Anghelaki-Rooke, Katerina

portrét beletrie zahraniční

Řecká spisovatelka, host Festivalu spisovatelů 2004.

Katerina Angelaki-Rooke

se narodila v roce 1939 v Athénách, kde dodnes žije. Studovala anglickou filologii a literaturu na univerzitách v Athénách, Nice a Ženevě. Studia však zakončila diplomem z anglické, francouzské a ruské filologie.

Od roku 1963, kdy jí vyšla první sbírka, se věnuje literatuře. Ale již od roku 1956 jí vycházely jednotlivé básně v časopise Nová doba (Καινούργια Εποχή). Za své básně získala řadu ocenění. V roce 1962 cenu za poezii města Ženevy (PRIX HENSCH), v roce 1985 jí byla udělena řecká Státní cena za poezii, roku 2000 dostala cenu Kostase a Eleny Uranisových.

Věnuje se též překladu děl autorů jako např. Dylan Thomas, William Shakespeare, Sylvia Plathová, A. S. Puškin, A. Vozněsenský, Vl. Majakovský. Její články a studie o řecké poezii jsou publikovány v Řecku i v zahraničí. Kromě toho přednášela na univerzitách v USA a Kanadě (Harvard, Cornell, Columbia aj.).

Čím mladší je básník, tím nezbytnější je pro něj mýtus, jenž působí jako rozbuška a jako vůdce životem. Životem, který básník ještě neprožil.
Od své první knihy Λύκοι και σύννεφα po Τα σκόρπια χαρτιά της Πηνελόπης, sbírky, jež zakončuje první období autorčiny tvorby (1963-77), K. Angelaki-Rooke buď hněte svůj vlastní mýtus (b. Richard Lví Srdce), nebo nabízí vlastní poetický rozbor známých mytických symbolů: Ifigenie se odmítá obětovat, aby válka nevypukla; pár, který se jde setkat s Mínotaurem, cítí, že přejímá dílo Boží, a Magdaléna považuje – protože se zamilovala – vlastní příběh za věčnější než Kristův (protože ona „zůstává jedinečnou stopou v božských reprízách“), Alexandr Veliký odhaluje, že „válečná tažení půdu nezískávají“, a Penelopa říká: „netkala jsem, nepletla – svůj osud jsem začala, a smazala / pod tíhou slova“. Poetický hlas K. Angelaki-Rooke se stává osobnějším, otevřenějším, tělesnějším. Obrazy se stále více usazují na zemi, láska se rozpíjí jako skvrna od krve a smrt ztrácí i ten lehký hrdinský prvek, který mohla mít na počátku – je to už jen křeč a nespravedlnost.
Autorka svůj příběh našla a velmi dobře se v něm orientuje. Celou její tvorbou se prolíná magický erotismus, ovlivněný tisíciletou řeckou zkušeností, s realitou současného života a žensky „měkkým“ pohledem na vlastní život.

Ve světě, kde jsem se narodila,
ztrácí každý vše

Ve světě, kde jsem se narodila, ztrácí
každý vše
slova žere čas
a mezi slovy
se požírají oči
polibky
a ještě potřeba trpět.


Učitel Zima

Už se nepohnu
protože učitel Zima
na mě nikdy nepohlédl bez hnutí
tak hluboce
s jedním okem šedým a druhým bílým
jako kočka.
Nakonec stojím;
Budoucnost si přehazuje zdřevěnělou nohu
ostatní mé údy –
prosté odkazy smrti.
Podívej, pokoj
se zase proměnil v noc
a noc v pokoj.
Venku svítí nic
v bílé naději.

(Ze sbírky Ποιήματα 1963-1977. Vybrala a přeložila Rita Kindlerová)

 

Bibliografie
Sbírky:

Λύκοι και σύννεφα, Athény 1963
The Body is the Victory and the Defeat of Dreams, překl. P. Ramp, San Francisco 1975
Τα σκόρπια χαρτιά της Πηνελόπης, Thessaloniki 1977
Ενάντιος έρωτας, Athény 1982
Οι μνηστήρες, Athény 1984 (Státní cena za poezii 1985)
Beings and Things on Their Own: Poems by Katerina Anghelaki-Rooke, překl. K. Angelaki-Rooke a J. Willcox, New York 1986
Όταν το σώμα, poezie z let 1963-1988, Athény 1988
Άδεια φύση, Athény 1993
Ωραία έρημος η σάρκα, Athény 1996
From Purple into night, Shoestring Press, 1997

Souborná vydání:
Ποιήματα 1963-1977, Athény 1997
Ποιήματα 1978-1985, Athény 1998
Ποιήματα 1986-1996, Athény 1999

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 1616x

Inzerce
Inzerce