MR

Magdalena Rytinová

Antologie sedmi povídek současných čínských autorů přináší různorodé příběhy, v nichž narazíme na mnohá kulturní specifika této země. Současně ale všechny texty zachycují něco univerzálního – totiž otázku, jak složité je smysluplně žít v dnešní globalizované době.

Román o nelehkém osudu ženské hrdinky na sklonku 19. století připomíná temnou historii americko-čínských vztahů a současně odráží vlastní zkušenosti autorky, jež sama poznala, jaké to je odejít z Číny a začít žít v USA. Debut Jenny Tinghui Zhangové oslovil americké kritiky a stal se literární událostí.

Na Tchaj-wanu letos vyšel překlad Kytice, což je poměrně unikátní kulturní událost. Erbenova sbírka se navíc dostala na seznam doporučené četby pro tamní žáky základních a středních škol. Ukazuje se tak, že s Tchaj-wanem nás nepojí jenom politické vazby a podobná zkušenost s bojem za svobodu a demokracii, inspirovat se vzájemně můžeme i v literatuře.

„Všichni Tchajwanci milují Českou republiku, je to jejich sen, mluví se o ní a zdůrazňuje se, že je jedním z nejbližších partnerů Tchaj-wanu,“ říká v rozhovoru výtvarník a nakladatel Tomáš Řízek, který založil unikátní nakladatelství Mi:Lù Publishing, vydávající tchajwanské knihy u nás a české obrázkové knihy na Tchaj-wanu.

„Knihy přinášejí dětem naději, protože jejich myšlení lze ovlivnit, pozměnit. I dětem, které nežijí šťastně, můžeme dát prostřednictvím příběhů naději a vložit do nich dobré myšlenky ve vztahu k jejich vlastní budoucnosti,“ říká v rozhovoru nejen o své tvorbě tchajwanská překladatelka, editorka a spisovatelka Kate Dargaw.

Tchajwanský autor a ekologický aktivista Liao Chung-ťi absolvoval na palubě velké rybářské lodi plavbu z rodného ostrova až do Argentiny. V osobním, napínavém i poetickém cestopise popisuje každodennost života posádky i svůj proměňující se vztah k oceánu.

Archetypální vyprávění o dobru a zlu se čtenářům nikdy neomrzí, Písně pralesa, hor a moří navíc osloví exotickým prostředím. Tchajwanská autorka přibližuje tři domorodé příběhy, které donedávna existovaly jenom v ústním podání. Bohatě ilustrovaná kniha potěší malé i dospělé čtenáře.

Autobiografie profesorky čínské literatury Kang-i Sun Chang přináší svědectví o osudech obyvatel Číny a Tchaj-wanu ve 20. století a uvádí mnoho našich mylných představ o Tchaj-wanu na pravou míru. Navzdory všemu, co vytrpěli její blízcí i ona sama, z jejích vzpomínek vyzařuje láska a obdiv k těm, kteří obstáli se ctí a nezlomeni.

V pořadí již druhá kniha čínského autorského dua míří jak na malé čtenáře, tak na jejich rodiče. Příběh právě narozeného mravence nabádá k přemýšlení o smyslu života, přátelství i o hodnotách, kterými se řídit. Děti navíc v knize najdou prostor pro vlastní tvorbu.

V zapadlé tibetské vesnici na úbočí hor se setkávají tři lidé z různého prostředí a s různou minulostí. Čínský autor Ning Kchen rozvíjí mnohovrstevnaté vyprávění o hledání duše člověka, o identitě, o střetech civilizací a lidských osudů a v neposlední řadě i o psaní románu jako takovém.

Současný čínský autor Ning Kchen definoval vlastní nový literární žánr, kterým reaguje na proměny čínské společnosti. Literatura totiž dle něj jen složitě předčí každodenní realitu dnešní Číny.

Půvabná knížka o hlemýždi, který nachází smysl bytí ne v rychlosti, ale v přátelství a životní cestě samotné, učaruje nejen dětem. Nečekaně dobrodružný příběh nevtíravě přibližuje tradiční čínskou filozofii a náboženství.

Příběh nevlastních bratrů ukazuje bouřlivou tvář čínského kapitalismu s komunistickou tváří, ve srovnání s nímž byla divoká porevoluční léta v Československu zcela umírněná.

Povídky osmi u nás dosud neznámých čínských autorů reflektují zrod nové Číny v první polovině 20. století. Jejich tvůrci v nich zdůrazňují zejména propastný rozdíl mezi zdánlivě progresivním městem a tradičním venkovem, v popisu obou prostředí však převažuje pesimistický tón, chvílemi až zmar.

Nakladatelství Vyšehrad vydalo v reedici obsáhlý výbor z tvorby nejslavnějšího a nejznámějšího básníka staré Číny Li Poa. Tematicky kniha představuje vše, co je pro Li Poovu poezii typické, včetně pijáckých písní, které odrážejí autorův bujarý vztah k životu. Poprvé tento soubor v českém překladu vyšel již roku 1977 v nakladatelství Odeon.

Povídky tchajwanského spisovatele, námořníka a ochránce přírody Liao Chung-ťiho přibližují život dnešních rybářů, pro něž je moře obživou i prokletím. Ve svých textech autor zúročuje vlastní pracovní zkušenosti a otevírá svět lidí, jejichž každodennost se výrazně liší od té naší, suchozemské.

