Csicsely, Lukáš
Metamorfórky

Probrat se nabídkou knižního trhu není jen tak, zvlášť když se návštěva knihkupectví stala takřka svátkem... I letos proto chceme v předvánočním čase upozornit na tituly, které jistě potěší jak naše čtenáře, tak jejich blízké.

Karel Gott a Richard Krajčo se před časem dohodli, že si zažertují se Smrtí, a na Vánoce nám ji přilepenou lepidlem k sesli (i s kosou) přivezli ukázat. Vánoční hit s názvem, o němž se nepochybuje, jsme slyšeli a viděli skoro všichni.

Překladatelka Anežka Charvátová na podzimním Tabooku představila svůj aktuální počin – knihu Amulet chilského spisovatele Roberta Bolaña. Pozoruhodný rozhovor s ní při této příležitosti pořídila organizátorka festivalu Tereza Horváthová. Se svolením obou jej nyní na iLiteraturu v poupravené verzi přejímáme z festivalového bedekru a věříme, že si v online světě najde další čtenáře.

Tajemná pražská čtvrť, kde nefunguje elektřina a jejíž křivolaké uličky skrývají mnohá nebezpečí, jen málokterému čtenáři dobrodružné literatury nepřipomene slavná Foglarova Stínadla. Pošlete však do ní děti 21. století, a poetika se trošku promění. S pomocí postupů vypůjčených z thrilleru či vědecko-fantastické literatury autor předkládá napínavý příběh, který nenásilně upozorňuje na míru důležitosti všemožných vynálezů v našich životech.

Výběrový seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a kontaktů.

Večer před vánočním odjezdem z Berlína do Strmilova jsem dlouze postála na našem balkoně. Jako obyčejně jsem pozorovala sousedy z protějšího domu. Na ulici se tváříme, že se neznáme.

V češtině se jen velmi zřídka můžeme setkat s moderními překlady ukrajinské klasické literatury. Loni se ovšem ledy prolomily a vyšel stěžejní román Město modernistického spisovatele Valerjana Pidmohylného (1901–1937), kterého i na Ukrajině čtenáři znovu objevují a oceňují jeho nadčasovou tvorbu.

Po celý rok sledujeme knižní novinky, proto bychom v předvánočním čase rádi připomněli, jak široká je nabídka v knihkupectvích a že nakladatelé i letos skutečně mysleli na každého. Zkuste si z našeho přehledu vybrat něco nového, jiného, zajímavého.

Žertovný soubor povídek s fantaskními prvky na mnohokrát variované téma proměn a přeměn přináší svérázný výklad zdánlivě nevinných průpovídek, jimiž děti častují zkušenější dospělí, i exkurzi do školáckého světa přebujelé fantazie.

V nové sbírce Martina Stöhra (*1970) vydané v jeho domovském nakladatelství Host se čtenáři dostává do rukou kniha prověřeného básníka – už jen zběžná četba to potvrzuje. Básník, který oslavil významné jubileum, se ohlíží zpět za svým dosavadním životem. Hraje tedy na reflexivní strunu a hraje na ni umně a vůbec čerpá z pestré palety svých talentů. Kde by tedy měl být jakýkoliv problém?

Diskusi nad podobou školní výuky moderních dějin zaznamenal snad každý, kdo se o toto téma jen vzdáleně zajímá, jak je to ale s prezentací moderních dějin v budovách muzeí? Tři mladí historici se zamýšlejí nejen nad současnou situací, ale i nad dlouhou cestou, kterou muzejní expozice soudobých dějin za poslední tři desetiletí prošly – nebo také neprošly.

U nás dosud neznámého velikána americké sci-fi českým čtenářům představuje rozsáhlý soubor povídek, za které byl Harlan Ellison oceněn rozličnými žánrovými cenami.

Dle vědců zanikne do deseti let třetina profesí – účetní, listonoš, pokladní. A co knihkupec?

„Písmo je čím dál nezřetelnější. Písmena brzy přestanou být vidět úplně a tím dovedu spisovatelské umění k dokonalosti,“ ušklíbá se na čtenáře vypravěč novely Okno na jih, který se potýká s opotřebovanou páskou v psacím stroji. Islanďan Gyrðir Elíasson tím sebeironicky naznačuje leccos o svém přístupu k literární tvorbě: čím míň (slov, děje, efektů…), tím líp.

Klasické literární psychologii je recenzovaný titul velmi vzdálen. Beletrie jako by autorovi spíše sloužila jako prostředek, jak si vyrovnat osobní účty s některými směry psychologie – tedy jeho vlastního oboru.

Každodenní, jemně humorné příhody mladé ženy, které ke štěstí stačí kniha a šálek čaje, dospěly v nejnovějším svazku stripů do chvíle, kdy jí do života vstupuje partner. Humoru tak ubývá a přibývá sentimentality.

Podrobný popis událostí z jara 1848 v Paříži a analýza dobových pramenů – pamfletů, plakátů, peticí a dalších tiskovin – vede Saumela Hayata k porozumění tomu, co mohla idea republiky znamenat pro revolucionáře roku 1848. Autor ukazuje, jak pestré a proměnlivé byly názory na to, co je republika, jakou roli v ní má sehrát lid, co je podstatou občanství. Těmito otázkami se zabývá v době, kdy pojem republika ztratil skutečný význam.

Na první pohled ten člověk vypadá inteligentně a má dvě vysoké školy. Vždycky mi říkal: „Kdybych já měl čas, jak já bych si rád něco přečetl.“ A teď? „Za toho covidu jsem měl konečně čas zrekonstruovat si byt a dát si do pořádku zuby. Můstky!“ vypadlo z něj, když jsme se o Vánocích potkali.