Zejména pro nezasvěcené americké čtenáře především židovského původu  napsal Chaim Potok Brány listopadu (The Gates of November, 1996), dílo patřící do žánru non-fiction neboli literatury faktu. Brány listopadu jsou kronikou života ruské židovské rodiny Slepakových, pravdivým příběhem, který na základě faxů, magnetofonových pásků, videonahrávek rozhovorů a záznamů telefonátů zachycuje období zhruba jednoho století.

Manželé Potokovi se o Slepakově rodině a jejím boji o výjezdní víza doslechli v 70. letech a rozhodli se, že Sovětský svaz navštíví, a v roce 1985 se skutečně s touto rodinou v Moskvě setkali. A třebaže i zde stojí v centru pozornosti napjatý vztah mezi otcem a synem, pohybujeme se ve zcela světském prostředí – na úkor židovství se do popředí dostává bezmezné „zbožnění“ komunismu v případě otce a posléze odpor syna k tomuto totalitnímu režimu.

První část knihy nazvaná Otec je po stránce ryze informativní velmi zajímavá, neboť nás zavádí do „levičáckého“ New Yorku i na Dálný Východ a do Číny v opravdu bouřlivém období. Druhá část Syn však působí na českého čtenáře značně nepřesvědčivě – není zcela jasné, jak a proč se z této privilegované rodiny stali disidenti a kdy přesně se u jejích členů obrodilo židovské cítění natolik, že rozhodně zatoužili emigrovat do Izraele.

Již v prologu je Moskva charakterizována tak, jak lze očekávat: v metru se „rozléhaly neurčité a vzdálené zvuky: strašidelné praskání, kradmé kroky neviditelných tvorů“, a co se vodky týče, všichni vždy vyprázdní „sklenky do dna“. Prvoplánové navození atmosféry se vkrádá do celého textu – Slepakovi mladší vedou idylický soukromý život, po večerech pořádají intelektuální debaty s přáteli a v létě pak v lůně přírody „postavili stany, zůstali na místě den dva, koupali se, slunili, rybařili, chodili do lesa na jahody…“ S údivem se hovoří o paradoxech socialistického systému, jako je například nesmyslná distribuce knih, a morální dilema zároveň občas nahradí špatně skrývaný patos.

Třebaže se zde Potok skvěle zhostil úlohy politického aktivisty, o čemž svědčí velký ohlas knihy v USA, stalo se tak – z pohledu postsocialistických zemí a osobních zkušeností tamních čtenářů – na úkor obecných uměleckých kvalit.