Kracht, Christian
1979

recenze beletrie zahraniční

Druhý román mladého žurnalisty Christiana Krachta "1979" vzbudil pozornost už na Frankfurtském knižním veletrhu. "Jistě ne nejlepší, ale určitě nejpozoruhodnější román letošního podzimu" o cynismu západní společnosti je ne náhodou pop románem.

Christian Kracht: 1979, Kiepenhauer und Witsch, 2001

Druhý román mladého žurnalisty Christiana Krachta "1979" vzbudil pozornost už na Frankfurtském knižním veletrhu. "Jistě ne nejlepší, ale určitě nejpozoruhodnější román letošního podzimu" o cynismu západní společnosti je ne náhodou pop románem.

Teheránem v předvečer islámské revoluce - v roce 1979 svrhli přívrženci ajatoláha Chomejního vládnoucího šáha a jeho prozápadní režim - projíždějí poněkud naivní mladý německý architekt a jeho přítel, inteligentní, vzdělaný a dekadentní Christopher. Zatímco na ulicích stojí tanky, baví se oba protagonisté o pánských sandálech a potazích na pohovku. Christopher, vypravěč příběhu, je poté na cestě za duchovním prozřením do Tibetu zajat čínskou policií a dopraven do pracovního tábora. Ani tam ho neopouští jeho blazeovanost a lhostejnost.

Výsměšná parodie krasoduché cestovní literatury, pro kterou byl Východ, Persie, odjakživa exotickým rájem, odhaluje Západu jeho vlastní ošklivost a ignoranci. Kritiky, že Kracht zde rozvíjí "fantazie vyhlazení" a ukazuje sebevražednou fascinaci násilím nejenom u islámských fundamentalistů, tak artikulují, stejně jako Krachtovo "lehčí čtivo", posuny ve vnímání vlastní kultury.

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 126 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

53%čtenáři

zhlédnuto 4604x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce