Rolin, Olivier: Tigre en papier

Rolin, Olivier
Tigre en papier

recenze beletrie zahraniční

Olivier Rolin má bohatou a bouřlivou levičáckou minulost. V románu Papírový tygr se vrací k Paříži svého mládí, vzpomíná na Vietnam a jiné historické události - na dobu, kdy neexistoval internet, nebyl rychlovlak TGV ani mobily, kabelová televize, walkmany a záznamníky.

Olivier Rolin: Tigre en papier. Seuil, 2002, 268 s.

Starý hrdina (Martin), jemuž se nepodařilo změnit svět, vypráví Marii, dceři svého nejlepšího přítele, během noční cesty autem po obchvatu kolem Paříže - přítomnost je neustále připomínána prostřednictvím zářících bilboardů - o starých letech plných nadšení pro boj za lepší zítřky (maoismus, rivalita s buržousty, láska k prostému lidu, stávky, manifestace, atentáty, pirátská vysílání, nenávist ke kapitalismu, zhrzení, naivita, odvaha, marnost, patos…) Vysvětluje, objasňuje, ospravedlňuje ne tak dalekou historii, na niž již dnes máme mnohem jednoznačnější náhled, přičemž v našich krajích si vystačíme s kyselým úšklebkem. Rolin, jenž se sám může chlubit bohatou a bouřlivou levičáckou minulostí, se v románu Tigre en papier (Papírový tygr) vrací k Paříži svého mládí, vzpomíná na Vietnam a jiné historické události - na dobu, kdy neexistoval internet, nebyl rychlovlak TGV ani mobily, kabelová televize, walkmany a záznamníky. Jak se žilo a čemu se věřilo… (a není to tak dávno). Zmiňuje a oslavuje mnohé osobnosti, zároveň vytváří a popisuje tragické, někdy komické osudy. Portrét mládeže angažující se v šedesátých letech v revolučním hnutí se mísí s obrazem života muže, jeho osobní poutí pevně spjatou s dobou, jejími nadějemi i omyly.

Složitost doby jako by se odrážela i v jazyce románu: "Rolinův styl je nervozní, sukovitý, prašivý, čtenáře vtáhne do děje tak, až se mu zatočí hlava…" oceňuje knihu M.-L. Delormeová v Magazine littéraire. A ve své ódě není jediná: kritické ohlasy se shodují v tom, že román Tygr z papíru lze považovat za spisovatelovo nejlepší dílo. Rolin je dokázal sepsat s potřebnou dávkou nadhledu, vděčnou ironií, milou komikou a nezbytnou nostalgií i smutkem. Je to zpověď nejen osobní, ale i široce zabírající panorama jisté doby a kolektivní paměti.

© Jovanka Šotolová, 2002

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 117 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

56%čtenáři

zhlédnuto 3086x

katalogy

Inzerce
Inzerce