Hůlová, Petra
Paměť mojí babičce

recenze beletrie česká

Jazyk této knihy je prostý, poetický, plný něhy a úsměvných přirovnání. Proto je také čtivý, přirozený a nám blízký...

Petra Hůlová: Paměť mojí babičce, Torst 2002

Debut studentky mongolistiky a kulturologie na FF UK Petry Hůlové Paměť mojí babičce vzbudil mezi kritiky a čtenáři povětšinou kladné ohlasy. Jaké kouzlo způsobilo, že se její kniha čte lehce, přirozeně a jakoby jedním dechem? Hlavním důvodem je především odvěká lidská touha po příběhu, po pevné opoře o tradici, o kontinuitu lidského rodu. Touha po jungovském kolektivním vědomí, které se z uspěchaného života západní civilizace ztrácí ve stínech zapovězené minulosti. Proto se v poslední době dostaly do popularity knihy plné mýtů, bajek, pohádek a pověstí jednotlivých národů a kultur světa. Snad i proto se autorka trefila hřebíčkem přímo do hlavičky čtenáře, který mezi jednotlivými řádky hledá některou z těch věčných, neměnných pravd.

Hůlová se nesnaží o hluboká, filozofická přirovnání - její jazyk je prostý, poetický, plný něhy a úsměvných přirovnání. Proto je také čtivý, přirozený a nám blízký (ne náhodou uváděl autogramiádu její knihy Jáchym Topol...). Z perspektivy několika dívek a žen podává poměrně ucelený pohled na realitu současné mongolské společnosti, v níž stále jako hlavní princip funguje protiklad mezi dobrem a zlem - mezi tradiční vesnicí, která každého, kdo se v ní narodil a kdo projeví trochu vůle, spolehlivě ochrání, a velkým a destruktivním Městem. Její postřehy doplněné místními reáliemi z oblasti folklóru a mytologie (božstvo v podobě Tengerů a Burchana, zlá babice Úregma, rodinné posvátné óvo...) jsou natolik autentické, že to skoro vypadá, jako by se v této oblasti, kde "příbuzenský vztahy zrajou jako kumys", narodila. Knihou je prostoupena nejen úcta k tradici a obecně starším, a tedy moudřejším a zkušenějším lidem, ale i prokletí, nadpřirozené schopnosti (šamanskou aurou obklopená hrdinka Chiroko) či schopnost určitého druhu nonverbální komunikace. A taky pradávný, přirozený protiklad ženského a mužského principu, kdy posláním ženy je plodit a starat se o rodinu a úkolem muže lovit a živit ji, nebo strach ze smrti (ne už ovšem z konečnosti, neboť karmické zákonitosti fungují spolehlivě i zde). Hranice mezi dobrem a zlem zdá se být na jejích řádkách jasně a zřetelně narýsovaná, přesto je více než jasné, že ani ta nejprostší čára neoddělí člověka od jeho osobitého pohledu na svět. A tak je čtenář stejně tak na straně matky a jejího "jediného správného" pohledu na život, jako na straně dcery, která se zaprodala tajemným a ničivým silám města. Jakékoli rozřešení není na místě - život plyne dál a svoje problémy si řeší přirozeným způsobem a hlavně - sám.

© Bára Gregorová
článek vyšel v Musiq 4/11/2002
na iLiteratura.cz se souhlasem autorky

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 355 čtenářů.

Diskuse

Vložil: aandreauu, 14.09.2014 15:53
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Knihou jsem se dlouho prokousávala, ale dala jsem jí šanci. I mně vadila nespisovná čeština, zvl. tvary zájmene ona. Zajímavý byl pohled na realitu z různých úhlů pohledu, člověk souhlasil právě s tou, která vyprávěla. Dobré. Celkové hodnocení je průměrné, knížku podruhé číst nebudu a nemyslím si, že... by se kdy zařadila ke zlatým klenotům české literatury.
Vložil: Anca, 23.02.2014 17:43
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Tato kniha mě naprosto štvala. Je pravda, že pohled na pro mě neprobádanou kulturu by byl přínosný, ale nebyl. Nespisovnost a dokonce i nepravdivé kulturní okolnosti... Ano všichni jsme ocenili pohled na novou kulturu, když však dáte knihu přečíst expertovi smete "tu pravdu" ze stolu. Leda bychom mluvili... o jiném než tom pravém Mongolsku. Být to pravda tak alespoň ta kultura by tam byla přínosná. Katastrofa, naprostá ztráta času.
Vložil: Magdaléna, 21.01.2014 07:42
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Mně se kniha moc líbila. Čeština není mým rodným jazykem, (tým je maďarština), přesto jsem si zvykla na hovorovou češtinu. Krásne to napsala, zajímali by mně její zážitky v Mongolsku vůbec.
Vložil: Lucie, 11.05.2010 13:56
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
to asf: trochu vám rozumím, taky jsem se zhruba ve třetině knihy "zasekla" a pocítila něco jako: že se "trochu nudím", ale knihu jsem nakonec dočetla a nelituji toho. Přesto mě naplnila spíš pocitem hořkokyselým. Přidávám se ke všem, kterým v knize vadil nespisovný jazyk, několikrát jsem se přistihla,... že mě to natolik irituje, že mě to až odvádí od vnímání děje. Na knize jsem ale už průběžně oceňovala především to, že jsem mohla nahlédnout do úplně odlišné kultury, takové knihy mě prostě budou vždycky zajímat..
Vložil: Jan Horák, 02.05.2010 23:25
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
"Proto se v poslední době dostaly do popularity knihy plné mýtů, bajek, pohádek a pověstí jednotlivých národů a kultur světa." ...Kdo dokáže napsat takovou větu, zasloužil by 25 na holou a pětku z češtiny, a ne mu zveřejňovat kritiky. K obsahu se vyjadřovat nemohu, protože dále jsem již tuto "kritiku"... nečetl.
Vložil: asf, 17.11.2009 21:17
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Jedna z mála knih, které jsem nedočetl. Zastavil jsem v první třetině a nechtěl jít dál. Nezajímalo mě to. To je u mě natolik nezvyklá reakce při četbě, že knihu, zvláště pak její obálku, hodnotím velmi vysoko.
Vložil: Ren, 07.10.2009 13:49
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Po dlouhé době, jsem přečetla knihu jedním dechem....
Vložil: Marián Motl, 29.01.2009 16:09
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
zajímalo by mě, zda někdo také četl jinou autorku - kolem které se ovšem nenadělal takový humbuk - Adélu Knapovou a její román Nezvaní? Recenze byly chladné, ale jak jsme se na universitě shodli, je to obrovský talent. Dík za reakci.
Vložil: Laudon, 13.11.2008 13:48
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Vyborna kniha.
Vložil: Elena, 02.05.2007 16:11
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Suhlasim s Martinom. Doveryhodnost tejto pozoruhodnej knihy a mnozstvo podrobnosti z kazdodenneho zivota skutocne znizuje absolutne ignorovanie komunizmu, ako keby sa pribeh odohraval v nejakej virtualnej krajine.
Vložil: Tom Saivon, 06.04.2007 03:57
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
To je v poradku. Kniha se mi nelibi a popudila me natolik, ze jsem se nechal unest. Presto doporucuji cetbu Petera Sotose.
Vložil: iliteratura, 02.04.2007 13:34
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
to Tom Saivon: omlouváme se, ale vaše vulgární diskusní výkřiky jsme museli odstranit.
Vložil: veronika, 31.03.2007 14:00
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
to Teréz: obávám se, že na nějakou bližší biografii o Petře Hůlové byste zjistila jedině z osobního rozhovoru:-)Také mě to mrzí,protože ji mám moc ráda a fakt obdivuju člověka,který ma ve svých 27letech na kontě už 4 úspěšné knížky...každopádně, až něco zjistíte,hoďte to sem, ráda si to přečtu:-)
Vložil: Petra, 23.03.2007 14:48
