Tereza Černá

Román dosud v Čechách málo známé izraelské autorky Orly Castel-Bloom čtenáři otevírá okno do světa současné izraelské společnosti. Spisovatelka zde s notnou dávkou černého humoru a surrealistických prvků nabízí pohled nejen na rozpad rodiny, ale i rozpad celé společnosti. Ukázka je z prvních stránek románu.

Tanu Rabanan s podtitulem Antologie rabínské literatury je nesmírně zajímavá a cenná publikace. Hned v úvodu představuje autor rabínskou literaturu formativního období (2.–7. století n. l.) a jeho hlavní dílo, tedy Mišnu (přelom 2. a 3. st. n. l.), která se stává „programovým dokumentem hnutí“ (s. 16). Sláma současně zmiňuje i „protějšek“ a „druhé ohnisko“ Mišny, Bibli.

Pan Mani, druhý román izraelského spisovatele A. B. Jehošuy, je formálně nesmírně zajímavým experimentem a současně skvělým čtenářským prožitkem

„Vyprávěj mi nějaký příběh,“ poroučí vousatý muž, který sedí u mě v obýváku na pohovce. Ta situace, to přiznávám, mi není zrovna příjemná. Já přeci příběhy píšu, nevyprávím je.

Najednou někdo klepe na dveře je název nejnovější povídkové sbírky Etgara Kereta, na kterou jeho příznivci čekali dlouhých osm let. Obsahuje třicet osm krátkých textů...

Amos Oz, jeden z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, se narodil v Jeruzalémě čtvrtého května 1939. Jeho otec – Jehuda Arje Klausner – byl doktor hebrejské literatury a pracoval v národním archivu.

Adam a Eva, láska překonávající vzdálenost i kulturní odlišnosti. Měl-li by toto být stručný popis románu Temná hmota, byl by značně neúplný a navíc zavádějící. Temná hmota je totiž tragédií porušené lidské komunikace, která...

Aner Šalev vystudoval matematiku na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě (BA), kde posléze úspěšně dokončil i postgraduál, a na univerzitě v Tel Avivu (MA).

Má druhá láska mě zachvátila o rok později. Jeden pohled, mrazení v zátylku, studený pot, šimrání u srdce, sucho v ústech, vůně lilií – znovu jsem byla nemocná láskou. Merav ihned pochopila velikost té zkázy. „On se ti líbí,“ usoudila zarmouceně.

Poslední kniha spisovatelky Jochi Brandes je historickým románem odehrávajícím se v biblických dobách za vlády králů Saula, Davida, Šalomouna a Jarobeáma.

Jochi Brandes se narodila roku 1959 v Haifě. Studia začala v ortodoxních náboženských školách „Bejt Jaakov“ v Petach Tikvě a Haifě, pak pokračovala – oproti konvencím platícím u ortodoxních dívek – ve studiu na talmudické přípravce v Jeruzalémě a pak na univerzitě Bar Ilan.

Před nedávnou dobu se na našich knižních pultech objevil první český překlad díla Abrahama B. Jehošuy (narozen roku 1936 v Jeruzalémě), který neoddiskutovatelně patří mezi izraelskou spisovatelskou elitu. Spadá do literární generace nazývané „nová vlna“, která se formovala v šedesátých letech a jejím hlavním záměrem bylo koncepčně i tematicky sjednotit izraelskou literaturu se změnami, ke kterým došlo na poli západní literatury.

Bylo jí skoro třicet, když, po sedmi letech, znovu přijela do Tel Avivu s potvrzením o rozvodu a bez její holčičky, kterou před ní schovali v hloubi rodiny starého rabína, jejího ex manžela.

I v této knize se projevují hlavní témata známá z některých Bar-Josefových divadelních her: lidé plní nejistoty, kteří hledají čisté a opravdové věci a současně napětí mezi světským Tel Avivem a pobožným Jeruzalémem.

Dramatik Josef bar Josef se narodil roku 1933 v Jeruzalémě v ortodoxní rodině významného izraelského spisovatele Jehošuy bar Josefa. České publikum se mohlo setkat nejen s dílem jeho mladšího bratra Jicchaka.

Ačkoli je poslední povídková sbírka Jehudit Hendel spíše smutným svědectvím o samotě stáří a bezmoci, se kterou pozůstalí tohoto světa bojují s prázdnotou po těch, kteří jej již opustili, může se stát výtečným společníkem právě pro ony chvilky, kdy se člověk ocitá pouze sám se sebou.

Večer jsem zavolala kamarádce Arnoně, které jsme říkali Nona, a řekla, že ji jedu vyzvednout, protože jsem slíbila Šaroně, že k ní večer přijdeme a budou tam také všichni naši dobří přátelé, ale Nona řekla, že se jí dneska večer nikam nechce...

