Snyder, Timothy
Obnova národů

U odborného spisu nebývá zvykem rozebírat jej z hlediska stylistiky. Ovšem Gramofon, film, typewriter z tohoto hlediska není standardní vědecký text, je to spíš esej, kde se autor snaží o překvapivé pointy a paradoxy, nešetří sarkasmem a používá prostředky až beletristické.

Deset povídek rwandské autorky není depresivní četba zaměřená na líčení traumat, která zbyla po genocidě. Motivy jako hrůza, bezmoc, zoufalství, naděje, boj o přežití a smíření jsou doplňovány i tématy čistě ženskými, jako jsou mateřství, menstruace, těhotenství, ženská pospolitost a zranitelnost. Ve rwandském jazyce kinyarwanda znamená „ejo“ včera i zítra; příběhy jsou autentická, upřímná a přímočará svědectví o tom, co se dělo předtím i potom. Český překlad je však víc než nepodařený.

Winston Churchill a Charlie Chaplin – co mohou mít ti dva společného? V románu rakouského spisovatele Michaela Köhlmeiera je to kromě deprese především jejich pevné přátelství. Hlavní postavy fascinující knihy mají mezi sebou úmluvu, že pokud se jednomu z nich něco stane, všeho nechají být a přispěchají si na pomoc.

Tři čtyřicátníci v krizi se po letech setkávají, aby se vydali na víkendové alkoholové tažení po anglické metropoli. Námět Víkendu v Londýně připomíná třeskuté filmové komedie à la Pařba ve Vegas, při četbě Folného knihy se ale bude smát málokdo.

Týká se evoluce jen živé přírody, nebo ji lze aplikovat i na systémy neživé? A lze-li, jedná se o povrchní analogizování dvou odlišných procesů, nebo za vším stojí v jádru totožný princip? Jak může evoluční smýšlení přispět k řešení problémů táhnoucích se od ekonomických záležitostí přes reformu školství až po palčivé otázky typu rychle rostoucí lidské populace? Nejen tím se ve své nové knize zabývá známý britský popularizátor. Výsledek je i přes jisté výhrady v mnoha směrech (r)evoluční.

Třebaže má posmrtně vydaná Crichtonova novinka poměrně daleko k tomu, aby odpovídala označení uváděnému v anotaci, tedy že jde o jakýsi prequel k Jurskému parku, rozhodně se jedná o poutavé dílko, zasazené do ještě poutavějšího prostředí Divokého západu. Navíc vystavěné kolem jedné z pozoruhodných etap dějin paleontologie, takzvané „války o kosti“.

„Miř výš. Per se s vervou. Popusť uzdu svým snům.“ Tato slova najdete na zadní straně knihy i v úvodním věnování malým čtenářkám. Velmi dobře ilustrují záměr výpravného titulu dvou autorek a šedesáti ilustrátorek, které předkládají stovku medailonků žen z celého světa, aby ukázaly, že s odvahou a odhodláním se ženy navzdory překážkám mohou zapsat do historie.

Začátkem července se v rámci festivalu Na vlnách MKP představili tři bulharští a čeští básníci. Během Bulharsko-českého večera vystoupili Bulhaři Bojko Labkovski a Lidia Galabova a za Čechy promluvil Jan Sojka. Autoři hovořili o své tvorbě i o literatuře obecně. Básník Labkovski například zmínil, že nebezpečným konkurentem literatury se stává vizualita a po autorech se často požaduje především zábava.

Místo tíhnutí k univerzalismu, typického pro devadesátá léta, nyní po celé Evropě nastupuje nacionalismus. Snyderova práce z roku 2003 je paradoxně velmi aktuální.

Následky cunami uklízeli hasiči, policisté, dobrovolníci a ne-vojáci (jak jinak bychom jim měli říkat, když Japonsko v souladu s poválečnou ústavou nemá armádu?). Dvacet čtyři milionů tun odpadu. A dozajista několik set milionů tun bláta. Ve světě po cunami platila jediná zásada. Uklidit co nejrychleji.

Pozoruhodnou, formálně pestrou sbírku reportáží polské novinářky Katarzyny Boni spojuje téma trojí tragédie zemětřesení, cunami a výbuchu elektrárny Fukušima, k níž došlo v březnu 2011.

Neúspěšný architekt Leo Lander doufá, že své pravé místo najde v Číně, ve městě, které je přesnou kopií jeho rodného Curychu. Ve vizuálně podmanivém komiksu je čtenář svědkem krátké epizody Leova života, která mu však přinese nevratnou změnu.

Rozsáhlý výbor z textů novináře, filmového kritika, pedagoga a překladatele Vladimíra Bystrova pokrývá téměř celé dějiny 20. století.

Nejnovější román Die Kieferninseln (Borovicové ostrovy) německé spisovatelky Marion Poschmann se loni právem ocitl mezi pěticí titulů nominovaných v užším výběru na Německou knižní cenu. Jeho český překlad připravuje nakladatelství Paseka na příští jaro. Profesor kulturních věd utíká před svými chimérami do Japonska, aby našel sebe sama – a na nádraží v Tokiu potká kluka, který se právě chystá spáchat sebevraždu.

Z Kyjeva přišla smutná zpráva. V úterý 19. června 2018 zemřel ukrajinský básník, překladatel, filmový scenárista, politik a veřejný činitel Ivan Drač (1936–2018).

Sport může lidi spojovat, dodávat jim pocit pospolitosti, společný cíl a možnost vyšvihnout se mezi elitu – a v neposlední řadě také přilákat sponzory do jednoho upadajícího městečka. Může ale také rozdělovat a vychovávat z dětí takové dospělé, kteří chtějí dát gól, ať to stojí, co stojí. I za cenu vztahů nebo morálních hodnot. Překvapivě vážný román o vyrůstání na místě, které nezná nic jiného než hokej.

„Miř výš. Per se s vervou. Popusť uzdu svým snům.“ Tato slova najdete na zadní straně knihy i v úvodním věnování malým čtenářkám. Velmi dobře ilustrují záměr výpravného titulu dvou autorek a šedesáti ilustrátorek, které předkládají stovku medailonků žen z celého světa, aby ukázaly, že s odvahou a odhodláním se ženy navzdory překážkám mohou zapsat do historie.

Adrian Suciu, rumunský básník a prozaik, novinář, v současnosti působí jako parlamentní expert oddělení pro styk s veřejností.