Pavel Mandys

Nový komiksový román Daniela Majlinga tentokrát nepřináší tak jiskrný mix bizarnosti a melancholického humoru jako jeho předchozí tituly. I tak je ale autorův humor v českém komiksovém prostředí stále osvěžující.

Trochu rodinný deník, trochu sbírka anekdot a úsměvných příhod s malými dětmi. Krátká sbírka komiksových miniatur měla původně trochu terapeutickou roli – a čtenářům může posloužit podobně.

Autobiografický komiks o životě Evropana v Japonsku a o zenu má slibné momenty. Ale možná je až příliš zenově nedramatický a vyklidněný.

Zatím poslední česky vydaný román kanadského spisovatele je opět řazen do žánru fantasy. Fantastického či nadpřirozeného v něm však není téměř nic.

Šestý díl dobrodružně pohádkových příběhů o malíři a jeho indiánském alter egu je ze všech nejrozsáhlejší a nejzamotanější. Což nemusí být vždy ku prospěchu věci.

Kreativní Evropa, Culture Moves Europe – co tyto výzvy nabízejí pro české spisovatele a překladatele? Je možné žádat i o dva miliony eur, ale vždy za přesně stanovených podmínek. Viktor Debnár z Kanceláře Kreativní Evropy představuje hlavní rysy různých dotačních programů; administrativa složitá není, větším oříškem pro žadatele bývá správně definovat obsah a koncepci projektu.

Druhá kniha v českém překladu z pera afroamerického spisovatele už bohužel není tak příjemným překvapením, jakým byla ta první s názvem Asfaltová pustina. Přímočarý akční thriller mají ozvláštnit LGBTQ+ motivy; ty ale působí dost mechanicky a prvoplánově.

Francouzská holmesiáda je zřejmě nejinvenčnější komiks vydaný v Česku v loňském roce. I když (anebo právě proto?) je určen čtenářům od jedenácti let.

Dvaapadesát krátkých textů uceleně a komplexně představuje jednoho z nejvýznamnějších autorů literární, komiksové a filmové fantastiky posledních pětatřiceti let. A názorně předvádí Gaimanovy přednosti i limity.

Sbírka krátkých humoristických povídek se vyznačuje jazykovou hravostí a vynalézavostí, rozmanitostí stylů i forem a sklony k absurditě a surreálnu. Občas schází výraznější pointa, ale i tak kniha mezi současnými domácími pokusy o humor vyniká.

Poslední díl autobiografického komiksu sleduje už dospělý život hlavního hrdiny. Ten se po různých těžkostech konečně dočkává uznání a úspěchu, díky čemuž může pomoci i svým příbuzným ve válkou zmítané Sýrii.

Španělský komiksový kreslíř se dlouhodobě potýkal s návaly úzkosti, sužovaly ho fobie a strachy. Načež je všechny vtipně personalizoval a stvořil o nich komiks plný posmutnělého a trpkého humoru.

Daniel Abraham patří k nejzajímavějším inovátorům fantasy žánru. V prvním románu z chystané trilogie do něj vnáší sociálně kritické prvky, jaké by ocenila i progresivní levicová kritika.

Americký kreslíř přichází s nadějně prokomponovaným fantasy příběhem pro mladší čtenáře (či možná spíše čtenářky). Jeho komiks zatím variuje obvyklé schéma, ale je v něm naštěstí dost místa i pro humor a nadsázku.

První román ze série s novým vyšetřovatelem Calem Hooperem přináší komorní detektivku v okouzlujícím i nebezpečném prostředí odlehlé irské vesnice. Napsanou navíc mimořádně působivým stylem.

Biografický komiks o filmovém režisérovi je přesně tak postmoderní, eklektický a plný citací jako Tarantinovy filmy. Kromě toho obsahuje úctyhodné množství detailních informací o Tarantinově filmové kariéře.

Román s mnohoslibným názvem nabízí nakonec poměrně konvenční děj a postavy. Fantasy svět Kateřiny Havlíkové sice má svůj půvab, ale zasloužil by si podrobnější a důmyslnější rozpracování.

Nejslavnější česká komiksová hrdinka se poprvé představuje také v domácím komiksu. Autoři sice vyšli z dochovaných fragmentů původního ikonického torza, připravili nicméně zcela nový velkolepý příběh.

Dva rozsáhlé komiksové romány odděleně vyprávějí životní příběhy autorových rodičů. Odehrávají se na pozadí dramatických událostí ve Španělsku v průběhu celého dvacátého století.

