavovat nebude a expedice za dobrodružstvím si užije stejně jako malý knižní hrdina.

Pajtim Statovci píše o bolestech imigranta s otevřeností a vyzrálostí, přestože mu bylo v době, kdy knihu vydal, pouhých čtyřiadvacet let. Téma imigrace a identity rozvíjí v kontrastním dvougeneračním příběhu matky a syna, vyprávějícím o rodině, kterou válka vyrvala z kořenů.

Historička umění Lucie Šiklová zkoumá obrazy, které výtvarníci vytvořili jako poslední ve svém životě, citlivě a s úctou, nikoliv jako výstřelek stárnoucí mysli a chřadnoucího těla, a zařazuje je do kontextu celého umělcova díla s přihlédnutím k životním okolnostem jejich vzniku.

Stylizovaný literárně-fotografický dokument otevírá osobní a společenská témata a situace, na které ještě stále neumíme reagovat bez předsudků, když se s nimi setkáme. Když se zaškatulkují, znějí prvoplánově. Ale v konkrétních případech zachycených bez zaslepeného sentimentu nabývají na ryzosti.

Na rozdíl od běžných sborníků věnujících se střetávání genderu a literatury tato monografie nezabíhá do historie, ale věnuje se polistopadové současnosti. Navíc oproti feminismem a rodovou daností zatíženému termínu „ženské psaní“ zdůrazňuje estetickou hodnotu díla.

Hravý název dětské knihy Až po uši v mechu autorské trojice B. Valecké, F. Pošivače a Ivy K. Jestřábové vyvolává až hmatový zážitek. Měkkost lesního mechu asociuje peřinu a velí zahrabat se pod duchny a číst si poetický příběh dvou lesních trnků Josefky a Bertíka právě tam. Koneckonců v domácí idyle a zajetých kolejích každodennosti by rádi zůstali i oba hlavní hrdinové, kteří se starají o lesní podrost. Jenže klid lesní „obce“ naruší strach z Hejkala…

Knihu tvoří tři samostatné prózy, jejichž hlavními hrdinkami jsou ženy. Každý z příběhů je vyprávěný jinou formou, ale pojí je téma – nízké sebevědomí a s tím související hledání vlastního já. Je to oblast, která zavání rádoby autentickými příběhy ze života z časopisů typu Žena a život anebo motivačními texty radícími, jak si zvýšit sebedůvěru. Texty Dvořákové však z předvídatelných kolejí vybočují.

Novinář a spisovatel Petr Volf v knize novátorsky vyčleňuje z množiny českých uměleckých děl 20. a 21. století ta, která zobrazují sport, sportovce nebo sportoviště. Nachází také sportující umělce, a co je důležité, hledá vzájemné ovlivňování a střetávání těchto oborů – od vzájemné inspirace až po srovnání sportu s uměleckým projevem.

Švédský psycholog Carl-Johan Forssén Ehrlin vtělil principy autogenního tréninku do knihy, která má vymýtit malé nespavce. Když nepomáhá teplé mléko, meduňka nebo počítání oveček, možná pomůže čtení knihy O králíčkovi, který chtěl usnout. Vyžaduje to však i nemalou odvahu rodiče, který by v sobě měl probudit rétora a hypnotizéra a zároveň odolat pokušení a neusnout dřív než ratolest.

Kniha ukazuje Kim Čong-ila jako velkého milovníka filmu a režiséra, který režíroval životy statisíců Severokorejců. Prostřednictvím únosů, v jejichž způsobu provedení ho zčásti inspirovaly bondovky, ovlivnil také životy obyvatel jiných zemí.

Život Italky Tiny Modotti, která v šestnácti letech odplula do Ameriky, dobyla Hollywood, stala se slavnou fotografkou a se stejným zápalem pracovala pro Kominternu, byl opravdu dramatický. To zčásti utkvělo i na papíře v bohaté mnohojazyčné korespondenci, kterou vedla. Jedinečný výběr z ní pořídila a dopisy přeložila Hana Bortlová-Vondráková v této výborné knize.

