Miller, Frank: Návrat temného rytíře

Miller, Frank
Návrat temného rytíře

recenze komiks

Návrat temného rytíře od Franka Millera je dílem, které ve své době otřáslo celým comicsovým světem...

 

Návrat temného rytíře
Frank Miller
: Návrat temného rytíře. Z anglického originálu The Dark Knight Returns přeložil Viktor Janiš. Vydala nakladatelství Crew a Netopejr, Praha 2003, 224 stran, doporučená cena 590 Kč

Pochopit americkou comicsovou kulturu je pro Čecha asi tak lehké, jako pochopit jen kulturu americkou jako takovou. Ač jsou obě zvrácené, divné a svým způsobem chorobné, jsou něčím fascinující. A k tomu jsou dokonale provázané, jedna bez druhé by snad dnes už ani nemohla být. Superman, Spider-Man, Batman… A stovky a stovky dalších. V našich kinech můžeme v poslední době vidět mnoho filmů podle comicsového námětu, ale přiznejme si to upřímně: Víme vůbec, co se nám ty filmy snaží sdělit? Kolik z nás tuší víc, než že superhrdinové jsou podivně oblečené americké výmysly a že od comicsů by se slušně vychovaný a vzdělaný člověk měl držet dál? A tady je právě kámen úrazu. Existují comicsy pro vzdělané a inteligentní lidi. Existují, protože za oceánem mají lidé comicsy rádi. Všichni lidé. Nejvzdělanější a nejchytřejší americké mozky vyrostly spolu s Batmanem a dalšími. Můžeme si říkat, že je to smutné, když comics patří k pilířům národní kultury, ale kde je psáno, že není smutné, když má tak okrajovou roli jako u nás?

Obrázková kultura konkuruje kultuře psané stále výrazněji. A comics je mezičlánkem mezi filmovým plátnem a knihou. A stejně jako v literatuře, stejně jako ve světě filmu, vznikají i v comicsu díla s velkým kulturním významem, vznikají zde díla převratná a vznikají zde díla kultovní. Comicsový trh v naší zemičce je tak malý, že nemáme prakticky jinou možnost, než vybírat to nejlepší, co ve světě vyšlo, aby to na našem trhu mělo vůbec nějakou naději na úspěch. A přesto většinou nakladatelství prodělá. Ale stejně se o vydávání comicsoví nadšenci pokoušejí stále znovu a znovu. Stále se ještě objevují lidé, díky nimž můžeme nahlédnout do toho úžasného světa, kde zákon hájí někdo, kdo dokáže zvednout tank a odvrátit meteorit mířící na zemi… A tak se k nám dostává obrazový román, který změnil tvář comicsu v osmdesátých letech a ovlivnil celou žánrovou tvorbu až dodnes.

Návrat temného rytíře od Franka Millera je dílem, které ve své době otřáslo celým comicsovým světem. Stejně jako všechna velká díla, i on byl svým způsobem šokující. Prvním šokem byla skutečnost, že i superhrdinové stárnou. Batman, netopýří muž, multimilionář Bruce Wayne, je starý 55 let, když se po desetileté pauze vrátí na scénu a znovu obleče netopýří oblek. Do té doby byli superhrdinové jen a pouze mladí a nesmrtelní. A pak je zde druhý šok. Americká kultura vyobrazená v doopravdy nelichotivém světle. Ne, to není ten správný popis. Americká kultura je zde vylíčena realisticky, s celou svou xenofobií, s celou svou záští k cizím věcem a touhou po modlách jakéhokoli charakteru. Miller vyjevuje své patriotské spoluobčany tak, jak doopravdy vypadají, tak jak doopravdy uvažují. Adjektivum „temný“, jež se vyskytuje v názvu, je slovem, které vystihuje celkovou atmosféru Millerovy Ameriky.

V Batmanovi autor postihuje zcela marný odpor reality proti americkému způsobu, proti malomyslné velkorysosti a důvěře v to, že americký systém se přece nemůže mýlit. Millerova Batmana můžeme chápat jako symbol jiné než americké reality, tedy něčeho, co společnost nikdy nemůže přijmout bez komentářů. Tam za oceánem jsou jen dvě cesty, jak se s něčím podobným vyrovnat: Nenávidět, anebo zbožňovat. Rozumně argumentující hlasy jsou pochopitelně umlčeny.

