Berlin, Lucia: Manuál pro uklízečky

Berlin, Lucia
Manuál pro uklízečky

I když se v povídkách Lucii Berlinové možná objevuje stále tatáž hrdinka, prostorově její sbírka obsáhne úctyhodný kus Severní a Jižní Ameriky. Vždy se však jedná o svět bez pozlátka, plný špatně placených zaměstnání a různých sociálních patologií. Pro Berlinovou však žádná situace není zcela bezvýchodná.

Autor článku:

Petr Motýl: O nové sbírce Jakuba Řeháka

Sloupek? Ano, sloupek. Recenzi na sbírku básní by mi na iLiteratuře – i kdekoliv jinde – cenzurovali. Žijeme za Babiše, ne v demokracii. Novou totalitu literární kritika zavedla už dávno. Sbírka Jakuba Řeháka je skvělá. Což mohu říci ve sloupku. V recenzi ne. (...)

Recenze

Rozhovor

Ouředník, Patrik: „Ty neobratnosti v textu jsou záměrné“

Ouředník, Patrik: „Ty neobratnosti v textu jsou záměrné“

Patrik Ouředník nahlíží na problematiku překládání jak očima překladatele, tak spisovatele. O svých zkušenostech v této oblasti i o životě mezi dvěma jazyky, češtinou a francouzštinou, vypráví v korespondenčním rozhovoru.

iLiGlosa

iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika

iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika

Démonizace literární kritiky patří k literárnímu provozu, nejen tomu českému, už dlouho a aktuální text Petra Motýla v tomto směru není ničím novým. Jen přichází v čase, kdy literární kritiku tíží úplně jiný problém – totiž její marginalizace.

Zobrazení:

Nejčtenější články

Milá Mácho. Prohlášení básnířek zastoupených v antologii
28. 8. 2020
aktualita
Osm autorek zastoupených v čerstvě vydané antologii Milá Mácho se ohrazuje proti jednání nakladatelství Větrné mlýny.
iLiGlosa: Nakladatelské prostředníčky
Autor článku: Marie Voslářová - 29. 8. 2020
aktualita
Na co upozorňuje kauza kolem antologie „Milá Mácho“? Na české nakladatelské scéně najdeme zodpovědné profesionály, idealistické dobroděje i pankáče. Jenže někteří z nich nám všem občas ukazují... fakáče.
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Autor článku: Rita I. Kindlerová - 7. 11. 2009
přehled
Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů
Nejlepší knihy roku 2019
7. 12. 2019
přehled
Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.
Řezníček, Martin: Rozpojené státy
Autor článku: Jan Lukavec - 23. 8. 2020
recenze
70%
Bývalý zahraniční zpravodaj České televize předkládá mnohostranný obraz Spojených států. Zamýšlí se mimo jiné nad tím, zda se ještě v USA dá prožít „americký sen“ nebo zda je možné tamní polarizovanou společnost ještě sjednotit.
Ťuťunnyk, Hryhir
Autor článku: Ivan Jackanin - 19. 8. 2020
portrét
Tvorba ukrajinského spisovatele Hryhira Ťuťunnyka (1931–1980) je svérázným odrazem doby. Jeho charakteristickým rysem byla otevřenost, která přitahuje čtenáře dodnes. Ťuťunnykovu tvorbu totiž považují za jednu velkou nepodplatitelnou zpověď. Potvrdilo se to i teď, když si ukrajinská kulturní veřejnost připomínala 40. výročí jeho úmrtí.
Klíma, Josef; Epstein, Marek: Šarlatán
Autor článku: Jan Jaroš - 22. 8. 2020
recenze
70%
Spolu s premiérou filmu Šarlatán vychází také knižní verze osudů lidového léčitele Jana Mikoláška. Obě díla mají své kvality a paradoxně jdou občas tak trochu proti sobě.
Jan Němec a jeho boj proti umění
Autor článku: Lada Halounová - 17. 8. 2020
studie
Poprask okolo vydání posledního románu Jana Němce Možnosti milostného románu odhalil chybějící teoretické nástroje interpretace pro tento v našem prostředí nový typ literatury. Skandinávští recenzenti a literární teoretici mají první rozpaky dávno za sebou a za již více než deset let, poté co tamní kulturní scénu zavalil Karl Ove Knausgård svou hexalogií Můj boj, tam vyšla na toto téma řada zajímavých studií. Některé z literárněvědných prací vydaných na Severu by stály za pozornost.