Historička umění a kurátorka Pavlína Morganová lokalizuje v alternativním průvodci Procházka akční Prahou více než sto padesát akčních projektů, které proběhly na území Prahy v letech 1949 až 1989. Kniha potěší nadšence pro umění, které už omrzela barokní nebo gotická Praha. Ale i ty, kdo rádi odlupují vrstvy města a hledají nové perspektivy náhledu na něj.

Po knize s provokativním názvem Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů vyšla v češtině další kniha ekonoma a sběratele současného umění Dona Thompsona Supermodelka a krabice Brillo s podtitulem Zákulisní příběhy a prapodivné zákony ekonomiky současného umění. A i když nenásilně poukazuje na podobu současného umění, spíše než jeho ctitele zaujme milovníky senzací a čísel.

Publicistka Alice Horáčková pomocí rozhovorů skládá dílek po dílku mozaiku divokého života básnířky Vladimíry Čerepkové, jejíž básně jsou stejně intenzivní jako její prožívání života. Ze vzpomínek svých současníků vystupuje jako „beatnická femme fatale,“ jak stojí v podnázvu knihy, nominované na cenu Dilia Litera pro objev roku, a je poctou básnířce zesnulé na rakovinu (či na lásku), která se životem „prokousala svýma velkýma zubama“.

Měj ráda sama sebe je nové originální autorské dílo dvojice fotografky Dity Pepe a novinářky a literární dokumentaristky Báry Baronové, které se seznámily nad knihou Slečny, dokumentující fenomén neprovdaných žen. Tentokrát je iniciátorkou projektu Dita Pepe, mimo jiné držitelka titulu Osobnost české fotografie 2012, pracující s fotografií jako nástrojem terapie, která pomáhá přijmout ženám sebe sama.

Jak se žije v Severní Koreji? Nahlédnout za závoj černé skvrny na noční mapě Dálného východu, za nímž se skrývá skanzen totalitarismu, je lákavé nejen pro země bývalého východního bloku. Osobní výpovědi o každodennosti v tomto střeženém komunistickém režimu mají velkou cenu, ale moc jich není.

Polská rapující spisovatelka Dorota Masłowská (1983), milovnice jazykových experimentů a cynismu, v nové próze Zabila jsem naše kočky, drahá balancuje s časopisem Yogalife v podpaží a antibakteriálním gelem na rukou po povrchu kuřecích křidýlek z rychlého občerstvení. Po šokujícím debutu už ale nemá moc vyvolat bouři.

Kluci mají penis, holky zase vaginu. A u znalosti této edukační hlášky z filmu Policajt ze školky povědomí o ženské sexualitě často také končí. Přitom přístup k vagině se dá metaforicky pojmout jako přístup k ženám obecně.

Kniha Volání rodu je nejen učebnice či inspirativní čítanka možností genderového psaní, ale také podnětné shrnutí společné desetileté práce (2003–2013) čtyř uznávaných autorek věnujících se genderu pod záštitou Centra genderových studií. Eva Kalivodová, Petra Hanáková, Libuše Heczková a Kateřina Svatoňová rozmlouvají a reflektují umlčený ženský hlas, a to včetně toho svého, jelikož ve feminismu užívaná koncepce zní: „Mít hlas znamená být člověkem.“

Uznávaná polská spisovatelka Olga Tokarczuková si vedle tvorby fikčních světů v básních, povídkách, románech a scénářích, které často stojí na pomezí eseje, brousí pomyslné pero i v kritických článcích a fejetonech jako trefná glosátorka současné společnosti. Jedním z jejich námětů je přitom právě fikce. O neexistenci jedné pravdy, jedné skutečnosti pojednává mimo jiné její nejnovější kniha posbíraných příležitostných textů Okamžik medvěda.

Rukopis výtvarníka, ilustrátora a grafika Pavla Růta museli zaregistrovat a ocenit i čtenáři knih, kteří jdou spíše po obsahu než po vizuální stránce knihy. Růt je propojen zejména s žižkovským nakladatelstvím Argo a sběratelskými perličkami, jako jsou originální bibliofilská vydání románů Miloše Urbana. Ale málokdo už ví o jeho spisovatelských a editorských počinech.

