Toledo, Camille de; Pavlenko, Alexander
Herzl

Probrat se nabídkou knižního trhu není jen tak, zvlášť když se návštěva knihkupectví stala takřka svátkem... I letos proto chceme v předvánočním čase upozornit na tituly, které jistě potěší jak naše čtenáře, tak jejich blízké.

Výběrový seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a kontaktů.

Měsíc a tři dny nevyšla z bytu. Nechodí ani s odpadky. Nechodí na balkon, protože na balkoně číhá aerosol. Na balkoně stojí pytle s nevynesenými odpadky, které tam spouští oknem, aby nemusela otevřít balkonové dveře.

Tajemná pražská čtvrť, kde nefunguje elektřina a jejíž křivolaké uličky skrývají mnohá nebezpečí, jen málokterému čtenáři dobrodružné literatury nepřipomene slavná Foglarova Stínadla. Pošlete však do ní děti 21. století, a poetika se trošku promění. S pomocí postupů vypůjčených z thrilleru či vědecko-fantastické literatury autor předkládá napínavý příběh, který nenásilně upozorňuje na míru důležitosti všemožných vynálezů v našich životech.

Soubor Sebrat klacek přináší prozaické texty, které ve většině ohledů navazují na předcházející obdobnou sbírku Petříček Sellier & Petříček Bellot. Počítají se čtenářem, který se hlavně dokáže naladit na poklidnou notu pozorování okolního světa. Přesto si autor občas neodpustí do čtenáře tak trochu šťouchnout.

Napsat sloupek na tuhle stránku je vždy stejně lákavé jako těžké. Nemám to rád už proto, že mi Lela Geislerová jednou provždy přilepila odpudivou masku pastózního ruďocha. Ostatní jsou naopak divně ezotericky nahozeni, připomínají poštovní známky z 80. let, nicméně měnil bych s nimi.

Boccacciův Dekameron je soubor stovky novel, které si v deseti dnech roku 1348 na venkovském sídle ve Fiesole, nedaleko Florencie, vyprávějí tři muži a sedm paní.

Také slýcháte, že bychom měli knihy nakupovat zodpovědně? Ale jak poznat tzv. „parazitní e-shopy“ a v čem celý jejich problém vězí? Může velká sleva znamenat, že jsme naletěli? A kam se vůbec podějí peníze, které za knihy utratíme? Komplikované pozadí světa knižní distribuce poodkrývá Anna Štičková z platformy Knihex.

Komiksový román Herzl je pokusem dramaticky vylíčit počátky sionistického hnutí koncem devatenáctého století. Sugestivní vyprávění ale bohužel míří do ztracena.

Zdánlivě nic nezní podivněji než postavit vedle sebe pojmy jako kvantová fyzika a umění. Díky dílu Stéphana Lupasca, filozofa vzdělaného v přírodních vědách, měla kvantová fyzika ve 20. století nezanedbatelný vliv na humanitní vědy a umění, včetně absurdního dramatu, jehož „nelogičnost“ je z tohoto úhlu pohledu najednou zcela „logická“.

Druhý román Timura Vermese vypráví o uprchlících a především o práci médií. Nezúčastněně a s odstupem a poukazuje na komplexnost problému, nesnaží se nabízet řešení a při vyprávění nikam nespěchá. Co se může jevit jako samoúčelná, rozvleklá nuda, je však ve skutečnosti dobře promyšlený koncept, kterému nechybí ani symbolické významy.

Být členkou poroty literární ceny znamená především si dobře počíst. Pročítat. A taky se držet pravidel. Letos jsem porotcovala v rámci cen Magnesia Litera v kategorii o nejlepší blog minulého roku.

Několik let před vypuknutím hnutí Fridays for Future napsal islandský autor Andri Snær Magnason knihu pro mladé čtenáře. Prostřednictvím pohádkově laděného příběhu je nabádá k tomu, aby vzali do rukou odpovědnost za svět, ve kterém žijí. Už není čas čekat na následky dlouho přetrvávající přezíravosti rodičů a prarodičů. Dílo, v němž se mísí sci-fi s fantasy, vyslovuje důvěru nastupující generaci a vidí v ní jedinou šanci na záchranu naší planety.

Pohádka pro dospělé, těžba lidského stříbra z hospodské průměrnosti, zábavně praštěná moralita pro odrostlé fandy večerníčkových Krysáků – i tak by se dala označit tato útlá kniha. Její protagonisté, štamgasti jedné zapadlé hospody, v ní jednoho večera získají nenadálou formativní zkušenost: ztvární sami sebe jako neohrabaně potácivého tvora a zakusí tak bolest, lásku i štěstí.

Dystopická série norské autorky se sice zčásti odehrává v budoucnosti, ale ztvárňuje reálné hrozby, jejichž viníky jsou lidé, tedy my sami. Poté co celý svět ochromila pandemie covid-19, se norská spisovatelka odmlčela a nad posledním dílem, jenž měl pojednávat o zasažení světa neznámou virovou chorobou, visí otazník.

Norská autorka Maja Lunde oslovila čtenáře po celém světě natolik, že se v USA pracuje na zfilmování její knihy pro děti i na seriálu na motivy její nejznámější knihy Historie včel. Lunde dokáže ve svých dílech spojit osobní příběhy postav s obecnými otázkami stavu naší planety. Varuje před suchem, nedostatkem vody i vymíráním živočišných druhů, ale současně čtenářům ponechává naději, že je ještě čas věci změnit.

Co dokázali v expozici starých obrazů najít současný architekt, biolog či básník? I díky nim vznikl hodně netradiční a každopádně nápaditý průvodce výstavou, který je mnohem více než pouhým katalogem.

Moje děti nechápou, k čemu jsou na světě filozofové. Ve světě on-line výuky, on-line koníčků a skypových rodinných setkání se zdá existence některých profesí absurdnější než kdykoli předtím. Jak vysvětlit všem pochybovačům, že i to, co se nedá spočítat, se počítá?