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Fakt se mi to líbilo. Taky jsem studovala kulturologii jako Petra a párkrát ji na katedře viděla, takže jsem knihu vzala do ruky z jistých "kolegiálních" :-))) pohnutek. Přečetla jsem to za necelý dva dny a vím stopro, že až doženu všechnu práci, kterou jsem díky čtení zanedbala, moje první kroky povedou... do knihkupectví pro matný sklo, cirkus nebo třípokoj. Jen tak dál. :-)))
Vložil: Teréz, 29.10.2006 15:02
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
prosím pěkně, nevíte někdo, kde by se dal sehnat nějaký obsáhlejší životopis P. Hůlové? Díky...
Vložil: dagmar, 21.09.2006 10:10
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Souhlasím se sihajou. narozdíl od Martina se nedomnívám, že jde o literaturu faktu, která by měla být přená v reáliích, ale o to, jak mají ženy z jedné rodiny rozdílné pohledy na svět, jak je perspektiva jednoho člověka zkreslující. Obecná čeština se k prostým ženám hodí, moc si nedovedu představit,... jak se ve veřejné jídelně nebo v bordelu mluví spisovně. Příběh strhne, čte se jedním dechem, výborné.
Vložil: sihaja, 04.02.2006 15:20
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
tato kniha se stala jednou z mých nejoblíbenějších...a myslím, že bychom si měli více všímat a více vnímat vlastní požitek, vlastní krásu knihy než tu diskutovat o tom, zda použití ich-formy bylo pouhým zjednodušením. A ať už bylo či nikoliv, kniha podle mého názoru provětrala ovzduší v současné české... literatuře
Vložil: Mariny, 18.11.2005 17:00
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Uz sto rokov som necitala knizku v cestine a prvu cast romanu Petry Hulove som zhltla za dva dni. Jej jazyk je naozaj plny porovnani, ktore mi prinasali usmev na tvari a to v dnesnej svetovej literature velmi chyba.
Vložil: Hanik, 22.06.2005 15:10
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Stejně jako Ati i já jsem Paměti četla jedním dechem a přestože jsem si zpočátku musela zvykat na nespisovný jazyk, po přečtení celé knížky si myslím, že ten hovorový jazyk k Pamětem a k Petře Hůlové neodmyslitelně patří. Nevidím v tom tedy nic špatného, spíše naopak. A k těm mongolským názvům - mně... se to naopak zdá nádherný, že si zpočátku lámete hlavu nad tím co to a to může znamenat a až po chvíli vám to dojde. Takže já bych narozdíl od Štěpánky knížku všem doporučila a navrch přidám, že alespoň ocenění Magnesia Litera, které Paměti získaly, by mohlo někoho k přečtení knížky nalákat. :-))
Vložil: Ati, 08.03.2005 14:43
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
podle me je knizka uplne uzasne napsana,nedokazala sem se od ni upoutat......
Vložil: Štěpánka, 24.02.2005 13:46
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Souhlasím s názorem Petry Králové. Styl, kterým je kniha napsána mi připadá spíše jako slohové cvičení nějakého dítěte. Naprosto nevhodná je nespisovná, hovorová čeština. Za chvíli mládež nebude ani umět pořádně česky. Velmi rušivým elementem pro mě bylo používání mongolských pojmenování některých věcí... (nejsem Mongol a slovům nerozumím, jen v souvislosti s ostatním textem lze na něco usuzovat). Knihu jsem přečetla celou, neboť nejsem zvyklá odkládat rozečtenou literaturu. Určitě bych ji nikomu nedoporučila.
Vložil: Ulume, 09.10.2004 22:20
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Pani ci slecna Kralova trpi zrejme lehkym komplexem, ze? Zrejme nejaka nedocenena perla v ceske literature. Uz se tesime az nas obstastni nejakym svym zazrakem. Me osobne se kniha velmi libila a nijak zvlast mi to nepokazila ani zamena dzipu s GAZem.
Vložil: , 28.04.2004 14:29
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Hloupost, podpořená rodinnou reklamou, ležák na pultech, který se prodává se slevou (duben 2004). Petra Králová
Vložil: Martin, 23.07.2003 21:50
Hůlová, Petra: Paměť mojí babičce
Skoro se vsim, co jest tu psano by se dalo souhlasiti, ale rozhodne pri skutecne pozornem cteni bychom meli byt vice kriticti, formalne ich forma v tomto pripade dokaze zakryt mnohe jazykove a dejove nedostatky, byla pro autorku velmi jednoduchym nastrojem k uziti. Bohuzel nemohu jako clovek, ktery... prozil mladi v komunismu prenest pres srdce mnohe nesmysly, od volne migrace narodu skrze hranice, naproste popreni existence komunismu, ktery se bytostne dotykal vsech ve stepi i meste, po pojem dzip (mysleno asi GAZ), bohuzel vse to ztraci na verohodnosti prozitku z jinak urcite ojedineleho dila.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

58%čtenáři

zhlédnuto 17945x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce
Inzerce