Tallent, Gabriel
Absolutní miláček

Román Hodiny z olova vzbuzuje ve čtenářích velká očekávání nejen díky vítězství v kategorii Magnesia Litera Kniha roku, ale především díky zvolenému tématu. Autorka se v rozsáhlém textu snaží na osudech několika bezejmenných postav ukázat stále rafinovanější represivní praktiky čínského režimu. V naplnění původního potenciálu však knize brání schematičnost a černobílé vidění.

Reprezentativní výbor z prací kreslíře Miloše Nováka představuje zapomenutého komiksového pracanta, jehož nejlepší díla vycházela jen v novinách a časopisech. Dodnes mají jeho perokresby skvělou dynamiku a naléhavost.

Co se musí stát, aby překladatel přeložil nepřeložitelné? Může překládaný text změnit jeho pohled na svět? A v čem spočívají hlavní zádrhele při překládání ze švédštiny? O své zkušenosti se v rozhovoru dělí nositelka Řádu polární hvězdy, překladatelka a pedagožka Dagmar Hartlová, která zprostředkovala českému publiku mimo jiné díla Kerstin Ekman, Stevea Sem-Sandberga, Petera Englunda, ale i Ingmara Bergmana či Augusta Strindberga.

Náhlé ukončení podpory obnovitelných zdrojů nastartuje v příběhu částečně situovaném do nádherné jesenické přírody nebezpečnou hru s nenulovým součtem. Bude se střílet, bude se vraždit, bude se intrikařit, a to všechno úplně zbytečně.

Jako každoročně nabízíme i letos redakční výběr nejlepších knih daného roku. Chceme hlavně připomenout tituly, kterým se nedostalo hlučné propagace – a přesto by neměly zůstat mimo pozornost čtenářů.

Neumím si uvázat kravatu, tudíž jsem prakticky mrtev. No, vlastně umím, ale dlouho jsem to nedělal. Takový ten fígl přes stehno, trapný asymetrický zašmodrchanec.

Pro Jendu Vosiku je fotbal nejdůležitější na světě. Důležitější než Masarykův portrét, který tatínek s hrdostí věší na stěnu, a mnohem důležitější než důvody, kvůli kterým se musí rodina odstěhovat z Mostu, daleko od kamarádů. Dějinné pohyby prvních dnů, týdnů a nakonec i let nové republiky Jendovu rodinu zavedou přes Prahu a Brno až na daleké Podkarpatsko. I tam se však naštěstí hraje fotbal.

Nejsem feministka. Zní to divně? Mým známým ano. Když na to v debatě přijde řeč a někdo se mě přímo zeptá, nemívám prostor na dlouhé expozice, a proto odpovídám jednoduše – ne, necítím se být feministkou. Ale ty jsi přeci feministka par excellence! odpovídají oni. V čem tedy spočívá zmatení našich jazyků?

Debut Američana Gabriela Tallenta láká kromě jiného na velice svéhlavou protagonistku. Čtrnáctiletá Turtle žije v kopcích s ovdovělým otcem, jehož výchova spočívá převážně ve výcviku střelby pestrou škálou zbraní. Román toho však nabízí mnohem víc a zbraně zdaleka nejsou tím, co je na příběhu nejvíce znepokojivé.

Voda bezpochyby patří k nejúžasnějším chemickým sloučeninám ve vesmíru. Považuje se za jednu ze základních podmínek života, bývá ale též nositelkou smrti a destrukce. Pojí se s ní řada pověr a mýtů, není však vyloučeno, že na některých z nich je nějaké to zrnko pravdy. Zůstává pouze na ochotě a otevřenosti vědců, jestli tyto jevy budeme bez předsudků zkoumat, nebo ignorovat a připravovat se o možnost poznat svět vody v celé jeho šíři.

Dva francouzští tvůrci se pustili do výpravné fantasy s využitím motivů a postav skandinávské mytologie. Žánrové fanoušky rozhodně nezklamou.

David nutí Amandu, aby vyprávěla svůj příběh tak podrobně, až sama objeví moment, kdy se vše začalo hroutit. Jen tak si prý může vybavit banální chybu, která způsobila nevratnou změnu. V románu argentinské autorky Samanty Schweblin se čtenář stává součástí příběhu, ovládá ho nervozita a hrůza z toho, co odhalí.

Podobu dvorské lásky a zásady galantní komunikace názorně představuje kanonický příběh pastýře Seladona a pastýřky Astrey, situovaný do idylické francouzské krajiny. Pavla Doležalová se jím zaobírá do detailů: charakterizuje pastýřskou literaturu, popisuje původní i novou verzi Astrey a věnuje se i tomu, jaké stopy zanechala v novější literatuře. Důležité místo v této studii dostávají úvahy o překládání starší literatury a konkrétně Nové Astrey, jejíž text je ve svazku zařazen.

Neumím si uvázat kravatu, tudíž jsem prakticky mrtev. No, vlastně umím, ale dlouho jsem to nedělal. Takový ten fígl přes stehno, trapný asymetrický zašmodrchanec.

Román Richarda Powerse The Overstory zaznamenal první velký úspěch loni na podzim, kdy se objevil v užších nominacích na Man Bookerovu cenu. Vítězství v převážně novinářském klání, jakým je Pulitzerova cena, lze vysvětlit mimo jiné aktivistickým rozměrem díla.

Co se musí stát, aby překladatel přeložil nepřeložitelné? Může překládaný text změnit jeho pohled na svět? A v čem spočívají hlavní zádrhele při překládání ze švédštiny? O své zkušenosti se v rozhovoru dělí nositelka Řádu polární hvězdy, překladatelka a pedagožka Dagmar Hartlová, která zprostředkovala českému publiku mimo jiné díla Kerstin Ekman, Stevea Sem-Sandberga, Petera Englunda, ale i Ingmara Bergmana či Augusta Strindberga.

Díky černému kocourovi dvanáctiletá Klára zjistí, že má nadpřirozené schopnosti, které ji řadí mezi divočary. Až svoji sílu a umění propojit se s přírodou ovládne natolik, aby prošla zkouškou ohněm, bude připravena postavit se zlu. Zkouška ohněm je první kniha ze série o Divočarce dánské spisovatelky Lene Kaaberbølové.

Román Hodiny z olova vzbuzuje ve čtenářích velká očekávání nejen díky vítězství v kategorii Magnesia Litera Kniha roku, ale především díky zvolenému tématu. Autorka se v rozsáhlém textu snaží na osudech několika bezejmenných postav ukázat stále rafinovanější represivní praktiky čínského režimu. V naplnění původního potenciálu však knize brání schematičnost a černobílé vidění.