Hamilton, Peter F.: Pandořina hvězda: Bariéra

Hamilton, Peter F.
Pandořina hvězda: Bariéra

Mladému nakladatelství Planeta9 se v uplynulém roce podařil průlom díky dvěma rozsáhlým space operám. Pandořina hvězda – Bariéra je z nich mladší, ale oproti románu Pomysli na Fléba od Iana M. Bankse paradoxně zestárla rychleji a je spíše zástupcem spotřební podoby žánru.

Autor článku: Boris Hokr

Martina Lisa; Katharina Hinderer: Mimo hlavní proud

Ve společném rozhovoru představujeme dvě překladatelky z Lipska, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou. Českou literaturu se snaží objevovat ve vší její různorodosti, tedy i mimo hlavní proud. (...)

Recenze


Zobrazení:

Nejčtenější články

Towles, Amor: Gentleman v Moskvě
Autor článku: Petra Johana Poncarová - 18. 1. 2019
recenze
70%
Propadne čtenář románu Gentleman v Moskvě, tak jako se mnohá ruská šlechtična nechá okouzlit jeho hlavním hrdinou? Kniha, která přináší skvělou zábavu i trefná zamyšlení o ruských dějinách a kultuře, může zprvu působit jako nostalgické ohlédnutí za koncem jedné epochy, ale je mnohem složitější a podvratnější.
Kraetsch, Mirko: Bohemista z donucení
Autor článku: Marie Voslářová - 15. 1. 2019
rozhovor
Díky němu se němečtí čtenáři můžou těšit na román Emila Hakla Umina verze nebo na komiks Zatím dobrý Jana Nováka a Jaromíra 99: obě knihy budou uvedeny v březnu 2019 na knižním veletrhu v Lipsku. Překladatel Mirko Kraetsch se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad tím, co tento svátek české literatury přinese.
Tolonen, Tuutikki: Strašidelná chůva
Autor článku: Lenka Fárová - 17. 1. 2019
recenze
70%
Kdo by neznal bubáky: objevují se pod postelí, v temném sklepě, možná i v lese, prostě všude tam, kde si je dětská fantazie dokáže vytvořit. O tom, jak vlastně vypadají a jestli by se nedali využívat třeba jako chůva, zapřemýšlela finská autorka Tuutikki Tolonen a společně s ilustrátorem Pasim Pitkänenem je v knížce Strašidelná chůva nechala zhmotnit.
Higašida, Naoki: Sedmkrát upadnout, osmkrát vstát
Autor článku: Veronika Abbasová - 16. 1. 2019
recenze
80%
Druhý český překlad díla japonského básníka a blogera Naokiho Higašidy zase o trochu víc odhaluje myšlení lidí, které společnost ještě donedávna považovala za mentálně retardované. Setkání s velmi pestrým a intelektuálně zajímavým světem autistů, a to i těch, kteří nejsou příliš schopni verbálně komunikovat, může i nám ostatním pomoci být lepšími lidmi.
Horáčková, Alice: Neotevřené dopisy
Autor článku: Martina Siwek Macáková - 16. 1. 2019
recenze
80%
Novinářka Alice Horáčková svou posedlost lidskými osudy dokázala skvěle zúročit i jako spisovatelka – vhodnou volbou stylu vyprávění vytvořila velmi plastickou a dynamickou postavu, svéráznou paní, která s vtipem a grácií chrlí historky o svém dětství a mládí v době socialismu a o životě po boku malíře trpícího duševní poruchou.
Motýl, Petr: Proč jet do Třebíče v zimě?
Autor článku: Petr Motýl - 18. 1. 2019
článek
Literární turistika ve smyslu navštěvování rodných domků básníků a míst, o nichž psali prozaici, je v České republice ve značném úpadku. V Nerudově ulici v Praze davy turistů nešlapají po hlavách (kočičích i sami sobě) kvůli Janu Nerudovi.
Shteyngart, Gary: Lake Success
Autor článku: Filip Krtička - 17. 1. 2019
recenze
70%
Manažer hedgeového fondu utíká před problémy v práci i doma a vydává se napříč pretrumpovskou Amerikou za poznáním země, kterou dřív sledoval jen ze slonovinové věže na Manhattanu, i sebe sama. Nový román autora Megasmutné pravdivé lovestory, kterou česky vydalo v roce 2013 nakladatelství Argo, mimo jiné rozebírá příčiny zvolení současného amerického prezidenta.
Dingir 4/2018: Náboženství a zvířata
Autor článku: Jan Lukavec - 18. 1. 2019
recenze
70%
Článek představuje vydařené číslo časopisu Dingir, kde jsou zvířata pojednána v transkulturní a transdisciplinární perspektivě.

Nové články

Lisa, Martina; Hinderer, Katharina: Mimo hlavní proud
Autor článku: Marie Voslářová - 22. 1. 2019
rozhovor
Čeští spisovatelé by se v zahraničí nemohli prezentovat, kdyby nebylo překladatelů, a překladatelé často patří k těm, kdo českou literaturu znají vůbec nejlépe. Ve společném rozhovoru se představují dvě překladatelky, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou.
Hamilton, Peter F.: Pandořina hvězda: Bariéra
Autor článku: Boris Hokr - 22. 1. 2019
recenze
40%
Mladému nakladatelství Planeta9 se v uplynulém roce podařil průlom díky dvěma rozsáhlým space operám. Pandořina hvězda – Bariéra je z nich mladší, ale oproti románu Pomysli na Fléba od Iana M. Bankse paradoxně zestárla rychleji a je spíše zástupcem spotřební podoby žánru.
Vuillard, Éric: Tagesordnung: anšlus Rakouska v šestnácti obrazech
Autor článku: Jan Lukavec - 22. 1. 2019
recenze
70%
Děje, o kterých víme, jak nakonec dopadly, se autor snaží podávat s určitou dávkou napětí a tak, jako by byl jejich očitým svědkem. S jistým údivem popisuje i celkovou dobovou atmosféru, kdy vítězství zatím slavily ani ne tanky a kulomety nacistů, ale hlavně jejich propaganda.
Sebald, W. G.: Byt ve venkovském domě
Autor článku: Eva Vondálová - 21. 1. 2019
recenze
90%
Soubor esejů Byt ve venkovském domě je pátou knihou německého autora W. G. Sebalda, která u nás vyšla. Díky překladu Radovana Charváta a nakladatelství Paseka jsou k dispozici autorovy stěžejní texty Vystěhovalci (č. 2006), Austerlitz (č. 2009) a Saturnovy prstence (2012), dále vyšly eseje Pocity. Závratě (č. 2015). Novinka tento kvartet doplňuje podstatným způsobem – nabízí totiž řadu důležitých postřehů o Sebaldově vnímání literatury.
Havel, Václav M.: Mé vzpomínky
Autor článku: Martin Liška - 20. 1. 2019
recenze
80%
Paměti ve své době významného podnikatele v oboru stavebnictví, pohostinství i ve filmovém průmyslu představují ne-li jedinečnou, pak svým rozsahem rozhodně mimořádnou sondu do českého hospodářského a společenského života první poloviny 20. století.
Vilikovský, Pavel: Krásna strojvodkyňa, krutá vojvodkyňa
Autor článku: Katarína Labudová - 20. 1. 2019
recenze
V knize Krásna strojvodkyňa, krutá vojvodkyňa, nominované na cenu Anasoft Litera za rok 2018, Pavel Vilikovský prostřednictvím postavy Autora Obyčana opouští uvěřitelný, ale banální časoprostor ve prospěch fantaskní postavy krásné vévodkyně, která byla kdysi strojvůdkyní. Tím mimo jiné ironizuje literaturu a očekávání s ní spojená.
Ferri, Jean-Yves; Conrad, Didier: Asterix v Itálii
Autor článku: Pavel Mandys - 19. 1. 2019
recenze
70%
Vitální galský bojovník Asterix je již několik let jakýmsi francouzským národním majetkem. Jeho komiksové příběhy museli ale oživit zcela noví autoři.
Towles, Amor: Gentleman v Moskvě
Autor článku: Petra Johana Poncarová - 18. 1. 2019
recenze
70%
Propadne čtenář románu Gentleman v Moskvě, tak jako se mnohá ruská šlechtična nechá okouzlit jeho hlavním hrdinou? Kniha, která přináší skvělou zábavu i trefná zamyšlení o ruských dějinách a kultuře, může zprvu působit jako nostalgické ohlédnutí za koncem jedné epochy, ale je mnohem složitější a podvratnější.
Motýl, Petr: Proč jet do Třebíče v zimě?
Autor článku: Petr Motýl - 18. 1. 2019
článek
Literární turistika ve smyslu navštěvování rodných domků básníků a míst, o nichž psali prozaici, je v České republice ve značném úpadku. V Nerudově ulici v Praze davy turistů nešlapají po hlavách (kočičích i sami sobě) kvůli Janu Nerudovi.
Dingir 4/2018: Náboženství a zvířata
Autor článku: Jan Lukavec - 18. 1. 2019
recenze
70%
Článek představuje vydařené číslo časopisu Dingir, kde jsou zvířata pojednána v transkulturní a transdisciplinární perspektivě.
22. 1. 2019
Den se samizdatem u příležitosti vydání publikace Český literární samizdat 1949–1989 – edice, časopisy, sborníky. Publikaci představí členové... autorského kolektivu, ve druhé části (přibližně od 14.30) o knize a o související problematice pohovoří vedoucí projektu COURAGE – mapování sbírek tzv. kulturní opozice Miroslav Michela (FF UK), literární historik Jiří Holý (FF UK), historik Jiří Suk (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a redaktor nakladatelství Torst Jan Šulc, a závěrečná část (přibližně od 15.30) bude patřit „kulatému stolu“ s některými účastníky někdejšího samizdatového provozu. 22. 1. od 13:30 h, dolní přednáškový sál ÚČL, Na Florenci 1420/3, Praha 1.
30. 1. 2019
Helena Březinová: Slavíci, mořské víly a bolavé zuby - křest knihy věnované pohádkám Hanse Christiana Andersena.... 30. 1. v 19 h, Literární kavárna Božská lahvice, Italská 13, Praha 5.
5. 2. 2019
Helena Březinová: Slavíci, mořské víly a bolavé zuby - křest knihy věnované pohádkám Hanse Christiana Andersena.... 5. 2. v 19 h, Kavárna Trojka, Dominikánská 9, Brno.
...
Vložil: mruk, 19.01.2019 21:38
Kubíček, Tomáš
Chybí tu můj komentář! Ani nebyl sprostej. Ale je tu normálku, stačí trochu pošťouchnout někoho z partičky a mažou jak vzetklý.
Vložil: redakce, 19.01.2019 12:05
Kubíček, Tomáš
To Erik Lukavský: Mažou se komentáře urážlivé a vulgární, případně propagující zboží, které nesouvisí s diskusí. Co konkrétně tu najednou chybí?
Vložil: Erik Lukavský, 19.01.2019 04:18
Kubíček, Tomáš
Tady se mažou komentáře? Hmm...
Vložil: M. Voslářová, 16.01.2019 22:29
Kubíček, Tomáš
Díky za upřesnění. Bylo by zajímavé zjistit, jak to s těmi čísly je.
Vložil: Magda de Bruin, 15.01.2019 19:25
Kubíček, Tomáš
Pan Kubíček neodpovídá – soudím, že se ta osmdesátka nových německých překladů tedy nikde najít nedá. Na webu Ahoj Leipzig je v rubrice „Nově vydané tituly v němčině“ momentálně 61 položek, po odečtení dvojmo uvedených titulů a německy psaných knih zbývá 54. Z toho 10 tvoří edice Tschechische Auslese,... kterou vydávají brněnské Větrné mlýny (distribuce: Wieser Verlag, koncept a dramaturgie: Radim Kopáč, MK ČR), 5 vydává vídeňské nakl. Ketos, založené na podzim 2018 Ondřejem Cikánem speciálně kvůli hostování v Lipsku (vychází tam česká poezie v Cikánově překladu). Jen pro srovnání: bilance čestného hostování Nizozemců a Vlámů ve Frankfurtu 2016: 314 nových překladů beletrie, přes 1000 pořadů a čtení s účastí zhruba 200 nizozemských a vlámských autorů, přes 7000 reakcí v německých médiích (jen online). Tím se samozřejmě nemyslí jen těch pět dní, kdy trvá veletrh – je to celoroční bilance. Na hostování přímo navazuje program na následující roky (hned v roce 2017 vyšlo v němčině přes 140 titulů), kam spadá m.j. i účast v Lipsku (v roce 2018 12 autorů s novými něm. překlady). Podle zkušeností Niz. lit. fondu (NLF) se příznivý vliv hostování může projevovat ještě dalších 10 let. Jak se to dělá? Přeložím úryvek z blogu Victora Schiferliho na webu NLF o jeho dojmech z Frankfurtu 2018. (Web NLF je kromě angl. i v nizozemštině, aby měli daňoví poplatníci přehled o činnosti fondu doma i v cizině): „Nadšení z vyprávění o knihách jen vzrůstá, když člověk cítí oporu v seriózním zájmu ze zahraničí nebo dokonce v závazné nabídce. Tak se dozvídám od kolegy přes zahraniční práva z nakladatelství Atlas Contact, když podesáté vyprávím zase dalšímu nakladateli zápletku napínavého románu Een onbarmhartig pad, že už dostali nabídku z Německa. Zájem je velký. Z toho bude za týden aukce překladatelských práv, to je jasné. A to je zase další argument, když v sobotu (při své poslední schůzce) mluvím s australským nakladatelem. O dva týdny později dostanu zprávu, že koupil světová práva tohoto románu pro překlad do angličtiny.“ Ostatně tým NLF, jehož součástí je samozřejmě i ředitel (bývalý nakladatelský redaktor s bohatou zkušeností s prodejem práv), má ve Frankfurtu každý rok přes 300 schůzek. České hostování v Lipsku 2019 mohla být příležitost, jak také spojit síly a vytvořit podobný model spolupráce. Za naši agenturu Pluh ale musím říct, že jsme do německé jazykové oblasti za poslední tři roky (protože s přípravou hostování je třeba začít včas) neprodali ani víc, ani míň titulů než jindy. Jestliže vše skončí Janáčkovou Její pastorkyní v listopadu 2019, obáváme se, že se „Lipsko 2019“ v naší činnosti nijak výrazně neprojeví ani v budoucnu (a z rozhovorů s německými překladateli vyplývá, že s tím názorem nejsme sami).
Vložil: Magda de Bruin, 15.01.2019 09:39
Richterová, Sylvie: Che ogni cosa trovi il suo posto (in La Repubblica)
Když už se bavíme o Lipsku, není tohle kniha, která by se tam dobře vyjímala? Autorka je mezi pozvanými, ale v medailonku na Ahoj Leipzig se neuvádí z jejího díla ani jeden titul (takže ani tenhle román).
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 19:58
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní de Bruinová: To jistě ne. Asi to ale není první diskuse, která se rozvíjí různými směry a hledá si další dílčí témata a postřehy. To téma (úroveň současné české literatury a možnosti její recepce v zahraničí) je tak komplexní, že není lehké ubránit se rozrůstání určitých úvah, zvláště když v konečném... efektu všechno souvisí se vším. Minimálně jsem se pokusil naznačit, jakými významovými vrstvami mohl Marek Šindelka vytvořit dílo, které by na sebe mohlo strhnout daleko větší pozornost v zahraničí a třeba i proniknout do kánonu. Ale máte pravdu, udržme to v mantinelech, byť z čistých statistik na druhou stranu žádnou renesanci české literatury nevykřešeme.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 19:58
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pravda, debatujeme tady trochu o něčem jiném, i když je to docela zajímavé. Mezitím jsem se podíval na článek pana Puskelyho v Hostu, na který sám odkazoval, a myslím, že už je mi jeho motivace trochu zřejmější. Mám za to, že se i přes sebevětší snahu z obou stran v této věci asi neshodneme, přesto... jsem rád, že tahle diskuse vypukla...
Vložil: Magda de Bruin, 14.01.2019 19:47
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Opravte mě, jestli se mýlím, ale článek paní Kouby, pod kterým diskutujeme, se přece týká recepce české literatury v Německu? Poznámkami o recepci knih Marka Šindelky v niz. jazykové oblasti jsem chtěla poukázat na to, že zahraniční čtenáři vnímají českou literaturu nejen jinak než Češi, ale i v každé... zemi různě. Jak vyplývá ze zkušeností naší agentury, čtenářský úspěch v jedné (cizí) zemi nezaručuje automaticky nakladatelský zájem v jiné. A naopak: útlum zájmu v něm. jazykové oblasti neznamená, že současná česká literatura není dost zajímavá pro cizí čtenáře obecně. Při vší úctě - jak Šindelkovu knihu vnímáte vy osobně, není pro zahraniční recepci relevatní.
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 19:28
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní de Bruinové (a vlastně i panu Kudláčovi): O Šindelkově novele jsem hodně přemýšlel. Dovolím si jen několik postřehů. Marek Šindelka se pokusil – zcela oprávněně – oslabit vrstvu necitlivosti k situaci uprchlíků, která je u řady lidí značná. Ale vzniká taková necitlivost až v době migrační krize... a jako reakce na ni? Osobně pozoruji společenskou necitlivost v Česku už hodně dlouho, přičemž dříve než migrantům byla adresována především lidem žijícím pod hranicí chudoby. Problém je v tom, že tato necitlivost byla od 90. let pěstována jako ideál, byla to reakce vytvářená v rámci neoliberální ideologie a šířená především pravicovou politikou a s ní spojenými médii. Z lidí v nouzi se stali „ti, kteří natahují ruku“, takže když do Evropy dorazila uprchlická krize, tato mentální škatulka už byla připravená. Je škoda, že toto už Šindelka nereflektuje, protože kořeny reakce na migrační krizi zahrnují i postoje dosud pěstované jako žádoucí (a je naivní čekat, že budou ze dne na den přepólovány). Překvapilo mě i to, že když Šindelka poukazuje – opět oprávněně – na to, že uprchlíci se stávají oběťmi obchodu s lidmi, nezamyslí se nad faktem, že obchod s lidmi v (nejen) demokratickém světě prosperuje dlouhodobě, takže opět, něco je tu zásadně špatně a teď to „jen“ spolklo nové oběti. A nakonec, strach z migrantů má jednu stránku, kterou bychom měli brát vážně: existuje tu něco jako kriminalita páchaná některými migranty, a to včetně znásilnění a vražd, případně obava z islamizace Evropy (k té stačí radikální menšina, která strhne klidnou většinu). Jsem přesvědčen, že kdyby demokratické státy disponovaly funkční strukturou schopnou zajistit výkon práva, tyto excesy by nemusely přispívat k podhoubí strachu. Ale taková struktura tu není, například komerční zneužívání dětí má fakticky zelenou a obecně politika benevolence trestního práva a sociálních faktorů, které přispívají ke kriminalitě, nevyhnutelně oslabuje víru v právní stát a jeho schopnost ochránit občany. Asi by to vyžadovalo rozsáhlejší a náročnější román než se Marek Šindelka rozhodl napsat, ale podle mého tu propásl jedinečnou příležitost vytvořit opravdu zásadní dílo, které by mělo mimořádnou a potřebnou hloubku (a možná i změnilo něčí pohled na migrační krizi). Jenže takový pohled bude nutně problematizovat samotné základy demokratické praxe co do právních, ekonomických a dalších procesů (protože tzv. ekonomičtí migranti jsou často obětí bezuzdného kapitalismu a jeho důsledků), a tím pádem i jejich kategoriálního a hodnotového uchopení – a to u Šindelky zcela chybí. Pokud chceme do budoucna zvládat problémy tohoto typu, budeme muset výrazně překopat naše sociopolitické bytí (a jít proti zájmům elit, kterým dosavadní nastavení vyhovuje). Rozsah novely tady úplně nestačí a přiznám se, že mě neuspokojil ani Exit West Mohsina Hamida, nominaci na Man Booker Prize a výtečnému „Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii“ navzdory. (Snad je nyní trochu jasnější, co mám na mysli literární revoltou.)
...