Již třetí kniha neúnavného sportovce a popularizátora cyklistiky (zvláště po Africe) Jana Tomšíčka nám  přibližuje oblast neprávem přehlíženou - jižní Afriku. V knize V Jihoafrické republice na kole se blíže seznamujeme s podmínkami silničního (místy i horského) poznávání krás tohoto donedávna spíše tabuizovaného koutu světa. Kniha obsahuje popisy autorových dvou cest, které realizoval v letech 1991-1992 v JAR a okolí. První a delší putování bylo z oblasti kolem Kapského Města na sever k poušti Kalahari a až do Namíbie k proslulé přírodní rezervaci Fish River Canyon. Cesta samozřejmě nevedla přímo, ale klikatila se podle toho, co kde bylo zajímavého k vidění - především z krás přírodních, ale opomenuty nezůstaly ani zvláštnosti naší civilizace. A tak s Janem Tomšíčkem navštěvujeme řadu jihoafrických měst, diamantových dolů, rezervací, kempinků, farem, pohoří, kaňonů, údolí řek, polopouští, savan, domorodých vesnic, horských průsmyků apod. Druhé, kratší putování vedlo z jižního cípu JAR spíše na severovýchod, včetně návštěvy u nás více méně neznámého královstvíčka Lesotho, obklopeného ze všech stran Jihoafrickou republikou. Charakter druhé cesty je velmi podobné první, jen horských prémií podstatně přibylo a kvality silnic (hlavně v Lesothu) zase valem ubylo.

Obě putování, včetně závěrečné účasti na opravdovém cyklistickém závodě, absolvoval Jan Tomšíček na starším kole značky Favorit. Na kole se sice čas od času něco zlomilo, prasklo či jinak poškodilo, ale vcelku bylo autorovým věrným přítelem. Svou základnu měl Tomšíček u českého emigranta na jihu JAR a po cestě se setkával s mnoha povětšinou sympatickými lidmi - bělochy, černochy i míšenci. Někdy pomohl on jim, jindy zas oni jemu - jídlem, pitnou vodou, sprchou, měkkou postelí, malou opravou, pomocí v kuchyni apod. Malá mozaika lidských příběhů, které autor zasadil do popisu svého putování, nás seznamuje se životy běžných lidí v Jihoafrické republice, Namíbii a Lesothu podstatně lépe něž občasné krátké a leckdy velmi povrchní zpravodajské šoty v televizi. I tady řeší lidé své drobné každodenní problémy. O Čechách či Československu obvykle nikdy neslyšeli, ale většinou jsou schopni domluvit se anglicky a jasně chápou, že bez práce koláče nepřiletí. Sám autor se snaží být nestranný a objektivní - tu se kriticky zamyslí nad přístupem bělochů k černým a míšencům v JAR, jindy se zas udiveně pozastavuje nad pasivitou a leností některých domorodců. Je nutné podotknout, že většina Tomšíčkových úvah, které tvoří integrální součást popisu cesty a okolních krás, není předpojatá a autor se leckdy i zamýšlí nad smyslem směřování euroatlantické civilizace, jejíž součástí většina obyvatel JAR více méně je. Dále se seznamujeme s krásou, často jen málo dotčené přírody jižní Afriky, ale i s postupy zúrodňování a obhospodařování vhodných oblastí farmáři.

Autor tohoto úžasného putování rozhodně není evropocentrista a svými zážitky a úvahami nás tak trochu nutí opustit naši pohodlnou středoevropskou ulitu a uvědomit si, že naše Global Village zas není tak malá a jednotvárná. Kniha je také doprovázena řadou pěkných barevných fotografií přímo od autora.