Nové články

Ouředník, Patrik: „Ty neobratnosti v textu jsou záměrné“
Autor článku: Magda de Bruin Hüblová - 21. 9. 2020
rozhovor
Patrik Ouředník nahlíží na problematiku překládání jak očima překladatele, tak spisovatele. O svých zkušenostech v této oblasti i o životě mezi dvěma jazyky, češtinou a francouzštinou, vypráví v korespondenčním rozhovoru.
Berlin, Lucia: Manuál pro uklízečky
Autor článku: Johana Kudrnová - 21. 9. 2020
recenze
90%
I když se v povídkách Lucii Berlinové možná objevuje stále tatáž hrdinka, prostorově její sbírka obsáhne úctyhodný kus Severní a Jižní Ameriky. Vždy se však jedná o svět bez pozlátka, plný špatně placených zaměstnání a různých sociálních patologií. Pro Berlinovou však žádná situace není zcela bezvýchodná.
Nečasová, Denisa: Obrazy nepřítele v Československu 1948-1956
Autor článku: Bohumil Melichar - 20. 9. 2020
recenze
80%
Venkovští boháči, zahraniční bankéři, krvelační američtí generálové či zvrhlí kněží. To byly hlavní skupiny, vůči nimž se vymezoval komunistický režim 50. let. Co tyto skupiny spojovalo? A nakolik této propagandě věřili obyčejní lidé?
Ležák, Zdeněk; Jislová, Štěpánka: Milada Horáková
Autor článku: Pavel Mandys - 19. 9. 2020
recenze
50%
Komiksový životopis slavné političky zavražděné komunistickým režimem je v mnohém cenný. Přístup autorů je ale značně zastaralý a spíše než o komiks jde o ilustrované vyprávění.
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Autor článku: Pavel Mandys - 18. 9. 2020
aktualita
Démonizace literární kritiky patří k literárnímu provozu, nejen tomu českému, už dlouho a aktuální text Petra Motýla v tomto směru není ničím novým. Jen přichází v čase, kdy literární kritiku tíží úplně jiný problém – totiž její marginalizace.
Petterson, Per: Muži v mé situaci
Autor článku: Barbora Grečnerová - 18. 9. 2020
recenze
70%
Syrové vylíčení života spisovatele, který utápí čas na dně sklenky, na židli baru a nad stránkami knih, říká cosi obecného o mužích po rozvodu a vlastně o všech mužích, kteří nevědí, co se životem. Pettersonův autobiografický hrdina je sebeironický, otevřený a mlčenlivý zároveň.
Wicha, Marcin: Věci, kterých jsem se nezbavil
Autor článku: Jakub Hankiewicz - 18. 9. 2020
recenze
70%
V sofistikovaném a ironickém rozjímání nad rodinou a věcmi s ní spřízněnými čtenáře nepřekvapí žádné experimentální výbuchy. Přesto Wichova kniha obdržela nejprestižnější polskou literární cenu a její téma překvapivě zapadá do poměrně plodného a využívaného rámce.
Wicha, Marcin
Autor článku: Lucie Zakopalová - 18. 9. 2020
rozhovor
O důležitosti věcí všeho druhu, o životě spisovatele po udělení významné literární ceny i o tom, proč měli komunisté velký problém s výrobou talířů, v rozhovoru vypráví polský spisovatel Marcin Wicha, laureát literární ceny Nike za rok 2018.
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Autor článku: Petr Motýl - 18. 9. 2020
sloupek
Sloupek? Ano, sloupek. Recenzi na sbírku básní by mi na iLiteratuře – i kdekoliv jinde – cenzurovali. Žijeme za Babiše, ne v demokracii. Novou totalitu literární kritika zavedla už dávno. Sbírka Jakuba Řeháka je skvělá. Což mohu říci ve sloupku. V recenzi ne.
Csicsely, Lukáš: Báchrobky
Autor článku: Martina Siwek Macáková - 17. 9. 2020
recenze
80%
