Ferro, Marc
Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě

Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.

„Tohle – a fejeton, pane? Toto – a kytka na klobouku internetového večerníku? Ani jako causerii to nevybojujete. Neruda se obrací v hrobě, Hálek už obrácen natrvalo!“

Seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a el. kontaktů

V české poezii pro děti je možné označit přinejmenším dvě období za její „zlatá léta“, období, kdy její obraz spoluvytvářely skutečné básnické osobnosti a kdy se v poezii pro děti otevíraly nové cesty a prostory. Prvními „zlatými léty“ byl beze sporu konec 19. století, kdy zazářilo trojhvězdí Sládek – Rais – Kožíšek plus F. S. Procházka. Druhým takovým plodným obdobím byla 40. léta 20. století, kdy vedle sebe současně tvořily výrazné osobnosti různých poetik – především V. Nezval a F. Halas.

Včera jsem už zas někomu vyprávěl o středoslovenských vesnických hospodách – furmanských krčmách, výhřevnách, pohostinstvích U Grófa, pivnicích Koliba a Kúria, gazdovských bistrech a športbarech s názvem Lysec, Turiec nebo Podhájka.

Hororové povídky současných romských autorů spojuje téma mulů – duchů zemřelých, navracejících se do světa živých. Pěkně vypravená kniha neskrývá ambice oslovit širší publikum: romská literatura se hlásí o slovo a slibuje překvapení.

Rakouský muzikolog Franz Ritter nemůže spát. Trápí ho čekání na diagnózu, kterou nad ním má vyřknout jeho lékař, ale mnohem větší neklid mu způsobí nečekaný dopis. Franzovi píše jeho celoživotní láska a připraví mu tak noc plnou vzpomínek, úvah a přemítání. Je to noc vyprávění se střípky příběhů rozkročených od básníků kmene Udhra a Chajjámových čtyřverší přes Liszta, Beethovena, Manna nebo třeba Aloise Musila po události islámské revoluce a tažení tzv. Islámského státu Sýrií.

Nakladatelství Host – ediční plán

Co se z učebnic dějepisu o dějinách vlastní země dovídají žáci v Egyptě, Číně, Polsku, Japonsku, Arménii, Spojených státech i v dalších zemích a proč? Komentovaný přehled francouzského historika umožňuje lepší pochopení (nejen) pozadí mnoha zdrojů napětí v mezinárodních vztazích.

Slovo mizanscéna v češtině nikdy nezdomácnělo a i zahraniční teorie pro ně mají různé významy. Americký teoretik probírá řadu definic s četnými praktickými příklady z filmů dobře známých i u nás.

Románová trilogie provází osobními příběhy čtyř žen a jejich nejbližších na pozadí dramatických dějin dvacátého století. První díl Dcer nové doby se odehrává od konce první světové války do poloviny století v Hamburku, městě, které dnes už v podobě, jak ji líčí román, neexistuje. I díky výborné znalosti místopisu, brilantně zachycené celospolečenské náladě a propracované psychologii nesklouzává sága k přílišné nostalgii ani zbytečné brutalitě. Druhý díl bestselleru u nás vyjde na jaře.

Přivedla jsem si domů kočku. Stříbrnou mourku s černými tlapkami. Předcházelo tomu dlouhé váhání. Zvládnu mít někoho pořád u sebe, starat se o něj, naslouchat jeho mňoukání? Kočku jsem nikdy neměla, jen ptáčky. Byla jsem zvyklá, že to poletuje a švitoří, pitvoří se u rozhlasových zpráv a každou chvíli přistane na rameni. Ptáci někdy v nestřeženou chvíli uletěli jižním oknem. Kočku budeš mít i dvacet let, to ti bude… padesát šest! řekl zlomyslně můj přítel.

Napínavá a tak trochu zlověstná pohádka autorky bestsellerů Eleny Ferrante je vyprávěna hlasem vyděšené opuštěné panenky, čelící hrozbám noci. Motiv ztracené panenky, vyvolávající vzpomínky na dětství hlavní hrdinky, se objevil už v autorčině předchozím románu Temná dcera, tentokrát je však panenka Celina v centru krátkého příběhu.

Co má krom barvy Slunce společného s banány? Jak vznikl Měsíc? Existuje spojení mezi parazity a evolucí pohlavního rozmnožování? Kde hledat mimozemský život? A co nám říká teorie relativy o nevýhodách bydlení ve vyšších patrech? Celkem padesát zajímavých vědeckých otázek s humorem i neskrývaným úžasem rozebírá ve své nejnovější knize jeden z předních vědeckých popularizátorů současnosti.

Klimatická krize a její dopady dnes už nejsou jen tématem vědeckých konferencí a ekologických organizací, nýbrž se jimi zabývají i umělci a kulturně činné osoby (teď už jen zbývá, aby se o ně opravdu začali zajímat i politici). Téma enviromentální poezie v poslední době rezonuje i českým literárním prostorem. Do tohoto kontextu vstupuje kniha Olgy Stehlíkové O čem mluví Matka, když mlčí.

Mladý a literárně nadmíru produktivní polský spisovatel slaví úspěchy nejenom v rodném Polsku, ale díky slušnému počtu překladů i v zahraničí. Koncem roku 2018 se jeden z jeho románů dostal i do rukou českých čtenářů. Po převážně zdařilé ochutnávce jménem Nenalezená nezbývá než doufat, že u jednoho nezůstane.

Autor Anglického pacienta se ve svém nejnovějším románu znovu vrací k druhé světové válce, nezajímá ho však její průběh, nýbrž důsledky pro jednu konkrétní rodinu. Nathaniel a Rachel vyrůstají v poválečném Londýně a jednoho dne jim rodiče oznámí, že musí na delší dobu odjet za prací do ciziny. Mezitím se o ně má starat svérázný rodinný přítel Mol, díky kterému sourozenci pomalu přicházejí na to, že válka ve všech ohledech ještě zdaleka neskončila a že jejich rodiče patrně nikam neodjeli.

Mezi entuziasmem osobního zanícení a nevšední erudicí se rozprostírá psaní jeho esejí; nedávno zesnulý autor v nich rozvíjí svobodnou intelektuální hru na různorodá témata.