Jehudit Hendel (1926) je známá spisovatelka, držitelka řady literárních ocenění.

V pořadí třetí kniha mladého izraelského spisovatele Dudu Busiho je barvitým obrazem moderní společnosti, ve které ale i nadále přetrvávají nenávisti a zášti spojené s nejrůznějším původem imigrantů. Román tak představuje souboj východu a západu, tedy aškenázských a orientálních komunit, a současně odlišný postoj rodičů a jejich potomků k tradici.

Během zpátečního letu do Izraele mě zaplavilo pár vzpomínek z dětství. Když mi bylo šest nebo sedm můj sekulární otec provedl zkoušku, která se nazývá „životni cesta“. Posadil mě ke stolu v kuchyni a sám si sedl naproti mně. Máma stála u ledničky a dívala se...

Dudu Busi je izraelský novinář a romanopisec.

Jehošua patří mezi nejznámější izraelské spisovatele nejen na domácí půdě, ale i ve světě.

Poslední román A. B. Jehošuy je rodinným duetem, jehož děj se odehrává v Izraeli a Africe a hlavními aktéry jsou postarší manželé Amoc a Daniela Jaari. Celý příběh se odehrává během osmidenního svátku Chanuka.

Uvnitř výtahu jedoucího do sklepení budovy starého parlamentu ho probralo zvonění telefonu, snacha mu vyčítala rozzlobeným hlasem: Co s tebou je, dědo? Děti na tebe čekají s rozsvícením svíček...

Poslední román Šulamid Lapid, Farma žen, se odehrává na počátku dvacátého století a je situován do okolí Genezaretského jezera v horní Galileji. Jde o volné pokračování autorčina historického románu Ge Oni, který vyšel roku 1982 a dostalo se mu velmi kladných ohlasů.

Voda, která vyrazila z motoru, zaplavila celé pole, Nunia a Ráchel už celou hodinu stojí a hrabou bahno do vody a obráceně. Večer se snáší, šero se změnilo na tmu, Genezaretské jezero je lehce osvětleno lakomým mladým měsícem a ony vědí, že by se měly vrátit na farmu, že se tu nesmí zdržet, že o ně má možná někdo starost...

Izraelská spisovatelka Šulamit Lapid (nar. 1934) napsala dosud devět románů, pět povídkových sbírek, tři hry, šest knih pro děti a mládež a jednu knížku poezie.

Stál uprostřed cesty, něco kolem dvaceti metrů ode mě, s kúfijí na obličeji, agresivně mi naznačoval, ať jdu k němu: „Hej ty golanská buzno,“ ječel na mě s těžkým arabským přízvukem...

Etgar Keret (1967) dnes patří k nejoblíbenějším izraelským autorům.

Romány izraelského spisovatele M. Šaleva jsou bestsellery nejen v Izraeli, ale i po celém světě.

Poslední Šalevův román vzbudil, ostatně jako většina jeho knih, velký zájem. Netřeba podotýkat, že se čtenářská obec dělí na jeho příznivce a kritiky.

Chýlilo se k večeru. Zoologická zahrada měla už zavřeno. Motocykl zastavil u brány a mládeneček z něj sesedl. Poděkoval veliteli a domluvil se s ním, kdy ho má vyzvednout. Pak vylezl na zeď zahrady a spustil se na druhou stranu...

Sejdi z cesty poutníče, / mezi moruši a vinnou révu se usaď. / Mezi vodu a stín i bělost kamene, / vždyť tady ležím já, chlapec a král...

Izraelský básník Amir Or (1956) dosud vydal osm básnických sbírek. Jeho básně byly přeloženy do více než třiceti světových jazyků.

Druhá žena je Lapidův třetí román z řady detektivních příběhů, jejichž hlavní protagonistou je postarší a mírně obtloustlý bývalý policista a nyní soukromý detektiv Josh Shirman. Tento svérázný hrdina je izraelskou verzí Chandlerova Phila Marlowa.

Izraelský spisovatel, televizní moderátor a novinář Jair Lapid (1963).

Strávíte-li dostatek času s nějakou ženou v jednom domě, začnete přemýšlet. Nedá se tomu vyhnout. Stojíte v bílé předsíni, držíte vychovaně dveře, když nese dovnitř tašky, díváte se na ni...

„Pojď, budeme žít spolu,“ zašeptal Robert směrem k Rutiným zádům. Rut stála u okna a žasla nad sytým světlem říjnového deštivého dne. Slova se ve vzduchu roztříštila, ležérní a neurčitá, jako by jí nabízel cigaretu. Natáhl pravou ruku dopředu, což mu najednou připadalo jako hloupé gesto, které postrádá význam dobrovolné nabídky.

