JJ

Jitka Jindřišková

Vystudovala norštinu a historii na FF MU. Literární překladatelka, externí jazyková redaktorka, zabývá se prezentací severské kultury české veřejnosti a popularizací vědy. Na iLiteratura.cz přispívá do sekcí severských literatur.

Švédskem se šíří lesní požáry, lidé prchají ze zasažených oblastí a v zemi vládne zmatek. Vypjatá situace, kterou postupně sledujeme z pohledu čtyř hlavních postav, obnažuje lidské charaktery a autorovi slouží k nemilosrdné kritice společnosti.

„Přestože člověk má na planetě své místo, nedotčená příroda je nesmírně cenná, přitom jí v posledních letech velmi rychle ubývá,“ říká v rozhovoru norský hudebník a spisovatel Stein Torleif Bjella, jehož prozaický debut Rybářská chata pojednává o zachování tradičního rybolovu a divoké přírody i o generačním sbližování dvou mužů.

Má svoboda projevu nějaké hranice? Jaká je role umění? Do jaké míry nese umělec zodpovědnost za své dílo? Odpovědi na tyto nesnadné otázky hledá novinář Niklas Orrenius na příkladu švédského umělce Larse Vilkse, který byl kvůli své tvorbě nucený žít v utajení. Portrét kontroverzního tvůrce a problematiku svobody projevu autor zasazuje do kontextu švédského pravicového extremismu a proměny Švédska v multikulturní společnost.

Unikátní přehled severských krimi titulů pro děti, které jsou k dispozici v českém překladu. Detektivky a severská literatura k sobě už neodmyslitelně patří. A na Severu se krimi píše hojně nejen pro dospělé, ale i pro děti. Seznámíme vás s knihami vydanými v češtině a poradíme, které jsou vhodné pro mladší a které zase pro starší čtenáře.

Kniha utahující si z jedinečnosti a nenahraditelnosti pobytu v přírodě jako by přímo vybízela k tomu, abyste ji sbalili do batohu a vzali s sebou na výlet mimo civilizaci. Pokud tak učiníte, neprohloupíte, ať už stojíte na kterékoli straně pomyslné barikády.

Spíše o závislých územích než o samostatných státních útvarech pojednává kniha Země, které zmizely a možná se až příliš soustřeďuje na filatelistické rarity. Přesto si zájemci o dějiny a historickou geografii díky mnoha zajímavostem a velkorysému grafickému zpracování přijdou na své.

Velkoformátová publikace Alle sammen teller (Počítejme spolu) učí děti nejen počítat, ale prostřednictvím emocionálně laděných zamyšlení a filozofických otázek i přistupovat ke světu se zvědavostí, otevřenou myslí a bez předsudků.

Stát se čestným hostem frankfurtského knižního veletrhu je nejen skvělá příležitost k prezentaci vlastní literatury a kultury, ale také obrovská zodpovědnost. Nebývalý zájem Němců i zbytku světa dokazuje, že Norsko svou šanci využilo bezezbytku.

V chatě na samotě u jezera Blankvann je brutálním způsobem zavražděn ministr vládnoucí strany Arve Storefjeld a čtyři další osoby. Celé Norsko je v šoku, truchlí a zároveň hledá pachatele. Důležitější než odhalení vraha je ale pro autora reakce společnosti, na níž neponechá nit suchou.

Co vznikne, když se smíchá dystopie a severské podivno? Na tuto otázku odpovídá Karin Tidbecková románem Amatka, kde tradiční dystopický námět ozvláštňuje myšlenka, jak by vypadal svět, v němž si musíte dávat zatraceně dobrý pozor na jazyk.

Atmosféra starobylé luxusní restaurace a číšník posedlý svou prací, rutinou a pravidly. Dokud tuto idylu nenaruší nový host – pohledná mladá žena… Matias Faldbakken se poprvé představuje v češtině: suchým humorem, citem pro vykreslení atmosféry a vytříbeným jazykem.

Příběh „nejneúspěšnější polární výpravy v dějinách“ ožívá v knize na pomezí reportáže a literatury faktu. Vyniká úžasným grafickým zpracováním a detailními rozbory pramenů přinášejícími několik zásadních objevů, textová část však lehce zaostává.

Povídky švédské autorky dělají čest žánru severské podivno, něco tak podivného se vám totiž do rukou často nedostane. Díky působivé atmosféře a tajuplnosti příběhů sbírku zhltnete stejně lačně, jako se ládují tři matrony v oranžerii v povídce Tety.

Staroseverské literární památky se v českých zemích vždy těšily solidnímu zájmu překladatelů, čtenářů i literárních badatelů. Z odborné literatury v poslední době vyšla kromě Kozákova Óðinna také kniha Nesmrtelní vikingové, která sleduje adaptace severských mýtů, básní či ság v moderní literatuře vybraných zemí.

