Bałuk, Kamil
Všechny Louisovy děti

Co se děje s klimatem a jak výrazná je a bude klimatická změna v blízké budoucnosti? Opírá se teorie globálního oteplování o tvrdá data, nebo jen o víru, jak tvrdí někteří klimaskeptici? Proč se kvůli probíhajícím změnám stáváme křehčími a náchylnějšími k různým krizím a co se s tím dá dělat? To jsou některá z témat, jimiž se zabývá nová kolektivní monografie o klimatické změně a jejích dopadech, sepsaná řadou převážně českých odborníků.

Jako každoročně nabízíme i letos redakční výběr nejlepších knih daného roku. Chceme hlavně připomenout tituly, kterým se nedostalo hlučné propagace – a přesto by neměly zůstat mimo pozornost čtenářů.

Vedle několika překrásných básní a toho, jaký je správný poměr ginu a vermutu v Martini (Flemingův Vesper poté zbledl a zůstal bledý), jsem si u anglického básníka Wystana Hugha Audena přečetl, co odpovědět, když se mě někdo zeptá, čím se v životě zabývám.

Nejsem feministka. Zní to divně? Mým známým ano. Když na to v debatě přijde řeč a někdo se mě přímo zeptá, nemívám prostor na dlouhé expozice, a proto odpovídám jednoduše – ne, necítím se být feministkou. Ale ty jsi přeci feministka par excellence! odpovídají oni. V čem tedy spočívá zmatení našich jazyků?

Nově přeložený Hemingwayův autorský výbor povídek je koncentrací všech zásadních témat, motivů i prostředí, jimiž se tvorba tohoto nestora moderní světové literatury vyznačuje. Silné příběhy zavedou čtenáře do válečné vřavy na italské frontě, za španělskými toreadory, na africké savany i do autorova amerického rodiště – všude tam se hrdinové musejí vyrovnávat se složitými, až existenciálními situacemi, které jim osud přinesl.

Velký bestseller posledních dvou let je detektivka spíše podprůměrná, která okouzlí jen sváteční čtenářky. Zápletku i způsob vyprávění si půjčuje u lepších autorů a rozuzlení má příliš předvídatelné.

Autorka se pustila do velmi nelehkého úkolu; pojmenovat to, co dolehne ještě dnes na každého návštěvníka Ukrajiny, této obrovské východoevropské země, bývalé sovětské republiky.

Letošní Literární cenu Knižního klubu získala Ema Labudová s novelou Tapetář. Pod nenápadným názvem se skrývá příběh plný netolerance a strachu, který zaujme i nezvyklými kulisami severní Anglie.

Zatímco matka Petra Borkovce unavuje Petra Borkovce tím, že měl být raději lékařem, moje matka mi poslední léta při každé příležitosti opakuje, že číst prózu nemá cenu, protože život je stejně nejvíc. A jestli bych neměla k zapůjčení nějakou zajímavou biografii nebo autobiografii a nejlépe deník, kde je té opravdické skutečnosti největší nálož.

Pátrání po biologickém otci, záhadné fungování klinik zajišťujících umělé oplodnění a touha poznat vlastní kořeny. Osud dětí, které se narodily díky dárci spermatu v 80. a 90. letech v Nizozemsku, sleduje polský reportér Kamil Bałuk ve svém knižním reportážním debutu Všechny Louisovy děti.

Neotřelý a osvěžující pohled na gravitaci z pera u nás dosud nepříliš známého čínsko-amerického fyzika a vědeckého popularizátora. Krom základního představení této slabé, avšak všudypřítomné síly, díky které je vesmír takový, jak jej známe, autor upozorňuje i na význam nedávné detekce gravitačních vln a na nové směry výzkumu, jež se nám díky tomu otevírají.

Srbská autorka Aleksandra Cimplová debutovala milostným příběhem ženy s rozdvojenou osobností. Sám název díla napovídá, že ústředním motivem jejího života i celé knihy je smrt. Hlavní hrdinka se v knize stává členkou Bratrstva, které chce bojovat za lepší svět, a postupně se vypracuje až na pozici likvidátorky. S tematikou smrti se v knize mísí i několik dalších, například milostná a sexuální.

Finský básník Claes Andersson byl renesanční umělec. Povoláním byl psychiatr, ale nezapřel se ani jako jazzový pianista, společenské angažmá mu vyneslo ministerský post a chvíli se také vrcholově věnoval sportu.

Populární izraelský prozaik Eškol Nevo, vystudovaný psycholog, se svými romány úspěšně zařadil do „nového izraelského kánonu“, avšak na rozdíl od několika svých studentů, absolventů jeho školy tvůrčího psaní, dosud nedosáhl na žádnou literární cenu. Jeho román Tři patra vychází v češtině v nakladatelství Garamond.

V románu s dystopickým tématem David Zábranský vychází z poukazu na závislost dnešní společnosti na pozlátku módní značek, které se od „fejků“ ve skutečnosti téměř neliší, na bažení po úspěchu na sociálních sítích a na touhu náležet k následovníkům některé z trendy ideologií. Na pozadí však upozorňuje na tendenci, která se děje každodenně a mnohem nenápadněji – odcizování slov od jejich skutečných významů tak, aby právě v propagaci (propagandě) nejlépe plnila zamýšlený účel.

Zloděj, kurvář, lump. I tak zněly urážky, jimiž byla častována hlava státu za monarchie a první republiky. Autor jejich omezený vzorek analyzuje a ukazuje na něm, v čem se česká společnost po roce 1918 změnila a v čem zůstávala stejná.

Pokud někdo dokáže s lehkostí analyzovat bulvár i filozofické směry, je to George Orwell. Jeho postřehy ze 40. let 20. století týkající se politické situace jsou stále podnětné a navíc je lze vztáhnout i na aktuální dění. Orwell si též vždy dával záležet, aby vysoké hodnoty jako intelektuální svoboda, kritické myšlení a sociální spravedlnost zprostředkoval svým čtenářům přístupnou formou.

Čelenka z ptačích per, vítr ve vlasech, když člověk na věrném oři vyráží pro pár bělošských skalpů… Američan indiánského původu James Welch ve své novele nastiňuje, jak romantickou existenci vede ve skutečnosti indián žijící ve druhé polovině dvacátého století.