Atwood, Margaret 1

Atwood, Margaret 1

portrét beletrie zahraniční

Margaret Atwoodová debutovala románem Žena k nakousnutí (Edible Woman, 1968)...

 

Margaret Atwoodová se narodila 18. listopadu 1939 v Ottawě, ale záhy se s rodiči (otec byl entomolog) přestěhovala na venkov. Zde pronikala do tajemství přírody a podnikala i první literární pokusy, přičemž v pozdějším autobiografickém eseji tyto dvě činnosti vnímá jako spojité nádoby:
"Bratr kreslíval comicsy a vymýšlel k nim různé příběhy, a tak jsem to dělala po něm ... Ale tímhle jsme se zabývali, jen když venku pršelo. Jinak jsme totiž trávili celé dni převracením kamenů, abychom se dozvěděli, co pod sebou ukrývají. A tak jsme postupně nacházeli červy, stonožky, pavouky, brouky, mraveniště, ještěrky, hady, myši, čolky a mloky. Hlavně čolky a mloky jsme měli rádi, ty jsme totiž nacházeli nejřidčeji. Někdy jsme se jen tak podívali, pořádně si to prohlédli a pak kámen vrátili na své místo. Jindy jsme do těch zvířátek šťouchali klacíkem a byli napnuti, co se stane. Dnes se mě lidé často ptají: "Jaký je rozdíl mezi psaním poezie a prózy?" Ten rozdíl je přesně toto: u lyrické básně se podíváte, zamyslíte, a pak kámen vrátíte na své místo. U románu do toho šťouráte a čekáte, co se stane."

Literární zvídavost se stala pro Atwoodovou typickou a možná je jedním z důvodů oné značné rozmanitosti. V letech 1957 - 1961 autorka studovala na torontské univerzitě Victoria College, roku 1968 debutovala románem Žena k nakousnutí (Edible Woman, 1968) a souběžně s tvůrčím psaním se věnovala akademické práci - právě zde lze vystopovat původ různých literárních, filozofických či společenských teorií odrážejících se v jejích románech. Ve své literární tvorbě se především soustředí na dva aspekty: tím prvním je potemnělé, naprosto deziluzivní vidění moderního světa, tím druhým touha po přežití; přičemž v případě mnoha románů se tyto dva motivy prostupují. Druhý jmenovaný rozměr autorčina díla asi nejlépe vystihují dvě knihy z roku 1972: román Z hlubin (Surfacing, česky 1998), který se záhy po svém vydání stal doslova kutlovní záležitostí, a Přežití: tématický průvodce po kanadské literatuře (Survival: A Thematic Guide to Canadian Literature). V těchto textech Atwoodová klade otázku po přežití v situaci, kdy se jedinec ocitá tváří tvář nehostinné přírodě, musí bojovat o "holé přežití" a v tomto boji, sestupu do hlubin přírody, jenž je zároveň sestupem do dávné, archetypální minulosti objevuje a získává sebe sama. Motiv přežití, respektive vyrovnání se s určitým traumatem, lze vystopovat i v případě novinářky Reny z románu Ublížení na těle (Bodily Harm, 1981, česky 1989) a v neposlední řadě i v případě Elizabeth z románu Muzeum zkamenělin (Life before Man, 1979, česky 2002). V dalším románu, Paní Pýthie (Lady Oracle, 1976, česky 2002), celé ladění předchozího úspěšného díla i ohlasy na něj podrobila zdrcující, byť rozhodně ne zlé kritice - hlavní hrdinka tohoto románu, autorka podobně kultovního románu jako Atwoodová a její Z hlubin, zde nafilmuje sebevraždu, aby mohla začít nový, jiný život, prostý břemene, jež na ní klade napsané dílo.
Na Lady Oracle v mnohém navazuje i poslední autorčin román Slepý vrah (Blind Assassin, 2000, česky 2001), za který získala Booker Prize.
Vedle toho je asi dobré zmínit se o jednom mimoliterárním aspektu autorčiny osobnosti, jímž je společensko-politická aktivita (angažuje se v nejrůznějších ekologických spolcích i v Amnesty International).

© Richard Olehla

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4111x

Inzerce