Kanadskou historičku a feministickou badatelku Natalii Zemon Davisovou zajímají individuální příběhy, které vytahuje z hromady dostupnějších informací o šlechtičnách a králích žijících v dávné historii a umně je staví do centra současného zájmu. Za to jí Barack Obama v roce 2012 předal National Humanities Medal. 

Literární historik a kritik Jiří Trávníček je v řadách širší veřejnosti znám především svými výzkumy čtenářství, které zúročil v knihách Čteme? (2008) a Čtenáři a internauti (2011). Ani jeho poslední kniha Knihy a jejich lidé, pod kterou je podepsán jako editor, se neodchýlila od čtenářské kultury. Založena je ovšem na kvalitativním výzkumu: tvoří ji 33 rozhovorů s lidmi pohybujícími se v různých oblastech knižní kultury, které jsou zpracovány do podoby čtivých čtenářských životopisů.

Disney vsadil na auta jako hlavní personifikované postavy už v roce 2006 úspěšným filmem Auta. Svého automobilového hrdinu má nyní i Česko: je jím „auto za dolar“, Trabant Egu. A přestože je trabant považován za nejhorší vozidlo na světě, nelze si představit vhodnějšího adepta na českou superstar než u nás tak oblíbené malé autíčko ze starých časů NDR. Předlohou mu bylo skutečné vozidlo a silný příběh.

Je součástí obecného povědomí, že si Vincent van Gogh uřízl ucho. Možná si část veřejnosti vybaví ve spojitosti se jménem nizozemského malíře ještě slunečnice, ale „ušní“ legenda o šíleném géniovi je známější. A opředená spoustou otázek. Uřízl si celé ucho, nebo jen ušní lalůček? Udělal to kvůli svatbě svého bratra Thea?

Podle Gershoma Scholema, prvního profesora židovského mysticismu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, „neexistuje nějaká mystika vůbec, ale jen různé mystiky.“ Český kunhistorik Pavel Kalina se v novátorské knize Umění a mystika zaměřil vesměs na katolickou mystiku, a co je důležité, s ní spjaté umění. Zachycuje vizualizaci mystické zkušenosti, zejména vizí, do podoby iluminací v rukopisech (vybírá ty, které nejsou pouhou ilustrací, ale prostředkem k prohloubení mystického prožitku), malířských

Po šesti letech se v češtině objevuje další ukázka z díla petrohradského mystifikátora, básníka, prozaika a divadelníka Daniila Charmse. Po rozšířeném výboru Čtyřnohá vrána a nové taškařice vybral překladatel Ondřej Mrázek divadelní hru, verše a povídky určené dětem do knihy Cirkus Abrafrk. Výsledkem je inspirativní směs vhodná pro uličníky a uličnice jakéhokoliv věku.

Přehrabujete se prarodičům ve skříni s oblečením? Tak to jste objevili kouzlo vintage a retro. Mýtus, že móda pomíjí, je třeba doplnit i o podstatnou druhou část: vracející se módní styly a módní prvky. Ty klasické složky, které se od svého vzniku zahalily odérem kultu a stále jako Fénix ožívají v reinterpretacích, představuje objemná kniha Legendy módy s podtitulem 20 ikon, které změnily dějiny odívání.

Při psaní knihy o proslulé baronce Sidonii Nádherné z Borutína, o které již vyšlo několik publikací, televizní dokument, a dokonce je jí věnována naučná stezka, Alena Wagnerová „objevila“ také jejího staršího bratra Johannese. Prostřednictvím knihy Bol lásky prodejné: ze života Johannese Nádherného a jeho milostných družek se baron dostává do širšího povědomí v souvislosti s nejstarším řemeslem - prostitucí.

Že se nejde smát se svěšenými koutky? Přesto tak nějak vypadají šťastní melancholici čtoucí Macanudo. Barevný, hravě poetický komiks od argentinského kreslíře Ricarda Siri Linierse, který od roku 2002 vychází na zadní straně novin La Nación, se již dočkal deseti knižních vydání.