Lenka Housková

Falk Richter je německý dramatik a režisér.

Jednou z nejočekávanějších knih letošního roku je i román Martina Walsera Angstblüte (Květy strachu). Autor, který v březnu oslaví osmdesátiny, podle některých kritik jako by shrnul svou dosavadní tvorbu.

Florian Illies vydal v roce 2000 knihu Generace Golf a tímto názvem se brzy začala označovat celá generace německých třicátníků, symbolem jejichž statusu je právě VW Golf, pronajatý byt ve velkoměstě a přehrávané sebevědomí.

Nakladatelství Mladá Fronta vydalo román Zbožný tanec, prvotinu Klause Manna.

Čeká nás poslední kus cesty k domu, jdeme podél plotu, stále jsem po Grétině boku, nedívám se pod nohy, naslouchám jí, jak zrovna vypráví o svém dospívání, o prázdninách na venkově, o horách...

Autor by neměl popisovat to, co vidí, od toho jsou novináři, autor má čtenáři otvírat dveře do světa fantazie. Já si příběhy svých postav i vývoj dění vymýšlím. Baví mě to daleko víc, než jen popisovat prožité a viděné...

Na letošním lipském knižním veletrhu byla jednou z nejvytíženějších autorek Tanja Dückersová, jejíž román Zóna Berlín vyšel v roce 2004 v češtině. Představila zde v sérii autorských čtení a interview svůj poslední román Nejdelší den v roce (Der längste Tag des Jahres, 2006).

Země se zakymácela. Blank se musel posadit. Země se naklonila na druhou stranu. Blank odložil bubínek a chytil se podlahy. Zaměřil se na špičku týpí, tam kde se setkávaly tyče a vykukoval kousek modrého nebe...

Martin Suter (1948) patří k nejznámějším a čtenářsky nejoblíbenějším švýcarským prozaikům současnosti. Jeho díla byla přeložena do patnácti jazyků. Pracoval v reklamní branži, psal také texty písní a scénáře.

Jeden z momentálně nejúspěšnějších německých autorů tureckého původu Feridun Zaimoglu, který se představil i na letošním pražském veletrhu Svět knihy, vydal v Německu na začátku letošního roku nový román Leyla.

Jedna ze současných mladých autorek, které si vydobyly renomé nejen na domácí scéně, Juli Zeh, vydala po dvou úspěšných románech Orli a andělé (Adler und Engel, česky 2004) a Spieltrieb (Hráčská vášeň, 2004) soubor esejů a článků, v nichž se vyslovuje k aktuálním společenským a politickým tématům.

Cesta do Bugulmy je divadelní hra, kterou Jáchym Topol napsal pro düsseldorfské divadlo. Poprvé tak překročil hranici k dramatu. Zda se s ním budou ovšem moci seznámit i čeští příznivci, není jisté.

Ingo Schulze se i v Čechách prosadil svým románem Obyčejný storky (Simple Storys, 2003) a po osmi letech vydal objemný román Nové životy. I v něm se vrací k tématu existence v rozděleném Německu a především v jeho východní části, tématu, které v německé literatuře již od poloviny devadesátých let ovládá část trhu.

Svým posledním románem Vyměřování světa pronikl v letošním roce Daniel Kehlmann, známý i v Čechách díky románu Mahlerův čas, na špičku německé literatury a stal se nejen oblíbencem kritiků, ale i čtenářů.

Lipský knižní veletrh překonává rekordy v návštěvnosti každý rok, ještě dřív než vůbec začne. I letos prošlo turnikety do prosklených hal tolik příznivců literatury, že mohou být alespoň na chvilku schovány do šuplíku katastrofické scénáře o vymírání čtenářů.

U nás již dobře známá autorka Juli Zeh (1974), jejíž prvotinu Orli a andělé letos uvedlo na český trh nakladatelství Odeon, napsala román Spieltrieb (Hráčská vášeň) ze školního prostředí s podtitulem „Pokud je vše jen hra, jsme ztraceni. Pokud ne – tím hůř“.

