Žirafí říše divů
Kniha přivádí dětského čtenáře do kouzelného světa plného nejroztodivnějších živočichů. Tím největším divem je ale nakonec lidské srdce – dokáže totiž natropit pořádnou neplechu a obrátit život naruby.
Kniha přivádí dětského čtenáře do kouzelného světa plného nejroztodivnějších živočichů. Tím největším divem je ale nakonec lidské srdce – dokáže totiž natropit pořádnou neplechu a obrátit život naruby.
Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Pochází z rodiny významného hudebního pedagoga, klavíristy a rektora JAMU Ludvíka Kundery, což se projevuje v jeho celoživotním zájmu o hudbu; v mládí chtěl být dokonce víc skladatelem než spisovatelem.
L'ignorance (Nevědomost) je jedním ze tří románů, které Milan Kundera napsal francouzsky a u nichž odmítá svolit k překladu do češtiny. Vyšel nejprve v roce 2000 ve Španělsku, pak byl přeložen do několika dalších jazyků a až v roce 2003 ho vydalo nakladatelství Gallimard francouzsky. Kundera se v něm vrací k české tematice a využívá i svých zkušeností z exilu. Na internetu koluje několik pirátských překladů.
Všechny vlaky na trati Zábřeh–Pardubice se zastavily kvůli srážce „s osobou“ a my získali hodinu dvě k dobru nebo ke zlu. Nepospíchali jsme, ale úzkost z vědomí, že kdesi vpředu děsivým způsobem zemřel člověk, smíšená s úzkostí z nehybnosti stojícího vlaku se na rozdíl od vlaku mohla dát každou chvíli do pohybu. Naštěstí jsme seděli ve vagonu se stahovacími okny a měli jsme v kupé studenta.
Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.
Českým čtenářům se představuje jedna z výrazných tváří současné finskošvédské literatury, a to promyšlenou a poetickou ságou rodu žijícího v kraji, do něhož jsme doposud neměli možnost nahlédnout.
Román ve stylu Henryho Jamese z alternativního univerza, potemnělá gay romance, futuristická antiutopie ve světě zmítaném rozbouřeným klimatem a globálními pandemiemi, příběh postkoloniálního vykořisťování. Že je toho v posledním prozaickém díle Hanyi Yanagihary až příliš a moc to nejde dohromady? Ano i ne.
Aleš Berný debutuje básněmi v próze protkanými melancholií, neustálým rozpomínáním se a posmutnělou nostalgií. K Helmovskému jezu jednou odpluje vše, jak pravidelně zmiňuje lyrický mluvčí – ale není tomu tak. Některé vzpomínky zkrátka vyblednout nedokážou.
Poetický román současné japonské autorky začíná jako detektivní pátrání po zmizelém manželovi. Rychle se však mění v rozjímavou zpověď hlavní hrdinky o poznávání vlastního těla a identity ve vlnách přístavního městečka Manazuru.
„Král hororu“ se narodil 21. září 1947. První knihu publikoval v roce 1974 (Carrie) a ve své kariéře úspěšně pokračuje i v současnosti, přestože v roce 2002 oznámil odchod do „důchodu“. Je znám především jako autor hororů, ale v jeho portfoliu je možné nalézt i science fiction, fantasy, thrillery a nejrůznější žánrové experimenty, stejně jako teoretická díla k žánru hororu. Patří také k propagátorům publikace na internetu. Většina jeho děl vyšla i v českém překladu.
Sci-fi román Michaely Merglové sice ve čtvrtek Literu za fantastiku nezískal, přesto stojí za přečtení. Zejména pro zajímavý koncept empatů, tedy lidí, kteří umějí číst, a dokonce i pohlcovat emoce a strachy druhých.
„Když odsoudíte básníka Brasillacha k trestu smrti, jaký trest budete požadovat pro obchodníky s děly?“ hájil advokát svého klienta po osvobození Francie. Prokurátor trval na svém: „My nesoudíme literáta, ale zrádce a udavače, který svým jednáním přispěl k velkým tragédiím.“ Podobný postoj zaujímá i autorka, která líčí cestu několika literátů ke kolaboraci i cenu, kterou za to posléze museli zaplatit.
Debut, nominovaný na cenu Magnesia Litera, ohmatává kontury individuální a rodinné paměti. V evokativním a svým způsobem odtažitém textu o bolestném dospívání se vrací ke vzpomínkám, které dokážou být tak zavádějící, stejně jako i život formující.
