Sanderson, Brandon
Arcanum odhalené

Co prožíval člověk, který byl po roce 1948 z politických důvodů zatčen? V jakém vězeňském společenství se ocitl a co mu pomohlo, aby se represivnímu prostředí přizpůsobil? Znamenalo pro něj následné propuštění z vězení úlevu z pocitu nabyté svobody, nebo stál znovu před novými výzvami, jimž musel čelit? Jak je možné, že lidé zatčení v padesátých letech 20. století zůstali ve svém vědomí politickými vězni i po pádu východního bloku?

„Přestal jsem oddělovat skutečnost uvnitř imaginace od skutečnosti reálného světa,“ říká v rozhovoru brněnský básník Tomáš Přidal a nepřímo tím charakterizuje jedinečný půvab své tvorby, v níž si nemůžeme být jisti naprosto ničím. V jeho nové sbírce opice mizí v zrcadle, jahoda je popravená gilotinou a vánoční stromek kouří marihuanu. A co na to básník? Ten také poklidně kouří a na všechno vrhá svůj potutelný úsměv – v jeho světě je totiž vše dovoleno.

Norské nemocnice jsou patrně ráj na zemi. Rogera Pihla totiž k napsání příběhu muže, který dělá vše pro to, aby z ní nemusel odejít, inspirovala vlastní zkušenost – respektive péče sestřiček v nemocnici Aker sykehus. Za přečtení kniha stojí především těm, kteří si chtějí odpočinout od každodenního stresu.

Je Bernièresova novinka příliš tradiční? Chybí v ní jeho oblíbené postmoderní hrátky, exotické lokace i typický humor. Rodinná sága zachycující přerod anglické společnosti od zlaté viktoriánské éry po první desetiletí 20. století je však strhující. Mnohost rozličných hlasů, deníkových záznamů či dopisů jí dodává nebývalou energii a autentičnost.

Letošní zimu jsem, stejně jako každou zimu, kdy mám prázdniny a neučím na brazilských školách, jezdila s romány, povídkami a dětskými knihami po čteních v Evropě. A došlo mi, proč ji mám tak ráda.

Autorka poutavě reflektuje, jak se proměňoval obraz, který si Evropané o náboženství Mayů tvořili, ať už byl základní rámec promítaných stereotypů křesťanský, osvícenský, esoterický, či vycházel z myšlenkového okruhu new age.

Román britského spisovatele Simona Mawera Skleněný pokoj se odehrává z velké části v Brně. Charismatický spisovatel – původně profesor biologie – napsal román z českého prostředí plný vcítění, nadhledu i lehkosti. Právem byl za knihu nominován na prestižní The Man Booker Prize.

Než byla na obrazovky uvedena veleúspěšná seriálová adaptace Babylon Berlin, dočkal se retrodetektivní román Volkera Kutchera Mokrá ryba komiksové verze. Není špatná, ale působí především jako ilustrace.

Povídková sbírka představuje několik příběhů ze světů amerického spisovatele fantastiky. Ale jde spíše o střípky jeho schopnosti vystavět funkční magické systémy, určené nejvíce stávajícím fanouškům.

Sborník se zabývá dobou, kdy se naši předci naučili přesně kvantifikovat čas, vyjadřovat jeho hodnotu penězi, ale zároveň byli vedeni k tomu, aby se času vzdali jako toho nejdůležitějšího, co měli. Načrtává tak dilemata, která řešíme i dnes.

O tom, proč se rozhodl psát o anšlusu, o vztahu mezi skutečností a fikcí, o potenciálních hrozbách, kterým dnešní společnost může čelit, a o české literatuře se v rozhovoru pořízeném při jeho pražské návštěvě zmiňuje francouzský spisovatel Éric Vuillard, autor knihy Tagesordnung: anšlus Rakouska v šestnácti obrazech.

Simon Mawer se ve svém nejnovějším románu Pražské jaro opět vrací do českého prostředí a z pohledu pracovníka britské ambasády a páru mladých cestovatelů předkládá čtenáři příběh o zmařených nadějích první poloviny roku 1968, vášnivé lásce a nezapomenutelném dobrodružství, které následuje po překročení železné opony ze svobodného Západu do totalitou přiškrceného Východu.

Co je za námi a co před námi: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany NLF a VFL, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání i literární události v roce 2019, při nichž se u nás představí nizozemští a vlámští autoři.

Ačkoliv je severská literatura již dlouhou dobu nedílnou součástí českého knižního trhu, jen málo laické veřejnosti slyšelo o finskošvédské literatuře, nebo dokonce vědomě četlo některého z jejích autorů. První česky psaná publikace k dějinám této menšinové literatury aspiruje na změnu tristní situace, přílišná zhuštěnost informací a formální svázanost stylu však může neakademického čtenáře odradit.

Lala je kniha o neobyčejném životě Heleny Bieniecké (nazývané Lala), babičky polského spisovatele Jacka Dehnela, ve které se přirozeně proplétají rodinné osudy s dramatickým děním Evropy dvacátého století.

Kina Kădreva, bulharská spisovatelka pro děti, je například autorkou knížek Tisíc zlatých rybek nebo Noc kouzel. Působila dlouhá léta i v Bulharské televizi a podílela na tvorbě tamního večerníčku. Překlady dvou jejích pohádek připravila pro iLiteraturu Martina Salhiová.

Co nového na letošním Londýnském knižním veletrhu? Kdo byl hostem a jaké aktuální otázky se na něm probíraly?

Menopauza je jedno z posledních tabuizovaných témat. Dá se pojednat vtipně, a přitom bez zlehčování? Svým osobním ilustrovaným příběhem se o to pokusila Francine Oomenová. Ženy příslušného věku v něm najdou povědomé stavy a pocity, jejich partneři, dorůstající děti či kolegové by mohli získat lepší představu o tom, co žena prožívá.