Série o podivínovi Ellingovi se vrací, tentokrát na úplný začátek. Výhled do ráje popisuje, jak se Elling popasuje se smrtí matky, nabídne jeho neobvyklý pohled na svět, trefné komentáře, bujnou fantazii i spoustu humorných situací.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti letos obrací svou pozornost do Švédska. Mezi padesátkou promítaných snímků najdeme ve švédském Fokusu i řadu skvostných literárních adaptací, například legendární němý film z roku 1921 Vozka smrti nebo opus Vystěhovalci režiséra Jana Troella v hlavních rolích s Maxem von Sydow a Liv Ullmannovou.

Seznamte se s Williamem Wentonem, dvanáctiletým klukem, který je opravdu dobrý v luštění šifer. Pokud budou i pokračování Zloděje luridia stejně vynalézavá, napínavá a zábavná, rýsuje se na obzoru nadmíru úspěšná série pro děti.

Další severská kniha? Ano, ovšem taková tu ještě nebyla. Meditativní cestopis mladé norské autorky seznamuje čtenáře s životem v divočině a přitom ho nenásilně nechává nahlédnout do lidské duše. Přemýšlivý text se vyznačuje přímostí a poetičností, jeho slabým místem je však téměř celá střední část.

Román Královo srdce norského spisovatele Gaute Heivolla klame tělem. Konkrétně obálkou, jíž vévodí hřejivé barvy růžová a fialová, a anotací, která navozuje dojem, že se čtenář ponoří do historické fresky, místo toho ale jen zpovzdálí přihlíží.

Válka proti superkrávám je klasický román pro mladší mládež, který kombinuje osvědčené motivy – boj slabých proti silným a talentovou soutěž. Poněkud předvídatelný příběh vyvažují (černý) humor, nadsázka a propracovaná struktura.

„Norská literatura patří v současné době k tomu nejlepšímu, co se ve světě píše. Naše literatura mi přijde velmi melancholická a vážná, ale obsahuje také humor, hlavně černý humor, který nenorské čtenáře často překvapí, když ho v našich textech objeví,“ říká spisovatel Erlend Loe v rozhovoru, který vznikl během jeho únorové návštěvy České republiky.

„Jedná se o jednu z nejlepších (a nejdivnějších) knih tohoto roku,“ napsal Trygve Riiser Gundersen ve své recenzi pro norský deník Dagbladet o knize Maud a Aud od Gunsteina Bakkeho. Nejdivnějších zcela jistě, nejlepších stěží.

Bělidlo se vyznačuje vyzrálým rukopisem mistra svého řemesla. Své postavy vede jistě po stezkách přetékajících symboly k předem určenému cíli – anebo ne? Pokud od knih očekáváte víc než jednoduchý příběh, rádi hloubáte nad záměry spisovatele a s chutí se noříte do symbolických vod, začtěte se do děl jednoho z největších norských spisovatelů.

Před pěti lety rozvířila norské literární vody mladá debutantka Helga Flatladová románem Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď (Bli hvis du kan, dra hvis du må, 2010). Kritiku, čtenáře i řadu bloggerů zaujala poměrně kontroverzním námětem, neobvyklou jazykovou kompozicí a upřímnou výpovědí své generace.

Po veleúspěšném románu Chudí v Lodži (2011) přicházejí švédský spisovatel Steve Sem-Sandberg (nar. 1958) a nakladatelství Paseka s neméně drásavou knihou Vyvolení (De utvalda). Obě díla čerpají svůj námět z druhé světové války. Zatímco Chudí v Lodži pojednávají o lodžském židovském ghettu, ve Vyvolených Sem-Sandberg zpracovává tematiku nacistického programu Euthanasie.

Knížka o psovi Samsonovi a kocourovi Robertovi, kteří zdědí penzion Nad Fjordem a čtrnáct korun padesát, se zprvu tváří jako klasický příběh o strašidelném domě. Strašidlo je ale rychle sprovozeno ze světa a penzion se může otevřít prvním zvířecím hostům.

Obsáhlou freskou z dějin první světové války Válka a naděje navazuje švédský historik Peter Englund na svá slavná, mj. i do češtiny přeložená díla Nepokojná léta a Nepřemožitelný. Originální pokus vylíčit válku bez faktografických údajů pomocí střípků z životních příběhů dvaceti obyčejných lidí však vinou roztříštěnosti vyprávění postrádá poutavost a spád.

