Boghossian, Peter
Jak vést (zdánlivě) nemožné rozhovory

Kdyby byl český literární provoz patřičně diverzifikovaný, kdyby existovalo více podobně zaměřených cen, kdyby autoři mohli psát za lepších podmínek a ze svých knih získávali alespoň třetinové zisky knižních distributorů, nakladatelů a knihkupců, nemusela by knižní cena Magnesia Litera každoročně vzbuzovat tolik vášní a zlé krve.

Ondřej Hübl nás ve svém románovém debutu bere na propracovaný zájezd do nejtužšího komunismu, ale z nostalgické a lehce mrazivé dovolené se záhy stává boj o svobodu a přežití. I když mají dobro a zlo v napínavém příběhu zdánlivě jasně rozdělená místa, postupně se stírají hranice mezi světem před oponou a za ní a vkrádá se otázka: není skutečnost vlastně jedna velká hra?

10. dubna byla vyhlášena jména vítězů. Gratulujeme!

Jaké byly nejoblíbenější knihy prvorepublikových vědců, herců, politiků nebo i náhodně vybraných čtenářů? Kdo se ankety kniha roku Lidových novin záměrně neúčastnil a jaké byly konkurenční akce jiných periodik? Obsáhlý svazek přetiskuje komentované odpovědi tehdejších hlasujících a poskytuje poutavý čtenářský profil československé společnosti.

Českou školu bez hranic už léta obdivuju. Děti českých rodičů žijící v zahraničí se díky ní mohou učit česky a tento velkolepý projekt, v němž se angažuje spousta rodičů a dobrovolníků, zasluhuje jedno velké „smekám“.

Psaní o samotném procesu psaní má své pevné místo v literatuře přinejmenším od dob modernismu. Napsat román o vlastním (skutečném) slavném románu však může působit přinejmenším lehce narcistně. Spisovatel Ťia Pching-wa, který patří k nejvýznamnějším současným čínským tvůrcům, napsal v době covidu jaksi mimoděk román o svém nejznámějším díle Padlá metropol. Otevřít za dvacet let dalece překračuje hranice memoárového psaní a stává se univerzální uměleckou výpovědí o spisovateli v současném světě.

Legendy i historická fakta spjatá s obyvateli Faustova domu na pražském Karlově náměstí Stančík s hravostí domýšlí do fantaskních příběhů. Nezastupitelnou roli přitom hraje násilná smrt a tajemný otvor, který opakovaně vzniká ve stropu místnosti, jak v dávných dobách prorokovala bohyně smrti.

Internetová influencerka, která se stane tetou smrtelně nemocné holčičky, popisuje, jak internet zdeformoval naše chování i vnímání, a ptá se, jestli ještě existuje opravdový život. Břitké, fragmentární komentáře Patricie Lockwoodové vyvolají u čtenářů salvy smíchu i hluboké pohnutí.

Někdy by člověk mohl mít dojem, že kultivovaně diskutovat v Česku o politice snad ani není možné. Kniha dvou amerických badatelů – i navzdory určitým odlišnostem mezi oběma kulturami – podává návody a rady, jak tyto debaty vést s úctou a jak se nechat lidmi s odlišnými postoji i obohatit.

Nejnovější filmová adaptace slavného Balzacova románu se soustřeďuje na plejádu rozporuplných postav v čele s hlavním hrdinou plným ambicí. Skvělé herecké výkony a působivá výprava však statickou a staromilskou podívanou zachraňují jen zčásti.

Sbírka Dopisy k narozeninám přináší básně-vzpomínky, básně-momentky i básně-výčitky. Jejich adresátem i objektem je Hughesova žena, americká spisovatelka Sylvia Plathová, jejíž poezie tak stojí v pozadí jako memento i měřítko.

Brouzdaje před několika dny po stránkách iLiteratury, narazil jsem na sloupek Petry Hůlové, v němž klade otázku, starou jako (moderní) literatura: je možné vykreslit nekriticky, či dokonce shovívavě zápornou postavu?

Na výlet do Prahy – anebo pokud nejste přespolní, pak na výlet Prahou – přibalte dětem zábavný Výletník a výtvarník Karolíny Čaplové. Děti se nebudou nudit, něco nového se dozvědí a taky si budou chtít povídat – interaktivní sešitový průvodce Prahou totiž podněcuje ke zvídavým otázkám a burcuje fantazii i rodinné vzpomínky.

Kanadský religionista a antropolog ve své přehledové publikaci vysvětluje, proč jsou pro nás rituály obecně důležité a které rituální chování sdílíme se zvířaty. Upozorňuje přitom, že ne každá změna je nutně k lepšímu a že tradice nemusí být vždy represivní.

Finský horor o dávném esenciálním zlu je variace na klasický motiv strašidelného domu. Tím je v tomto případě dům bytový, což Marku Hautalovi poskytuje lepší manévrovací prostor a také možnost nově pojmout atmosféru cizosti, z níž pramení děs a hrůza. Přestože se autor nezdráhá sahat po žánrových klišé, výsledek je překvapivě dobrý.

Prvotina mladého autora přivádí čtenáře do vyhlášené turistické oblasti Japonska, kde český student během brigády v hotelu poznává místní prostředí, zaměstnance i sám sebe. Chybějící emoce příběhu dodává hudba; román je vybaven dokonce soundtrackem a celkově působí jako literární videoklip.

S Jeroenem Brouwersem odešel romanopisec a břitký polemik, rozkročený mezi Nizozemskem a Vlámskem, který za svou šedesátiletou literární dráhu získal snad všechny významné literární pocty této jazykové oblasti. Přesto dosud uniká pozornosti českých nakladatelů. Jen jeden jeho román byl přeložen do slovenštiny.

Vystačí si člověk sám se sebou, nebo potřebuje ke svému bytí další spřízněnou duši? A když už člověku nic jiného nezbývá, dokáže mu zachránit život přátelství? Román Ewalda Arenze Staré odrůdy se snaží na tyto otázky najít odpovědi, ve svém hledání se ale vydává snad až příliš snadnou cestou.