Rhodes, Dan
Timoleon Vieta Come Home

recenze beletrie zahraniční

Dan Rhodes sice kdysi neudělal maturitu z angličtiny, nicméně před pár týdny vydal první román Timoleon Vieta Come Home (Návrat Timoleona Viety domů). A je třeba říct, že román velmi dobrý.

Velká naděje britské prózy na konci cesty?
Dan Rhodes: Timoleon Vieta Come Home, Canongate, 214 stran, 9.99 liber

Dan Rhodes za sebou měl dvě povídkové sbírky, když jej redaktoři časopisu Granta zařadili na seznam "Nejlepších mladých britských prozaiků". Ostatně proti seznamu se - na rozdíl od prvního vydání - okamžitě vznesla vlna kritiky a na iliteratuře jsme informovali o tom, že třeba TLS vtipně seznam překřtil na "seznam nejslibnějších britských prozaiků", právě s poukazem na to, že autoři zahrnutí v tomto seznamu dosud nepřesvědčili o svých úžasných literárních kvalitách.

Jedním z nich je i bývalý skladník knihkupectví Waterstones Dan Rhodes, který sice kdysi neudělal maturitu z angličtiny, nicméně před pár týdny konečně vydal první román Timoleon Vieta Come Home (Návrat Timoleona Viety domů). A jedním dechem je třeba říct, že román velmi dobrý. Zvláštní jméno Timoleon Vieta označuje psa - těžce zařaditelného křížence, jenž je jedinou společností stárnoucího, alkoholu propadlého anglického homosexuála jménem Cockroft, který opustil Anglii a usadil se na italském venkově. Kniha s podtitulem "sentimentální cesta" (odkazuje k pozoruhodnému dílku Laurence Sterna z 18. století) popisuje putování Timoleona Viety z Říma, kam jej alkoholem omámený páníček odvezl na naléhání svého přílete - ale to bych už prozradil moc. Jednou ze silných stránek této knihy jsou totiž neočekávané dějové zvraty, proto je třeba v tomto okamžiku s jakýmkoli popisem děje ustat a věnovat se struktuře a jazyku - které jsou samy o sobě též pozoruhodné. Dějových zvratů je tu tolik proto, že Dan Rhodes přece jen není romanopisec. Jeho první kniha byla souborem 101 surrealisticky laděných povídek na téma "rande" a i tento román je vlastně sbírkou různých životních příběhů, které vzájemně spojuje postava Timoleona Viety. Množství těchto příběhů působí má velice zvláštní efekt na knihu: to, co se na první pohled zdá jako střed, centrum, tedy hlavní postava hudebního skladatele Cockrofta, postupně ztrácí svou významnost - akorát včas, protože i čtenář má čím dál větší potíže brát Cockrofta vážně - a to, co bylo původně na okraji, se naopak přesouvá do centra, aniž by tam ovšem setrvalo permanentně. Rhodesův první román je tak román s neustále proměnlivým centrem.

Zmínil jsem se o stylu a zde Rhodes přesvědčivě dokazuje, že je mistrem neočekávaných sdělení. Závažné věci - jako je například vražda, rozchod mileneckého páru - jsou sdělovány jaksi mimochodem, jako součást souvětí, jehož tématem je něco úplně jiného. Čtenáře pak takové věty nutí zbystřit pozornost a někdy dokonce i vrátit se o několik odstavců zpět - v obavě, zda něco důležitého nepřehlédl. Autor též velmi dobře pracuje s klišé, bohužel ne dostatečně často - někdy se snaží namísto ironického použití zaběhaného výrazu přijít s něčím navýsost originálním a výsledek občas působí poněkud křečovitě. Též hlasy jednotlivých postav nedokázal románově zvládnout - záhadný Bosňan, který se jednoho dne zjeví u Cockroftových dveří, jednou týdně mu poskytuje orální sex a přesvědčí jej, aby Timoleona Vietu odvezl do Říma, mluví na začátku knihy lámanou angličtinou, jakmile se však rozjede, autor na jeho jazykové nedostatky postupně zapomíná a v napjatých situacích už Bosňan nadává dokonale brilantně - co se týče jazykové zásoby i gramatiky. Drobných chybiček - jak ve výstavbě románu, tak promluvách jednotlivých postav - by se našlo určitě víc, ovšem nakonec převáží požitek.

Požitek i proto, že Rhodesovi se podařilo napsat emocemi nabitý příběh, skutečnou sentimentální cestu, během které čtenář, strachující se o osud nebohé němé tváře (jež v nás vzbuzuje, jak už to bývá, více soucitu než trpící lidé), není doslova schopen knihu odložit. Timoleon Vieta Come Home je sice románem jen v tom nejširším žánrovém vymezení, rozhodně je to však velice zajímavá a čtivá kniha.

V tomto okamžiku by se chtělo říct, že bude zajímavé sledovat, jak si Dan Rhodes povede v dalším románu. To je však poměrně nejisté, neboť autor sám ještě před vydáním knihy oznámil, že s literaturou končí. Pravda, po úspěšných ohlasech svůj rezolutní názor trochu korigoval. Inu, uvidíme....
Ladislav Nagy, duben 2003

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 57 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

58%čtenáři

zhlédnuto 1683x

Inzerce
Inzerce