Dytrt, Petr

Dytrt, Petr

rozhovor beletrie zahraniční

Jakkoli slovo antologie předesílá výběr reprezentativních kousků, při výběru povídek do této antologie byla ponechána naprostá volnost překladatelům...

 

Čí to byl sen? - rozhovor s Petrem Dytrtem, autorem doslovu knihy Čí je to sen
Čí je to sen? Antologie současných frankofonních povídek. Z francouzských originálů přeložili Jana Kalendovská, Veronika Lakomá, Veronika Milatová, Martina Bolková, Martin Šmilauer, Dagmar Dvořáková, Jana Šnytová, Anna Sukupová, Markéta Valečková, Eva Brechtová, Pavla Plachá, Zuzana Cihlářová a Petr Christov, doslov Barbora Antonová, Petr Dytrt; Větrné mlýny, Brno 2003. Náklad 600 výtisků, vydání první. Odpovědná redakce Petr Minařík a Pavel Řehořík.

- Jak antologie vznikla? Jak se zrodil zájem mezi studenty romanistiky o současnou franc. povídku - bylo to dílem konkrétního vyučujícího, třeba lektora -, nebo jen při příležitosti nabídky nakladatelství Větrné mlýny uspořádat a vydat antologii? 
- Prvotní popud přišel z vydavatelství Větrné mlýny. Po úspěších antologie norské povídky rovněž připravované ve spolupráci se studenty FF MU se toto vydavatelství rozhodlo pro podobný počin i v oblasti frankofonní povídky a novely. Celý projekt připravila Bára Antonová, která se překladem zabývá a na brněnské romanistice působí.

- Jaké slovo měli sami studenti, kteří se projektu účastnili jako překladatelé, - vybírali si texty zcela svévolně, měli předem daný okruh textů, byl omezen rozsah apod.? 
-  Žádná omezení zde nebyla, veškerá iniciativa byla přenechána studentům. Důležité bylo, aby každý překládal pouze to, co si sám vybral a co jej nějakým způsobem oslovilo. Šlo ovšem o volnost relativní, protože jsme měli k dispozici dva sborníky francouzských novel a povídek přihlášených do soutěže v Saint-Quentin. Překladatelé si tedy vybírali v rámci těchto sborníků. Po stránce únosnosti rozsahu jsme měli do značné míry práci ušetřenu, protože samotný literární útvar povídky a novely definuje rozsah těchto žánrů.

- Kolik studentů projevilo o projekt zájem, kolik vydrželo - museli jste z výsledné publikace některé texty například vyřadit?
- Žádné texty, které dospěly až do závěrečné fáze, nebyly vyřazeny. Byli zde tedy i tací, kteří nevydrželi až do konce. Lze tedy říci, že opravdový zájem projevilo tolik studentů, kolik je v antologii povídek - tedy třináct. To ovšem neznamená, že některé texty nemusely doznat značných úprav a zásahů ze strany ostatních členů týmu.

- Jak jste antologii sestavovali, jaké bylo kritérium řazení textů apod.?
- Jakkoli slovo antologie předesílá výběr reprezentativních kousků, při výběru povídek do této antologie byla ponechána naprostá volnost překladatelům, neboť jak jsme již předeslali, nejdůležitější byly právě jejich preference. Tím, jak pevně věříme, bylo zamezeno tomu, aby někdo překládal text, který mu vybral někdo jiný. Pokud jde o řazení textů, snažili jsme se jím vyjádřit rozvíjení tématu snu, jež je patrné i přes zjevnou nesourodost textů. Sen a snová imaginace se vším, co k ní patří, se více či méně prolíná každou z povídek a nám šlo o to, aby si každý čtenář sám našel místo, které té či oné povídce v rámci tématu náleží. Jedinou nápovědou je titul a lehký náznak v závěru doslovu.

- Měli jste více verzí překladu každého textu?
- Vzhledem k tomu, že na každém textu pracoval pouze jeden překladatel, čímž za něj přebíral plnou zodpovědnost, existovala fakticky vždy jen jedna konečná verze.

- Studenti - překladatelé asi neměli s překládáním uměleckého textu valnou zkušenost, přitom některé texty, třeba Volodinův, nejsou na překlad nejsnazší - měli možnost s někým překlady konzultovat?
- Volodinův text překládala studentka divadelní vědy, která má s ubuovskou problematikou určitě své vlastní zkušenosti, ostatně myslím, že právě proto si text vybrala. K tomu nesporně přistoupil i její nesporný talent a jazykový cit, který se projevil i u ostatních překladatelských nadšenců. Přirozeně, určitou dávku nejistoty jsme občas pocítili, a v takové chvíli jsme se obrátili o radu k překladatelským a literárním kapacitám z řad profesorů.

- Budete v projektu - v tématu pokračovat, chystáte něco podobného?
- Ano, určitě chceme pokračovat v publikaci frankofonních povídek, protože jednak tato tvář literatury je českému čtenáři téměř neznámá a jednak, jak se se ukázalo na této antologii, povídka a novela jsou ideálními žánry pro ty, kteří jeví zájem o umělecký překlad a ještě neměli možnost si prakticky ověřit, o co v této oblasti jde. Bohužel však v této chvíli nemůžeme říci nic konkrétního, neboť vše je ve fázi jednání a příprav.

- Jaké jsou ohlasy vaší práce - v Čechách, případně ve Francii?
- O ohlasech ve Francii zatím nemáme žádné zprávy, a pokud jde o ohlasy u nás, musíme být skromní - jde přece jen o první krůček a nemůžeme čekat, že zaujmeme každého, kdo se zajímá o současnou francouzskou literaturu. I tak lze ovšem říci, že těch pár recenzí, které se objevily, nás potěšilo a budeme se snažit mít na zřeteli připomínky jejich autorů. Zde je však velice důležité podtrhnout, že hlavní cíl - iniciace začínajících talentovaných překladatelů a jejich dobrý pocit z práce - daleko převyšoval ostatní ambice. A toho, jak pevně věříme, jsme dosáhli.

 

© Jovanka Šotolová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3095x

Inzerce
Inzerce