Haasse, Hella S.

Haasse, Hella S.

portrét beletrie zahraniční

V nizozemské literatuře patří k nejvýznamnějším poválečným spisovatelům.

Hella S. Haasse (Hélène Serafia Lelyveld-Haasse, nar. 2. 2. 1918, Batávie, nyní Jakarta, Indonésie – zemřela 29. 9. 2011, Amsterodam) patří k nejvýznamnějším poválečným nizozemským spisovatelům. Po maturitě na batávském lyceu v roce 1938 studovala v Amsterodamu dva roky nordistiku, pak absolvovala divadelní akademii (1943) a krátce hrála v amsterodamském souboru Centraal Tooneel. V letech 1942-1947 psala pro slavného nizozemského kabaretiéra Wima Sonnevelda a v některých jeho představeních vystupovala. V únoru 1944 se provdala a divadelní dráhu vyměnila za literární. Její rozsáhlé a různorodé dílo obsahuje romány, povídky, divadelní hry, eseje i autobiografické črty. Po pronikavém úspěchu prozaického debutu Oeroeg v roce 1948 (č. Černé jezero, 2014), po němž vydala v rychlém sledu sérii vyzrálých próz, z toho dva rozsáhlé historické romány Het woud der verwachting. Het leven van Charles van Orléans. (1949, Hvozd očekávání. Život Karla Orleánského) a De scharlaken stad (1952, Šarlatové město), zažila i období slabšího zájmu – její umírněnost a uměřený styl neodpovídaly v bouřlivých 60. a 70. letech duchu doby. V těch letech však napsala například historický román Een nieuwer testament (1966, Novější zákon), který sama považovala za svou nejzdařilejší knihu. V 80. letech získala za své dosavadní dílo dvě z nejvýznamnějších literárních ocenění (Constantijn Huygensprijs 1981 a P.C. Hooftprijs 1984). Její knihy vycházejí v překladech do nejrůznějších jazyků, avšak ohlas zaznamenala zejména ve Francii, kde vyšly téměř všechny její romány. Sama také v 80. letech deset let ven Francii žila. V roce 2000 se stala rytířem Čestné legie. V rámci nizozemské literatury bývá jmenována jedním dechem s „velkou trojkou“ W. F. Hermans, Gerard Reve a Harry Mulisch. Její přínos spočívá mimo jiné v tom, že oprášila historický román a vtiskla mu osobitou pečeť. „Indická” větev její tvorby se zabývá nizozemskou koloniální minulostí nynější Indonésie. Nevyhýbala se však ani příběhům ze současnosti. Novela Černé jezero a dvojromán Mevrouw Bentinck. Onverenigbaarheid van karakter & De groten der aarde (1976, 1978 Paní Bentincková. Povahová neslučitelnost & Světoví velikáni) byly v 90. letech zfilmovány. Dva z jejích „indických” románů zvolili čtenáři za Knihu roku: bestseller Páni čajových plantáží (1993, č. 2003) a Sleuteloog (Oko klíče, 2003). Novela Černé jezero byla roku 2009 zařazena do masové kampaně Nizozemsko čte, v jejímž rámci se kniha v milionovém nákladu rozdávala v knihovnách zdarma. V roce 2004 převzala Haasseová z rukou tehdejší nizozemské královny Beatrix nejvyšší literární vyznamenání nizozemské jazykové oblasti – Cenu nizozemského písemnictví. Od roku 2006 vydává amsterodamské nakladatelství Querido autorčino souborné dílo.

Česky:
Páni čajových plantáží. Z nizozemského orig. Heren van de thee přel. Petra Schürová. Brána, Praha 2003, 221 s.
Černé jezero. Z nizozemského orig. Oeroeg přel. a doslov napsala Magda de Bruin Hüblová. Plus, Praha 2014, 109 s.
Slovensky:
Nebezpečná známosť alebo daalenberské listy. Z nizozemského orig. Een gevaarlijke verhouding of Daal-en-Bergse brieven přel. Adam Bžoch. Aspekt, Bratislava 2001, 172 s.

Literární ceny (výběr):
1948 – prémie k Týdnu knihy (Černé jezero), vítězství v soutěži o nejlepší novelu
1981 – Constantijn Huygensprijs (za celé dílo)
1983 – P. C. Hooftprijs (za celé dílo)
1993 – NS publieksprijs (čtenářská cena – za Pány čajových plantáží)
2003 – NS publieksprijs (čtenářská cena – za Sleuteloog)
2004 – Prijs der Nederlandse Letteren (Cena nizozemského písemnictví, za celé dílo)

Bibliografie (výběr):
1945 Stroomversnelling (Peřeje), poezie
1947 Kleren maken de vrouw (Šaty dělají ženu), osvětový román pro dívky
1948 Černé jezero (Oeroeg, č. 2014), prémie k Týdnu knihy, novela, filmová verze 1993
1949 Het woud der verwachting. Het leven van Charles van Orléans. (Hvozd očekávání. Život Karla Orleánského), román
1950 De verborgen bron (Skrytý pramen), román
1952 De scharlaken stad (Šarlatové město), román
1954 Zelfportret als legkaart (Vlastní portrét jako skládačka), autobiografické črty
1960 Cider voor arme mensen (Cider pro chudé), román
1962 De meermin (Mořská panna), román
1966 Een nieuwer testament (Novější zákon), román
1967 Persoonsbewijs (Osobní průkaz), autobiografické črty
1968 De tuinen van Bomarzo (Park v Bomarzu), eseje
1970 Krassen op een rots. Notities bij een reis op Java (Škrábance na skále. Poznámky z cesty po Jávě), cestopisné črty
1976 Een gevaarlijke verhouding of Daal en Bergse brieven (Nebezpečná známost aneb daalenberské dopisy), román, slovensky 2001
1978 Mevrouw Bentinck of Onvereenigbaarheid van karakter (Paní Bentincková aneb Povahová neslučitelnost), román, filmová a televizní verze 1996
1981 De groten der aarde of Bentinck tegen Bentinck (Světoví velikáni aneb Bentinck proti Bentinckové), román, pozdější vydání v podobě bentinckovského dvojrománu s titulem Mevrouw Bentinck
1992 Páni čajových plantáží (Heren van de thee), román, č. 2003
1994 Transit (Tranzit), prémie k Týdnu knihy, v pozdějších vydáních jako próza pro mládež
1997 Zwanen schieten (Střílení labutí), autobiografické črty
2000 Fenrir. Een lang weekend in de Ardennen (Fenrir. Dlouhý víkend v Ardenách), román
2002 Sleuteloog (Oko klíče), román
2006 Het tuinhuis (Zahradní domek), povídky
2012 Maanlicht (Měsíční světlo), povídky z pozůstalosti

 

Internetové odkazy:
Internetové Muzeum Helly Haasseové (v niz., podrobné informace o životě a díle, dokumenty, fotografie)
Bi(blio)grafie Wikipedia (m.j. angl., něm., fr.)
Soubor textů v DBNL (Digitální knihovna niz. literatury) – v niz.

 

© Magda de Bruin Hüblová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3896x

Inzerce
Inzerce
Inzerce