Rodinný román otvírá scéna, kdy Naomi Kellerová roku 1999 odjíždí do Vídně a zde se rozchází se svým irským přítelem. Současně navštěvuje Heidelberg, kde po dlouhá léta žila její rodina až do druhé světové války. Celý příběh začíná u Naominy babičky Rut Steinové.

Izraelská spisovatelka Edna Mazia (1949) je autorkou filmových scénářů a divadelních her, vydala i dva romány.

Izraelský básník Aharon Šabtaj (nar. 1939) patří také k předním překladatelům.

Ibn Gabirol má na starosti výcvik ostřelovačů/ Kafka odpovídá za ty, kteří jsou otevřeni spolupráci,/ Walter Benjamin/ Se ujal architektonického řešení arkád ochranného plotu/ A pronárody směřují na Sión/ Studovat sebrané spisy učitelů zkázy...

Jicchak Bar-Josef (nar. 1949) je synem v Izraeli velmi váženého spisovatele a dramatika Jehošuy bar-Josefa.

Bar-Josefova šestá kniha je sbírkou pěti povídek nazvaných jmény jejich hlavních protagonistů, čtyř mužů a jedné ženy, kteří pod vlivem momentálních životních krizí a změn konají ukvapeně a bez přemýšlení.

Doktor mě zdvořile požádal: Pojďme si prosím poslechnout váš příběh, od začátku až do konce. A já, když mě někdo pěkně poprosí, dokonce vyprávím rád, proč ne. Začal jsem povídat...

A přesně v ten okamžik se Meir dozvěděl, že jeho otec žije...

Nový, v pořadí druhý román Savion Liebrechtové nazvaný Tatínkovy ženy měl být původně pouze povídkou. Autorka však sama přiznává, že v určité fázi příběhu o otci a jeho synu si začala klást otázku, jakou roli v celé zápletce hraje matka, protože je-li dítě, musí někde nutně být i matka.

Izraelská spisovatelka Savion Liebrechtová se narodila roku 1948 v Mnichově. Otec prošel vyhlazovacím táborem Buchenwald, kde ztratil svou první ženu a dítě. To je možná jeden z důvodů, proč rodiče doma o holocaustu nehovořili.

Tak, musím s tím skoncovat: namísto abych se proměnil v krásnou labuť, stal se ze mě vychrtlý a shrbený vojáček. Moše Chuvato, toho času na opušťáku, osobní číslo 57725572.

Struktura románu je postavená na nepravidelně se střídajících monolozích Ozových hrdinů, kteří až na výjimky patří do jedné rozvětvené tuniské rodiny žijící v Izraeli. Hlavní postava, Moše, slouží v armádě a svůj dosavadní i budoucí život nahlíží poměrně pesimisticky až s pohrdáním, nicméně s neúprosnou sebereflexí a místy dosti ostrým humorem.

Izraelský spisovatel Kobi Oz (nar. 1969) je také zakladatelem a frontmanem hudební skupiny Teapacks, která je v současném Izraeli velmi oblíbená.

Viz LÁSKA je sice poměrně obsáhlý román, přesto ale zůstává velice čtivý. Jde o knihu, ke které se vnímavější čtenář rád opakovaně vrací.

Román Viz LÁSKA vypráví o lidech, kteří buď sami prošli holocaustem či se jejich osobních životů toto trauma nějak úzce dotýká, a to ze čtyř – velmi vágně řečeno, neboť u Grossmanovy tvorby ve většině případů platí, že co postava, to jiný názor na věc – různých úhlů pohledu, kterým odpovídá i členění jednotlivých částí.

David Grossman je uznávaným spisovatelem jak v Izraeli, tak i ve světě. Čeští čtenáři se s autorem mohli poprvé seznámit prostřednictvím překladu Grossmanova druhého románu Viz LÁSKA, mezinárodní uznání mu přinesla cena Man Booker International Prize, kterou v roce 2017 získal za novelu Přijde kůň do baru.

Spisovatelky, které v knihách pro děti a mládež zpracovávají téma izraelsko-palestinského konfliktu: Daniela Karmi, Dorit Orgad, Anat Israeli, Orit Raz, Amela Einat.

Jehudit Katzir, Dudu Busi, Etgar Keret, Kobi Oz, David Grossman, Avraham B. Jehošua - výběr spisovatelů současné izraelské literární scény.

Termín moderní izraelská literatura, resp. izraelské období, se obecně datuje do roku 1948, tedy roku, kdy vznikl stát Izrael. Pokud bychom hovořili o moderní hebrejské literatuře, dostali bychom se ještě o několik desetiletí před založení státu.

Především je nutno říci, že současná izraelská literatura žije velmi aktivním životem...

David Grossman patří mezi nejvýraznější současné izraelské prozaiky.