Steinbeck, John: O Americe a Američanech

Steinbeck, John
O Americe a Američanech

recenze beletrie zahraniční

O Americe a Američanech je český výbor novinových článků amerického nositele Nobelovy ceny za literaturu (1962) Johna Steinbecka.

Spisovatel John Steinbeck, jak jej téměř neznáme
John Steinbeck: O Americe a Američanech. Přeložila Klára Cabalková, vybral, uspořádal a úvodní slovo napsal Miroslav Jindra. Brána, Praha 2003, 208 stran, náklad neuveden, doporučená cena 199 Kč

Když v roce 1962 obdržel John Steinbeck (1902-1968) Nobelovu cenu, zdůvodnění vyzdvihlo, že jeho dílo je realistické i imaginativní a že sociální skutečnost vnímá nejen palčivě, nýbrž i se soucitným humorem. O tom jsme se mohli přesvědčit v autorově beletrii (např. Hrozny hněvu, Pláň Tortilla, O myších a lidech), zatímco z dokumentaristické tvorby dosud byly přeloženy jen Toulky s Charleym, záznam zážitků ze spisovatelovy cesty po USA. Steinbeck však byl též vynikajícím reportérem, ostatně žurnalistiku nazval „matkou literatury“. Namátkou: na podzim 1937 se vydal spolu se zbídačenými imigranty z Oklahomy do Kalifornie, a tak vznikla série novinových článků; počátkem roku 1943 odjel jako zahraniční dopisovatel listu Herald Tribune komentovat válečné události v Anglii, severní Africe a Itálii. Český výbor z takových Steinbeckových textů nedávno vyšel pod názvem O Americe a Američanech.

Uměl se dívat
Texty vybral, uspořádal a úvodem opatřil zkušený anglista, amerikanista a překladatel Miroslav Jindra. Měl šťastnou ruku: jednotlivé oddíly postupují od zamyšlení nad obecnými problémy k úvahám nad konkrétními lidmi. Steinbeck přístupně pojednává o zrodu americké civilizace a kultury a zároveň poukazuje na rysy pro ni specifické, aniž upadá do extrémů. Byť velice ostře hovoří kupříkladu o otroctví a postavení černochů vůbec, nepatří k multikulturním kritikům, pro něž je bílá Amerika ztělesněním rigidity. Zasvěceně mluví o tzv. americkém způsobu života a jeho paradoxech („považujeme se za praktické realisty, ale koupíme všechno, co nám v reklamě nabídnou“ atd.). Jeho poznámky o nadbytku, pohodlí, konzumu, fungování předvolebních kampaní či moci korporací jsou dnes aktuálnější než v době svého vzniku! Ale zopakujme a zdůrazněme: Steinbeck nad Amerikou nezoufá. Věří, že má v sobě zabudované jakési seberegulující mechanismy, které on sám nazývá energií a tvůrčím neklidem. Dalších pět oddílů knihy lze rozdělit na dvě skupiny: na tu, která se netýká literatury (oddíly Válečný korespondent, Přátelé), a na tu, jež se jí naopak týká bytostně a která je pro nás asi zajímavější (Angažovaný umělec, O psaní, Místa mého srdce). Ve stati Pochybná bitva v Kalifornii lze rozpoznat zárodky autorova hněvu nad chudobou zbídačených zemědělců, jenž dozrál v Hroznech hněvu, románu, který je svým společenským dopadem srovnatelný pouze s Chaloupkou strýčka Toma Harriet Beecher Stoweové. Ve vzpomínkové črtě V Salinasu se pořád něco děje Steinbeck popisuje oblast, jež tak skvěle ztvárnil v Pláni Tortille. Poučné jsou i texty neosvětlující takto přímo Steinbeckovu tvorbu - kupříkladu Proces s Arthurem Millerem, rozbor morální dimenze situace z počátku 50. let, kdy tento dramatik byl obviněn z pohrdání Kongresem USA.

Všem se nezavděčíš
Jako snad v každém takovém výboru i tady občas dojde k opakování (ve stati Genus Americanus se vypráví stejná příhoda jako později v Místech mého srdce) a k představení jevů či lidí v českém prostředí neznámých. Hodnocení některých článků vysloveně závisí na publiku. Příklad: zatímco nad úvahou Hra - román by literární i divadelní teoretici patrně zaplakali, pro laika může být přínosná osvěžující jednoduchostí a upřímností. A s určitými autorovými názory leckdo jistě může zásadně nesouhlasit, což se týká zejména esejů o válce ve Vietnamu (Steinbeck obviňuje z rozpoutání konfliktu Čínu a ještě v roce 1967 nadšeně tvrdí, že se Američané dokážou „postavit libovolnému vojenskému nepříteli a nadto ho i porazit“ atp.). Na druhou stranu v otevřeném dopise sovětskému básníku Jevtušenkovi nutno obdivovat Američanovo stylistické (až rétorické) umění, které dosahuje absolutního vrcholu v ironicky satirickém Atque Vale, článku, jenž se zabývá našimi stereotypními představami o černoších. Vůči tuzemskému výboru se nelze vyhnout jedné výtce. Zatímco citovat původní novinový či časopisecký zdroj se nejeví jako nezbytné, s výjimkou oddílu Válečný korespondent chybí textům datace. Místy přímo zoufale! K čemu je nám přesvědčivý obraz newyorské makléřské kanceláře uvedený výrazem „před týdnem“, když neznáme rok vzniku onoho Steinbeckova příspěvku?

Hana Ulmanová, MFDnes, 14.2.2004

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 167 čtenářů.

Diskuse

Vložil: , 07.11.2004 14:36
Steinbeck, John: O Americe a Američanech
Nemáte prosímvas něco o životopisu Harriet Beecher Stoweové?
Vložil: P.Horák, 30.09.2004 15:17
Steinbeck, John: O Americe a Američanech
Výběr bych neoznačil za šťasný, a to z důvodu, že na úkor jiných nepublikovaných statí, byly znovu vydány věci z knihy Byla kdysi válka.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

51%čtenáři

zhlédnuto 5168x

katalogy

Inzerce