Stefanovski, Goran
Sebraná dramata

recenze beletrie zahraniční

Jeden z nejvýznamnějších makedonských dramatiků Goran Stefanovski (1952) je v našem kulturním prostředí téměř neznámý. Z jeho četných dramatických textů byla do češtiny přeložena pouze hra Divoké maso (1981, Divo meso), slovensky vyšlo drama Tetované duše (1992, Tetovirani duši).

Souborné vydání dramat Gorana Stefanovského
Goran Stefanovski: Sebraná dramata (Sobrani drami), Tabernakul, Skopje 2003

Jeden z nejvýznamnějších makedonských dramatiků Goran Stefanovski (27. 4. 1952) je v našem kulturním prostředí téměř neznámý. Z jeho četných dramatických textů byla do češtiny přeložena pouze hra Divoké maso (1981, Divo meso), slovensky vyšlo drama Tetované duše (1992, Tetovirani duši). Stefanovski je představitelem tzv. třetí poválečné generace makedonských dramatiků, pro jejíž tvorbu jsou charakteristické postmoderní dramatické postupy. Autoři se zabývají současnými problémy, událostmi na Balkáně a jejich odrazem v evropském prostředí, často se inspirují ústní lidovou slovesností.

Sebraná dramata Gorana Stefanovského (Sobrani drami, Tabernakul, Skopje 2003) jsou řazena chronologicky. První díl obsahuje hry Jane Zadrogaz (1974, Jane Zadrogaz), Divo meso (1979, Divoké maso), Let vo mesto (1981, Let na místě), Chaj-faj (1982, Hi-fi), Duplo dno (1983, Dvojité dno), Tetovirani duši (1985, Tetované duše). Druhý díl tvoří dramata Crna Dupka (1987, Černá díra), Long play (1988, Long play), Kula vavilonska (1989, Babylonská věž), Černodrinski se vrakja doma (1991, Černodrinski se vrací domů), Saraevo (1992/1993, Sarajevo), Sega mu e majkata (1994/1995 Právě teď je to důležité), Bachanalii (1996, Bakchanálie), Kazabalkan (1997). Dílo Gorana Stefanovského je zasvěceně uvedeno několika poznámkami Slobodana Unkovského, režiséra téměř všech Stefanovského her. Nejedná se ani tak o předmluvu, snažící se kriticky zhodnotit Stefanovského tvorbu, jako spíše o několik vzpomínek na vzájemnou spolupráci.

V dramatické tvorbě Gorana Stefanovského je patrný vývoj od moderních dramat k postmoderním textům. Ve své prvotině Jane Zadrogaz se autor inspiroval ústní lidovou slovesností, která má ve vývoji makedonské literatury zásadní postavení. Folklórem se Stefanovski inspiroval také ve hře Černá díra, v níž hledá odpověď na otázku hranic mezi skutečností a tím, co je za ní. Ještě zdařileji zde ukázal možnost moderního uplatnění folklorní slovesné tradice v umělecké tvorbě.
Hry Divoké maso a Let na místě lze označit za moderní dramata s historickými náměty. Autor se zaměřuje na významné okamžiky makedonských dějin. Děj hry Divoké maso se odehrává těsně před druhou světovou válkou, Let na místě zachycuje události roku 1878, kdy byly po rusko-turecké válce zklamány naděje Makedonie na osovobození od Turků a na získání samostatnosti.

Postupně se Stefanovski přiklání k aktuálním otázkám. Ve hře Hi-fi se zabývá tématem narušených vztahů v rodině, v současnosti se odehrává také drama Tetované duše. V ní se autor isnpiroval tematikou pečalbarství, tedy odchodem makedonského obyvatelstva za prací do ciziny, a děj umisťuje do Ameriky. Základní konflikt dramatu Dvojité dno vzniká na základě vztahu mezi vládnoucí mocí a uměním. V dalších hrách - Long play, Babylonská věž, Černodrinski se vrací domů, Sarajevo - lze zaznamenat příklon k postmoderní poetice. Hry mají fragmentární strukturu, časté jsou proměny času a prostoru, stírá se v nich rozdíl mezi realitou a fikcí, obsahují celou řadu aluzí, čímž je divák výrazněji vtahován do procesu interpretace divadelní hry. Totéž platí i o posledních autorových textech. Drama Bakchanálie se už svým názvem a podtitulem hlásí k Euripidovu textu Bakchy, ve hrách Právě teď je to důležité a Kazabalkán se autor zabývá současnými vztahy mezi balkánskými národy.

Dramata Gorana Stefanovského jsou postavena na několika základních tématech, z nichž nejpodstatnější jsou protiklad násilí a svobody, otázky vztahu umění a skutečného života, vztahy rodičů a dětí, současné události na Balkáně. Tato výchozí témata jsou potom v jednotlivých hrách různým způsobem rozvíjena, obohacována a hierarchicky členěna. Autor ve svých hrách experimentuje s formou, používá celou řadu nových tvůrčích postupů a netradičních přístupů. Většina jeho dramat nemá klasické rozvržení na dějství, jsou sledem různého počtu obrazů. Stefanovski využívá techniky koláže, která umožňuje prolínání odlišných časových období a rozvíjení děje novými, nečekanými zápletkami a uplatnění netradičních pohledů na skutečnost.

Goran Stefanovski svým dílem výrazně obohatil moderní makedonskou dramatickou literaturu o celou řadu nových podnětů. O přínosu Stefanovského tvorby makedonské literatuře, o její myšlenkové i umělecké přesvědčivosti svědčí mimo jiné i to, že autorovy hry byly uváděny vesměs bezprostředně po svém vzniku nejen na domácích jevištích, ale i na jiných scénách mimo makedonské prostředí. Snad se některé z dramat Gorana Stefanovského dočká také premiéry v českém jazyce.
Publikace nepochybně přispívá čtenářské popularizaci Stefanovského díla v makedonském kulturním prostředí, pro jinojazyčné zájemce by vzhledem k charakteru Stefanovského textů bylo jistě užitečné dopnit ji např. o poznámky k jednotlivým dramatickým textům s vysvětlením např. dialektismů, archaismů apod.
Ivana Dorovská, červen 2003

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 117 čtenářů.

Diskuse

Vložil: ratka krstulovic kusturica, 13.03.2005 12:03
Stefanovski, Goran: Sebraná dramata
Molila bih Vas da me obavijestite,da li bih mogla neke od gornjih naslova dobiti na hrvatskom ili srpskom jeziku. S postovanjem Ratka Krstulovic Kusturica
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%čtenáři

zhlédnuto 2979x

Inzerce
Inzerce