Coelho, Paulo 1

Coelho, Paulo 1

studie beletrie zahraniční

Již několik let se na pultech většiny knihkupectví vyjímá nepřehlédnutelná série nejprodávanějších "bestsellerů" všech dob. Konkrétně jde o knihy brazilského spisovatele Paula Coelha. Toto většinou špatně vyslovované jméno se chtě nechtě vrylo do povědomí snad každého z nás.

Fenomén zvaný Paulo Coelho

Již několik let se na pultech většiny knihkupectví vyjímá nepřehlédnutelná série nejprodávanějších "bestsellerů" všech dob. Konkrétně jde o knihy brazilského spisovatele Paula Coelha. Toto většinou špatně vyslovované jméno se chtě nechtě vrylo do povědomí snad každého z nás. Paulo Coelho (přibližně Paulu Kuelju) na všechny neúnavně číhá na každém kroku, nejen ve výkladních skříních, nýbrž i v kavárnách, tramvajích, v parku, pod školní lavicí či nedbale pohozený na kancelářském stole. Vyhnout se mu je tedy i při nezměrné vůli prakticky nemožné. Proč však až dosud tvořily výjimku pouze literární časopisy typu Host? Proč byl až dosud tento autor na jeho stránkách absolutně ignorován? Je možné, že si časopis puritánsky chránil své tematické vymezení, svoji orientaci nebo dokonce svoji úroveň a nesnažil se tak o hlubší, respektive o žádnou, analýzu tohoto fenoménu? V knize španělského spisovatele Juana Ariase Paulo Coelho: Zpověď poutníka (Las confesiones del peregrino) se praví: "Paulo Coelho je víc než spisovatel, což mnozí z jeho literárních kritiků nepochopili".
Snažme se tedy nyní pochopit fenomén jako celek, neboť dle mého názoru nemá v tomto případě téměř žádný smysl analyzovat pouze jednu jeho část, a zároveň se dobrat příčiny dosavadního postoje Hosta. Doufám jen, že tento skromný počin nebude muset představovat hrozbu jakéhosi viru, který se nedopatřením vloudil na stránky sofistikovaného měsíčníku.

Spisovatel, nebo mág?
Přestože výše uvedený citát ledacos naznačuje, nelze odpovědět jednoznačně, poněvadž je zde také nutná osobní účast na setkání s mistrem. Budu-li však věřit tomu, co Juan Arias píše ve své knize dále, přikloním se spíše k druhé možnosti: "Paulo Coelho četl v programu nazvaném Čtenářské kroužky několik stran ze své knihy Pátá hora, načež mu posluchači - asi tisíc osob - kladli otázky. Tato kulturní akce se proti jeho vůli změnila v kolektivní psychoterapii. Otázky měly být podávány písemně, ale lidé zcela neplánovitě vstávali, mluvili přímo k němu a veřejně prohlašovali, že některá z jeho děl změnila jejich život... Již pouhá Coelhova přítomnost vyvolávala nečekané příhody." Avšak pozor! Kniha Juana Ariase může být považována za součást komerční strategie Paula Coelha a tudíž dobře promyšleným kalkulem. Neubráníme se pak pocitu obratné davové manipulace, přinejmenším s psychikou obyčejných lidí. A z emblematického spisovatele nebo mága se nám pak může jednoduše stát (vypočítavý) šarlatán.
Ať jde o mága nebo šarlatána, druhá, neliterární dimenze tohoto fenoménu se nám potvrzuje. Zvláště tvrdí-li Coelho, že všechno, co píše a říká, myslí smrtelně vážně - tím vlastně snižuje kvalitu svého díla. Dimenze sociální pak překrývá dimenzi literární, a tudíž se literární kritika jeho dílem prakticky nezabývá. Ztotožní-li se totiž spisovatel bytostně s nějakým dogmatem či ideologií a své knihy použije jako nástroj k jejich šíření, degraduje svoji tvorbu na pouhé teze podpořené vždy nějakou příhodnou fabulí či biblickým příběhem.
Je-li tedy Paulo Coelho špatným spisovatelem, musel on sám nebo jeho manažer zvolit nějakou účinnou strategii, aby si získal tak velkou, dosud neutuchající popularitu. K tomu je ovšem nutné přidat další faktory a vytvořit tím příznivou konstelaci. Tak masová popularita se nerodí z ničeho nic.

Příchod Bojovníka světla
Ke vzniku fenoménu musela notně přispět náhoda. Z dalších významných faktorů jmenujme například prostředí, ve kterém se zrodil a dobu, v níž se zrodil. Brazílie na konci osmdesátých let procházela hlubokou ekonomickou a společenskou krizí. Jakožto země třetího světa zažila velké sociální otřesy, ze kterých se dodnes vzpamatovává. Avšak společnost zde byla odjakživa značně polarizovaná: hrstka bohatých, velmi slabá střední třída a obrovská masa chudých. Totéž platí o oblasti vzdělání a kultury: na jedné straně stojí vzdělaná elitní skupina intelektuálů, diktující velkou národní kulturu, na druhé absolutní nevzdělaná většina, udržující zase velmi silný a osobitý folklór. Tyto dvě nesouměrné skupiny se i vzájemně prolínají, někdy velmi šťastně. Jako příklad může sloužit českému čtenáři velmi dobře známé dílo bahijského spisovatele Jorge Amada, který si vysloužil přídomek "lidový vypravěč", ale který zároveň mistrovsky dokázal zakomponovat brazilský folklór do tzv. velké literatury. Ten v jeho díle nabývá dalších významů, hlubších a dvojznačných.
Než se vrátím k Paulo Coelhovi, dodám jen, že právě v době krize mají lidé, zvláště v oblastech jako je Brazílie, tj. v oblastech se silným náboženským povědomím a sklonem k pověrčivosti, tendenci utíkat se k víře či magii. Jmenujme například známé křesťansko pohanské rituály zvané candomblé.V temperamentní brazilské společnosti je daleko větší sklon k iracionálnímu myšlení a tím roste i riziko snadnější manipulace. Není náhodou, že přesně v době, o které hovoříme, vychází Coelhovi jeho první známá kniha Mágův deník (O Diário de um Mago, 1987) a hned rok poté jeho nejslavnější román Alchymista (O Alquimista).
Než ovšem knižní trh pochopil, že má před sebou budoucí nejprodávanější bestseller všech dob, provázely jeho vydání mnohé komplikace. Zprvu byl odmítnut asi ve třech nakladatelstvích pro svoji nízkou literární úroveň. Po změně strategie však dílo Paula Coelha rázem zaplavilo nejen Brazílii, ale téměř celý svět. Obrovská reklamní kampaň takřka přes noc udělala z neznámého spisovatele milionáře. V rámci kampaně byl často při oslavných ódách na spisovatele zmiňován okamžik, kdy byl na zahradě Bílého domu spatřen Bill Clinton zabraný do četby Alchymisty.
Jak si však vysvětlíme tak obrovskou popularitu například v České republice? Stačí, když si přečteme jednu z knih, které až dosud u nás vyšly, a hned zjistíme, komu jsou tyto romány určeny a kam míří. Jejich poselství je naprosto srozumitelné všem a zvolenou formou a jazykem přístupné i nezkušeným čtenářům. A není ani třeba hlubokých ekonomických a sociálních krizí.
Dostávám se konečně k dalšímu faktoru, který napomohl vzniku daného fenoménu. Romány Paula Coelha jsou u nás většinou čteny dospívající mládeží (ale nejen jí), která v nich hledá a jistě i snadno nalézá odpovědi na základní otázky naší existence a zároveň nabízí řešení problémů smyslu života. V dnešním přetechnizovaném postmoderním světě, nepřehledném a zároveň neuchopitelném, který popírá tradiční hodnoty nebo je jen povrchně předstírá, se dospívající člověk cítí frustrován a hledá, čeho by se zachytil. V tom do jeho života prostřednictvím knihy vstupuje Paulo Coelho coby Bojovník světla a přináší poselství: poslouchej hlas svého srdce, které tě povede za tvým Osobním příběhem. "Když něco chceš, celý vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil.", praví se v Alchymistovi. Problém je tedy vyřešen. Alespoň pro ty, kteří se nechali tímto velmi zjednodušeným viděním světa uchvátit. Paulo Coelho nám servíruje tisíckrát omleté pravdy velmi prostým, srozumitelným a gramaticky správným jazykem. Je však jedním z mála na světě, kdo je umí takto prosté i prodat. Coelho se tak stává nejsolventnějším apoštolem v dějinách, šířícím optimismus a vůli k uskutečnění tajných lidských přání.

Vzory a idoly
Přestože z výše uvedených úvah vyplývá, že nelze romány Paula Coelha řadit mezi významná díla světové literatury, nemůžeme popřít, že jeho knihy, drtivou většinou čtenářů vynášené do nebes, literaturou jsou. Literární kritika je však ignoruje. Soustředíme-li se tedy na rovinu čistě literární, nelze se divit, že kromě několika málo komerčních recenzí či čtenářských ohlasů na ně, dosud neexistuje seriózní studie Coelhova díla. Mohu také vysvětlit proč. Coelhovy romány toho totiž k hlubší studii moc nenabízejí.
Jde-li o zařazení díla do nějakého žánru, pan spisovatel si v bezpočtu rozhovorů přeje být v knihkupectvích řazen do oddělení beletrie nebo dokonce filozofie. Zatím tam ještě spatřen nebyl. Občas se mu daří stát po boku Carlose Castanedy mezi literaturou esoterickou, ale většinou zabírá přední pulty bestsellerů a společnost mu tvoří paní Danielle Steelová či Dick Francis. K zařazení by nám mohly sloužit autorovy vzory či idoly, které často zmiňuje a které údajně ovlivnily jeho tvorbu. Prvním z nich je již zmíněný Carlos Castaneda, který je Coelhovi asi ze všech nejblíže, jak obsahem, tak formou. I jeho knihy se hemží všemožnými šamany primitivních kultur snažícími se prostřednictvím iniciačních rituálů či magie otevřít oči a srdce hrdinům západní civilizace. Další významnou osobností je pro Coelha pochopitelně rumunský historik náboženství, filozof a spisovatel Mircea Eliade. Odtud možná Coelho čerpá teorii mýtu a pojetí světa prehistorických kultur, ovšem jen velmi omezeně a zkresleně, aniž by se například pokusil o její prohlubování v rámci jiného kontextu či jejím prostřednictvím vytvářel symboly, kterými by obohacoval mnohoznačnost reálného světa.
Povinností snad každého latinskoamerického spisovatele je být ovlivněn jedním z nejvýznamnějších klasiků moderní světové prózy, kterým není nikdo jiný než Jorge Luis Borges. Pro Paula Coelha je Borges (spolu s Johnem Lennonem) přímo největším idolem již od raného mládí. Co se však týče jeho vlivu na Coelhovy romány, je myslím zbytečné v nich Borgese hledat. Nabízí se zde snad jen srovnání různého zpracování stejného tématu, konkrétně jednoho příběhu z Tisíce a jedné noci, noc 351. Stručně jde o příběh muže, kterému se zdálo o pokladu zakopaném na jednom konkrétním místě a který se rozhodl jít jej hledat. U Coelha byl zpracován v knize Alchymista, u Borgese v povídce Příběh dvou mužů, kteří měli sen (Historia de los dos que sonaron). Tato dvě zpracování se za prvé liší svým rozsahem. U Borgese jde o jednu stránku textu, který tvoří součást většího celku pod názvem Obecné dějiny hanebnosti (Historia universal de la infamia) (1935). Coelho pro svou myšlenku potřebuje něco přes sto dvacet stran, aby došel k závěru, že je nutné poslouchat hlas srdce, které nás po strastiplné cestě nakonec dovede za pokladem a tím pak naplníme náš Osobní příběh. Naopak Borgesova krátká fantastická fikce, v tomto případě "překlad" z orientálních analekt, zahrnuje zneklidňující metafyzické implikace, záhadnou dvojznačnost, hledání pravé reality nebo dokonce její úplné popření. To je obecně jedno ze základních témat Borgesových povídek. Nechybí v nich ironie, humor a nadsázka. Paulo Coelho se tedy ani nepokusil vydat v jeho stopách. Pro jistotu zvolil opačnou cestu, aby se vyhnul hlubším úvahám. Zjednodušil či zkreslil, co se dalo, a nakonec dobře prodal. Neobohatil tak příběhy staré několik tisíc let prakticky o nic. Spíše jich zneužil. Ať je již výsledek tohoto srovnání jakýkoliv, už jen fakt, že se někdo pokouší srovnat Alchymistu s nějakým klasikem, by měl Coelhovi lichotit.

Špatný spisovatel nebo mučedník?
Další románová tvorba se u Paula Coelha nikam nevyvíjí. Nadále v ní autor sleduje stejnou myšlenkovou linii. Domnívám se, že k bližšímu poznání jeho díla nám úplně stačí přečíst jednu knihu. Pokusím se o to tedy rozborem jeho poslední knihy Ďábel a slečna Chantal (O Demônio e a Srta. Prym, 2000).
Autor v ní vypráví známý příběh: do jisté vesnice jednoho dne zavítá cizinec a přinese s sebou deset zlatých cihel, které se rozhodne darovat občanům v případě, že se dopustí vraždy. Činí tak proto, aby si odpověděl na otázku, zda jsou lidé v jádru dobří nebo zlí. Jeho plán mu pomáhá uskutečnit jedna pohledná blondýna jménem Chantal, která ve vesnici vede průměrný život bez perspektivy. Na rozhodnutí dá cizinec vesničanům jeden týden, během něhož jsou lidé nuceni odhalovat svoji pravou tvář. Slečna Chantal je zároveň postavena před zásadní rozhodnutí, zda je ochotna změnit svůj dosavadní život či ne. Dále se na pozadí tohoto příběhu odehrává alegorický boj ďábla s andělem o kontrolu nad dušemi hrdinů.
V románu se autor pokouší odpovědět na jednu ze základních otázek lidské existence, kterou si pokládají učenci již od počátku křesťanství, tedy otázku významu dobra a zla. Až do samého konce autorovi fandíme, že se příběhem inspirovaným legendami z různých koutů světa, pokusil dotknout tak palčivého problému a v dialogu hlavních postav dokázal rozvést relativně slušnou komplexní debatu na dané téma. V dialozích mezi cizincem a Chantal či v úvahách hrdinky dochází k interakci, přičemž duše prochází různými stavy mezi Dobrem a Zlem, které se vzájemně ovlivňují. Román tedy není zcela povrchní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Co se však na závěr nestane. K našemu nemilému překvapení dostaneme na všechno odpověď. Tímto autor znovu shazuje ambiciózní laťku, kterou se pokusil postavit výše, než u něj bylo doposud zvykem. Vrací se tedy s posedlostí sobě vlastní k oblíbenému tématu. Na konci knihy se totiž dovíme, že otázka Dobra a Zla je otázkou rovnováhy a individuální vůle ovládnout se. A slečna Chantal díky cizinci nakonec přijde na to, že udělá dobře, když opustí vesnici a půjde za svým cílem. Nebo Osobním příběhem?
Další posedlostí autora je nenechat téměř žádný prostor inteligenci čtenáře. To platí pro všechny jeho knihy. Nenajdeme v nich ani náznak skryté dvojznačnosti, symbolu či metafory, jejichž význam by nám autor dopřál odhalit. Vše je okamžitě polopaticky vysvětleno. Není nám nabídnut více než jeden výklad. Romány tak můžeme nazvat didaktickými a adolescentními, velmi dobře přístupnými čtenářům, kteří prakticky nečtou. Přístupnost je zároveň podpořena prostým jazykem, až příliš naivním. Ironii bychom u Coelha jen těžko hledali.
Kromě knihy Veronika se rozhodla zemřít (Veronica Decide Morrer, 1998) objevujeme v románech jakési dvě základní linie. První sleduje tradiční fantastickou prózu, ve které se objevují archetypální postavy, nadpřirozené nebo mytické bytosti, alegorie, nepravděpodobné situace. Druhá je pak realistická, popisná, což je typický znak dnešních bestsellerů. Tyto linie se v románech objevují paralelně nebo se vzájemně prolínají. Avšak jejich nešťastnou kombinací dochází k vzájemnému zesměšnění příslušných postav a situací jednotlivých příběhů. Ovšem vzhledem k tomu, že tato tendence u Paula Coelha trvá již dlouho, může se nám jeho dílo jevit jako kompaktní.
Když s trochou fantazie zplodím hypotézu, že ze zmíněné tendence může do budoucna vzniknout jakýsi nový proud, budu čelit pokušení paradoxní myšlenky, a to té, že se nyní tvrdou kritikou dopouštíme medvědí služby a nechtěně z autora děláme mučedníka, alespoň na poli literárním. Na poli společenském je již apoštolem, jak jsem řekl, a k tomu velmi slušně zajištěným. Nakonec nám tedy vzniká teoreticky velmi zajímavá kombinace. Spojením jejích prvků pak můžeme jednoduše definovat "fenomén zvaný Paulo Coelho".

Když už jsem se v této studii dobral k úvahám o dobru nebo zlu, dovolím si na závěr citovat Jorge Luise Borgese, který v jedné své povídce říká: "Svět je soustavou vzájemných vyrovnávání (...) ...za nekonečnou dobu se každému člověku přihodí všechno. Každý člověk si pro své minulé nebo budoucí ctnosti může činit nárok na veškerou dobrotu, ale pro své minulé nebo budoucí hanebnosti si může také činit nárok na veškerou proradnost... Znám případy, kdy se lidé dopouštěli zla, aby se toto zlo mohlo v budoucích staletích změnit v dobro." Doufám, že má skromná studie bude jedním z těchto případů.

