Magdalena Rytinová

Sbírka esejů tchajwanského spisovatele Walise Nokana zkoumá minulost domorodých lidí na Tchaj-wanu i jejich život v moderní společnosti.

Antologie sedmi povídek současných čínských autorů přináší různorodé příběhy, v nichž narazíme na mnohá kulturní specifika této země. Současně ale všechny texty zachycují něco univerzálního – totiž otázku, jak složité je smysluplně žít v dnešní globalizované době.

„Pokud jde o přírodu, jsem a chci zůstat stále zvídavý, a zároveň mám o přírodu strach. Nikdy nemám pocit, že už o ní vím všechno,“ říká v rozhovoru Liu Ka-shiang, jeden ze zakladatelů a předních představitelů tchajwanské environmentální literatury.

„Jsem přesvědčen, že většina spisovatelů raději klade otázky, než dává odpovědi,“ říká v rozhovoru tchajwanský autor Egoyan Zheng, jehož do češtiny přeložený román Epicentrum pojednává o vztahu mezi člověkem a technikou, ale i o moci politiky.

Tchajwanská literatura dostupná v českých knižně vydaných překladech nabízí neotřelá témata, exotickou krásu oceánu i hor obývaných domorodými kmeny, odlišnou, a přece v něčem blízkou historickou zkušenost tamních obyvatel i příběhy univerzálně lidské.

Román o nelehkém osudu ženské hrdinky na sklonku 19. století připomíná temnou historii americko-čínských vztahů a současně odráží vlastní zkušenosti autorky, jež sama poznala, jaké to je odejít z Číny a začít žít v USA. Debut Jenny Tinghui Zhangové oslovil americké kritiky a stal se literární událostí.

Zdařilá prvotina české autorky zavádí čtenáře mezi obyvatele tchajwanského hlavního města, jejichž každodenní životy, vztahy a problémy se podobají těm našim, ačkoli v nich – pro nás možná překvapivě – hrají důležitou roli duchové.

Na Tchaj-wanu letos vyšel překlad Kytice, což je poměrně unikátní kulturní událost. Erbenova sbírka se navíc dostala na seznam doporučené četby pro tamní žáky základních a středních škol. Ukazuje se tak, že s Tchaj-wanem nás nepojí jenom politické vazby a podobná zkušenost s bojem za svobodu a demokracii, inspirovat se vzájemně můžeme i v literatuře.

„Moře je tak široké a rozsáhlé, že ho do konce života neobsáhnu,“ říká v rozhovoru prozaik Liao Chung-ťi, představitel tchajwanské environmentální literatury a literatury na téma oceánu.

„Dříve o našich horách psali jen čínští a japonští badatelé. V jejich knihách jsou domorodci líčeni jako obludy a strašidla,“ říká v rozhovoru tchajwanský autor Salizan Takisvilainan, který se ve své tvorbě snaží zprostředkovat minulost i současnost svého rodného kmene Bununů.

„Všichni Tchajwanci milují Českou republiku, je to jejich sen, mluví se o ní a zdůrazňuje se, že je jedním z nejbližších partnerů Tchaj-wanu,“ říká v rozhovoru výtvarník a nakladatel Tomáš Řízek, který založil unikátní nakladatelství Mi:Lù Publishing, vydávající tchajwanské knihy u nás a české obrázkové knihy na Tchaj-wanu.

„Knihy přinášejí dětem naději, protože jejich myšlení lze ovlivnit, pozměnit. I dětem, které nežijí šťastně, můžeme dát prostřednictvím příběhů naději a vložit do nich dobré myšlenky ve vztahu k jejich vlastní budoucnosti,“ říká v rozhovoru nejen o své tvorbě tchajwanská překladatelka, editorka a spisovatelka Kate Dargaw.