Většina knih afroamerických spisovatelů, které známe z českého překladu, nabízí smutné pohledy na různé formy útlaku. Everett sice také píše o rasismu, ale jde na to jinak: ostře sarkasticky a s brutální nadsázkou.

Komiksová verze vizuálně podmanivého animovaného filmu si kouzlo předlohy zachovává jen zčásti. Ale jako připomenutí filmového zážitku či k nalákání na zhlédnutí filmu poslouží dobře.

Komiksová prvotina kreslíře a animátora zaujme suverénní černobílou kresbou i osobním námětem. Finále krátkého příběhu je však poněkud rozpačité.

Po čtyřech knihách s delšími povídkami se jablunkovský spisovatel Petr Sagitarius pustil do rozsáhlejšího textu. Bohužel jde o detektivku jen mírně nadprůměrnou a románovému rozsahu bude muset autor ještě rovněž přivyknout.

Filmové zpracování dramatických osudů bratří Mašínů nechce být věrnou rekonstrukcí historických událostí. A jako thriller funguje docela dobře i v případě, že diváci jejich příběh už znají.

O psychoterapeutických sezeních už bylo napsáno mnoho knih, jen málokterá ale dokázala průběh terapie zachytit tak podrobně, intimně a názorně jako komiks britské terapeutky a publicistky.

Jedna z nejpracovitějších domácích komiksových kreslířek vydala poměrně rozsáhlé autorské (a autobiografické) dílo. Je o vztazích, o sexu – a opatrně také o lásce.

Francouzský komiksový portrét Čingischána sice v ničem neselhává, ale mimořádný také není. Jeho obálka sugeruje příběh plný epických bitev a válčení, zatímco uvnitř se skrývá celkem komorní komiks.

I poslední román ze série s vyšetřujícím advokátem Jackem Irishem má vysokou úroveň. Až po jeho přečtení lze však pochopit, proč už Peter Temple v této sérii dál nepokračoval.

V pondělí ministr kultury s ředitelem Frankfurtského knižního veletrhu podepsali smlouvu o tom, že Česko bude ústředním hostem veletrhu v roce 2026. Lze na to nejlépe reagovat slovy: „Sláva!“ a „Konečně!“.

Prázdninový příběh tří kamarádek ze sedmé třídy se slibně rozebíhá, postupně se však rozpadne na příliš mnoho motivů. I tak je to ale podařené čtení pro školní děti.

Humoristická próza začínajícího autora má mnoho slibných momentů a vtipných pasáží, škoda jen, že postrádá nějakou centrální zápletku.

Série Gangsta je primárně drsná gangsterka. Ale to by nebyli Japonci, aby se v ní nenašlo i trochu bláznivého humoru a nadpřirozených schopností.

Ed Brubaker, scenáristická hvězda drsných komiksových kriminálek, se živí také psaním superhrdinských sérií. V komiksovém románu Inkognito oba žánry spojil.

Švédský spisovatel, který si udělal jméno na pokračování Larssonovy série Milénium, se pokouší vytvořit vlastní detektivní sérii. Jde mu to trochu ztuha.

Komiksový román španělských tvůrců naštěstí nerozmnožuje onen typ „uměleckých“ děl, která parazitují na holocaustu. Neždímá dojetí ani slzy a zůstává věcný a nemilosrdný i k poválečnému dění.

Druhý česky vydaný příběh slavného komiksového námořníka se odehrává v Benátkách, kde autor vyrůstal. A potkávají se tu zednáři, Černé košile i filozofující femme fatale.

Román, který kříží prvky sci-fi i fantasy, má naléhavé téma i mnoho zajímavých a nosných nápadů. Škoda jen, že autor nedokázal lépe propojit všechny tři vyprávěcí linie.

Plodná a oceňovaná americká kreslířka vydává v češtině v krátkém sledu už třetí komiksový román. Dvě ženy v autě s přívěsem v něm cestují po reálném i imaginativním Texasu.

Francouzský komiksový bestseller je postaven na svižné, chytré a zábavné popularizaci myšlenek vědce, který se zabývá globálním oteplováním. Vedle důkladné analýzy problému nabízí také řešení, které se ale mnoha ekologickým aktivistům líbit nebude.

Brazilský komiks má skvělou melancholickou atmosféru a zajímavě pracuje s různými okamžiky života hlavního hrdiny. Nakonec ale až příliš spoléhá na obecné pravdy o životě, smrti a vůbec.