© Daniel Nemrava, článek vyšel v časopise Host č. 9, 2001
na iLiteratura.cz se souhlasem autora

Diskuse

Vložil: Belbo, 18.08.2009 20:52
Coelho, Paulo 1
Když zavzpomínám na posledních cca devět (možná osm) let literárních knižních i jmenných novinek a bestsellerů, zazářily na pultech a regálech snad tři či čtyři – nebudu škarohlíd – možná i pět jmen. Jedním z nich byl Dan Brown, dalším je bezesporu Márquez a někdy v této době přišel do střední Evropy... i Paulo Coelho (zbývající jména si každý může doplnit sám). Jen jeden ze tří se však může honosit titulem spisovatel aniž by urazil osobnosti jako Eco, Saint-Exupéry, Woolfová, R. Musil a nakonec třeba Kafka a Proust, z tuzemska Kundera, Vaculík, Fuks a další. Snad správně (velmi volně) přetlumočím jednu z myšlenek Milana Kundery (že by) ze Zneuznaného dědictví: „Literatura má být odrážet a hledat řešení na problémy společnosti. V tom tkví účel a důležitost románu.“ P.C., (hodnotím pouze knihu Alchymista, na ostatní už ve svém životě pravděpodobně nebudu mít čas) ať se to někomu nezdá, na problémy, vady či chyby společnosti nepoukazuje, neřeší je a pokud se jich velmi volně dotýká, není ten to kontakt prvořadý, slouží k doplnění narativu příběhu. Na místo skutečných problémů, ke kterým se spisovatelé píšící „literaturu“ vyjadřují, sám rozvíjí jakousi ideu ideální podřízenosti a rezignuje na možnost změny života jednotlivce. Tento postoj mi nejvíce připomíná ve své podstatě princip totality u nás, hlavně té v 50. a normalizačních letech (Bude první máj, vyperu montérky, udělám transparent, budu rozesmátý a rozšťastněný pochodovat v průvodu a když to dobře dopadne dostanu devizový příslib a pojedu se v létě válet k moři do Jugošky. Takhle nějak by vypadal životní příběh slévače z NHKG). O dějinách Brazílie, ani těch nejnovějších, skoro nic nevím(znalosti se soustřeďují okolo míst kde se stát nachází na globusu), ale přijde mi, že autor svým postojem (možná úmyslným, možná ne) směřuje své čtenáře k postoji ovce ve stádu – když nevybočí, nezaštěká pes. Na místo toho mu dává iluzi jakéhosi „srdečního“ řízení života bez svědomí a morálky, které ze svých úvah pro zjednodušení vypustil. A na důležitost cesty k cíli, jak ji pojímá S.-E., buď nepřišel či tento postoj – jak je vidět z postavy samého Alchymista a převrácením podstaty významu kamene mudrců – nepochopil.
Vložil: Dr. Rath, 18.07.2008 14:45
Coelho, Paulo 1
Pan Coelho a jeho knihy jsou jen dalšími taktikami zločinecké ODS, jak nás připravit o voliče, pusťte mně na to ministerstvo, ať Vám všem ukážu, jak s Vámi zatočím Váš Dr.Rath
Vložil: bum bac, 21.05.2008 02:57
Coelho, Paulo 1
cetl jsem alchymistu a mam na nej pomerne rozporuplny nazor. Je pravda ze Coelhova jednoducha symbolika se da aplikovat na mnoho situaci v lidskem zivote a nekterym muze pomoci najit cestu z jejich problemu. Na druhou stranu je to jen pristupnejsi opakovani toho co bylo uz napsano. Takze je to... vlastne jen dalsi krestansky zapaleny autor co neprinesl nic noveho.
Vložil: 42, 04.10.2007 23:24
Coelho, Paulo 1
Ovladam 4 jazyky, viem programovat v html, hltam knihu za knihou (a nie take odvary ako Potter), mam IQ 138 a predsa robim v automobilke dotahujem skrutky. Praca ani zdaleka nevypoveda o inteligencii. Alchymistu netreba len citat, ale nad nim aj uvazovat a toto je problem prave pre 'vzdelancov'. Ono... vyska zdaleka nieje dobry start do buducnosti a preto som na nu nesiel a ani nepojdem (mam 19).
Vložil: pianistka-a, 13.08.2007 18:51
Coelho, Paulo 1
Budu se opakovat jako Vy přede mnou a budu to dělat tak dlouho dokud se opakovaná slova nezačnou měnit ve skutečné činy.... Čarodějka z Portobella je čtvrtá kniha v řadě, kterou jsem od Coelha přečetla a i když zřejmě podstata myšlenek zůstává stejná a některým může připadat omílaná neustále dokola,... ja za ní vidím miliony podnětů a skutečností, přeji všem štěstí na cestě poznáním...
Vložil: Jindřich, 21.03.2007 11:55
Coelho, Paulo 1
To Tery: Čarodějku jsem si nedávno přivezl v portugalštině a asi před týdnem ji dočetl, takže mám ještě čerstvé vzpomínky :) Máš pravdu, okolo Coelha je vždycky spousta šílení, ale jeho knihám to neubírá na atraktivnosti. Respektive dležitosti. Doporučuji číst v klidu a pomalu. Tak asi tak ;)
Vložil: Tery, 19.03.2007 15:14
Coelho, Paulo 1
Teda lidi, vypadá to jako šílenství. Okolo mě nikdo nemluví o ničem jiném než Čarodějce z Portobella. Najde se někdo, kdo už ji četl? V portugalštině by měla být k sehnání, ne?
Vložil: Karla, 11.03.2007 13:56
Coelho, Paulo 1
Coelho ve svém dalším románu, jehož první část můžeme číst on-line na jeho blogu svou rétorikou opět připomíná to, co na něm všichni obdivují. Lehkostí a nekomplikovaností textu, zároveň však přesahy k mystice, náboženským tématům a tentokrát i velké otázce globalizace včetně lokálních válečných konfliktů... dokáže ke svým textům připoutat i občasné čtenáře a nasměrovat je k hlubšímu zamyšlení nad dnešním světem. Čarodějka z Portobella se nepochybně stane hned po svém vydání bestsellerem a i proto je Coelhův přístup ke čtenářům z celého světa, kterým nabízí přímý kontakt až neuvěřitelným, protože on "to přece nemá zapotřebí". To samozřejmě nemá, ale zosobňuje tak něco, co je v literatuře neobvyklé. Neschovává se za své dílo, naopak je ochoten o něm diskutovat a zůstává otevřen reakcím svých čtenářů..
Vložil: Haanule, 10.03.2007 20:40
Coelho, Paulo 1
http://cz.paulocoelhoblog.com/witch-of-portobello Už tam je tam pátá kapitola, takže se můžeš vydat do Transylvánie..
Vložil: Petr, 06.03.2007 20:04
Coelho, Paulo 1
Haanuli : Mohla bys mi pls poslat link na ten blog?
Vložil: Haanule, 06.03.2007 16:41
Coelho, Paulo 1
to Gárgí: Můžeš pokračovat na Coelhově blogu, teď jsem tam objevila první kapitoly z jeho další knihy. Zatím se to jmenuje Čarodějka z Portobella.
Vložil: Gárgí, 12.02.2007 15:44
Coelho, Paulo 1
Zatím jsem od Coelha četla jen Bojovníka, ale myslím, že budu pokračovat. Co stránka, to perla, říká to, co si mnozí myslí a neví jak to říci nebo to nechtějí slyšet a to formou přístupnou většině. Ne každý má sílu na to ponořit se do indické (Bhagavadgíta) , japonské (Umění války) a pod. literatury... a získávat otázky a odpovědi. Autor nám zde servíruje možnost k přemýšlení a zamyšlení se formou přístupnou "modernímu" člověku 21.stol.
Vložil: Martin, 04.02.2007 20:11
Coelho, Paulo 1
Honzovi. Také si to myslím, ale takhle drsně bych to jeho příznivcům nenasáčkoval. Ona je to spíš literatura pro nečtenáře, resp. čtenáře jedné knihy (autora). Každý, kdo čet i něco jiného si musí všimnout té plochosti příběhu a z ní vznikající nudy. A to už vůbec nemluvím o tom příšerném a přežvejkaném... "návodu na lepší život", který si z toho má čtenář vzít.
Vložil: Honza, 03.02.2007 19:49
Coelho, Paulo 1
Četl jsem od něho jednu knihu a název už jsem zapomněl, protože to byl neuvěřitelný literární škvár. Nyní poslouchám čtení na pokračování - Alchymistu a zatím je to příšerné. Mám dojem, že většina českých - i všelijak polozapomenutých autorů - ho o několik pater převyšuje. Never more!
Vložil: Turdus M., 21.01.2007 11:49
Coelho, Paulo 1
Tak to je fajn, pokud má PC tolik čtenářů po celém světě a stávají-li se lidé po přečtení jeho knih lepšími, zdá se, že brzy bude svět prošpikován dobrotou. V totalitních státech by diktátůrci mohli zavést třeba povinnou četbu jeho knih, jako nástroj ke zlepšování obyvatelstva a v demográciích by mohla... být zase cena jeho knih plně hrazena zdravotními pojišťovnami jakožto lék pro kardiaky či nějaké psychofarmakum. Z tohoto hlediska by bylo zajímavé, jestli se užívání jeho knih násobí, tedy přečtu-li jednu, stanu se lepším, přečtu-li tři, jsem už vcelku dost dobrý a přečtu-li všechny, pak jsem ouplně nejlepší !?
Vložil: Faďos, 21.01.2007 08:48
Coelho, Paulo 1
Víte, Coelhovy knihy vzbuzují emoce a u nekonečných zástupů lidí formují jejich životní postoje. V jeho knihách mohou lidé nelézt motivaci k lepšímu životu, mohou nalézt lásku či cestu k bohu. To je pro jeho čtenáře důležité a pod vlivem jeho textů se lidé stávají lepšími. Není právě pro toto jeho prostota... textů důležitá? Ano je, jen tak může bý pro lidi prospěšný. Jeho texty Vás zasáhují přímo do sdrce, bez okolků, bez doprošování, bez pozvání. Tomuto široké masy jistě rozumějí a právě takového chtějí Coelha mít. Budiž pan spisovatel i nadále tak prostý, aby mohl ze svého nitra rozdávat nám ostatním, jež jsme tak slabí, že potřebujeme motivaci.
