Kartous, Bohumil
No Future

Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.

Jako každoročně nabízíme i letos redakční výběr nejlepších knih daného roku. Chceme hlavně připomenout tituly, kterým se nedostalo hlučné propagace – a přesto by neměly zůstat mimo pozornost čtenářů.

Světla i stíny Ameriky pohledem matky ze středu Evropy. Zpráva o ženě, která přišla do jiného prostředí a postupně se učí oceňovat jeho hodnoty, ale v něčem si i více vážit sama sebe.

Ať už hledáte knihu jako dárek, anebo si ji chcete koupit sobě pro radost, vyplatí se nespoléhat jen na hezkou obálku. Co všechno stojí za to vědět? Co se dá na knížce zkoumat?

Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů

Jak název napovídá, Němcův román nastavuje zrcadlo nejen jednomu milostnému vztahu, který sleduje od prvních okamžiků až do rozpadu, ale také vlastnímu procesu psaní. Autor si se čtenářem hraje, někdy až zahrává. Jeho sebezahleděnost se přitom místy pohybuje na hraně snesitelnosti.

Na první setkání louňovického book clubu „v anglosaském stylu“, které se konalo pátého listopadu 2019, přišli do hostince U Šafratů tři čtenáři.

Ukrajinský literární vědec Mykola Iľnyckyj se v antologii Básníci pražské školy (Poety prazkoji školy. Smoloskyp, Kyjiv, 2009) ptá, zda známe ukrajinskou poezii 20. stol. Přiznejme si, že v tom máme určité mezery. Mnozí budou zaskočeni, když půjde řeč o poezii ukrajinské emigrace 20. a 30. let 20. století, například o básnících tzv. „pražské školy“. Tuto mezeru se postupně snaží zaplnit čeští ukrajinisté. Přesvědčivým důkazem je vydání sbírky Hlasy dvou básníků.

Všechny prostředky povoleny! Pravděpodobné heslo autora, jehož provokativní styl může leckoho iritovat. S vášní a vervou sepsaná kniha pléduje za radikální proměnu českého školství. Je ale otázka, jestli pomůže posunout věci dobrým směrem, podobně krásných a nerealizovaných návrhů už zde totiž byla řada.

Rváč velmi volně navazuje na slavný autorův komiksový román Essex County. S robustní černobílou kresbou se vrací k samotářským existencím na kanadský venkov, příběh je však tentokrát podstatně sevřenější.

Byl silvestrovský večer. Za oknem neochotně sněžilo. O pár měsíců dřív jsem se přestěhovala do nového podnájmu. A jako vždycky na Silvestra se něco pokazilo...

Téměř deset let poté, co norský spisovatel Karl Ove Knausgård svým gigantickým dílem rozvířil vody literárního světa, se českému čtenáři dostává do ruky jeho pátý díl. V něm se autor po předešlém putování krajinou dětství a temnými končinami dospívání postupně navrací k ústřednímu tématu celé hexalogie. Cesta je to však dlouhá a smáčená deštěm.

Měl to být jakýsi alternativní průvodce po Bruselu, po několika úvodních kapitolách ale vyvstává otázka, zda je vydání bloggerských zápisků v knižní podobě vůbec v něčem přínosné.

Trhy už dávno nejsou spojené pouze s Vánocemi a dalšími významnými svátky. Jejich tradice přesahuje rámec venkova a přináší do měst něco nevšedního, co v dnešní uspěchané době vyzývá člověka zastavit se a rozhlédnout se okolo, aby viděl plody lidské práce.

Jokerova cesta přes oceán se letos neomezila na vyzvednutí filmové ceny v Benátkách. Spolu s Batmanem si komiksový žertéř prodloužil pobyt o turné po velkoměstech starého kontinentu, včetně Prahy. Svědectví o tom přináší komiks Batman: Evropa.

V české próze, v poslední době tak bohaté na rozličné literární hrdinky kolem třicítky, se na podzim objevil muž ve středním věku. Z pera Petry Dvořákové se zrodil tak trochu zkrachovalý lékař, jehož příběh je svižný, působí velmi autenticky, ale bohužel se občas neubrání stereotypu souvisejícímu právě s protagonistovým věkem. Zřejmě o to ale ani neusiluje.

Od hloupého Honzy a fanzinů přes beton k píchacím hodinám. Soubor studií zkoumajících symbolickou dimenzi jevů a předmětů jen zdánlivě plochých a nezajímavých.

Jakou cenu má lidský život ve srovnání s deštným pralesem? Antiutopický román sepsaný v polovině devadesátých let ukazuje, jak by mohla Evropa skončit, kdyby se nedokázala oprostit od své vykořisťovatelské tradice a chtěla si i nadále podmaňovat svět.