Všichni jsme čas od času jen hosty, a to jak ve svém vlastním životě, kdy jen zpovzdálí sledujeme dění kolem sebe, tak v životech ostatních, jimiž se sice jen mihneme, ale mnohdy v nich zanecháme výraznou stopu. Díky studentskému překladatelskému projektu se českým čtenářům dostává do ruky první ucelené dílo norské spisovatelky Merethe Lindstrømové, držitelky Ceny Severské rady za literaturu.

Agnes Ravatnová si v Ptačím tribunálu zdařile hraje se čtenářovým očekáváním a důvěrou v hlavní postavy. Na izolovaném prostoru osamoceného domu někde v rozlehlých norských končinách rozehrává působivé drama, které kombinuje prvky romantického příběhu, iniciačního románu a severského thrilleru.

Román Mine fem år som far (Pět let tátou) má co říct k současné norské společnosti a zároveň pojednává o nadčasových tématech – o tom, jaké to je, ztratit sám sebe, a o temných stránkách, které se ve větší či menší míře skrývají v každém z nás.

Publikace představuje v oblasti historie překladu důležitý počin, jehož mnohé poznatky a závěry jsou platné obecně, nikoliv pouze v případě skandinávských literatur. Kniha je tak nejen téměř povinnou četbou pro nordisty a translatology, ale také přínosným informačním zdrojem pro všechny zájemce o literaturu a skandinávské země.

Popularita severské krimi v současné době nezná mezí. Na český trh nyní přichází norská kriminální série CLUE určená mladým čtenářům ve věku 9–14 let. První díl Záhada mloka naštěstí spíše než krvavé severské detektivky připomíná dobrodružná vyprávění ve stylu Správné pětky.

Čas od času se v češtině objeví nové beletristické dílo staroseverské literatury, která se těší stálé oblibě úzkého, leč věrného okruhu čtenářů. Nakladatelství Herrmann & synové po sbírce hrdinských básní ze staroseverských ság Eddica minora nyní přichází s původní odbornou monografií Jiřího Starého věnovanou staroseverskému zákonodárství Zákonem nechť je budována zem. Zřejmě není třeba podotýkat, že se v kontextu české scény jedná doslova o zjevení.

Město snících knih výrazně vystupuje ze stínu běžné fantasy literatury a nabízí duchaplnou zábavu všem, kteří rádi čtou, vnímají knihy jako neodmyslitelnou součást svého života a baví je o literatuře přemýšlet. Krásná kniha, originální příběh, perfektní překlad, co víc si milovník knih může přát?

Norská autorka Linn Ullmannová, dcera norské herečky Liv Ullmannové a švédského režiséra Ingmara Bergmana, napsala román o třech sestrách. Všechny důležité postavy v knize jsou ženy a na život a vztahy se nahlíží především z ženské perspektivy. S románem Než usneš tak jistě stráví nejednu příjemnou chvilku především čtenářky.

Amelii del Carmen Vega Miranda, jíž se od malička říká Carmen, ne Carmencita ani Carmencha, je 18 let, když zaslechne Panchita Lorcu, jak čte dlouhou a spletitou báseň v kantýně Universidad Católica, kam si Carmen chodí poslechnout zpěváky a básníky a trávit večery u stolu, kde se mluví o Alessandriově politické linii, bytové výstavbě, nových finančních nařízeních a přechodu z pesos na escuda.

V jednom domě v Argentině policie nalezne osm mrtvol. Zabíjel stejný počet převážně mladých lidí jihoamerického původu, kteří se sami přihlásili na policii. V částečně autobiografickém románu líčí norský spisovatel chilského původu své zážitky s Pinochetovým režimem a emigraci do Norska.

Norský autor Johan Harstad si pro své povídky vybírá skutečnosti či motivy, které si běžně spojujeme s bezpečím, a záměrně jejich roli otáčí, protože i airbag může být nástrojem smrti. Autorovy knihy jsou vážné a někdy až mrazivě ponuré, ale disponují také velmi specifickým smyslem pro humor a jazykovou a stylistickou vytříbeností.

Fossumová rozhodně není druhý Jo Nesbø a její detektivky nenaplňují formát běžné (severské) krimi, což lze brát jako jejich přednost i slabost. Pokud vám nevadí znát pachatele od počátku, nezklame vás nejednoznačný konec ani (na detektivku) skromný rozsah, pak je Provokatér kniha právě pro vás.

Až do roku 1998 panoval v ruském hornickém městečku Pyramida na souostroví Špicberky, pojmenovaném podle blízké hory připomínající svým tvarem egyptskou pyramidu, čilý ruch. Pak ale byla těžba ukončena a všichni obyvatelé se odtud odstěhovali. Ze dne na den se z Pyramidy stalo město duchů. Po tamních obyvatelích zůstaly jen opuštěné domy a ulice.