Gibson, William

Gibson, William

portrét beletrie zahraniční

William Gibson (*1948), americký prozaik a filmový scenárista, autor známého cyberpunkového díla Neuromancer.

 

William Gibson

(*1948), americký prozaik a filmový scenárista. Zájem čtenářů si získal již svými povídkami, které na počátku své spisovatelské kariéry uveřejňoval v různých časopisech. Nejznámější z nich je patrně nepříliš zdárně zfilmované dílko Johnny Mnemonic (1981). Za nejvýznamnější ovšem kritika považuje povídku Vypálit Chrom, podle níž autor nazval i celý později knižně vydaný povídkový soubor (Burning Chrome, 1986). Ve zmíněné povídce se poprvé objevilo slovo „cyberspace“ (kyberprostor), které brzy obohatilo nejen slovník počítačových nadšenců, ale stalo se všeobecně užívaným pro virtuální oblast rozrůstající se celosvětové počítačové sítě. Motivy i atmosféru povídky autor rozvedl ve své první trilogii, zejména v nejznámějším románu Neuromancer (1984), jenž se stal zásadním dílem kyperpunku.

Román Neuromancer je zřejmě nejvýznamnější sci-fi konce 20. století. Jeho síla nespočívá ani tak v příběhu, jako spíše v atmosféře a především v sugestivní vizi technologické reality poloviny 21. století. Gibson se snaží domyslet, do jakých souvislostí přivede člověka vývoj technologií, založených na kybernetice a genetickém inženýrství. Obraz tohoto přetechnizovaného světa není ani trochu optimistický, právě naopak. Hlavním protagonistou spletitého děje, odehrávajícího se na několika místech Země, na její oběžné dráze a především v kyberprostoru, je hacker Case, jehož si najímá tajemný muž Armitage. Se svou parťačkou Molly má Case spustit v kyberprostoru nebezpečný virus. Neuromancer patří mezi první knihy, kde se prostorem literárního díla stává spletitý svět počítačových sítí. Byl nejen nadšeně přivítán čtenáři i kritikou (získal všechny tři nejvýznamnější ceny sci-fi literatury: Hugo, Nebula a P. K. Dick Memorial Award), ale vytvořil diskurs nového žánru, k němuž se ve svých dílech brzy připojila řada dalších autorů (Bruce Sterling, John Shirley, Lewis Shiner, Greg Bear, Pat Cadiganová, Rudy Rucker a Tom Maddox). Na román navazují knihy Hrabě nula (Count Zero, 1986) a Zběsilá jízda (Mona Lisa Overdrive (1988) a tvoří spolu s ním první Gibsonovu trilogii (tzv. „Sprawl trilogy“).

Pokud literární historie tvrdí, že první vlna kyberpunku se vyčerpala již v průběhu 80. let minulého století, může tuto skutečnost ilustrovat právě na díle Willama Gibsona, nepochybně jejího nejvýraznějšího představitele. Intermezzem v jeho tvorbě je steampunkový román Mašina zázraků (The Difference Engine), který napsal ve spolupráci s Brucem Sterlingem, rovněž respektovaným spisovatelem a mluvčím kyberpunkového hnutí. Jedná se o příběh z alternativní historie, založený na představě, že se britskému vynálezci Charlesu Babbageovi podařilo zkonstruoval a prosadit svůj projekt počítače.

Jestliže se Gibsonova tvorba 80. let nese v duchu čistokrevného kyberpunku, v následujícím desetiletí se autor soustřeďuje na bližší budoucnost. Výrazem je nová trilogie („Bridge trilogy“), kterou sice charakterizuje obdobný vypravěčský styl, ale v níž se autorovy technologické vize poněkud přitlumují. První díl série nazvaný Virtuální světlo (Virtual Light, 1993) přivádí čtenáře opět do pochmurného světa vyostřených sociálních rozdílů. Děj se odehrává v San Francisku, zmítaném výraznými sociálními problémy. Jedna z hlavních postav Chevette Washingtonová se díky nevinné krádeži a souhře náhod zaplete do vysoké hry vlivných korporací. Román Idoru (1996), druhá část volné trilogie, je situován převážně do Tokia. Můžeme namítnout, že při vykreslení obrazu japonské metropole Gibson značně popustil uzdu své fantazii, ale faktem je, že se mu podařilo nastínit řadu trendů, charakteristických pro první desetiletí 21. století (zrod virtuálních bytostí, nanotechnologie). Sérii uzavírá kniha Všechny párty zejtřka (All Tomorrow`s Parties, 1999), jejíž děj spojuje osudy několika hlavních postav z předchozích dvou knih.

Děj svého dosud posledního románu Pattern Recognition (2003) umístil Gibson do současné doby. Hlavní hrdinkou románu je Cayce Pollardová, marketingová konzultantka, která se pohybuje ve světě velkého byznysu. Že je hlavní hrdinou žena, to Gibsonovy příznivce nepřekvapilo. Čtenáři i kritika si u jeho knih už dávno všimli jakési hyperfeministické orientace. Na rozdíl od mužských postav, jsou Gibsonovy ženy zpravidla silné, nezávislé a výkonné. Součástí světa Cayce Pollardové jsou jak mechanismy moci a „svádění“ moderního reklamního průmyslu, tak i moderní informační technologie, v nichž se pohybuje s bezpříkladnou suverenitou. Seznamujeme se s ní ve chvíli, kdy přijíždí do Londýna, aby začala pracovat na lukrativní, zcela nevinné zakázce pro belgického miliardáře. Do děje ale brzy vstupují zájmy mocných poloilegálních korporací. Cayce se jednak seznámí s podivnou subkulturou internetových surfařů, jednak se dozví, že zmizení jejího otce v den útoku na World Trade Center nebylo zřejmě náhodné. Dostává informaci, že její otec pracoval pro CIA a dostal se do soukolí podivných okolností. Je mrtvý, nebo ještě žije? Aby našla odpověď na tuto otázku, musí se vypravit do Moskvy, hlavního města postkomunistického impéria.