Mezi hlavními motivy také nesmíme opomenout paradox celého Batmanova jednání a bytí. Kde je hranice viny a trestu? Kam až můžeme zajít při trestání zločinu? Kde je hranice, za kterou máme právo vzít zákon do vlastních rukou, pokud tato hranice vůbec existuje? Batman je strážce zákona, který se nehodí do trikotu z národních barev jako například Superman. Je pravda, že nikdy nepoužije střelné zbraně, které jsou podle něj stvořeny jen proto, aby se lidé vyhnuli odpovědnosti za svoje skutky, ale i tak jsou jeho metody silně na hranici zákona a leckdy i za ní. Na hrubou díru hrubá záplata, ale má jeden člověk právo na trestání celé společnosti? Batman v celé knize nezabije jediného člověka. A přesto lidé umírají po stovkách. Hlavní hrdina na sebe bere háv starozákonního boha s netopýřími křídly, aby očistil svoje město. Amerika ho proto musí nenávidět, i kdyby už jen z toho důvodu, že jeho metody jsou účinné.

Příběh je složen ze střípků komentářů televizních moderátorů, náhodných svědků a z myšlenek hlavních hrdinů. Dialog zde rozhodně není hlavním výrazovým prostředkem, a to jen pomáhá k ještě důkladnějšímu zvětšení absurdnosti událostí, jichž jsme svědkem. Miller nám umožňuje sledovat omezenost, paranoiu a fanatismus, pěkně z blízka, tak jak to dokáže jen comicsové zpracování. To je přesně to, co umí Miller nejlépe.

Pochopitelně kvalita obrazového zpracování přijde dnešnímu čtenáři poněkud zastaralá a kdo zná Millerova pozdější díla (Sin City), může se cítit trochu zklamán, ale stejně jako Batman není v této knize právě nejmladší, není nejmladší ani comics. Za dva roky oslaví svoje dvacáté narozeniny, ale stále má co říci. Možná že právě dnes mluví nejvíce aktuálně od ukončení studené války.

Ekonomická krize v USA, další z vojenských misí, jež jsou bezpodmínečně nutné k udržení celosvětového míru a americký prezident, jenž vyrůstal na statku a chová se asi tak, jak bychom od někoho takového očekávali. To jsou motivy, které umožňují postavit Batmanův příběh tak, že i přes drobně naivní kresbu stále cítíte ono mrazení v kloubech, že cítíte, jak bezmocný je lidský rozum proti lidské omezenosti a malosti, které jsou pravými a jedinými hlavními hrdiny celé této knihy. To všechno dohromady naprosto vynahradí kresbu, která se dnes už prostě „nenosí“.

Celkově skeptické vyznění románu je nejen prvním závanem větru, který předznamenává, kterým směrem se bude comics v následujících letech ubírat (neopomeňme ani veledůležitou událost, kdy superhrdina nestačí s dechem a stále více je obyčejným člověkem), ale je i důkazem nevole, jež byla pociťována v závěru studené války a která se po periodě necelých dvaceti let vrací zpět.

Jak už jsem naznačil, Návrat temného rytíře patří ke kultovým dílům žánru, jež se dočkalo mnoha reedic a které je nedílnou součástí nespočtu knihovniček amerických comicsových fanoušků. Nezapomeňte ale, že comicsových fanoušků jsou v USA desítky milionů. Bylo by tedy správné uvažovat o Temném rytíři i nadále pouze jako o obrázkovém příběhu? Díky obětavé práci nakladatelství Netopejr a Crew, díky stovkám hodin, které byly věnovány přípravě této legendy, můžeme dnes držet jedno z největších děl comicsového světa za posledních dvacet let v české mutaci, která je velmi zručně provedena panem Janišem, jehož jméno si dovoluji přiřadit k známce dobré kvality překladu. Je totiž až neuvěřitelné, kolik dodává vyznění comicsu právě překlad. Naštěstí nakladatelé zvolili dobře a my si můžeme vychutnat jednoho z největších amerických hrdinů v českém znění.

 © Richard Klíčník

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 141 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

51%čtenáři

zhlédnuto 4536x

Inzerce