Malý, Radek; Fischerová-Kvěchová, Marie
Malenka

Videoblogerka Dorota „Noon“ Nováková se rozhodla své diváky poučit o Agatě Christie. Byť povídání trvá sotva tři minuty a týká se jednoho autora popkulturního žánru, může dobře posloužit k obecnějším poznámkám o tom, jak u nás funguje jeden typ referování o knihách.

První svazek sebraných povídek H. G. Wellse nadchne nejen čtenáře, kteří si oblíbili vědecko-fantastická témata románů Stroj času nebo Ostrov doktora Moreaua, ale také všechny, kteří oceňují příběhy o lidské ctižádosti, honbě za slávou a uznáním, setkání s exotickým neznámem nebo o zlu ukrytém v našem nitru.

Nejen lidé by nejradši chtěli právě to, čeho se jim nedostává. Ani zvířata v lese nejsou vždycky spokojena s tím, co mají. Zvědavý zubr tak naláká medvěda, aby neprospal celou zimu. Jednoduchý příběh s dobrým koncem v autorských knihách ukrajinské výtvarnice Oksany Buly oživují zejména postavičky tukoňů.

Před sto lety byli spisovatelé, kteří se pokoušeli vcítit do zvířat, tehdejšími přírodozpytci odsuzováni. Dnes víme, že zvířata cítí a vnímají a přitom naším přičiněním „prožívají trápení a muka“. Etolog Marc Bekoff se přimlouvá, aby při vědeckém poznávání přírody byly brány v potaz i zvířecí historky.

Laureátem Prix Goncourt se letos stal Nicolas Mathieu a jeho román Leurs enfants après eux.

Jan Těsnohlídek vydal letos v květnu nový počin. Nemusí se číst moc pozorně. Když zapomenete verš, nic se nestane – dost pravděpodobně na něj v básni ještě narazíte. Témata se napříč knihou a vlastně všemi jeho knihami opakují. V Hranicích a zdech však za vším cítíme především ztrátu iluzí čerstvého třicátníka. Texty se nesou v podobné ponuré náladě, ale dobře rozmístěné pointy a pomlky udržují čtenáře ve střehu.

Volné pokračování Ligy výjimečných posílá dceru kapitána Nema do boje s mimozemšťany v Antarktidě, pseudonacisty v Berlíně a jejich zbytky v Amazonii. V postmoderní spleti pulpových motivů, zápletek a rekvizit.

V Samotáři Teddyho Waynea se čtenář stává stalkerem stalkera Davida, který se hned první den na Harvardu zamiluje do spolužačky Veroniky a položí tak základy mírně řečeno svérázné variace na univerzitní román. V jeho postavě se ve vyhrocené podobě zhmotňuje řada postmoderních sociálních patologií.

Paleček je lstivý, Malenka laskavá. Ale i ona zažívá dramatické chvíle. Staronová česká verze Andersenovy pohádky je laskavá a lstivá zároveň. Kombinuje šedesát let staré líbivé ilustrace Marie Fischerové-Kvěchové s dramatizujícími verši Radka Malého.

Legie, Mnichov, Terezín… V osudech armádního generála Ludvíka Krejčího se nápadně prolínají velké a malé dějiny: fragmenty generálovy korespondence a jeho nedokončené paměti provedou čtenáře od roku 1917 až do sedmdesátých let. Poučné a napínavé čtení ocení nejen laické publikum, ale i historici.

Protagonistou románu je bývalý český novinář, který na rodičovské dovolené ve Francii píše román. Vypráví v něm o ženě, jejímž životním posláním (či prokletím?) je tvořit zázemí rodině stěhující se po celém světě podle toho, kam manžela zrovna vyslal nadnárodní zaměstnavatel. Koncept románu v románu zdůrazňuje akt psaní a zároveň, jak už je u Platzové zvykem, násobí, kombinuje a převrací řadu motivů a situací, z nichž opakovaně vyvstává hledání vlastního sebeurčení.

Románová prvotina autorky srbského původu, pocházející z území dnešního Chorvatska a žijící už delší dobu v Praze, ženský pohled na průniky občanské války a osobního života.

KAVKA Art Books ve funkcionalistickém domě na pražském Starém Městě vytváří jedinečný knižní svět, kde se výtvarné umění – v knihách i mezi nimi – prolíná s dalšími tvůrčími iniciativami. Nápad Karolíny Truhlářové založit knihkupectví byl jen začátek, který dal vzniknout prostředí pro oživování kultury a kultivování života každého návštěvníka.

Kniha dvou „kratších“ textů tentokrát není nijak propojena se světem autorových populárních Mariňáků. Přímočaré akční historky osloví především příznivce klasických revenge příběhů sedmdesátých let.

V Samotáři Teddyho Waynea se čtenář stává stalkerem stalkera Davida, který se hned první den na Harvardu zamiluje do spolužačky Veroniky a položí tak základy mírně řečeno svérázné variace na univerzitní román. V jeho postavě se ve vyhrocené podobě zhmotňuje řada postmoderních sociálních patologií.

Dne 15. října 2018 zemřel v Espoo finský spisovatel a humorista Arto Paasilinna, jehož knihy oslovily i čtenáře daleko za hranicemi Finska. Svéráznou osobnost finské literatury přibližuje v nekrologu jedna z autorových překladatelek a také vydavatelek Markéta Hejkalová.

Vyprávění příběhů mě nikdy nezajímalo, k psaní mě přivedla touha pravdivě přepsat skutečnost – říká v rozhovoru Grégoire Polet, belgický spisovatel, jehož tvorba zatím neoslovila žádného z českých nakladatelů. Témat k diskusi jsme ale našli spoustu a Polet se nadšeně podělil o mnohé, co s jeho tvorbou souvisí.

Co kdyby se události posledních deseti let udály trochu jinak? Co kdyby místo politiků o všem rozhodovali lidé sami? Dokázal by každý myslet na obecný prospěch, a ne na vlastní zájmy? Jak dlouho by to vydrželo? Obešla by se tato forma demokracie bez zhoubných následků?