Enzensberger, Hans Magnus

Enzensberger, Hans Magnus

portrét beletrie zahraniční

Hans Magnus Enzensberger (nar. 1929 v Bavorsku), známý jako vynikající „osvícený“ básník a břitký kritik.

Hans Magnus Enzensberger se narodil v roce 1929 v bavorském Kaufbeurenu. Studoval germanistiku a filozofii, pracoval jako rozhlasový redaktor a lektor. Pobýval v Norsku, ve Spojených státech (kde v roce 1968 přerušil svůj pobyt jako hostující profesor na protest proti americké zahraniční politice) a na Kubě. Enzensbergovo především lyrické a esejistické dílo silně ovlivnilo německou literaturu od 60. let. Kromě toho se autor angažoval jako vydavatel: v roce 1965 založil časopis Kursbuch, v roce 1980 časopis TransAtlantik, od roku 1985 je spoluvydavatelem řady Die Andere Bibliothek.

Enzensberger je znám jako vynikající „osvícený“ básník a břitký kritik, který se vyjadřuje k morálním i politickým problémům současnosti, aniž by se ovšem stavěl do role morálního arbitra: „Nechci být hadrem, kterým by se vytřel svět“. Enzensberger jako esejista je vtipný, přesný, k jádru věci se dobírá metodou paradoxu tak, že mění zaběhnuté názorové pozice. Mnohá levicová a pravicová klišé například odhaluje tím, že ukazuje jejich vnitřní rozpornost. Takto cituje – a reviduje – i svá vlastní stanoviska ze šedesátých let.

V roce 1957 vyšla první básnická sbírka Obrana vlků (Verteidigung der Wölfe). Dva roky předtím Enzensberger dokončil dizertaci na téma „O básnickém postupu v lyrickém díle Clemense Brentana“. Nespoutaným romantikem Brentanem, stejně jako osvíceneckým Diderotem, se zabýval ve vlastním díle ještě mnohokrát. Hned ve své první knize Enzensberger nalezl provokativní tón, který prochází většinou jeho textů a kvůli němuž platil za "enfant terrible" či "rozhněvaného mladého muže" (jak ho nazval kolega ze Skupiny 47 Alfred Andersch) - přízviska, která vystihují povahu nyní více než sedmdesátiletého autora dodnes.

S vydáním knihy Muzeum moderní poezie a vydáváním dvojjazyčné řady Poezie v nakladatelství Suhrkamp, kde pracoval jako lektor, začala Enzensbergerova zprostředkovatelská a překladatelská činnost. Projekt Muzeum moderní poezie, „orbis pictus soudobé poezie“, představoval v 351 básních téměř sto světových básníků. Enzensberger sám překládá z desítky jazyků, díky němu se němečtí čtenáři mohli seznámit s díly Williama Carlose Williamse, Davida Rokeaha, Fernanda Pessoy nebo Larse Gustafssona. V roce 1963 – ve 34 letech – mu byla udělena prestižní Cena Georga Büchnera.

V sedmdesátých letech se Enzensberger věnoval opeře, divadlu a rozhlasovým hrám. Neúnavný autor dále píše. V roce 2000 vyšly dvě nové knihy: sbírka Hlasy zmizelých (Geisterstimmen) obsahuje překlady a přebásnění z uplynulých čtyřiceti let a představuje bilanci hledání a dík, jak Enzensberger píše, jeho „předchůdcům a spolubojovníkům“. Druhá sbírka, Lehčí než vzduch (Leichter als Luft), je souborem nových básní. Kniha Elixíry vědy. Pohledy odjinud do poezie a prózy (Die Elixiere der Wissenschaft, 2002) je opět sbírkou složenou částečně z již publikovaných textů zabývajícími se literaturou a exaktními vědami. 99 meditací Historie mraků (Die Geschichte der Wolken) vyšlo v roce 2003, stejně jako sbírka esejů Nomádi na regále (Nomaden im Regal), v níž otázka „Kam s ním?“ patří právě esejům, které nepatří pořádně nikam. Enzensberger vyzvedá žánr eseje jako „outsidera par excellence“ s privilegovanou imunitou, v knize vycházejí jeho zatím nepublikované esejistické texty. Následovala mimo jiné sbírka Dialogy mezi nesmrtelnými, živými a mrtvými (Dialoge zwischen Unsterblichen, Lebendigen und Toten, 2004) či biografický román Hammerstein nebo svévole (Hammerstein oder der Eigensinn, 2008) o německém generálovi třetí říše.

V češtině dosud vyšel výbor Zpěv z potopy (Mladá fronta, 1963), bilingvní výbor z díla s názvem Jed - Das Gift  (Nakladatelství Vlasty Brtníkové, 2006), sbírka Eseje (Pavel Mervart, 2008) a výše zmíněná, taktéž bilingvní Historie mraků (Festival spisovatelů, 2010); z knih pro děti pak Matematický čert. Kniha pod polštář pro všechny, kteří mají strach z matematiky (Dokořán, 2006) a z divadelních her Filantrop. Hra o D. Diderotovi (Dilia, 1987). Kromě toho se se spisovatelem čeští čtenáři mohli setkat na Pražském festivalu spisovatelů v letech 2004, 2006 a 2010.

H. M. Enzensberger na stránkách Pražského festivalu spisovatelů
Životopis a přehled publikovaných děl na Wikipedii (v němčině)

© Veronika Jičínská
článek aktualizovala Marie Voslářová 5.8.2010

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3525x

Inzerce
Inzerce