K nejznámějším a čtenářsky nejoblíbenějším švýcarským autorům v současnosti bezesporu patří Martin Suter.

Největší světový knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem, který se koná od 6. do 10. října, se letos zaměří na literaturu arabských zemí.

U nás překlad jeho románu Vši svobody (Millitärmusik), který vydalo nakladatelství Ikar v polovině loňského roku, zcela zapadl. V Německu však jeho jméno zní minimálně tak často jako u nás jméno Michala Viewegha.

Jméno Vladimir Kaminer doslova hýbe německou literární scénou. Původem Rus, který odešel v devadesátém roce „jen s lahví vodky“ z Moskvy do Berlína, bez znalosti němčiny nakonec tento jazyk ovládl tak dokonale, že se vyšvihl mezi nejúspěšnější německé autory.

Devětadvacetiletý Kehlmann patří v Německu a Rakousku, kde nyní žije, k uznávaným autorům. Debutoval před sedmi lety románem Beerholms Vorstellung (Beerholmova představa). Novelu Mahlerův čas následovaly dva další romány Der fernste Ort (Nejvzdálenější místo) a Ich und Kaminski (Já a Kaminski).

Povídky z prvotiny Georga Sandera Ale já se tu narodil se odehrávají na severoněmeckém pobřeží, berlínském nádraží nebo na cestě do Benátek. Postavy povídek jsou lidé, kteří se hrdiny stávají mimovolně, často v komických situacích.

Právě jako moderní bildungsromán označují němečtí kritici Kubiczkovu prvotinu Junge Talente (Mladé talenty, 2002). Humorným, či lehce ironickým způsobem vypráví André Kubiczek o dospívání na východoněmeckém zapadákově.

Zpráva z Lipského knižního veletrhu 2004.

Není lehké určit, zda porúrský autor Frank Goosen popisuje svůj život tak, jak mu ho osud přihrává, nebo zda si jeho scénář upravuje jako kabaretní výstup.

ukázka z povídky Maloměstská ulička rakouské autorky Ilse Tielschové

Jihočeští a rakouští autoři v půlce listopadu dokázali, že přeshraniční spolupráce není jen prázdný politický pojem. Společně se totiž podíleli na vzniku povídkové knihy, která vyšla u nás v české verzi s názvem Střídavě jasno a v Rakousku v německém vydání s titulem Hinter dem Niemandsland.

portréty současných rakouských autorů: Richard Wall, Ilse Tielschová, Beppo Beyerl, Ludwig Laher,Alfred Pittertschatscher, Anna Mitgutschová, Franz Rieger, Eugenie Kainová, Margit Schreinerová, Zdenka Beckerová, Christoph Janacs

Libuše Moníková, česká autorka, která psala německy.

Jason a Elida si každý týden dávají nová jména, svůj byt zdobí plastovými květinami a milují se na neuvěřitelných místech. Čtrnáctiletá Laura se s kamarády schází na hřbitově, kde kouří trávu a sní o pravé lásce a pořádném sexu: Dückersová popisuje ve své knize generaci, kterou nazývá „postmaterialistickou“.

Schulze je současný německý autor, o jeho knize Obyčejný storky se v německém tisku psalo, že je tím pravým popřevratovým románem...

Tu zimu, kdy jsem se rozhodla jet s Petrem na Silvestra do Prahy, miloval Michal Sáru. Sára milovala Michala a Miroslav, který také miloval Sáru, žil sám v Praze, v bytě se spuštěnými roletami. Jemu vděčím za jediné české slovo, které znám - smutná...

I v Německu, resp. Německé demokratické republice, vládl socialismus čtyřicet let a zanechal podobné stopy jako u nás. O tom se lze přesvědčit v knize Thomase Brussiga Na kratším konci ulice. Ulicí v titulu je míněna berlínská Sonnenallee...