Čtyři příběhy pro děti v knize Báchrobky se nesou v melancholické přátelské atmosféře, přestože se odehrávají na hřbitovech a na popravišti. Jsou plné slovního humoru a promyšlených detailů, včetně nápadité obálky. Kat nemusí lidem sekat hlavy, pes sežrat všechny kosti, bludička svádět z cesty a kámen má taky právo na názor!
22. 9. 2020
Veronika Bendová: Vytěženej kraj – autorské čtení. 22. 9. od 18 h, Společnost Franze Kafky, Široká 14, Praha 1.
22. 9. 2020
Alžběta Luňáčková: Pravý úhel. 22. 9. od 19:30, café fra, Šafaříkova 15, Praha 2.
25. 9. 2020
Svět knihy Plzeň 2020 – mezinárodní knižní veletrh a literární festival. 25. a 26. 9., DEPO2015, Plzeň.
28. 9. 2020
Cena Václava Buriana 2020 – nominovaní na Cenu za poezii: Dagmara Kraus, Yveta Shanfeldová, Maciej Robert, Michal Tallo, laureátka Ceny za kulturní přínos ke středoevropskému... dialogu: Monika Sznajderman. Básnické čtení a debata – on-line. 28. 9. od 15 h.
29. 9. 2020
Krátká báseň (ed. Zdeněk Volf) - uvedení knihy. Večer zahájí Jiří Macháček, šéfredaktor nakladatelství Protimluv. O... knize promluví a pořadem provede profesor Jiří Trávníček. Verše přečte Jana Franková a Hynek Chmelař. Hudební doprovod Irena a Vojtěch Havlovi. Uvádí Jáchym Topol. K sdílení, diskusi či polemice o krátké básni bude připraven editor a básník Zdeněk Volf. V závěru, za přítomnosti zúčastněných autorů, bude proveden obřad „úklona knize“. 29. 9. od v 18 h, Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.
29. 9. 2020
Spisovatelé mezi obrazy: Alžběta Luňáčková. 29. 9. 2020 od 19 h, Galerie Hollar, Smetanovo nábřeží 6, Praha
1. 10. 2020
Tabook – Festival malých nakladatelů. 1.–3. 10., Tábor.
5. 10. 2020
Klára Vlasáková, Praskliny – Fra Book Club. 5. 10. v 19 h, café fra, Šafaříkova 15, Praha 2.
6. 10. 2020
Tašo Andjelkovski: NID. 6. 10. v 19:30, café fra, Šafaříkova 15, Praha 2.
7. 10. 2020
Večer Revolver Revue věnovaný novým knihám z Edice RR: V závalu Petra Hrušky a Jedné větě Adina Ljucy. Za přítomnosti obou básníků a s průvodním... slovem Marka Vajchra. 7. 10. od 19 h, Skautský institut, Staroměstské nám. 1/4, Praha 1.
...
Vložil: Pětiprst, 19.09.2020 18:05
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Česká kritikaje zoufalá, ale tohle se jí naprosto vyrovná. Úroveň páté bé.
Vložil: Heřman Chromý , 19.09.2020 11:45
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
U předchozího příspěvku má být: živelnou spouští slov.
Vložil: Heřman Chromý , 19.09.2020 11:40
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Děkuji, potřebný příspěvek. Kritika obecně je podle mne důležitou součástí veřejného prostoru. Jako takový nemůže být automaticky nedotknutelný, zvláště jedná-li se o literární kritiku, která by měla respektovat osobní mantinely, přestože jejím předmětem je autorův individualismus. Často si to uvědomuji... na sociálních sítích, jejichž "otevřenost" doslova devastuje veřejný prostor, demontuje smysl hodnotových pojmů a převrací naruby, nebo vyhlazuje jejich význam. Studně uprostřed pouště jsou vyschlé nebo zasypané živelnou spouští, která tu po sobě zanecháváme napospas sobě, opuštěná na dně kráterů vyhloubených nenávistí. A nepomůže ani kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce. Tolik, kolik jich unese naše svoboda představivosti a kolik nám jich ještě zbývá k obraně před rukou bez prstů.
Vložil: M. Voslářová, 19.09.2020 10:30
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
