Kneale, Matthew: Pan Cizinec

Kneale, Matthew
Pan Cizinec

recenze beletrie zahraniční

Anglický spisovatel Matthew Kneale (1960) u nás – stejně jako jinde ve světě – proslul mistrovským historickým románem Angličtí pasažéři...

Cizinec v Japonsku
Matthew Kneale: Pan Cizinec. Přeložila Hana Volejníková. Vydal BB art, Praha 2003, 144 stran. Náklad neuveden, cena 189 Kč

Anglický spisovatel Matthew Kneale (1960) u nás – stejně jako jinde ve světě – proslul mistrovským historickým románem Angličtí pasažéři (English Passengers, 2000, česky BB art 2002), který mu vynesl Whitbreadovu cenu za nejlepší román roku a nominaci na Booker Prize (kterou nakonec vyhrála Margaret Atwoodová a její Slepý vrah, česky taktéž BB art 2002). První román vydal Kneale, specialista na dějiny 19. století, v roce 1987 pod názvem Whore Banquets (Hostiny děvek). V loňském roce byl tento román ve Velké Británii vydán znovu pod názvem Mr Foreigner a jako Pan Cizinec se nyní dostává i k českým čtenářům.

koupit knihu: www.kosmas.cz

Autor v něm do značné míry čerpá z vlastních zážitků i zkušeností z pobytu v Japonsku, kde se živil výukou angličtiny v Tokiu. Právě tam se setkáváme i s titulní postavou románu, Danielem Thaynem. Daniel pobývá v Japonsku již několik měsíců na útěku před Anglií a rodinou. Bez pracovního povolení vyučuje angličtinu na jedné soukromé jazykové škole, která mu ovšem již dlouho skoro neplatí. Navíc právě ztratil pas a jeho vztah s rozvedenou starší Japonkou Keiko je v troskách. Dřív, než ho však Daniel stačí ukončit, objeví se u něj její otec pan Harada a dva bratři a nutí Daniela, aby si Keiko vzal, protože je těhotná. Daniel postupně zjišťuje, že se kolem něj stáhla síť lží a intrik a že všechno je trochu jinak, než se domníval. Ocitne se v pasti. Román vrcholí překvapivou tragickou pointou, z níž hrdina vychází poznamenán a snad i pozměněn.

Vyprávění postupuje rychle kupředu a má napínavý spád, takže čtenář se od četby jen těžko odtrhne, zvláště v druhé polovině útlé knihy. Děj se postupně proměňuje v – ovšem dosti nevýraznou – černou komedii až thriller. Styl je chladný, bez příkras, bez úvah, bez pozastavení, vypravěč jakoby nezúčastněně zaznamenává chování a jednání postav. Minulost hlavních postav je sotva naznačena, není důležitá, důležité je jen jejich jednání v nynější situaci.

Daniel je nucen nejprve se vyrovnat s hrozícím sňatkem s ženou, již očividně nemiluje, a pak s její nebezpečnou rodinou. Jestliže po celou dobu svého pobytu v Japonsku se o zemi, její obyvatele a jejich zvyky sotva zajímal a naučil se jen pár japonských výrazů, teprve nyní, kdy by zemi nejraději opustil – a nejen dobrovolně, ale nakonec i vynuceně – ji pomalu začíná poznávat hlouběji. Uvědomuje si, že zvyklosti jsou zde zcela odlišné od Anglie, ale nemá čas je poznat víc, jelikož si musí zachránit holý život, o který tu posléze běží. Keiko je naproti tomu jen manipulovanou bytostí v rukách svého otce a bratrů, navíc poznamenanou hanbou z rozvodu a nejasným předchozím vztahem k jinému cizinci. Není ani docela jasné, jestli Daniela miluje či ne, ale o lásku tady vlastně ani nejde. V závěru mu sice prokáže svoji oddanost, ale draze za to zaplatí. Danielovo závěrečné „očištění“ na hoře s vodopádem a chrámem, kde dříve ztratil při prohlídce pas a kam se nyní vrací, aby se ze všeho vzpamatoval, je smutné; myslí na ženu, na niž měl myslet mnohem dřív.

Daniel jedná jako typický cizinec: povýšeně a sobecky; neuvědomuje si, že to může mít tragické následky nejen pro něj. Své okolí vnímá jen jako únik. Stejně jako vypravěč románu i on zaznamenává s odstupem skutečnost kolem sebe – na diapozitivy.

Styl románu je bohužel trochu neujasněný, ačkoli nepostrádá silné momenty, jako např. Haradovo organizování Danielova života nebo absurdní scénu z bordelu („hostina děvek“), která se později opakuje, ale v již docela jiném světle, protože Daniel se zde ocitá proti své vůli jako zajatec. Původní název byl však výstižnější, neboť odkazoval mj. i k rodinné „firmě“ pana Harady. Nový titul spíše trochu mate, protože bychom díky němu očekávali více informací o Japonsku a více konfrontací mezi Angličanem a Japonci. To zde však navzdory očekávání najdeme jen zřídkakde, anebo je ukryto kdesi mezi řádky. I tak je však patrné, jak rozdílnou mentalitu Japonci mají, což ovšem není nic nového, ale Kneale na tom poněkud trapně lpí. Projevuje zde sice již svůj nesporný talent pro dramatické vyprávění, ale zůstává jen na povrchu.

Jeho prvotina tak je pouze efektním, čtivým thrillerem s chtěnými prvky absurdna a černé grotesky a působí spíše jako dobrý námět pro film. Možná ale také jako příprava na pozdější Anglické pasažéry, kde konfrontace dvojího světa, již civilizovaného a teprve nově objevovaného (a dobývaného), anglického a domorodého, je mnohem působivější a propracovanější. Jistě, tak obsažný román by ani jiný být neměl, ale i na malé ploše lze povědět o cizí zemi víc, než to Kneale udělal v Panu Cizinci, kde jistě zajímavý děj působí jen jako historka pro chvíle oddechu. Jako taková však vůbec neurazí.

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 79 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

50%čtenáři

zhlédnuto 1903x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce