Hawke, Sam
Město lží

Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.

„Tohle – a fejeton, pane? Toto – a kytka na klobouku internetového večerníku? Ani jako causerii to nevybojujete. Neruda se obrací v hrobě, Hálek už obrácen natrvalo!“

Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů

Petr Borkovec byl vloni nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Nijak by nepřekvapilo, kdyby se mezi nominovanými objevil i letos – ačkoliv v jiné kategorii. Na konci loňského roku totiž vydal tento autor knihu fejetonů, sloupků a kratších próz nazvanou Petříček Sellier & Petříček Bellot. I kdyby to však nakonec s cenou Magnesia Litera nevyšlo, jedno ocenění už Borkovec získal – cenu Tvárnice časopisu Tvar, kterou mu udělil kritik roku Jan M. Heller.

Přivedla jsem si domů kočku. Stříbrnou mourku s černými tlapkami. Předcházelo tomu dlouhé váhání. Zvládnu mít někoho pořád u sebe, starat se o něj, naslouchat jeho mňoukání? Kočku jsem nikdy neměla, jen ptáčky. Byla jsem zvyklá, že to poletuje a švitoří, pitvoří se u rozhlasových zpráv a každou chvíli přistane na rameni. Ptáci někdy v nestřeženou chvíli uletěli jižním oknem. Kočku budeš mít i dvacet let, to ti bude… padesát šest! řekl zlomyslně můj přítel.

Nakladatelství Host – ediční plán

V české poezii pro děti je možné označit přinejmenším dvě období za její „zlatá léta“, období, kdy její obraz spoluvytvářely skutečné básnické osobnosti a kdy se v poezii pro děti otevíraly nové cesty a prostory. Prvními „zlatými léty“ byl beze sporu konec 19. století, kdy zazářilo trojhvězdí Sládek – Rais – Kožíšek plus F. S. Procházka. Druhým takovým plodným obdobím byla 40. léta 20. století, kdy vedle sebe současně tvořily výrazné osobnosti různých poetik – především V. Nezval a F. Halas.

Autorovy příznivce jistě nepřekvapí, že ani v této knize nechybí Ajvazovy oblíbené motivy: města, putování a pátrání po nějaké záhadě. Protagonista na své románové misi zavítá hned do několika metropolí, do kterých ho zavádí snaha odhalit tajemství nenápadného a zároveň velmi podivuhodného předmětu.

Debutový román australské spisovatelky Sam Hawkeové vyhrál cenu Ditmar i Aurealis a vysloužil si pochvalné zmínky od řady známých autorů fantasy. Bohužel žádná velká žánrová revoluce se nekoná.

Jedinečná publikace svého druhu. Přestože se v době jejího vydání našly dílčí studie a studentské práce zabývající se fenoménem fanfikce, v češtině neexistovala žádná monografie, která by ji uchopovala takto důkladně a systematicky.

Po světovém úspěchu románu Vyměřování světa se Daniel Kehlmann vrací s novým historickým románem, tentokrát z období třicetileté války. Je to příběh kejklíře Enšpígla, postavy ze světa na pomezí historie a magie, fikce a reality.

Zatímco Češi mají stále problém nahlas a bez uzardění vyslovit slovo přirození, Norové o tomto tématu mluví otevřeně, a to jak s teenagery, tak dospělými. Dokazuje to i publikace o ženském přirození, ve které její autorky-lékařky fundovaně, ale současně srozumitelně píší o samotném pohlavním orgánu, sexuálním životě či antikoncepci.

Stripy britské autorky asijského původu jsou sympatické jak jemnou černobílou kresbou, tak zanícením pro čtení knih. Jen občas zůstávají na úrovni příspěvků knižních instagramerek.

Nestálo by to za řeč, kdyby poslední dobou tolik nebilo do očí, že se všichni tváříme, jako by tu tenhle svět byl čistě jenom pro nás. Kompletní servis, vše až pod nos.

Zábavná drsná detektivka z konce 18. století i román o morální zkorumpovanosti západního světa. Román přináší moderní pohled na problematiku otroctví a zdůrazňuje, že se zdaleka neomezovalo na oblast Severní Ameriky. Laura Shepherd-Robinsonová zavádí čtenáře do městečka Deptford, významného centra britského obchodu s otroky, kde je jednoho dne objevena mrtvola umučeného abolicionisty.

Poslední tři desetiletí v zrcadle osobních příběhů: jak je prožili populární kněz, bývalí disidenti, vlivná feministka nebo dva Američané, kteří mají k naší zemi profesní nebo rodové vazby? Kde tkví kořeny psaní i přemýšlení některých z nich, třeba Aleše Palána?

Spisovatel Radu Ţuculescu (*1949) je jednou z výrazných postav rumunské literatury generace 80. let.

Prostor povídek Vratislava Kadlece zabydlují velmi obyčejní lidé. Autor je však staví před situace neobyčejné, absurdní až fantastické. Mnohdy tak nejen postavy, ale i čtenáře nutí opustit svět logiky, kterou jsme – slovy jedné z postav – „nemocní“.