Gayle, Mike
Ten, koho přece znám

Aktuální dotazníkový průzkum vypovídá o dlouhodobě tristní pozici překladatelů v rámci knižního sektoru. Ale co s tím? Při čekání na akční hrdiny, kteří by nebohé literární překladatele jednou provždy vysvobodili z bezútěšného postavení, je tu jen jediná jistota – okolní svět má svých problémů dost...

Nástin doporučené četby pro letošní léto podle redaktorů časopisu iLiteratura.cz.

Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.

Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů

Nejsem feministka. Zní to divně? Mým známým ano. Když na to v debatě přijde řeč a někdo se mě přímo zeptá, nemívám prostor na dlouhé expozice, a proto odpovídám jednoduše – ne, necítím se být feministkou. Ale ty jsi přeci feministka par excellence! odpovídají oni. V čem tedy spočívá zmatení našich jazyků?

Když Marek Šindelka dostal od nakladatelství Odeon nabídku nového vydání svého prvního románu Chyba, začal více než deset let starý text proškrtávat, až nakonec napsal celý román znovu. „Já jsem s tou starou verzí prostě nemohl žít,“ říká v rozhovoru, v němž literatura nakonec hraje spíše vedlejší úlohu.

Vtipný a srozumitelný průvodce džunglí soudobých milostných vztahů. Autor je otevřený novým formám styku a soužití, které se dnes rozvíjí a s nimiž mnozí experimentují, ale nehlásá přitom absolutní zásadu „anything goes“.

Jiří Weil zaznamenal v posledních desetiletích v zahraničí důstojný ohlas. V Nizozemsku roku 2012 vyšel v reedici jeho Život s hvězdou (poprvé vydaný 1989 pod názvem De ster van Josef Roubíček) a nově byly přeloženy romány Na střeše je Mendelssohn a Moskva-hranice, přičemž v souhrnu tyto knihy vzbudily nebývalý ohlas v médiích. V angličtině vyšel Mendelssohn on the roof s doslovem Philipa Rotha. Ve Francii se tento román letos dočkal třetího vydání (poprvé vyšel už v roce 1993).

Sebelepší škola člověka nikdy na všechno nepřipraví ani mu nezajistí zářnou budoucnost. V humorném počinu britského spisovatele Mikea Gayla zakoušejí bývalí spolužáci z elitní chlapecké střední školy, co je na tom pravdy.

Předkřesťanské pojetí vztahu mezi tělesnou a duševní stránkou člověka se lišilo od toho křesťanského. Přínos studie Marie Novotné tkví v tom, že se nesoustředí na tuto dichotomii, nýbrž naopak na prvky kontinuity.

„Stojím si za tím, že vycestovat – jednou provždy anebo aspoň na pár let – je výsostně osvobozující proces,“ říká spisovatelka Dora Kaprálová, která už přes deset let žije v Berlíně a své odpovědi mi posílala z jednoho maďarského ostrova uprostřed Dunaje…

Fanatičtí satanisté a příznivci death metalu jako hrdinové humoristických komiksových stripů? Finský kreslíř předvádí, že je to sice dosti bizarní, ale vděčné propojení.

Dramatik, filmový režisér, autor komiksů, mim a mystik Jodorowsky se ve své autobiografii představuje hlavně jako psychomág, tedy terapeut využívající svérázný syntetický přístup na pomezí šamanismu, psychoanalýzy a divadla.

Esejistické zamyšlení nad přínosem chůze nepřináší i přes svou pestrost žádné překvapivé argumenty či pohledy, se kterými by se čtenář nesetkal už jinde. Škoda že autor moralizování nevyvážil vtipem či kontroverznějším přístupem. Atraktivní téma chůze zůstává v podání Erlinga Kaggeho bohužel na půli cesty.

Vitální edice leporel z Meanderu představuje původní českou tvorbu autorskou i výtvarnou, inspirativně propojuje zavedené autory s mladými, talentovanými ilustrátory a nejmladší příjemce knižního umění tak nepodbízivě láká do nového světa slov a fantazie.

Tradiční formát leporela „na šířku“, karton, lamino, převaha ilustrací nad textem, akceptovatelná cena. Zatím dvanáct svazků, renomovaní čeští básníci, zavedení ilustrátoři, i zcela nová jména a originální nápady. To je REPOLELO z Meanderu.

Pestrá a inspirativní kniha o možnostech rozvoje našeho hlavního města se zamýšlí nad tím, jak se v současné Praze odrážejí základní geografické danosti, které ideologické vrstvy jsou v ní dnes čitelné nebo který přístup k městské zeleni je skutečně ekologický, a který se tak jen tváří.

Humorné, tragické i melancholické příběhy lidí, kteří by se díky svým více či méně izolovaným životům sotva někdy potkali, shromáždila Dora Kaprálová do mozaiky zachycující pestrost lidských osudů ve velkoměstě, jakým je Berlín. I přes rozdílnost postav však čtenáři předestírá hlavně to, co je mu důvěrně známé – silné i slabší stránky lidské povahy.