Má v sobě mnoho z Terminátora i z mafiánských thrillerů. Série Lazarus je první v Česku vydaný autorský komiks renomovaného scenáristy a spisovatele Grega Rucky.

Minulý týden zemřel Milan Kundera, nepochybně jeden z nejvýznamnějších a nejlepších českých spisovatelů druhé poloviny dvacátého století. A zároveň autor, kolem jehož osoby i díla kolují nedorozumění a mýty.

Kromě tradičních filmových adaptací se v programu letošního karlovarského filmového festivalu objevilo také několik filmů, v nichž byli literáti nebo literatura jako taková hlavními hrdiny či předmětem děje.

Japonský komiks o husitech? Zní to neuvěřitelně, ale specialista na historické komiksy skutečně vytvořil mangu o Žižkovi a jeho bojovnících. Vychází přitom z nečekaně dobré znalosti tohoto období české historie.

Specialista na mýty a tvůrce deskové hry na hrdiny se pokusil vytvořit unikátní mytologii vlastního fantasy světa. Dílo je to pozoruhodné a propracované, jen mu chybí silnější ústřední příběh.

Drsná komiksová série Parchanti z Jihu se čtvrtým souborným svazkem dočkala finále. Je působivé svou spletitostí i naturalismem, ale zároveň tak trochu neuspokojivé.

Další komiksový příběh ze světa Prašiny je kratší a sevřenější a poprvé jej nevymyslel Vojtěch Matocha. Dvojice komiksových autorek přitom do jeho světa vnesla svěží energii.

Jestliže předchozí romány amerického spisovatele Stephena Amidona lze považovat za sociálněkritická dramata s kriminálními zápletkami, tentokrát napsal kriminálku s prvky sociálního dramatu.

Komiksová adaptace slavného románu francouzského spisovatele alžírského původu je samozřejmě oproti originálu trochu zjednodušená, na druhou stranu se ale vyhýbá některým nešvarům předlohy.

Pondělní malá demonstrace, která se konala před ministerstvem kultury na podporu přijetí a zdokonalení zákona o statusu umělce, měla i jednu vedlejší linku. Radost by z ní měl Jaroslav Hašek.

Komediálních japonských komiksů u nás moc nevychází. Muž v domácnosti je založen na protikladu zabijácké minulosti hlavního hrdiny a jeho banální všednodenní přítomnosti.

Nová série Arnaldura Indridasona jako by do psaní této hvězdy islandské krimi vnesla novou energii. Třetí román z cyklu s penzionovaným policistou Konrádem těží ze zápletky sahající svými kořeny hluboko do minulosti postav.

Český superhrdinský komiks pro mládež přichází s pozoruhodným motivem: jak si z mladých lidí, kteří získají nadpřirozené schopnosti, udělat výnosný byznys.

V novince Davida Urbana policie opět vyšetřuje záhadná úmrtí na odlehlém místě. Ve srovnání se šokujícím závěrem jeho předchozího románu se však tentokrát žádné velké překvapení nekoná.

Legendární komiksový román Strážci se dočkal prequelů i sequelů, často k nelibosti skalních fanoušků původního komiksu. Rorschach jde trochu jinou cestou: v tomtéž alternativním světě vypráví úplně samostatný příběh.

Rozsáhlý soubor bizarních dobrodružství tří přátel, kteří spíš symbolicky než reálně bojují s jihoamerickými režimy, vznikl v osmdesátých letech a je to na něm – v dobrém slova smyslu – znát. Komiks je to nakonec veselejší, než se zprvu zdá.

Svérázný detektiv maorského původu řeší ve svém druhém příběhu případ mysteriózního sériového vraha. Román opět vyniká působivým stylem a břitkými dialogy, škoda jen, že zápletka nebyla promyšlena rafinovaněji.

Po čtyřech letech se tvůrci konečně vrátili k práci na jedné z nejpopulárnějších a nejoceňovanějších amerických komiksových sérií. Rozběh nové řady je ovšem velmi pozvolný.

Pětisvazkovým omnibusem nakladatelství Egmont prozatím uzavřelo vydávání slavné komiksové série Thorgal. Přesněji: sešitem číslo 29 vydalo poslední příběh, který psal scenárista všech předchozích Jean van Hamme.

Mladá krasavice pašující kokain v břiše svého nadrženého inteligentního pejska, vraždící kalhotky a další bizarní nápady. V komiksu mladého britského autora se vrací duch dnes již klasických undergroundových komiksů.