Fischerová, Daniela
Strakaté uši a sušení padouši

Výběrový seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a kontaktů.

Smutek je ztráta smyslu, práce truchlení pokus znovu jej získat, říká Freud. Bunda to v okouzlujícím psaní Marieke Lucase Rijneveld umí říct poetičtěji, a přitom stejně přesně.

Anticikanismus v Čechách je kniha subjektivní, naštvaná v duchu klasického díla Frantze Fanona Porobení tohoto světa a v lecčems omylná, současně je ale angažovaná a naplňuje neustálé volání po aktivním postoji a silných názorech vycházejících přímo z romských komunit.

Ian McEwan je českým čtenářům dobře znám, není tedy třeba obšírně hovořit o jeho bohaté tvorbě. Přesto si však Černí psi zaslouží zvláštní pozornost, neboť mají v rámci jeho díla klíčové postavení.

Nově přeložený Hemingwayův autorský výbor povídek je koncentrací všech zásadních témat, motivů i prostředí, jimiž se tvorba tohoto nestora moderní světové literatury vyznačuje. Silné příběhy zavedou čtenáře do válečné vřavy na italské frontě, za španělskými toreadory, na africké savany i do autorova amerického rodiště – všude tam se hrdinové musejí vyrovnávat se složitými, až existenciálními situacemi, které jim osud přinesl.

Třetí detektivní román, který Joanne Rowlingová napsala pod jménem Robert Galbraith, má být temný thriller. Mnohem výraznější je ovšem linka romantická. Jinak je to čtení zdlouhavé a s dírou v zápletce.

Korespondence Arnošta Lustiga s přítelem Otou Pavlem a rodinou je doplněna řadou méně známých i neznámých fotografií ze života obou spisovatelů a Lustigovými úvahami na různá témata. Dopisy, které oba velmi rádi psali a dostávali, jsou pro ně svébytný literární útvar, v němž se mimo jiné objevují i zárodky jejich literárních prací a snů.

Simona Racková je již řadu let výraznou osobností české poezie. I když knižně debutovala už před necelými patnácti lety, vyšla jí letos teprve čtvrtá sbírka. Básnířka nás tentokrát zve na Noční převádění mláďat – do světa něžnosti, kterou všichni prožíváme, jenom si jí příliš nevšímáme.

Co se stane, když smícháte dohromady pravěk, blanické rytíře a skupinu vesmírných padouchů z jiné planety? Pokud za touto třaskavou kombinací stojí Daniela Fischerová, pak je výsledkem neotřelý, chytrý humor, jazykové hříčky a nesmírně zábavné cesty, jak se různě vztahovat ke světu. I tomu současnému.

Téma romského holocaustu sice není v české společnosti zcela neznámé, knih o něm je ale stále dostupných velice málo. Vzpomínky německé Sintky, která se příští rok dožije rovných sta let, tak představují zajímavý zdroj informací nejen pro historiky; nadto je kniha obohacena o doprovodné texty připravené speciálně pro české vydání.

Když se dva lidé narodí blízkým kamarádkám v tentýž den a od prvních okamžiků sdílejí stejný pokoj, pojí je víc než dětské přátelství. Vzniká mezi nimi pouto, které dává sílu překonat lhostejnost a alkoholismus v rodině i beznaděj a bolesti dospívání v chátrajícím Městě. Co se ale stane, když se jejich cesty rozdělí?

Co by člověk udělal se svým životem, kdyby věděl, že za rok už se možná vůbec nebude hýbat a nezvládne o sobě rozhodovat? Pan Turin už několik let žije kvůli roztroušené skleróze v pečovatelském domě. Každý den pije veltlínské, laškuje se sestřičkami a snaží se přesvědčit svou ženu, aby ho odvezla do Švýcarska, kde by podstoupil eutanázii. Ačkoli román poukazuje na závažná témata, je vtipný a nepatetický.

Knihy oceněné letošní norskou literární cenou Brageprisen spojují nadčasová témata s aktuálními výzvami a problémy světa. Mezi držiteli ceny jsou jak osvědčení autoři, tak literární nováčci.

Zprvu jízlivá a lehkým stylem psaná satira na naivní pojetí víry a na komerční potenciál „zázraku“ s postupujícími stránkami hořkne a trochu mění žánr.

Rozhovor s norským spisovatelem Thorvaldem Steenem jde za hranice literatury. Autor otevřeně mluví o své bolestné a překvapivé minulosti, o níž se dozvěděl pravdu teprve před několika lety. Na poli literatury proslul zejména historickými romány, v nich hledá skrytou pravdu, podobně jako ve vlastním osudu, který poznamenala vážná svalová nemoc. „Je to paradox, že spisovatel, který psal o historii světa, neznal svou vlastní,“ přiznává v rozhovoru.

Představovaly nezbytné pomocníky, které měl doma snad každý. Časy se ale mění a určité knihy nenápadně zmizely nejen z domácích knihoven, ale i ze slovní zásoby nastupující generace.

Autobiografie profesorky čínské literatury Kang-i Sun Chang přináší svědectví o osudech obyvatel Číny a Tchaj-wanu ve 20. století a uvádí mnoho našich mylných představ o Tchaj-wanu na pravou míru. Navzdory všemu, co vytrpěli její blízcí i ona sama, z jejích vzpomínek vyzařuje láska a obdiv k těm, kteří obstáli se ctí a nezlomeni.

Velký, silný a inspirativní. Jako takový vnímá autor biografie Karla Gotta zpěvákův osud, ale zároveň se jej snaží odvyprávět jako příběh nedokonalého člověka. Hutně, plasticky a se smyslem pro ambivalenci a nuance přitom líčí dějiny Česka a Československa druhé poloviny 20. století s důrazem na podivný propletenec společnosti, kultury a moci.