Básnická prvotina Kláry Krásenské, nominovaná na Magnesii Literu v kategorii DILIA za debut roku, vybízí čtenáře k nejisté cestě koloběhem přírody a fantazie. Specifické poetické vidění a schopnost probudit ve čtenáři pocity fyzična – dechu, doteku, zranění – z knihy činí velmi vyzrálý debut.
Může kniha vznikat kolektivně v rámci uzavřené facebookové skupiny? Který redaktor si s vámi v jedenáct večer mile pohovoří o vašem rukopisu? A které autorské skupiny mají takříkajíc specifické potřeby? Několik neotřelých pohledů do krás a hrůz každodenního života nakladatelského redaktora.
Brilantně formulované eseje české filozofky ukazují, jak lze konzervativní postoje hájit nejen provokativně, ale i sofistikovaně a s humorem. Jakkoliv jsou některé její polemiky dost zaujaté.
Původní česká antologie se ohlíží za lyrickou poezií psanou na území Finska, a to od jejích počátků za reformace až po konec 80. let 20. století. Nesporně tím v českém kulturním prostoru zaplňuje určitou mezeru, neboť mnoho z básnířek a básníků jejím prostřednictvím do české kultury vstupuje poprvé – má však i potenciál oslovit čtenáře, kterým jde především o zážitek z četby poezie jako takové?
Trochu ironický a trochu absurdní, ale silně podmanivý příběh o lásce a osamělosti, o listovním tajemství a také o tom, jestli se vyplatí vydávat se za někoho jiného: detektivní pozadí prózy kanadského autora D. Thériaulta přebíjejí prvky křehké poezie. Zavede nás do Québecu, na Guadeloupe i do Japonska.
Pokud jste netušili, že se pod podzemní dráhou může ukrývat ještě další a podivuhodný svět, pak se seznamte s obrázkovou knížkou Jany Šrámkové a Filipa Pošivače, která nahlíží do tohoto prostoru slovem i obrazem. Průvodcem vám bude malý Kuba, toho času bez tuby.
Nejedno dobrodružství ve všední zahrádkářské kolonii zažije malá Zuza ve vyprávění Jany Šrámkové, které se skvěle prolíná s ilustracemi Andrey Tachezy. Krátký příběh potěší prvočtenáře a říká si o pokračování.
Švýcarsko je země neoddělitelně spjatá s komiksem. V Ženevě se totiž v první polovině 19. století komiks zrodil. Jak populární je deváté umění ve své domovině o dvě století později? Ptali jsme se Léonore Porchet, jedné z ředitelek festivalu BDFIL.
Z horečnatých vzpomínek na čtvero zásadních postav z vypravěččiny minulosti se rodí čtvero neobvyklých, melancholických i lehce úsměvných portrétů. Originální zachycení složitostí i pozoruhodností života se ve Švédsku stalo knihou roku 2022.
První sportovní manga v češtině přináší v prvních dvou dílech příjemný mix romantiky a sportu a umožňuje nahlédnout do každodenního japonského života.
Slavnostní udílení výročních knižních cen proběhlo večer 18. dubna. Ocenění Kniha roku obdržela Alena Machoninová za svůj román Hella. Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal Tomáš T. Kůs.
Ve volném pokračování knihy Potmě jsme se viděli lépe se Zgustová zaměřuje na postavu Jany a její životní osudy. Autorka se noří do dějin: nahlédneme do období německé okupace i komunistické éry a přiblíží se nám život v emigraci. Janin příběh otevírá otázky složité a filozofické, například co upřednostnit při střetu vyššího morálního principu a ochrany vlastní rodiny.
Zavděčit se mnohdy rozpolcené společnosti, nepoškodit původní podobu sochy, dodržet zákon a správně plánovat – to, co běžným kolemjdoucím zpravidla zůstává skryto, se nyní máme šanci dozvědět!
Místo klasického životopisu se čtenář dočká spíše mnohovrstevnatého pohledu na život a tvorbu známého písničkáře, na něhož se v dnešní polarizované společnosti názory zásadně liší.
Šestý díl dobrodružně pohádkových příběhů o malíři a jeho indiánském alter egu je ze všech nejrozsáhlejší a nejzamotanější. Což nemusí být vždy ku prospěchu věci.