Eames, Nicholas
Králové Wyldu

Měl jsem štěstí a v jednom zastrčeném, trochu zanedbaném hotelu v Evropě potkal spisovatelku Bianku Bellovou. No, štěstí… víme, že Bianca má v posledních letech z českých autorů nejvíc zahraničních výjezdů, takže je na literárních cestách každý druhý den a v hotelové chodbě jsme ji – my, čeští autoři – už potkali všichni. Ale přesto.

Jako každoročně nabízíme i letos redakční výběr nejlepších knih daného roku. Chceme hlavně připomenout tituly, kterým se nedostalo hlučné propagace – a přesto by neměly zůstat mimo pozornost čtenářů.

Moje žena ve vypjatějších manželských chvílích poznamenává, že jedináček vyrůstající s matkou zůstane jedináčkem vyrůstajícím s matkou.

Nejsem feministka. Zní to divně? Mým známým ano. Když na to v debatě přijde řeč a někdo se mě přímo zeptá, nemívám prostor na dlouhé expozice, a proto odpovídám jednoduše – ne, necítím se být feministkou. Ale ty jsi přeci feministka par excellence! odpovídají oni. V čem tedy spočívá zmatení našich jazyků?

Velký bestseller posledních dvou let je detektivka spíše podprůměrná, která okouzlí jen sváteční čtenářky. Zápletku i způsob vyprávění si půjčuje u lepších autorů a rozuzlení má příliš předvídatelné.

Nově přeložený Hemingwayův autorský výbor povídek je koncentrací všech zásadních témat, motivů i prostředí, jimiž se tvorba tohoto nestora moderní světové literatury vyznačuje. Silné příběhy zavedou čtenáře do válečné vřavy na italské frontě, za španělskými toreadory, na africké savany i do autorova amerického rodiště – všude tam se hrdinové musejí vyrovnávat se složitými, až existenciálními situacemi, které jim osud přinesl.

Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů

Anticikanismus v Čechách je kniha subjektivní, naštvaná v duchu klasického díla Frantze Fanona Porobení tohoto světa a v lecčems omylná, současně je ale angažovaná a naplňuje neustálé volání po aktivním postoji a silných názorech vycházejících přímo z romských komunit.

Vyhlašování cen Davida Gemmella se v posledních letech vyprofilovalo jako jedna z nejzajímavějších událostí roku pro fanoušky fantasy. Román Nicholase Eamese, držitele titulu Nováček roku 2018, je perfektní ukázkou toho, jaké tituly jsou zde oceňovány.

Terstský komparatista a germanista Claudio Magris, nositel Ceny Franze Kafky, se ve své poslední knize obrací ke dvěma tématům: k násilí v dějinách a ke spolehlivosti příběhů, které se o násilí vyprávějí. V celku Magrisova díla nejde o intelektuálně nejnáročnější knihu, ale rozhodně o jednu z nejpůsobivějších.

Reportážní román vycházející ze skutečných událostí v sobě spojuje detektivku a sociologickou studii. Jak si švédská policie počínala v honbě za tajemným útočníkem, který se „proslavil“ díky laserovému zaměřovači své pušky? Co vraha vedlo k útokům na náhodné oběti tmavé pleti? A jak obstála švédská justice, politická scéna a nakonec celá společnost tváří v tvář sílícímu rasismu?

V nedávno česky vydaném reportážním románu Laserový muž zkoumá švédský autor skutečný případ sériového vraha, který počátkem 90. let terorizoval Stockholm. Vedle náročného vyšetřování kniha líčí společenskou atmosféru v době událostí a dokládá, že pachatele ovlivnily vzrůstající rasistické a xenofobní nálady v zemi. Mnohé Tamasovy závěry jsou aktuální i v kontextu současné Evropy – i o tom jsme mluvili v rozhovoru.

Ukázky z reportážního románu Laserový muž, který čtenáře zavádí do Švédska 90. let, kdy Stockholm terorizoval záhadný střelec útočící na náhodné kolemjdoucí tmavé pleti.

Nejslavnější francouzský soukromý detektiv se vrací do českých knihkupectví. V již postarší komiksové adaptaci, která navzdory dlouhým dialogům stále svede vykouzlit působivou noirovou atmosféru.

Moje žena ve vypjatějších manželských chvílích poznamenává, že jedináček vyrůstající s matkou zůstane jedináčkem vyrůstajícím s matkou.

Problematika různých teoretických přístupů k lidskému tělu a jeho tematizace ve výtvarném umění je aktuální a živelně proměnlivá, kniha ji však zpracovává fragmentárně a diskutabilně. Podnětnější jsou v ní možná texty týkající se konkrétních výtvarníků a také připojené rozhovory.

Jak se vyvíjel vztah ukrajinských literátů k černobylské elektrárně? Jak se změnil po katastrofě? Jak pojmenovat něco, pro co dle mnohých „není slov“? A co z havárie vyvozují dnes?

Ulice norského hlavního města vypadaly po druhé světové válce o poznání chudší než dnes. Norský autor Lars Saabye Christensen zavádí čtenáře do doby bez ropného bohatství i technologických vymožeností a ve svém osudovém Oslu rozehrává další z nenápadných příběhů obyčejných lidí.