Ukrajina (kde se zastavil čas)
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)

Ukrajina (kde se zastavil čas)

Autorka se pustila do velmi nelehkého úkolu; pojmenovat to, co dolehne ještě dnes na každého návštěvníka Ukrajiny, této obrovské východoevropské země, bývalé sovětské republiky.

Jak sám název knihy napovídá, jde o zemi, se kterou jsme ještě nedávno sdíleli východní hranici, Ukrajinu. Autorka se pustila do velmi nelehkého úkolu; pojmenovat to, co dolehne ještě dnes na každého návštěvníka této obrovské východoevropské země, bývalé sovětské republiky, kde žije národ s možná nejtragičtější historií v Evropě.

Marta Bednářová pobývala ve vesnici Dolinská v Krivorožské oblasti mezi lety 1986-1990. Tehdy v rámci československo-sovětské družby jezdili mnozí Češi a Slováci do průmyslových oblastí Sovětského svazu podílet se většinou na výstavbách továren. Autorka svého pobytu využila a podává nám knížku vzpomínek na svůj tehdejší pobyt na Ukrajině. Přestože jsou její popisy omezeny regionálně, nelze jim upřít obecnou dokumentární hodnotu, která nám může pomoci v hledání přístupu k ukrajinskému etniku. Vyplňuje totiž mezeru mezi přechodem od komunismu k demokracii, i když se to na první pohled nezdá. Autorčiny vzpomínky jsou velmi živé a výběr jazyka je více než vhodný. Knihu lze přečíst jedním dechem, což doporučuji, protože se jinak může vytratit celková atmosféra těchto smutných končin. Tím, že je Ukrajina tak rozlehlá, není možné zobecňovat a vztahovat některá autorčina tvrzení na celou Ukrajinu. Lze ovšem říci, že rozdíly tkví v maličkostech, které může čtenář pominout. Jedná se více méně o popis jednoho období a části země, jejíž tvář je záhadná a jak tvrdí autorka, jde o zemi, "kde se zastavil čas".

Škoda, že kniha nevyšla dříve, mohla by nás lépe připravit na každodenní setkávání s Ukrajinci u nás. Třeba bychom byli schopni jim více rozumět nebo aspoň pochopit některé jejich zvyky, které se nám zdají tak divné. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že některá místa Ukrajiny se již změnila, a pevně doufám, že změny k pozitivnímu budou nadále pokračovat. Nicméně je tato kniha velmi důležitá a pro nás významná, protože mapuje část dějinného období, na které bychom nejraději zapomněli. Nutí nás přemýšlet a vracet se k příčinám a následkům doby komunismu. Je sice malou, ale o to silnější připomínkou toho, k čemu u nás nedošlo jen díky geografické poloze, ale k čemu bolševický systém směřoval.

Za velmi přínosné považuji popisy některých návyků a zvyků, které jsou pro nás a pro autorku o to víc, že v nich žila, do slova a do písmene nepochopitelné. Otázkou zůstává, do jaké míry je chování Ukrajinců jiné než za dob komunismu. Autorka se nesnaží vyvozovat nějaké závěry, ani nesoudí či kritizuje, jen podává přesný obraz a popis událostí, postav a míst, které zblízka poznala. A protože není zaujatá, nechává na nás, jaký závěr si sami svobodně uděláme.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Adonai, Praha, 2001, 101 s.

Zařazení článku:

kultura

Jazyk:

Země:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Miroslav Jonáš,

jonasmiroslav449@gmail.com

red,

Dobrý den, nevím, odkud jste, ale tento antikvariát má knihu na skladě a zdá se, že knihy i posílají. https://www.podzemni-antikvariat.cz/detail/bednarova-marta-ukrajina-kde-se-zastavil-cas

Havel Jiri p,

VDolinske jsem pracoval v letech 1989 az 1991. PROSIM VAS MAM ZAJEM O TU KNIHU.RAD BYCH SI JI PRECETL.KDE JE MOZNO SI JI OBJEDNAT.DEKUJI ZA ODPOVED.

Miroslav Kouba,

Ahoj děcka, hledám Andreje Meszaroše, tenkrát z Košic, Pepu Steidla, Praha 4, Jindřicha Zahrádku, Třebíč, Petra Lubojackého,Č.Budějovice, Jiřího Čiháka, P-4, Milana Juravatého, Havířov, Anastazii Kredatusovou, Žilina, Karla Pařízka, Brno, Pavla Petrika, Košice, Honzu Rýgla, Liberec, Lenku Šturákovou, Beroun, Slávu Svobodu, Plzeň, Aleše Trbuška, Havlíčkův Brod. Budu rád když se někdo ozve na mirekkouba@centrum.cz,. Díky a ahojky.