Tchajwanský autor, příslušník jednoho z největších tamních domorodých etnik, etnika Bunun, popisuje život horských nosičů, který poznal na vlastní kůži. Kromě náročné práce ve vysokých horách přibližuje historii, kulturu i dnešní postavení tohoto kmene.

Tchajwanský autor a ekologický aktivista Liao Chung-ťi absolvoval na palubě velké rybářské lodi plavbu z rodného ostrova až do Argentiny. V osobním, napínavém i poetickém cestopise popisuje každodennost života posádky i svůj proměňující se vztah k oceánu.

V první tchajwanské manze vydané v českém překladu se snoubí prvky fantasy a bojová umění. Autor pracuje technikou tušové malby a za své komiksy již získal několik ocenění doma i v zahraničí.

Archetypální vyprávění o dobru a zlu se čtenářům nikdy neomrzí, Písně pralesa, hor a moří navíc osloví exotickým prostředím. Tchajwanská autorka přibližuje tři domorodé příběhy, které donedávna existovaly jenom v ústním podání. Bohatě ilustrovaná kniha potěší malé i dospělé čtenáře.

Autobiografie profesorky čínské literatury Kang-i Sun Chang přináší svědectví o osudech obyvatel Číny a Tchaj-wanu ve 20. století a uvádí mnoho našich mylných představ o Tchaj-wanu na pravou míru. Navzdory všemu, co vytrpěli její blízcí i ona sama, z jejích vzpomínek vyzařuje láska a obdiv k těm, kteří obstáli se ctí a nezlomeni.

Ve vzpomínkových esejích dává tchajwanský spisovatel Yang Mu čtenáři nahlédnout do svého vnitřního světa, který zrcadlí nálady ročních dob, hukot oceánu, klidnou vznešenost hor, ale současně i komplikovanou historii tohoto ostrovního státu.

Antologie moderní tchajwanské prózy přináší příběhy ze světa kulturně značně vzdáleného. Přesto v nich nalezneme mnohé hodnoty, které s tímto světem sdílíme, i podobné výzvy, jimž čelíme, jako je například rostoucí vliv technologií, urbanizace nebo feminismus.

Současný čínský román o odvěké lidské touze zajistit lepší život potomkům i o neobyčejné síle nepoddat se neúspěchu v sobě nese to nejlepší z tradice čínské literatury, ale odvolává se i na evropské spisovatelské velikány včetně Franze Kafky a Milana Kundery.

V pořadí již druhá kniha čínského autorského dua míří jak na malé čtenáře, tak na jejich rodiče. Příběh právě narozeného mravence nabádá k přemýšlení o smyslu života, přátelství i o hodnotách, kterými se řídit. Děti navíc v knize najdou prostor pro vlastní tvorbu.

V zapadlé tibetské vesnici na úbočí hor se setkávají tři lidé z různého prostředí a s různou minulostí. Čínský autor Ning Kchen rozvíjí mnohovrstevnaté vyprávění o hledání duše člověka, o identitě, o střetech civilizací a lidských osudů a v neposlední řadě i o psaní románu jako takovém.

Současný čínský autor Ning Kchen definoval vlastní nový literární žánr, kterým reaguje na proměny čínské společnosti. Literatura totiž dle něj jen složitě předčí každodenní realitu dnešní Číny.

Tenká sbírka povídek jedné z nejvýraznějších čínských spisovatelek první poloviny 20. století přináší nevšední čtenářský zážitek, plynoucí jak z formy experimentálního způsobu vyprávění, tak z autorčiných sympatií k feminismu.

Půvabná knížka o hlemýždi, který nachází smysl bytí ne v rychlosti, ale v přátelství a životní cestě samotné, učaruje nejen dětem. Nečekaně dobrodružný příběh nevtíravě přibližuje tradiční čínskou filozofii a náboženství.

Příběh nevlastních bratrů ukazuje bouřlivou tvář čínského kapitalismu s komunistickou tváří, ve srovnání s nímž byla divoká porevoluční léta v Československu zcela umírněná.

Dějiny středověké Evropy a Blízkého i Dálného východu byly propojeny více, než si dnes umíme představit. Svědčí o tom životní příběh bratra Odorika z Pordenone.

Povídky osmi u nás dosud neznámých čínských autorů reflektují zrod nové Číny v první polovině 20. století. Jejich tvůrci v nich zdůrazňují zejména propastný rozdíl mezi zdánlivě progresivním městem a tradičním venkovem, v popisu obou prostředí však převažuje pesimistický tón, chvílemi až zmar.

Mrazivou výpovědí o stavu práva zarámovanou do detektivního příběhu se v češtině poprvé představuje čínský autor Mu-žung Süe-cchun. Je považován za jednoho z neostřejších kritiků společenských poměrů v současné Číně.

„Pokud je v poezii upřímný cit, báseň si své čtenáře najde, ať jsou kdekoli,“ říká v rozhovoru čínský básník Ťi-ti Ma-ťia, jehož tvorba se dočkala nečekaného ohlasu i v Africe.

Povídky jednoho z nejvýznamnějších představitelů čínské avantgardy překračují rámec soudobé čínské prózy. Jsou v nejlepším slova smyslu univerzální, jejich vyznění však bohužel místy kazí stylistické neobratnosti překladu.

Nekrolog významného českého sinologa Oldřicha Krále připomíná jak jeho celoživotní dílo, tak jeho osobnost, skrývající se za rukopisem připomínajícím čínské znaky.

Nakladatelství Vyšehrad vydalo v reedici obsáhlý výbor z tvorby nejslavnějšího a nejznámějšího básníka staré Číny Li Poa. Tematicky kniha představuje vše, co je pro Li Poovu poezii typické, včetně pijáckých písní, které odrážejí autorův bujarý vztah k životu. Poprvé tento soubor v českém překladu vyšel již roku 1977 v nakladatelství Odeon.

Povídky tchajwanského spisovatele, námořníka a ochránce přírody Liao Chung-ťiho přibližují život dnešních rybářů, pro něž je moře obživou i prokletím. Ve svých textech autor zúročuje vlastní pracovní zkušenosti a otevírá svět lidí, jejichž každodennost se výrazně liší od té naší, suchozemské.

V románu s kriminální zápletkou Liou Čen-jün realisticky líčí současnou Čínu, která osciluje mezi drsným kapitalismem a komunistickou byrokracií.

Životní osudy Liou Siao-poa v sobě skrývají několik paradoxů. Od jeho dětství v nich hraje roli řada politických kampaní, které tragicky ovlivnily osudy obyvatel Číny. V jeho básních se pravidelně objevovala zakázaná témata, zabýval se však i tématem infekce, ať už AIDS, nebo SARS, jež jsou v Číně rovněž tabu.

Ekologický román současného tchajwanského autora nabízí poutavý dobrodružný příběh plný fantazie, ale zároveň ho lze číst i jako dílo vzbuzující zásadní otázky týkající se vnímání světa, literární tvorby a reflexe života.

„Největší boj člověk nesvádí se systémem, nýbrž sám se sebou. V tom tkví největší lidská dramata,“ říká v rozhovoru přední čínský autor Liou Čen-jün.

Hledání historické pravdy o novodobých dějinách Číny první poloviny 20. století je tématem neobvyklého špionážního románu, který jen zázrakem unikl domácí cenzuře.

Ve fiktivní kronice města Rozpukov ukazuje kontroverzní čínský spisovatel, kam současnou čínskou společnost dohnala politika zvyšujícího se hospodářského růstu. Ta sice upevnila postavení Číny na mapě světa, ale zcela opomíjí morálku.

Čínský spisovatel Jen Lien-kche bude hostem letošního 26. ročníku Festivalu spisovatelů Praha. Navzdory mnoha oceněním nazývá Jen Lien-kche sám sebe „zrádcem literatury“ a „nehodným synem realismu“. Mnohá jeho díla jsou v Číně zakázána, autor žije v ústraní a příliš se neúčastní veřejného života.

