Buzzati, Dino

Buzzati, Dino

portrét beletrie zahraniční

Informace o životě a díle italského spisovatele Dina Buzzatiho.

Dino Buzzati se narodil 16. října 1906 v San Pellegrinu, nedaleko od Belluna, v zámožné rodině. Otec, původem z Benátek, byl profesorem mezinárodního práva na univerzitě v Pavii, matka, rovněž z Benátek, pocházela z dóžecí rodiny Badoer Partecipazio a byla sestrou v té době uznávaného malíře Dina Mantovaniho. Rodinná vila s impozantní knihovnou, zasazená do sugestivního prostředí bellunského údolí v podhůří Dolomitů, představovala střed vesmíru Buzzatiho dětství a zároveň se stala výchozím bodem spisovatelova fantaskně-realistického vidění světa.

Již od dětství zahrnovaly jeho zájmy četbu, poezii, hudbu (studoval a ovládal hru na housle a klavír), malbu a lásku k přírodě, obzvláště pak k horám. Dino Buzzati vystudoval Pariniho klasické gymnázium v Miláně a akademický titul získal na právnické fakultě v témž městě. Milán byl rovněž zimním sídlem rodiny, a proto není divu, že se toto městské prostředí významným způsobem podílelo na formování autorovy poetiky. Navíc právě zde mohl navázat spolupráci s deníkem “Il Corriere della Sera”, která poskytla Buzzatimu příležitost realizovat se jako žurnalista, redaktor, fotoreportér, ale i jako válečný reportér, a která byla přerušena až autorovou smrtí. Jeho žurnalistický um a odhodlání byly oceněny jak ze strany zaměstnavatele důvěrou a vysláním na náročné mise, například do Etiopie v roce 1939 nebo do bitev druhé světové války, tak ve formě žurnalistických ocenění, například cenou “Mario Massai” z roku 1970 za články a komentáře k letu na měsíc v roce 1969.

Novinářská kariéra do značné míry podmínila Buzzatiho spisovatelskou dráhu, a to hlavně tendencí ke kratším narativním formám, zejména k povídce. K významným sbírkám povídek určitě patří Sedm poslů (I sette messaggeri, 1943), Šedesát povídek (Sessanta racconti, 1958, česky 1969), za kterou získal v témž roce prestižní Premio Strega, Tajemný butik (La boutique del mistero, 1970) atd. Vedle povídek psal Buzzati také příběhy pro děti, jako například Slavná invaze medvědů na Sicílii (La famosa invasione degli orsi in Sicilia, 1945) nebo Kniha dýmek (Il libro delle pipe, 1945), dále psal básně a básnické sbírky, například Kapitán Pic a jiné básně (Il capitano Pic e altre poesie, 1965) nebo Komiksová báseň (Poema a fumetti, 1969) a rovněž divadelní hry, které se nejednou staly předlohou pro rozhlasové či televizní adaptace a hudební libreta. V Buzzatiho pestré a bohaté tvorbě mají své místo také romány. To je případ titulů Barnabo z hor (Bàrnabo delle montagne, 1933) a následujícího Tajemství starého lesa (Il segreto del bosco vecchio, 1935). Již v těchto raných dílech se objevují charakteristiky a témata příznačná pro celou Buzzatiho tvorbu: nedůvěra v realistické narativní postupy a volba alternativních metod, atmosféra absurdity a tajemnosti, osamělost a existenciální úzkost postav nebo prolínání reality s fantazií.

Vrchol celého Buzzatiho díla představuje román Tatarská poušť (Il deserto dei Tartari, 1940, česky 1989), který v symbolických a alegorických rovinách plně rozvíjí témata samoty, existenciální nejistoty, nicotnosti či absurdity konání, morálky a ideologií, tajemnosti lidského nitra. V následujícím románu Velký portrét (Il grande ritratto, 1960, česky 1980), který není považován za literárně nejzdařilejší, je Buzzati věrný svému metafyzickému vhledu do lidského nitra, ale používá kulisy vědecko-fantastického románu. Z tematického hlediska se zde nově představuje a nazírá žena, která je i ústředním tématem následujícího a zároveň posledního Buzzatiho románu Láska (Un amore, 1963, česky 1989), jež je mírně autobiografický a ze všech jeho románů nejrealističtější. Není bez zajímavosti, že sám autor, podobně jako hlavní postava tohoto posledního románu, se oženil až v poměrně pokročilém věku, v roce 1966, ve věku šedesáti let.

Vedle žurnalistiky a literatury byl Buzzati rovněž uznávaným malířem a jeho díla se dostala do mnohých galerií a na četné prestižní výstavy, nejvíce v Benátkách a Miláně.

Dino Buzzati zemřel v Miláně 28. ledna 1972.

 

Internetové odkazy:
http://www.geocities.com/Athens/Delphi/8892/
Server v italštině poskytuje biografické a bibliografické informace, zajímavosti, obrázky, odkazy.

http://www.italialibri.net/autori/buzzatid.html
Stránka v italštině nabízí stručný přehled o životě, díle a tématech autorovy tvorby. Obsahuje fórum Buzzatiho čtenářů.

http://digilander.libero.it/dopoguerra/Dino%20Buzzati.htm
Stránka v italštině poskytuje kritické shrnutí autorovy tvorby a recenzi na Tatarskou poušť.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 3463x

Inzerce
Inzerce