Miroslav Kouba,

Děcka ahoj, pracoval sem tam 86-90. Pokud si na mne někdo vzpomenete ozvěte se na mirekkouba@centrum.cz než si nás odvede ta sviňa zubatá. Mirek Kouba tenkrát Praha. Dávejte na sebe pozor!!! Ahojky.

Miroslav Jonáš,

pracoval jsem tan na betonservisu vroce 1989 až1992 stavex Brno 13 turnusů všechny zdravím Míra

Miroslav Kouba,

Ahoj Doliňáci, přeji krásné svátky, hodně štěstí a zdraví v roce 2020.

Miroslav Kouba,

Ahoj všichni z Majáku a Brna. Byl jsem tam 86 - 90 od Průmyslových staveb Brno. Náhodou to tam nebylo tak špatné, protože tam byla fajn parta - z Interpramenu a Košic. S Jindrou Zahrádkou jsme hrávali na kytary při oslavách narozenin, svátků a nebo jen tak pro dobrou náladu. Ještě jednou zdravím, přeji Všem vše nej. Mirek.

Anonym,

pani Vaculova ,po dolinskej som pracoval,Krivij riq,Nikolaev,Riazaň,Milerovo,Voronež,Sundsvall,Lilenhamer,Stavanqer,Nynahams,momentalne v Štokholme.

Jozef Svetlošak,

V roku 1988 sme bežali štafetu stavbari z dolinskej do Sokolova pri Charkove ku hrobu Otakara Jaroša ,bolo to prenas zažitok dokonca života,beh trval 60 hodin striedali sme sa zo sovietami.

Jozef Svetlošak,

Dolinskej som pracoval 1987 ,1988 ,ako Tesar,železiar .Stredoslovenske stavby Żilina ,montovali sme bytovky na oktabrskej,spomienky ostali .Hravali sme fudbal proti dolinskej a okolju.

Petr Swiech,

Ahoj všichni z Dolinské! Múj problém je zubař. Spíše strach ze zubaře. Ale na Majáku byly skvělé 2 zubařky. Paní zubařku jsem párkrát potkal v Praze Holešovicích. Říkala zastav se. Ale jak teď patrám x let nemohu se ji dopátrat. Prosím nemáte někdo kontakt? Váš strážný

J. Brádlová,

Zdravím všechny z Dolinské, kdo zde byli. Já tam byla v letech 1987 - 1990. Pro mě to byla (říkej, co chceš, nejkrásnější roky). Scházeli jsme se na bytě s dvěma výbornými kytaristy, po večerech jsme s nimi zpívali country, no paráda. V době, kdy jsem pobývala na Ukrajině, jsem zjistila, že SSSR byla opravdu nejen země, kde včera znamená zítra, ale hlavně země "neomezených možností". Jezdili jsme na malých motorkách na Karačuny - jezera u Krivého Rogu. Uvažuji také o knize z tohoto prostředí a doby. Pro nás, kdo jsme tam byli, to byla rozhodně zvláštní doba života. Zdravím ještě jednou všechny, kdo tam byli.

Laďa,

...asi paní Bednářová zapomněla jak několika našim lidem v Kriváči v nemocnici zachránili život...., byl jsem na Dolince 1987 - 1991

mirek,

lež a jen lež já tam pracoval 1987 až 2000 paní Bednářová mluvte pravdu můžete se semnou spojit na teto emailové adrese

Jaroslav Šoffr,

Nejen tato kniha,ale i ostatní jež se týkají práce i zdravotnictví na Ukrajině jsou výstižné,mám podobné vzpomínky a zdravím tímto autorku.

nataliya,

Kniha ani v néjmenším neodpovídá pravdě, jsou to lži knihu nedoporučuji.

lubica,

som z BA a pracovala som v Dolinskejv r89=92.cez interpramen Prahu.Marta Bednařova ozvi sa mi bola som s Z.Brabcom Maruškou Hruškovoua neviem čo je s Jardom.luba

Jana Vitova,

Pane Novotny.Ja jsem pracovala na stavbě šest let jako zdravotni sestra.Knihu kterou napsala p.Bednařova jsem si koupila v jednom antikvariatu.Některe pasaže ktere knižka obsahuje,nemohu pochopit ani dnes.Vitova

jana vitova,

dobrý den všem dolinákum.já osobně jsem tam byla v letech 1986-1992.jako zravotní setra.pokud si někdo můj příspěvek přečte ozvěte se.zdravím vás ještě jednou.Vítová Jana.