Vložil: Marti, 26.09.2006 22:17
Coelho, Paulo 1
Někdo má rád holky,jiný zase vdolky.A já mám ráda Coelha,svýho Jiříka,pejska Aríka,co jsme nedávno adoptovali,a zachránili ho tak před lopatou hrobníkovou.A taky kočičáka Bohouše,kterýho jsme pro změnu našli zuboženýho a vyhublýho u popelnic.A taky třídíme odpad,a čteme nejen Coelha,ale taky Fulghuma,Doreen... Virtue,Bukowskiho,Richarda Bacha,Saroyana,atd.,a programy kin,divadel a občas jídelní lístky.A utekli jsme z města na vesnici,a moc dobře se nám všem spolu žije.A víte co?? Mám tam kadeřnictví,ha!!:-)Kadeřník,je stejně jako Coelho umělec a psycholog.Jasně,že je kadeřník a kadeřník,jako je spisovatel a spisovatel.Stejně jako grafik,knihovník,ředitel zeměkoule,galaxie,popelář...všichni jsme nesmírně důležití,pokud svoji práci děláme s láskou,a ne jen pro svůj vlastní zisk.Musí to jít z vás.Moje kamarádky kadeřničky ve městě krachujou.Příliš propadli penězománii,zabili tak sami sebe,protože svůj um prodali touze po ještě větších penězích.Já nevím,kam dřív skočit,protože jsem workoholik,a to díky vám všem. Vidím,jak mi sedáte na křeslo a chcete se po vzoru Renči Kajdžas či čutálisty Beckhama stát in.Jenže..jste povětšinou unavení,rozlítaní,upracovaní,však vy víte.A povídáte,a povídáte,a my vás posloucháme a konkrétně já velmi ráda,protože mi tak dokazujete,že jste lidmi!Díkybohu.Přemýšlející,krásný bytosti,který mají ve svý podstatě ůplně stejný radosti i starosti jako inženýři,nebo třeba babičky v důchodu(nevěřili byste kolik babiček ovládá PC a vesele komunikuje po ICQ.Doba plně obsazených laviček na návsi je tatam.:-))A ted mě napadá,že ten první neštastník,co odstartoval diskuzi, rozjel docela slušnou debatu o Coelhovi a kadeřnicích.:-.Takže,ty,kdos poslal příspěvek 1.11.2004 gratuluju!Je to už skoro 2 roky a my na něj stále ještě reagujem.Doufám,že už ti vypadaly všechny vlasy,a jiný nikdy nenarostou,a že tvůj mikromozeček ty dutohlave pochopil,že i Dostjevskýho,či Sartra,stejně jako Coelha,Madonnu,tebe a nás všechny přepadl občas průjem,kocovina,pocit hladu,a další a další různosti a potřeby lidství.Nebyli a nejsou o nic víc či mín lidmi,než jsme my.Akorát je znají po celým světě:-),no a?:-).A ještě speciální pozdrav pro Kámila...Kámčo,díky,i když tě vůbec neznám:-).Mějte se všichni rádi,lidičky moji zlatí,a chodte se stříhat,jste super......:_)papa,Marti
Vložil: Zuzka, 26.09.2006 13:40
Coelho, Paulo 1
Četla jsem pár knih od něj. Zdáli se mi více, či méně dobré. Konkrétně Veronika se rozhodla zemřít mi v jednom těžkém období hodně pomohla, pozitivně mě ovlivnila. Něco mi přinesla a o to snad také jde, ne?
Vložil: Kámil, 17.08.2006 00:55
Coelho, Paulo 1
Že se nestydíte, jak někoho může vůbec napadnout, že kadeřnice nebo snad prodavačky sou lidé, jak je z příspěvků patrné, omezení, nebo snad dokonce podřadní. To je literatura snad elitářská či co? Běžte do háje!!
Vložil: p.m., 14.08.2006 14:56
Coelho, Paulo 1
Nevytýkal bych Coelhovi, že dává jednoznačné banální odpovědi. Cenou za nižší literární kvalitu je jednoduché poselství a je na čtenáři, jak bude s knihou pracovat - zda chce princip, který lze přijmout i odmítnout, anebo dokáže ocenit komplikovanost moderní prózy.
Vložil: Monika, 11.05.2006 13:08
Coelho, Paulo 1
miluju jeho knihy
Vložil: baty, 25.04.2006 19:16
Coelho, Paulo 1
Za chvíli mi bude 18, v šesnácti jsem poprvé přečetla Alchymistu a do teď i pár dalších knih od Coelha. Klidně si říkejte, že je to vlivem méhoho mládí, ale mně se Coelhova tvorba velmi líbí. Co na tom, že používá jednoduché věty a souvětí, ve kterých se čtenář neztrácí, jak je to u řady jiných spisovatelů.... Co na tom, že Coelho podle autora článku asi ani není spisovatel. Alchymista mě oslovil i bez toho, abych potřebovala vědět, že číst takovou knihu je právě v módě - mamka ji jednou donesla z knihovny a já jsem ji z dlouhé chvíle přečetla, o autorovi jsem v životě neslyšela. Možná jeho myšlenky nejsou tak originální, jak se na první pohled zdá. Ale píše o tom, co dnešní společnost trápí- a ne všichni to jsou intelektuálové na vysoké noze. Kdo se dnes stará o to, jestli jsou lidé kolem něj šťastní? Jestli se cítí být šťastný on sám? Každý si hrabe na vlastním písečku. Já nechci žít takový život, jaký žiji. Chci mít naději, že existuje způsob jak se z pravidel dnešní společnosti vymanit. I kdyby to byla jen naděje. Chci mít důvod, proč žít. V jeho knihách se takové důvody objevují. Tedy pokud vím (třeba se pletu), knihy, které tuto problematiku řeší, se moc často na pultech knihkupectví neobjevují (když mi dáte o nějakých vědět, budu jedině ráda). Možná proto tak inklinujeme k první vlaštovce, která se objeví. To, že se Coelho ve svých knihách opakuje, značí, že jednou říct to prostě nestačí. Zeptejte se sami sebe, zda jste po přečtení jeho knihy prodali dům a vydali se na cestu kolem světa, protože to byl váš odvěký sen. Nikdo to neudělal. Něco přečíst je jedna věc a řídit se podle toho druhá. Ať už je to spisovatel anebo ne, mně je to úplně jedno. Hlavně, že někdo konečně začíná mluvit o problémech, které sice všechny trápí, ale nikdo z nich se o tom neodvažuje promluvit, protože by ho poslali do psychiatrické léčebny!
Vložil: Panda, 24.02.2006 11:36
Coelho, Paulo 1
Díky moc za skvělou literární kritiku, myslím, že sama bych se na Paula Coelha tak objektivně podívat nedokázala. Přesto si myslím, že za jeho psaní není žádná strategie a vlastně v to i moc doufám, protože jeho knihy jsou pro mě jistým poselstvím. Právě čtu Mágův deník a je pravda, že tato kniha mi... nepřijde až tak silná, možná je to i jistou podobností s knihou Alchymista, či "jednoduchým podáním". Knihy Paula Coelhiho jistě nejsou těžké na čtení. Co je těžší, je někdy změnit určité zaběhlé věci v našem životě a to je kouzlo Coelhových knih, že promlouvá k našim srdcím a je na nás, jak je otevřeme.
Vložil: Sima, 01.02.2006 12:12
Coelho, Paulo 1
Ahoj všem! Chtěla bych dodat, že já jsem kadeřnice a četla jsem Dostojevského a Sartra a vlastě vše co se dá číst a patří do beletrie. Kaděřnice a prodavačky patří mezi lidi velmi vnímavé a to nemluvím o jiných oborech. Určitě alespoň 50% těchto lidí by Poulo určitě oslovil, jeho texty jsou jednoduché... a poučné. Je v nich velmi mnoho a každý si z toho vytáhne něco pro sebe:-)
Vložil: malinka, 31.01.2006 21:59
Coelho, Paulo 1
Paulo Coelho je nejlepsi clovek na svete!!!
Vložil: aclunie, 14.01.2006 20:17
Coelho, Paulo 1
chtěla jsem se ještě zeptat,zda nevíte,kde bych získala knížku Zpověď poutníka - prolezla jsem totiž u nás všechny obchody i antikvariáty a nemůžu ji sehnat. děkuji za každou možnou radu.děkuji
Vložil: aclunie, 14.01.2006 20:15
Coelho, Paulo 1
jsem 18letá studentka a od Coelha mám skoro všechny knížky.nejprve jsem získala Alchymistu.Ze začátku jsem tuto knihu moc nechápala,ale čím více jsem se zamýšlela nad psaným textem,tím větší problém jsem měla přestat tuto knihu číst.po přečtení ostatních knížek,které od tohoto autora mám,jsem zjistila,že... do mého života velmi mnoho dali.nejsem moc velký čtenář,ale tento autor má v sobě něco, co mě k němu připoutalo.možná je to tím, že opravdu píše to co si myslí a ne to, co my-jako čtenáři, chceme číst.jsem svým způsobem sice ještě dítě,ale v mém životě se stalo velmi špatných a nešťasných událostí, které mi nepřidali do života mnoho chuti a díky určitým úryvkům z těchto knih, díky tomu, že mě donutilo se nad vším zamyslet-ne jen v knize, se snažím na vše zapomenou a začít žít znovu.
Vložil: Amber, 21.12.2005 13:36
Coelho, Paulo 1
No... Díky této recenzi jsem pochopila, proč je soudobými kritiky na Coelha pohlíženo spatra. Musím říci, že mi mně osobně silně vadí jeho triviální sloh - způsob, jakým podává čtenáři své myšlenky, je hodný Bohumila Říhy v Honzíkově cestě. Na druhou stranu, Coelho ve svých knihách různou formou popisuje... vlastní životní zkušenosti (např. Záhir - rozchod s životním partnerem, Veronika se rozhodla zemřít - pobyt na psychiatrii,...), a to je právě to, co mě na jeho knihách zaujalo (na rozdíl od p. Nemravy). Není mi zde, na rozdíl od "klasiků" předkládána nějaká otázka k zamyšlení, je zde prezentovaná zkušenost jiného člověka s určitým problémem - jako další možný pohled na věc. Číst Coelha je pro mě, jako povídat si s kamarádkou u kafe - s některým názorem nesouhlasím, s jiným se ztotožňuji, a pak mi v mysli utkví způsob, jak se ten druhý člověk vypořádal s něčím, co jsem také prožila, nad čímž se mohu zamyslet, přemýšlet, zda, a do jaké míry je pro mě osobně tato cesta přijatelná. Takže v tomto vidím hodnotu Coelhových knih - a upřímně, jsem ráda, že zvolil tento způsob, jako jistý střed mezi povrchním brakem a klasickou literaturou. Jelikož Daniele Steel mě uráží, a po Sartrovi po příchodu z práce také nesáhnu...
Vložil: ety, 16.11.2005 11:03
Coelho, Paulo 1
díky alchymistovi jsem zjistila, že to, co hledám, už jsem dávno našla, pomohlo mi to udělat velké rozhodnutí v mém životě a vyplatilo se. doporuciji vsem
Vložil: martina, 14.11.2005 11:43
Coelho, Paulo 1
Přeji hezký den.Není v mé moci posoudit jaký je Paulo Coelho spisovatel. Stejně jako svět není dobrý nebo špatný tak coelho taky né. Mám ráda jeho knížky, protože mi ukazují něco víc. Ať už je to cokoliv co si od něj přečtu vždy si z toho můžu něco vytáhnout,co potěší a pomůže mé dušičce...každý žijeme... v úplně odlišném světě a ten svět máme ve své hlavě a pokud je svět Paula Coelha takový, jaký o něm píše tak proč né....táditáditádidáááá a to je konec
Vložil: christina, 27.10.2005 15:31
Coelho, Paulo 1
ahoj, mam od Coelha spoustu knih,ale nejvice se mi libila Alchimista, Je to uzasna knizka,ktera da vsem,kteri si ji prectou, mnoho do zivota. Ted mam na svet uplne jiny pohled... lepsi. Doporucuji:o)
Vložil: Simča, 21.09.2005 17:43
Coelho, Paulo 1
Ahojky! Po přečtení knihy Alchymista můžu říct, že mi ta kniha změnila život. Souhlasím s jedním příspěvkem, že v těch knihách je cosi co nám jakoby naznačuje lepší cestu. Mám od něj skoro vše co kdy napsal a jsem ráda, že jsem na něho, jako na jednoho z nejlepších spisovatelů narazila. :-))
Vložil: Matous, 23.08.2005 22:24
Coelho, Paulo 1
Cetl jsem autoruv posledni vytvor s nazvem Zahir. Kniha se mi libila a splnila ucel ukraceni casu ve vlaku. Autor od zacatku do konce chrli jednu poucku za druhou ... obcas poucne, obcas nutici k zamysleni (ne prilis hlubokemu, protoze na dalsim radku je dalsi, tak aby se na ni dostalo) a nektere zabavne,... ackoliv pochybuji, ze to bylo umyslem autora :). Souhlasim s nazorem recenze a dalsi knihu od nej si uz zrejme neprectu. Musim vsak rici, ze kniha rozpoutala v nasi cestovatelske skupine solidni diskusi a parafrazovanim vzniklo mnoho vtipku :). P.S.: Dostojevkeho proza me nudi a jsem Matfyzak
Vložil: Janca, 21.07.2005 18:38
Coelho, Paulo 1
Ahojky,prave jsem docetla knizku Jedenact minut od tohoto autora.I kdyz je mi teprve 19,myslim si,ze me knizka oslovila a preju vam,aby oslovila kazdeho,kdo se ji rozhodne precist.
