Helle, Helle
Eksempel pa liv

recenze beletrie zahraniční

Helle Helle patří k silné skupině ženských autorek, které významně zasahují do dánského literárního dění od počátku 90. let. U nás ji čtenáři znají z povídkové sbírky Zbytky (česky 2002). Helle vydala v roce 2000 ještě povídkovou sbírku Auta a zvířata (Biler og dyr) a je autorkou dvou útlých románů Dům a domov (1999) a Představa o nekomplikovaném životě s mužem (2002).

Literatura v bodech
aneb Helle Helle a její Příklad života
(1993)

Helle Helle (roč. 1965) znají někteří čeští čtenáři z povídkové sbírky Zbytky (1996), kterou v roce 2002 vydalo nakladatelství Dauphin. Kromě Zbytků vydala 2x Helle v roce 2000 ještě povídkovou sbírku Auta a zvířata (Biler og dyr) a je autorkou dvou útlých románů Dům a domov (1999, Hus og hjem) a Představa o nekomplikovaném životě s mužem (2002, Forestillingen om et ukompliceret liv med en mand).

Helle patří k silné skupině ženských autorek, které významně zasahují do dánského literárního dění od počátku 90. let. Stejně jako Solvej Balle (především povídky Podle zákona, 1993, Ifolge loven), Christina Hesselholdt (např. román Eks, 1996) nebo třeba Merete Pryds Helle absolvovala Dánskou literární akademii a stejně jako ony klade Helle Helle důraz na formální stránku psaní.

Debutový text Helle Helle Příklad života (Eksempel pa liv) je formální experiment, který tematizuje samotný proces psaní a problematizuje jazyk.
Žánrově se Příklad života nejvíc blíží tzv. bodovému románu (punktroman), jehož tradici zakládá Nor Paal-Helge Haugen románem Anne (1968). Bodový román charakterizuje norská teoretička Kjarsti Skjedal jako text "jehož nejnápadnější charakteristikou je, že každý z textů lze číst jako autonomní (bod), ale i jako fragment celku (román). Přičemž celek nesmí být žádná rekonstruovatelná dějová linie, v zásadě to může být cokoli, co texty do celku jakkoli vřazuje." Tato definice zdůrazňuje otevřenost bodového románu, větší část děje zde totiž musí dotvořit sám čtenář, přičemž jeho spolupráce na textu vždy zůstává jen jednou z mnoha možností. Čtenář takového textu si musí být vědom rizika, že svou interpretací nebezpečně dílu dominuje, nicméně spojování bodů, a tudíž dotváření románu se přirozeně ubránit nemůže.

Příklad života sestává z 58 textů, z nichž většina se bohatě vejde na jednu stránku. Zhruba v jedné třetině z nich vystupuje postava Marianne, jejíž největší problém je komunikace a jazyk jako takový. Právě texty o ní tvoří svého druhu románový průběh, byť nanejvýš fragmentární. Zbylé dvě třetiny textů jsou zcela nesouvislými body, přičemž některé jsou uvozené prostorovými koordinátami jako třeba "o dvě ulice vedle", "vedle v bytě" nebo časovým určením "později". Z těchto příslovečných určení ovšem není možné poskládat žádný rozpoznatelný (geo-)grafický prostor, ani jakoukoli časovou posloupnost. Charakter textů sahá od anekdot, absurdit, přes ukázky naivního čtení (žena vezme pod svůj bílý kožich jakéhosi muže a lidé, kteří je míjejí, si myslí, že do země dorazili lední medvědi), texty často chytají metaforičnost jazyka za slovo (žena zemře smíchy, přičemž jejím smíchem, který ještě stále visí ve vzduchu, se nakazí funebráci při odnášení její mrtvoly). Text je navíc proložen několika nadmíru svéráznými "slovníkovými hesly", v nichž je na lidský druh nahlíženo odkudsi zvnějšku jako na jakoukoli živočišnou třídu nebo rostlinný druh.
Naprostá většina textů, především však fragmenty o Marianně, opisují nezdařenou komunikaci nebo líčí její naprostou nemožnost. Marianna vystupuje ve fragmentu prvním i posledním a její postava knihu svírá rámcově. V prvním textu se s ní setkáváme, když se jí udělá nevolno a začne zvracet abecedu. Když se na své zvratky naprosto vyčerpaná zahledí, její ruka mimovolně ukáže na písmeno O. Bezesporu nikoli náhodou, protože tato litera je nejuzavřenější písmeno abecedy, které graficky znázorňuje jazykovou a sociální izolovanost postavy, o níž se dozvídáme ze všech následujících textů o Marianně. V posledním fragmentu Marianna nachází podkovu a rozhoduje se, že si ji v souladu s příslovím pověsí nade dveře. Otvorem vzhůru, aby do ní mohlo pršet štěstí. Příklad života tedy končí písmenem U, a v závěru tak přece jen svítá naděje: O se otevírá a cesta z komunikační/jazykové izolovanosti je snad proklestěna.

Disparátní text Helle Helle, který má zčásti charakter bodového románu, nicméně ze dvou třetin sestává z textů nikterak vnitřně neprovázaných, ukazuje na samé hranice literatury. Další autorčino dílo, povídková sbírka Zbytky, je asi nutným pokračováním jejího debutu. Tady už pomyslná Marianna/Helle jazyk našla a vypráví jím minimalistické, realistické příběhy, v nichž sice mezilidská komunikace nefunguje, ale hlavním viníkem už není jazyk.
Helena Březinová, květen 2003

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 99 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

63%čtenáři

zhlédnuto 1979x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce