Liška, Eugen
Stvoření

Poměrně nevýrazný příběh, který sleduje kroky začínajícího českého spisovatele Štěpána Hrdiny, prázdného umělce s nasazenou maskou geniality a neodolatelnosti, na jeho skromných cestách, skrývá více, než se na první pohled zdá.

Veselé kresby plné humoru a dialogů lidí, zvířat i skřítků prohlubují svět dětské fantazie. Ať už se člověku v životě přihodí cokoli, není od věci brát to s humorem. Jednoduché vtipné říkanky navíc pomáhají dětem procvičovat rozvíjející se jazykové schopnosti.

Vzdálený, nedosažitelný, zahalený či jinak skrytý cíl, a především touha k němu napřená jsou objektem zájmu Štěpána Smolena. Jako materiálu se chopil literatury a výtvarného umění 19. století. Vývody, jež z poutavě vylíčených dilemat svých hrdinů vytěžil, jsou však spíše soukromého rázu.

Pochmurná pohádka, „newyorský román“, v němž na dějišti nesejde, studie zneužívání dětí a lidského utrpení, bildungsroman, komentář k věčnému tématu amerického snu. To vše je román Američanky havajsko-korejského původu Hanyi Yanagihary, který se v roce 2015 probojoval do užších nominací na Man Bookerovu cenu.

V rámci přísně tajného vědeckého experimentu se podaří vytvořit časoprostorovou škvíru, kterou lze cestovat přímo do druhohorního světa dinosaurů. Několik vědců se vydává dávno vymřelou faunu a flóru prozkoumat, ale místo rozjímání nad prehistorickou přírodou musejí bojovat o holé přežití. I tak mezitím stíhají působivě vylíčit pozdně křídový svět, a to s ohledem na nejnovější vědecké poznatky.

První česká ucelená dějepisná práce věnovaná jednomu neúspěšnému portugalskému kolonizačnímu experimentu, uskutečněnému na „zářivém ostrově“.

Barokní andělíček jako pražské strašidlo a neobvyklý komiksový (super)hrdina? Velšský rodák Stafford míchá pražské legendy i historické reálie s popkulturními odkazy a pubertálními vtípky.

Nová kniha Tomáše Halíka a Anselma Grüna je o lidském pochybování, z něhož se nakonec může zrodit silná a občerstvující víra a naděje a také radost a ochota dělat něco pro druhé. Jde ve stopách spekulativní a hledačské tradice, jež patří k samým základům židovské a křesťanské spirituality.

Stvoření Eugena Lišky je literární experiment, v němž se zábavnou formou směle kloubí metafyzický horor s iniciačním románem o dospívání. Co se stane, když fantazie naivního hrdiny, po dobrodružství toužícího školáka Čmeláka, začnou prosakovat do skutečného světa? Podaří se mu zachránit nového psího kamaráda před bídnou smrtí? Zasadit drtivou ránu upírům, kteří se mezi lidmi v hojném počtu skrývají? A jaké bude setkání se Stvořitelem?

Spisovatelka Niña Weijers (1987) je jednou z nadějí nizozemsky psané literatury. V roce 2014 na sebe upozornila románovou prvotinou Následky, za niž získala několik literárních cen. Německý překlad představila v rámci vlámsko-nizozemského čestného hostování na Frankfurtském knižním veletrhu 2016, ale román vzbudil příznivý ohlas i v dalších zemích. Nyní se s ním mohou seznámit i čeští čtenáři.

Románová prvotina nizozemské spisovatelky Niñi Weijersové (1987) Následky se vyznačuje tím, že ji nelze snadno převyprávět, současně však nabízí čtenářský zážitek i podněty k přemýšlení na mnoha úrovních, a tak si přijdou na své nejen profesionální, ale i řadoví čtenáři.

V románové prvotině Niñi Weijersové (1987) Následky si hlavní postava láme hlavu s otázkami po povaze a významu umění: „Víc než kdy jindy musí člověk dát najevo, proč zvolil románovou formu.“ O tom, jak kniha vznikala, mluví autorka s Toef Jaegerovou v rozhovoru z roku 2015.

Ptáci toho mají z pohledu lidské kultury odjakživa hodně na práci. Letem věští budoucnost, nosí poštu bohům, symbolizují volnost, Ducha svatého, přivolávají smrt, znesvěcují náhrobky, učí lidi tančit, dávají jim jména a terorizují spáče. Objemný katalog jejich ne zcela vědomé umělecké činnosti vytvořil brněnský zoolog zaměřený na ornitologii.

Debutující britská autorka, která však již delší dobu žije a pracuje v Austrálii, přináší případ o návratu policisty do rodného města. Musí zde vyřešit vyvraždění rodiny svého přítele z dětství. A právě jedno společné tajemství z doby dospívání je podstatnou částí příběhu, který vyniká bravurně napsanými postavami.

V knize sice sehrává stěžejní roli postava literáta, jehož úkolem je napsat za peníze v zájmu PR jisté turistické destinace „prozaický epos charterové turistiky“, Hans Gunnarsson však na rozdíl od tohoto svého literárního alter ega napsal spíše další sbírku povídek, která svou žánrovou všehochutí dovolenou nijak zvlášť neokoření, ale ani neznechutí.

Nová kniha Tomáše Halíka a Anselma Grüna je o lidském pochybování, z něhož se nakonec může zrodit silná a občerstvující víra a naděje a také radost a ochota dělat něco pro druhé. Jde ve stopách spekulativní a hledačské tradice, jež patří k samým základům židovské a křesťanské spirituality.

Barokní andělíček jako pražské strašidlo a neobvyklý komiksový (super)hrdina? Velšský rodák Stafford míchá pražské legendy i historické reálie s popkulturními odkazy a pubertálními vtípky.

Pochmurná pohádka, „newyorský román“, v němž na dějišti nesejde, studie zneužívání dětí a lidského utrpení, bildungsroman, komentář k věčnému tématu amerického snu. To vše je román Američanky havajsko-korejského původu Hanyi Yanagihary, který se v roce 2015 probojoval do užších nominací na Man Bookerovu cenu.