Liou Čen-jün patří mezi nejúspěšnější a nejbohatší čínské autory současnosti. Obdivuje klasická literární díla, naopak nesnáší literaturu bez fantazie – zejména populární romány s tematikou bojových umění kung-fu.

Příběh čínské ženy, která se rozhodla domoci se svých práv navzdory tomu, že nemá žádné vlivné přímluvce ani dostatek prostředků na to, aby si mohla koupit zkorumpované úředníky. Příběh, který by nevznikl, kdyby nebylo politiky jednoho dítěte.

Román, jehož ústředními hrdiny jsou první prezident Čínské republiky a jeho o dvacet sedm let mladší manželka, přináší českým čtenářům mnoho nového z moderních dějin Číny a Tchaj-wanu.

Kousavě satirický román s detektivními a hororovými prvky s tematikou kanibalismu vyburcuje čtenáře z letargie pohodlného konzumního života. Díla současného čínského autora Mo Jena rozhodně nejsou četba pro slabší povahy.

Výbor z tvorby předního tchajwanského spisovatele a výtvarníka otevírá českému čtenáři svět současné tchajwanské poezie a tamního výtvarného umění. Lo Ch’ing se pohybuje na hranici mezi čínskou literární tradicí a evropským postmoderním přístupem k tvorbě a zajímavým způsobem utváří syntézu obou směrů.

Eseje o současném i dávném Tibetu kombinují popisy putování tibetskou krajinou s líčením pouti tibetského lidu dějinami a autorčiným osobním duchovním hledáním. Pro evropského čtenáře jsou zajímavé popisy krajiny a tamních poutních míst, jež se v moderní době sice staly vyhledávanými turistickými cíli, ale stále zůstávají zahaleny nádechem tajemství.

Jako jednu ze svých „prázdninových“ knih vydalo nakladatelství Vyšehrad román Henry a jeho hosté P. G. Wodehouse. Henry Paradene je postarší starý mládenec, jehož život ztrpčuje zchátralé rodinné sídlo, které řízením osudu zdědil a na jehož údržbu nemá prostředky.

Nakladatelství Vyšehrad předkládá čtenářům nový překlad z díla u nás oblíbeného Jeroma K. Jeroma, mistra anglického slovního i situačního humoru.

Čínský psychologicko-špionážní thriller o luštění šifer. Ideální prázdninová četba pro všechny milovníky záhad.

Čínský Forrest Gump, nebo biblický Job? Tragický příběh starce a jeho vola ukazuje, jak dějinné události a zvraty osudově ovlivňují životy jednotlivců, jejichž jedinou touhou je prožít obyčejný, prostý život, třeba v nuzných podmínkách.

Kniha vrací čtenáře v čase a umožní mu projít se rušnými uličkami čínského obchodního města Yangzhou, setkat se s významnými osobnostmi 18. století, stejně tak jako s bezejmennými poutníky, herci či vypravěči.

Román předkládá drsné a nepřikrášlené líčení životních a pracovních podmínek v čínském vězení a osudů lidí nespravedlivě stíhaných. Stejně jako v případě obdobných událostí v evropských dějinách, i v tomto případě však platí morální imperativ, že je lidskou povinností vědět.

Různé typy žen a jejich osudy jsou centrem tří novel čínského autora Su, jenž je oceňován jako „mistr náznaku“. Drsné, otevřené texty, v nichž nechybí humor, byly úspěšně převedeny i na filmové plátno.

Čínský autor Mo Jen byl oceněn Nobelovou cenou za „halucinační realismus díla, v němž se snoubí lidové vyprávění, historie a současnost“.