Vložil: , 14.07.2005 17:23
Coelho, Paulo 1
Myslim si,ze u neho neni az tak dulezita literatura,jako to,co tim chtel rici.Jsou tady lide(ctenari),kteri vidi vse jednim pohledem a nezabyvaji se hloubkou nekterych myslenek.Potom nemuzou porozumet.Treba v knizce poutnik jde hodne o zdokonalovani sama sebe....
Vložil: Petra, 20.06.2005 20:33
Coelho, Paulo 1
Myslím si že v techto knihách jsou jakési myšlenky které nám něco mají sdělit, abychom začali nad sebou přemýšlet a nepřehlíželi věci, které jsou tak viditelné.
Vložil: Daniela, 15.05.2005 12:17
Coelho, Paulo 1
Nepatřím do kategorie zahradnic, ani kadeřnic.Usedám ke knížce, abych po náročném dni relaxovala. Čtu ho ráda, ptotože nás zcela jednoduchým způsobem upozorní na to, že život není pouze o prácí a partnerský vztah o vypraných ponožkách, žvanci a sexu, jako fyziologické potřebě. Je nezbytně nutný, v... mezilidských vztazích, vytříbený literární styl, aby lidi spolu komunikovali a našli souznění? Vždyť skutečný život je zcela prozaický a abychom ho prožili v lásce, štěstí a spokojenosti, nepotřebujeme žádné metafory.
Vložil: Martina, 09.04.2005 21:49
Coelho, Paulo 1
Právě jsem přečetla knihu Veronika se rozhodla zemřít. Je to první kniha od tohoto autora a moc se mi líbila. Magii ovšem neuznávám, tak nevím, zda budu číst i další knihy.
Vložil: Marta, 30.01.2005 14:57
Coelho, Paulo 1
Pisu ted odbornou esej o Pate hore. Mam to rozebrat z literarniho hlediska. Jazykove je to dost nepropracovany a historicky by to chtelo taky nejak prohloubit. tato nedotazenost skodi i plnemu meziradkovemu rozvinuti hlavni myslenky, ktera je tam servirovana tak costo a vydatne, jak to jde. Myslim,... ze to neni kvalitni knizka ve srovnani s Jeremiasem od Werfela nebo s jinymi dily svetove literatury s podobnou tematikou. Misty ma Pata hora az groteskni charakter a obsahuje prvky trivialni literatury.F.X.Salda rozlisuje mezi spisovateli, kteri jsou "moderni" a mezi temi, kteri jsou jen "modni". V tomto dile je Coelho jednoznacne modni.
Vložil: Vladimír Matuška, 13.01.2005 22:34
Coelho, Paulo 1
Hezký den! Díky za zajímavý článek, jen bych si trochu dovolil polemizovat s tvrzením, že Coelho vytváří "snadnou" četbu pro každého. Po Alchymistovi jsem právě rozečetl Mágův deník. Je to text jazykově přístupný, ale je stejně snadno přístupný i vzkaz? Lze třeba o učebnici jasně říct, kdy jde o četbu... náročnou a kdy ne? A podle jakých kritérií to ohodnotit? Ač jsem již "zaběhnutý" vysokoškolák, mně osobně trvá četba deseti stránek Mágova deníku téměř stejně dlouho jako deset stránek jakékoliv jiné učebnice a vyžaduje ode mne plné soustředění...
Vložil: , 30.12.2004 16:04
Coelho, Paulo 1
Ahoj jmenuji se tereza a jsem zahradnice. Dostojevskeho jsem cetla Paulo Coelho taky atd.diky moc
Vložil: , 01.12.2004 11:18
Coelho, Paulo 1
Kam tedz patri Coelho? Co to je za zanr? Jde o krasnou literaturu nebo prirucku utechy?
Vložil: ?, 30.11.2004 20:44
Coelho, Paulo 1
Ja myslim,ze coelho je skvely spisovatel,jeho knizka veronika se rozhodla zemrit mi vratila chut do zivota,v podstate diky ni ziju,chtela jsem se zabit,ale kdyz jsem to cetla a uvedomovala si jak bych mohla skoncit,tak mi doslo,ze tohle nechci.Ale vy jste tohle asi nikdy nezazili....
Vložil: , 29.11.2004 10:29
Coelho, Paulo 1
Omlouvam se za gram. chyby: samozrejme kdyz a na zac. vety velka pismena.
Vložil: , 29.11.2004 10:27
Coelho, Paulo 1
Nepodcenoval bych kadernice nebo prodavace. Mozna Dostojevskeho necetli, ale rozhodne jine knihy, ktere lze zaradit do krasne literatury. Coelho je vic kazatel, nez spisovatel. Navic se porad opakuje. je nadherne cist o ceste za osobnim pribehem, ale kdys se na text podivate poradne, nic za nim neni.... Laskava slova, obratne posklaldana, vic nic. Taky trosku demagogie.
Vložil: , 01.11.2004 11:29
Coelho, Paulo 1
Nemyslím si, že Coelho je špatný. Ale možná je nutné pochopit, že vaše kadeřnice ani prodavačka v papírnictví pravděpodobně nikdy nečetly Dostojevského a pravděpodobně by ani nepochopily Sartra, kdyby ho četly. Ale i tito lidé jsou často vnímavými bytostmi, které Coelho může oslovit, protože on vše... ve svých knihách podává docela prostince.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 9733x

Inzerce
Inzerce