Polské básnířky

Polské básnířky

přehled beletrie zahraniční

Cyklus básní současných polských básnířek připravili studenti a absolventi olomoucké polonistiky spolu s Petrou Zavřelovou. Byl prezentován na česko-polském setkání Dvojhlas-Dwugłos v Brně na podzim 2003.

Polské ženy-láska-poezie
Cyklus básní současných polských básnířek připravili studenti a absolventi olomoucké polonistiky spolu s Petrou Zavřelovou. Byl prezentován na česko-polském setkání Dvojhlas-Dwugłos v Brně na podzim 2003.

Julia Hartwigová
Julie Hartwigová (1921) básnickými sbírkami neplýtvá. Přesto si však dokázala vydobýt významné místo na mapě současné polské literatury. Toto místo je nezaměnitelné za jiné – básnířka vytrvale vzdoruje tvůrčím módám a proudům. Nespokojuje se s jedním jediným „totálním“ viděním světa a tíhne ke stavění protikladů do vzájemných vztahů. Napsala jak verše plné snových vizí, tak i takové, které jsou postaveny na konkrétnosti. Jejich tvar je vyzrálý, prost chaosu a náhody. Jako dnes jedna z mála umí psát básnickou prózou. Nejsilnější tvůrčí vlivy pocházejí z francouzské literatury. Za její dílo se jí dostalo velkého uznání v podobě mnoha literárních cen.

Julia Hartwigová: Flackie, báseň v překladu Radka Zogaty

 

mýty, báseň v překladu Martiny Binkové

 

Marzanna Bogumiła Kielarová
Marzanna Bogumiła Kielarová (1963), básník – žena. Žena, která je ženská, jejíž poezie je intimní, hravá a … ženská. Debutovala v časopise „Nurt“ (první cena „Czasu Kultury“, další (např. Kościelských) se hrnuly po její první sbírce Sacra conversatione, která se nedala nikde koupit. Stálý rozpor mezi Erótem a Thanatem, hledání žen, neb ty, jak zvláštní, myslí jinak.

Marzanna Bogumiła Kielarová: 1912, báseň v překladu Jindřicha Koldy

 

Jolanta Stefková
Jolanta Stefková (1971) nemá ráda nikoho kromě sebe… Málokdo z nových básníků hovoří o světě lidské zkušenosti tak citlivě, pronikavě a bez příkras jako Jolanta Stefková. Málokdo z nich dokáže pohlédnout do hloubky samoty, nedostatku a touhy jako ona. Debutovala v roce 1998 sbírkou Na ničí straně. Byla oceněna za básně a jistě ještě bude oceněna za román Možné sny vydaný v roce 2002.

Jolanta Stefková: Uplynulo. Vystydlo. Zhaslo, báseň v překladu Iwony Wania a Marie Kratochvílové

 

Maria Cyranowiczová
Příjmení: Cyranowicz
Jméno: Maria
Pseudonym: Mera de Cyrano
Narozena: 1974
Odchovaná: UW
Literární přestupky v: Twórczość, Czas Kultury , FA-art, Pro Arte
Trestné činy: Neutralizacje 1997, Imagii nacja 2001
Rozsudek: Cena Ludwika Frydrego mladým kritikům
Odsouzena za:
- originální pojetí tématu dětství
- pronikání infantilního jazyka
- kritika

Maria Cyranowiczová: Odjedanie / Ujídání, báseň v překladu Dagmar Klimczakové a Terezy Vlachové

 

Julia Fiedorczuková
Jedna ze čtrnácti.
Odpověď na otázku, co je to jazyk.
Pozitivně přijata kritikou.
Bohatá. Intelektuálně.
Jazyk jako kód.
Ročník 1975.
Kdyby jazyk něco znamenal, …tak co?
Lyrika o mnoho míň verbální.
Překladatelka.
Problémy paradoxů a času.
Básnířka.
Klíčová slova – sen, noc, voda.
Ironie
Autorka Listopadu nad Narvou
Přísný rozsudek nad možnostmi lidského rozumu.
Fiedorczuk.
Julia.

Julia Fiedorczuková: ***, báseň v překladu Ireny Szkucikové a Martiny Bořilové

 

Agnieszka Sobolová
mladá básnířka a literární kritička (nar. 1977). Její tvorba patří k tomu nejnadanějšímu, co polská literární současnost nabízí. Mluví se v souvislosti s ní (a to platí ještě pro několik jiných tvůrců) o tzv. „osmělené představivosti“ a expresivních inspiracích. Do svých knih zařazuje také výtvarné práce, píše texty nasycené tropy odkazující k různým mytologiím a genderové problematice.

Agnieszka Sobolová: Blue, báseň v překladu Jany Novákové

 

Klara Nowakowská
Klara Nowakowská (1979) je básnířkou, také laureátkou, samozřejmě vyhrála a v neposlední řadě se objevila mezi. K jejím veršům možno říci, že je vydala a objevuje se v nich zbožňování všeho – mrtvých těl, černého pláště, zimy a prázdnoty.

Klara Nowakowská: Obřady, báseň v překladu Ireny Polakové a Ladislavy Moskalové

 

Marta Podgórniková
narozená v roce 1979, je jednou z nejkontroverznějších polských básnířek. Knížkou Pokus o vyjednávání debutovala již ve svých sedmnácti letech. V jejích básních jsou sladěny: pesimismus, smyslnost, obscénnost i estetické „nadvědomí“. „Polská poezie se jmenuje Marta“ řekl o Podgórnikové Adam Wiedeman… Polští kritici se o ní zmiňují jako o „Wojaczkovi v sukních“, že to není myšleno ironicky, se můžeme přesvědčit i v její druhé sbírce Paradiso. Antibanální, antikomerční, individualistická.

Marta Podgórniková: Červenec, báseň v překladu Doubravky a Daniely Krautschneiderových

 

© Petra Zavřelová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4503x

Inzerce
Inzerce