Kyperpunk
Žánr vědeckofantastické prózy vytvořený skupinou autorů, jež navázala na tradice tzv. „hard science fiction“ a obohatila ji o nové podněty. Jejich povídky a romány extrapolují technický a společenský rozvoj konce 20. století: vznik Netu, genetické inženýrství, sociální diferenciaci zvýrazněnou přeměnami lidského organismu. Hlavními představiteli první vlny byli kromě Williama Gibsona zejména Bruce Sterling, John Shirley, Lewis Shiner, Greg Bear, Pat Cadiganová, Rudy Rucker a Tom Maddox. Společná antologie nesla název Zrcadlovky (Mirrorshades, 1986, č. 2000, www.well.com/conf/mirrorshades/cpunk.html). Se druhou vlnou kyberpunku, označovanou též někdy jako postkyberpunk, jsou spjata jména autorů, jako je např. Neal Stephenson, Maurice Dantec, Alexander Besher, China Miéville či Jeff Noon. V této druhé vlně se autoři oprošťují od modelu popisu reálných technologických vizí a využívají postupy a šablony kyberpunku ve spojení s jinými žánry (např. alternativní historie, horor či fantazy).

Knihy Williama Gibsona v českých překladech:
Neuromancer (1984, Laser, 1992, př. Ondřej Neff)
Vypálit Chrom (Burning Chrome, 1986, Návrat, Brno 1998, př. Šárka Bartesová)
Hrabě nula (Count Zero, 1986, Návrat, Brno 1997, př. Šárka Bartesová, H. Filip)
Zběsilá jízda (Mona Lisa Overdrive, 1988, Návrat, Brno1998, př. Ivo Pospíšil)
Mašina zázraků (The Difference Engine, 1991, Návrat, Brno 1999, př. P. Doležal)
Virtuální světlo (Virtual Light, 1993; Návrat, Brno 1998, př. Šárka Bartesová)
Idoru (1996, Návrat, 1998, př. Šárka Bartesová)
Všechny párty zejtřka (All Tomorrow's Parties, 1999, Návrat, Brno 2003, př. Tomáš Richtr)

Internetové odkazy:
William Gibson - Homepage - http://www.williamgibsonbooks.com
William Gibson`s Czech Page - http://kie.netcafe.cz/gibson/Index.html
William Gibson Homepage – neoficiální stránka - http://www.filmdiva.com/mrd/gibson
William Gibson Aleph - http://www.antonraubenweiss.com/gibson

 

© Jan Kapoun

Diskuse

Vložil: Richard Olehla, 04.12.2003 16:29
Gibson, William
Ne, takhle je to v pohode. Nejde o cenzuru, jen o tu grafiku.
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.12.2003 14:11
Gibson, William
Pan Olehla mi napsal, že musel z mého posledního komentáře vymazat internetové odkazy, protože rušily grafiku (hádám, že v úzkém sloupečku "diskuse" na přehledových stránkách jednotlivých rubrik). Dobrá, není nic snazšího než využít redirekčně-zkracovací službu: Gibsonovo heslo ze SFE lze vidět via... tinyurl.com/xou4 jeho záznam v ISFDB tinyurl.com/xous a bibliografický záznam světového prvního vydání The Difference Engine v Locusu tinyurl.com/xoux Doufám, že tohle už problémy nezpůsobí.
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.12.2003 16:33
Gibson, William
Podle Clutovy Science Fiction Encyclopedia vyšel The Difference Engine roku 1990. Potvrzují to standardní bibliografické zdroje, tedy Internet Science Fiction Database a The Locus Index to Science Fiction (1984-1998) přinášející konkrétní podrobnosti o jednotlivých vydáních. Skutečně by mě zajímalo,... na základě jakého pramenu mě obviňujete z nepravdy vy - jsem na to docela háklivý; anebo v rámci rozdělení kompetencí soudíte, že co vyjde v Británii, jako by neexistovalo?

I já děkuji, že redakce iLiteratury je ochotna redigovat příspěvky alespoň po zveřejnění. Když už jste se do toho pustil, mohl byste ještě opravit... buďme štědří a říkejme tomu překlepy? "S svou", "Gibbonovu trilogii", "v následující desetiletí", "v San Francisku, zmítaným" a čárka za "mužských postav"? Pozor, i v doprovodném článku jsou další podobné, ale ten už procházet nehodlám - nikdo mě za to neplatí, že ano.

Vložil: Richard Olehla, 02.12.2003 13:36
Gibson, William
Opět děkujeme za milou připomínku. Ty dva překlepy jsem opravil, dvě data vydání knih též (není tedy pravda, že všechna data vydání byla posunuta). Hyperlink už také funguje. Neplatíme vůbec, nás taky nikdo neplatí. Více vstřícnosti by neškodilo. RO
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.12.2003 15:03
Gibson, William
(Dez)interpretace si vymýšlejte, jaké chcete, a co provádíte s češtinou, je venkoncem podružné (ale že vás redakce nechá?), nicméně aspoň fakta byste plést nemusel: Je to CaDiganová, ne Caniganová (a bylo nutné copy-and-pastovat tentýž seznam na dvě místa v recenzi? od řádku snad neplatí); stEAMpunk,... ne streapunk (a samozřejmě taky ne "kyperpuku"); a všechny knihy od Count Zero po The Difference Engine vyšly v originále o rok dřív, než uvádíte. Jo, a kdyby někdo spravil ten hyperlink, taky by to bodlo.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3996x

Inzerce
Inzerce