Jiří Novotný,

Je to velmi sympatická žena. Dokonce po návratu jsme měli blízké bydliště v Podolí a potkávali jsme po jejím úrazu po autonehodě. Jiří Novotný.

Jiří Novotný,

S paní Martou jsem měl blízké bydliště v Podolí. Dokonce jsem ji potkával po její ošklivé autonedě. Je to fantastická žena.

V.Vencel.,

Pro zájemce posílám adresu na které je úryvek z knihy paní
Bednářové.Podařilo se mi adresu najít.

czechfolks.com/plus/2009/08/14/marta-bednarova-vitejte-na-ukrajine-1/.

Anna a Vladimír Venclovi.,

Oba dva jsme pracovali v Dolinské u Prům.Staveb Brno.Já jako strojník stav.strojů a žena byla ve skladě.Já 6,5 roku a žena 5,5.Na pani Bednářovu si vzpomínám,výňatek z knihy jsem četl,ale nemouhu si vzpomenout na IT adresu na které byl uveden.Popsala dění věrně,např:když jsme byli v "gosti" tak
ve 22 hod.musel být klid,beze zpěvu,nebo hlasitého hovoru,jinak milice zasahovala,nebo hostitelé nás upozornili a končilo se.Kolikrát se stane,že si zavzpomínáme na bývalé spolupracovníky a známé.Sněkterými jsme i v kontaktu.Na př:s Pavlem Solničkou,Danou Vaculovou
a dalšími z okolí Uh.Hradiště. Vlad.Vencel.

Jiří Bernat,

Chci moc poděkovat paní Martě Bednářové za krásné dvě knihy, které nás vrací do doby, kdy jsme byli na stavbě v Dolinské. Jako mnozí jiní mám na tu dobu především osobní vzpomínky, byla to velice zvláštní doba a bizardní společenství lidí a lidiček s mnoha zajímavými osudy. Rychle se všechno měnilo, pořád někdo nastupoval a odjížděl a tak jsme se jaksi zase každý vydali svými cestami.
Paní Bednářové se podařilo mi tu dobu zase aspoň v myšlenkách přiblížit a některým postavám dát i konkrétní jména a podobu. Byl jsem v Dolinské od 1988 do 1992 v Simexu, později Pragoinvestu. Jako ostatní zde přispívající, které si většinou vybavuji, bych na tu dobu rád zavzpomínal, takže pokud někdo má chuť, kontakt je uveden.
Pokud mohu mít neskromnou prosbu žádám o kontakt paní Martu, příp. Martina.
Všechny "Doliňáky" zdravím a přeji hezký den
Jiří Bernat, Brno

Schovanec Josef,

V době od 4/1989 - 9/1990 jsem pracoval v Dolinské a taky bych tady rád četl někoho s kým jsem se tam setkal . Ubytovaný jsem byl na Majáku a dělal na MHS

Dana Vaculová,

Ahoj všichni kdo jste byli v Dolinské. Ráda bych se dozvěděla více kde jste co děláte.. Ozvěte se!!!

Z. Němcová,

Dobry den,

nahodou jsem narazila na Vas prispevek a oko se mi zarosilo, taky jsem v te dobe totiz pobyvala v Dolinske. Casem jsem ztratila kontakty na vsechny zname z te doby a z toho mista, bylo by fajn si osvezit vzpominky. Ozvete se!!

Budu se tesit.

Zdravi

Z. Nemcova

novotjir@volny.cz,

Vím, že již to velmi dlouho, na to, co se od té doby změnilo. Podle mne je to již téměř před věky. Mám na tuto dobu své osobní vzpomínky. Byjsem zhruba ve stejné době jako Marta Bednářová v Dolinské, dokonce od stejného podniku, jen s tím rozdílem, že o rok dříve. Když jsme se denně potkávali, nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že je možné, nebo ještě lépe řečeno, že z jejího pobytu na stavbě "Krivorožského těžebně upravárenského kombinátu" vzejde literární dílo. Na 99% vím, že tyto řádky si už asi někdo nepřečte. Přesto věřím, že se aspoň tímto způsobem podaří se s někým, nejlépe s paní Martou Bednářovou spojit za účelem oživení vzpomínek na tuto dobu. Kdyby náhodou nakladatelství a nebo paní Kindlerová, kdyby si tyto řádky náhodou přečetli, mi mohli pomoci s vyhledáním paní Marty Bedářové, nebo alespoň s možností koupit si tuto knihu...
Jiří Novotný