J. Flaišman: Když autoři dostanou volnou ruku, má to své výhody i svá rizika.
Vložil: J. Flaišman, 19.09.2020 09:16
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
To už je nějaká interní soutěž iLiteratury o to, kdo napíše dementnější sloupek? Hakl, Zábranský, pak tyhle bláznovy zápisky...
Vložil: , 18.09.2020 22:26
Petterson, Per: Muži v mé situaci
pekelnější !!!
Vložil: , 18.09.2020 22:25
Petterson, Per: Muži v mé situaci
Omluva: píšu z mobilu, takže ta varianta není pěknější, ale pěknější.
Vložil: , 18.09.2020 22:16
Petterson, Per: Muži v mé situaci
Existují odvěké jistoty (které by v románech tím pádem mohly po staletích začít nudit), třebaže propadnout alkoholu je peklo. Naštěstí svět se vyvíjí a lze čtenáři nabídnout ještě pěknější (čili supr prodejnou) variantu -- propadnout alkoholu v Norsku posledních desetiletí. No ale Arvik si naštěstí... může ještě zajít zahojit dušičku do bordelu... což je dost zajímavé, měl jsem logicky zato, že ve Skandinávii už takové negativní (pro blaho společnosti) záležitostí dávno odbourali?
Vložil: Stanli, 18.09.2020 14:23
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Ve zkratce (nutno chápat s jistou nadsázkou) zde: https://xkcd.com/1357/
Vložil: Magda de Bruin, 18.09.2020 14:07
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Když už tady ten text visí, vyvolává ve mně otázku, co se myslí slovem cenzura / cenzurovat v dnešní ČR (takže ne třeba v Severní Koreji). Zažila jsem normalizaci, kdy měla spousta spisovatelů zákaz publikování. Byli odkázaní v lepším případě na samizdat, eventuelně na vydání v exilových nakladatelstvích... – obojí s omezeným okruhem čtenářů. Přesto se spisovatelé (píše o tom Vaculík, zmiňuje se o tom Ivan Klíma) tehdy začali pravidelně scházet a předčítat si ze svých textů – protože se jim zastesklo po cenzuře? Ne, chyběla jim kvalifikovaná “ozvučná deska” (jak se říká nizozemsky), a tak si ji vytvořili sami – od kolegů a stejně postižených literárních kritiků se očekával kritický komentář (a mnohdy byl nevybíravý – viz Český snář a reakce na román Evy Kantůrkové). Nakladatelství 68Publishers vnímalo jako svou slabinu, že je v exilu tak obtížné najít kvalifikované české redaktory. I Ludvík Vaculík se snažil ve své Edici Petlice o dobrou redakční úroveň (a to někdy znamenalo, že přehlédnutou chybu nebo překlep opravoval ručně ve všech autorizovaných exemplářích). Když určitý text nepovažoval nakladatel (ať už exilový, nebo samizdatový) za dostatečně dobrý, odmítl ho. Nevzpomínám si, že by to tehdy někdo označoval za cenzuru – asi tehdy všichni chápali, že nakladatel má právo vybírat si, co pod svou hlavičkou vydá. Zdá se mi, že se slovo cenzura stává v současné době jakýmsi zaklínadlem k nátlaku na vydání. Přitom dnešní český odmítnutý autor nebo ten, který nesnáší redigování svých textů, se přece může obrátit jinam, případně si založit blog a psát si tam neredigovaně, co chce. Jestliže se termínem cenzura dnes ohání někdo, kdo skutečnou cenzuru v životě nezažil, dá se to přičíst mladické nedovzdělanosti a snaze vypadat zajímavě. Když to dělá pamětník, nevnímám to (s ohledem na mladší, neznalé generace) jako nevinnou nadsázku, ale jako nepatřičné dramatizování a projev neúcty k lidem, jejichž život cenzura opravdu poznamenala (a v některých zemích dosud poznamenává).
...