Énard, Mathias
Kompas

Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.

Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů

Knižní rozhovor s neklidným člověkem, ve kterém se střetávají různé vášně, mezi nimiž se bolestně snaží hledat rovnováhu, přináší pohled na novinářství v současném rozbouřeném světě.

„Literární překlad je tvůrčí práce, která může člověka cele naplňovat, u velkých autorů může být jejich dílo dokonce obrazem celé epochy, jejich překlad je pak součástí vlastního poznání,“ říká v rozhovoru překladatel nejvýznamnějších německojazyčných autorů, jako jsou Thomas Bernhard, Robert Musil, Robert Walser či W. G. Sebald.

Jako každoročně nabízíme i letos redakční výběr nejlepších knih daného roku. Chceme hlavně připomenout tituly, kterým se nedostalo hlučné propagace – a přesto by neměly zůstat mimo pozornost čtenářů.

Myšlenkově originální a argumentačně i informačně precizně vystavěné dílo, které má potenciál obohatit a podnítit k přemýšlení i ty čtenáře, kteří s jeho autorem nebudou ve všem souhlasit.

Švédský bestsellerový autor překvapuje každým svým novým textem. Tentokrát servíruje čtenářům historickou detektivku z dalekého severu. Její kouzlo – ale i zrádnost – nicméně spočívá v něčem úplně jiném.

Knihkupec z antikvariátu na jihu Skotska začal psát deník o svém podnikání. Zalidňují ho postavy kamarádů, zaměstnankyň a zákazníků, jejichž bizarním formám lakomosti a bezohlednosti se autor věnuje nejraději.

Rakouský muzikolog Franz Ritter nemůže spát. Trápí ho čekání na diagnózu, kterou nad ním má vyřknout jeho lékař, ale mnohem větší neklid mu způsobí nečekaný dopis. Franzovi píše jeho celoživotní láska a připraví mu tak noc plnou vzpomínek, úvah a přemítání. Je to noc vyprávění se střípky příběhů rozkročených od básníků kmene Udhra a Chajjámových čtyřverší přes Liszta, Beethovena, Manna nebo třeba Aloise Musila po události islámské revoluce a tažení tzv. Islámského státu Sýrií.

Liberální demokracie je v krizi. Nadešla doba postpravdy, populismu, fake news a velká část společnosti se přiklání k autoritářství. Jak ale čelit této palčivé výzvě? Podaří se v budoucnosti vůbec uhájit demokratické ideály vybojované v krvavém 20. století? Na to se snaží odpovědět také Yascha Mounk ve své knize Lid versus demokracie.

Bizarní příhody policisty se psí hlavou využívají triviální kresby i dějové rozvernosti amatérských dětských komiksů. A v domovské Americe slaví ohromující úspěchy.

Výbor z díla jednoho z nejslavnějších učenců arabského středověku nabízí překlad tří vyprávění z jeho „iniciační trilogie“, pojednávajících o spirituální cestě duše k Bohu, a jeden text z rodu typicky avicennovských traktátů na podobné téma. Ibn Sínovo dílo je tak představeno reprezentativně a díky doprovodným studiím i přístupně.

Chudinská čtvrť na jihu Itálie. Násilí všude, kam se podíváš. Rodinné a sociální zázemí předurčuje budoucnost, vše svazují konvence a rodinná pouta. Kdyby Rosa Ventrella se svým románem přišla dřív, možná by se dočkala úspěchu, který sklidila Elena Ferrante. Dobíhá však jako druhá, a ačkoli je její příběh stejně autentický, působí jen jako slabší kopie.

O druhé světové válce byla napsána dlouhá řada titulů, ale téma nepřestává vybízet k literárnímu zpracování stále další a další autory. Američanka R. M. Romerová ho zkusila uchopit z pohledu panenek žijících ve vlastní pohádkové zemi.

Bytosti odmala vedené k práci a poslušnosti a současně vyhledávající dobrodružství, nemající zábrany a využívající fantazii podobně jako současné děti. Takto nejednoznačný obraz najdeme v nejobsáhlejší české knize o dějinách dětství.

Sny, realita, fantazie i jiná skutečnost jsou náplní krátkých povídek Jadranky Čavić a připomínají tak trochu bonboniéru. Některé chutě už odněkud známe, jiné jsou velmi originální, dobré jsou ale všechny.

Sny, realita, fantazie i jiná skutečnost jsou náplní krátkých povídek Jadranky Čavić, srbské autorky žijící v Praze, které vyšly v dvojjazyčném vydání.

Včera jsem už zas někomu vyprávěl o středoslovenských vesnických hospodách – furmanských krčmách, výhřevnách, pohostinstvích U Grófa, pivnicích Koliba a Kúria, gazdovských bistrech a športbarech s názvem Lysec, Turiec nebo Podhájka.