Krev a mlíko není ani v nejmenším snadné a příjemné čtení, evropskému čtenáři dává možnost zahlédnout obraz života v Číně ve 20. století bez příkras, představit si (raději) nepředstavitelné utrpení a sílu lidí, kteří se mu snaží vzdorovat, poznat alespoň z povzdálí národ, který přečkal tolik hrůz, a přesto neustrnul v marné sebelítosti.

Román pojednává o Číně v období politiky Velkého skoku (1959–1961), jejímž cílem bylo budování těžkého průmyslu a modernizace Číny a která ve svém důsledku způsobila hladomor. Počet jeho obětí dodnes nebyl přesně vyčíslen a historikové jej odhadují na desítky milionů.

Povídkový soubor čínského autora zachycuje osudy zavržených a pronásledovaných členů čínské společnosti. Příběhy líčí autor s naprostou otevřeností a důslednou snahou nevylepšovat skutečnost, byť by byla sebekrutější či sebeodpudivější.

Tématem Cha Ťinova románu jsou události, k nimž došlo na přelomu let 1937–1938 v tehdejším hlavním městě Čínské republiky Nankingu. Japonská císařská armáda tehdy během osmi týdnů brutálním způsobem zmasakrovala na 300 000 tamních obyvatel. Tato tragédie vešla do dějin jako „znásilnění Nankingu“.

Ve výboru povídek zkoumá čínský autor Šen Cchung-wen obecně lidské otázky lásky, smrti a touhy po životě. Předkládá čtenáři své pochybnosti o přínosu morálně pokleslé „civilizace“ pro obyvatele venkovských oblastí, kteří byli po staletí zvyklí žít v neměnném prostoru a zvycích, omezeni hmotným nedostatkem, ale přesto svobodní.

Výbor z obsáhlého básnického díla Po Ťü-iho dává čtenářům nahlédnout do časově i „politicky“ nesmírně vzdálené Číny, která však má s dnešním světem mnoho společného, ať už jde o různé společenské nešvary, nebo intimní lidské pocity.

Český překlad S’-ma čchienových Zápisků historika je pro odborníky cenným zdrojem informací a výzvou k utváření vlastního pohledu na čínskou historiografii, čtenářům umožňuje poznat nejen slavné příběhy z čínských dějin, ale pochopit, odkud pramení četné kulturní, společenské i morální rozdíly mezi Čínou a Evropou.

Povídky čínské autorky Eileen Chang čtenáře zaujmou atmosférou čínských velkoměst v první polovině 20. století, svou vizualitou a takřka filmovým spádem děje. Povídky ukazují obraz rozporuplné „mladé Číny“, vyjádřený prostřednictvím konkrétních, zpravidla tragických osudů ženských hrdinek.

Čínský nositel Nobelovy ceny za literaturu Gao Xingjian se tentokráte představuje českému čtenáři jako dramatik. V souboru sedmi divadelních textů se setkáváme s autorským divadlem prožitým až na dřeň a (teoreticky) inscenovaným s vnitřní kázní.

Nobelova cena za rok 2012 putuje do Číny. Na rozdíl od dříve oceněného čínského emigranta Kao Sing-ťiena (Gao Xingjiana) žije Mo Jen (Mo Yan) v komunistické Číně, která také vyjádřila velkou spokojenost. Přesto nelze konstatovat, že Mo Jen je prorežimní autor - mnoho jeho románů je vůči čínskému systému velmi kritických.

Gao Xingjian se v románu Bible osamělého člověka věnuje dvěma zásadním tématům. Prvním je tzv. kulturní revoluce, téma je celospolečenské, navýsost čínské, miliony lidí se dodnes snaží vyrovnat s hrůzami, které v šedesátých letech zažili a které snad i sami byli nuceni páchat. Druhým tématem je hrdinova snaha vypořádat se s postojem k ženám, s vlastní sexualitou, s neschopností a s přibývajícím věkem i neochotou žít v trvalém vztahu a založit rodinu.