Hamilton, Peter F.
Pandořina hvězda: Bariéra

Propadne čtenář románu Gentleman v Moskvě, tak jako se mnohá ruská šlechtična nechá okouzlit jeho hlavním hrdinou? Kniha, která přináší skvělou zábavu i trefná zamyšlení o ruských dějinách a kultuře, může zprvu působit jako nostalgické ohlédnutí za koncem jedné epochy, ale je mnohem složitější a podvratnější.

Díky němu se němečtí čtenáři můžou těšit na román Emila Hakla Umina verze nebo na komiks Zatím dobrý Jana Nováka a Jaromíra 99: obě knihy budou uvedeny v březnu 2019 na knižním veletrhu v Lipsku. Překladatel Mirko Kraetsch se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad tím, co tento svátek české literatury přinese.

Kdo by neznal bubáky: objevují se pod postelí, v temném sklepě, možná i v lese, prostě všude tam, kde si je dětská fantazie dokáže vytvořit. O tom, jak vlastně vypadají a jestli by se nedali využívat třeba jako chůva, zapřemýšlela finská autorka Tuutikki Tolonen a společně s ilustrátorem Pasim Pitkänenem je v knížce Strašidelná chůva nechala zhmotnit.

Druhý český překlad díla japonského básníka a blogera Naokiho Higašidy zase o trochu víc odhaluje myšlení lidí, které společnost ještě donedávna považovala za mentálně retardované. Setkání s velmi pestrým a intelektuálně zajímavým světem autistů, a to i těch, kteří nejsou příliš schopni verbálně komunikovat, může i nám ostatním pomoci být lepšími lidmi.

Novinářka Alice Horáčková svou posedlost lidskými osudy dokázala skvěle zúročit i jako spisovatelka – vhodnou volbou stylu vyprávění vytvořila velmi plastickou a dynamickou postavu, svéráznou paní, která s vtipem a grácií chrlí historky o svém dětství a mládí v době socialismu a o životě po boku malíře trpícího duševní poruchou.

Literární turistika ve smyslu navštěvování rodných domků básníků a míst, o nichž psali prozaici, je v České republice ve značném úpadku. V Nerudově ulici v Praze davy turistů nešlapají po hlavách (kočičích i sami sobě) kvůli Janu Nerudovi.

Manažer hedgeového fondu utíká před problémy v práci i doma a vydává se napříč pretrumpovskou Amerikou za poznáním země, kterou dřív sledoval jen ze slonovinové věže na Manhattanu, i sebe sama. Nový román autora Megasmutné pravdivé lovestory, kterou česky vydalo v roce 2013 nakladatelství Argo, mimo jiné rozebírá příčiny zvolení současného amerického prezidenta.

Článek představuje vydařené číslo časopisu Dingir, kde jsou zvířata pojednána v transkulturní a transdisciplinární perspektivě.

Čeští spisovatelé by se v zahraničí nemohli prezentovat, kdyby nebylo překladatelů, a překladatelé často patří k těm, kdo českou literaturu znají vůbec nejlépe. Ve společném rozhovoru se představují dvě překladatelky, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou.

Mladému nakladatelství Planeta9 se v uplynulém roce podařil průlom díky dvěma rozsáhlým space operám. Pandořina hvězda – Bariéra je z nich mladší, ale oproti románu Pomysli na Fléba od Iana M. Bankse paradoxně zestárla rychleji a je spíše zástupcem spotřební podoby žánru.

Děje, o kterých víme, jak nakonec dopadly, se autor snaží podávat s určitou dávkou napětí a tak, jako by byl jejich očitým svědkem. S jistým údivem popisuje i celkovou dobovou atmosféru, kdy vítězství zatím slavily ani ne tanky a kulomety nacistů, ale hlavně jejich propaganda.

Soubor esejů Byt ve venkovském domě je pátou knihou německého autora W. G. Sebalda, která u nás vyšla. Díky překladu Radovana Charváta a nakladatelství Paseka jsou k dispozici autorovy stěžejní texty Vystěhovalci (č. 2006), Austerlitz (č. 2009) a Saturnovy prstence (2012), dále vyšly eseje Pocity. Závratě (č. 2015). Novinka tento kvartet doplňuje podstatným způsobem – nabízí totiž řadu důležitých postřehů o Sebaldově vnímání literatury.

Paměti ve své době významného podnikatele v oboru stavebnictví, pohostinství i ve filmovém průmyslu představují ne-li jedinečnou, pak svým rozsahem rozhodně mimořádnou sondu do českého hospodářského a společenského života první poloviny 20. století.

V knize Krásna strojvodkyňa, krutá vojvodkyňa, nominované na cenu Anasoft Litera za rok 2018, Pavel Vilikovský prostřednictvím postavy Autora Obyčana opouští uvěřitelný, ale banální časoprostor ve prospěch fantaskní postavy krásné vévodkyně, která byla kdysi strojvůdkyní. Tím mimo jiné ironizuje literaturu a očekávání s ní spojená.

Vitální galský bojovník Asterix je již několik let jakýmsi francouzským národním majetkem. Jeho komiksové příběhy museli ale oživit zcela noví autoři.

Propadne čtenář románu Gentleman v Moskvě, tak jako se mnohá ruská šlechtična nechá okouzlit jeho hlavním hrdinou? Kniha, která přináší skvělou zábavu i trefná zamyšlení o ruských dějinách a kultuře, může zprvu působit jako nostalgické ohlédnutí za koncem jedné epochy, ale je mnohem složitější a podvratnější.

Literární turistika ve smyslu navštěvování rodných domků básníků a míst, o nichž psali prozaici, je v České republice ve značném úpadku. V Nerudově ulici v Praze davy turistů nešlapají po hlavách (kočičích i sami sobě) kvůli Janu Nerudovi.

Článek představuje vydařené číslo časopisu Dingir, kde jsou zvířata pojednána v transkulturní a transdisciplinární perspektivě.