Životní osudy Liou Siao-poa v sobě skrývají několik paradoxů. Od jeho dětství v nich hraje roli řada politických kampaní, které tragicky ovlivnily osudy obyvatel Číny. V jeho básních se pravidelně objevovala zakázaná témata, zabýval se však i tématem infekce, ať už AIDS, nebo SARS, jež jsou v Číně rovněž tabu.

Čínský spisovatel Jen Lien-kche bude hostem letošního 26. ročníku Festivalu spisovatelů Praha. Navzdory mnoha oceněním nazývá Jen Lien-kche sám sebe „zrádcem literatury“ a „nehodným synem realismu“. Mnohá jeho díla jsou v Číně zakázána, autor žije v ústraní a příliš se neúčastní veřejného života.

Příběh čínské ženy, která se rozhodla domoci se svých práv navzdory tomu, že nemá žádné vlivné přímluvce ani dostatek prostředků na to, aby si mohla koupit zkorumpované úředníky. Příběh, který by nevznikl, kdyby nebylo politiky jednoho dítěte.

Kousavě satirický román s detektivními a hororovými prvky s tematikou kanibalismu vyburcuje čtenáře z letargie pohodlného konzumního života. Díla současného čínského autora Mo Jena rozhodně nejsou četba pro slabší povahy.

Výbor z tvorby předního tchajwanského spisovatele a výtvarníka otevírá českému čtenáři svět současné tchajwanské poezie a tamního výtvarného umění. Lo Ch’ing se pohybuje na hranici mezi čínskou literární tradicí a evropským postmoderním přístupem k tvorbě a zajímavým způsobem utváří syntézu obou směrů.

Eseje o současném i dávném Tibetu kombinují popisy putování tibetskou krajinou s líčením pouti tibetského lidu dějinami a autorčiným osobním duchovním hledáním. Pro evropského čtenáře jsou zajímavé popisy krajiny a tamních poutních míst, jež se v moderní době sice staly vyhledávanými turistickými cíli, ale stále zůstávají zahaleny nádechem tajemství.

Jako jednu ze svých „prázdninových“ knih vydalo nakladatelství Vyšehrad román Henry a jeho hosté P. G. Wodehouse. Henry Paradene je postarší starý mládenec, jehož život ztrpčuje zchátralé rodinné sídlo, které řízením osudu zdědil a na jehož údržbu nemá prostředky.

Krev a mlíko není ani v nejmenším snadné a příjemné čtení, evropskému čtenáři dává možnost zahlédnout obraz života v Číně ve 20. století bez příkras, představit si (raději) nepředstavitelné utrpení a sílu lidí, kteří se mu snaží vzdorovat, poznat alespoň z povzdálí národ, který přečkal tolik hrůz, a přesto neustrnul v marné sebelítosti.

Román pojednává o Číně v období politiky Velkého skoku (1959–1961), jejímž cílem bylo budování těžkého průmyslu a modernizace Číny a která ve svém důsledku způsobila hladomor. Počet jeho obětí dodnes nebyl přesně vyčíslen a historikové jej odhadují na desítky milionů.

Tématem Cha Ťinova románu jsou události, k nimž došlo na přelomu let 1937–1938 v tehdejším hlavním městě Čínské republiky Nankingu. Japonská císařská armáda tehdy během osmi týdnů brutálním způsobem zmasakrovala na 300 000 tamních obyvatel. Tato tragédie vešla do dějin jako „znásilnění Nankingu“.

Ve výboru povídek zkoumá čínský autor Šen Cchung-wen obecně lidské otázky lásky, smrti a touhy po životě. Předkládá čtenáři své pochybnosti o přínosu morálně pokleslé „civilizace“ pro obyvatele venkovských oblastí, kteří byli po staletí zvyklí žít v neměnném prostoru a zvycích, omezeni hmotným nedostatkem, ale přesto svobodní.

Český překlad S’-ma čchienových Zápisků historika je pro odborníky cenným zdrojem informací a výzvou k utváření vlastního pohledu na čínskou historiografii, čtenářům umožňuje poznat nejen slavné příběhy z čínských dějin, ale pochopit, odkud pramení četné kulturní, společenské i morální rozdíly mezi Čínou a Evropou.

Povídky čínské autorky Eileen Chang čtenáře zaujmou atmosférou čínských velkoměst v první polovině 20. století, svou vizualitou a takřka filmovým spádem děje. Povídky ukazují obraz rozporuplné „mladé Číny“, vyjádřený prostřednictvím konkrétních, zpravidla tragických osudů ženských hrdinek.

Nobelova cena za rok 2012 putuje do Číny. Na rozdíl od dříve oceněného čínského emigranta Kao Sing-ťiena (Gao Xingjiana) žije Mo Jen (Mo Yan) v komunistické Číně, která také vyjádřila velkou spokojenost. Přesto nelze konstatovat, že Mo Jen je prorežimní autor - mnoho jeho románů je vůči čínskému systému velmi kritických.

Gao Xingjian se v románu Bible osamělého člověka věnuje dvěma zásadním tématům. Prvním je tzv. kulturní revoluce, téma je celospolečenské, navýsost čínské, miliony lidí se dodnes snaží vyrovnat s hrůzami, které v šedesátých letech zažili a které snad i sami byli nuceni páchat. Druhým tématem je hrdinova snaha vypořádat se s postojem k ženám, s vlastní sexualitou, s neschopností a s přibývajícím věkem i neochotou žít v trvalém vztahu a založit rodinu.