Winterson, Jeanette: Jak naštěpit třešeň

Winterson, Jeanette
Jak naštěpit třešeň

recenze beletrie zahraniční

Jak naštěpit třešeň (1989, č. Argo 2004) je třetí román britské prozaičky Jeanette Wintersonové.

 

Jeanette Wintersonová vždy překvapivá
Jeanette Wintersonová: Jak naštěpit třešeň. Z anglického originálu Sexing the Cherry přeložila Lenka Urbanová, vydalo Argo, Praha 2004, 140 stran, 199 Kč.

Nakladatelství Argo se dílu Jeanette Wintersonové věnuje soustavně – v chronologickém sledu nyní vydalo už tři knihy této britské autorky a nutno jedním dechem dodat, že patrně knihy nejlepší. Všechny tři pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let, kdy Jeanette Wintersonová nepřestávala udivovat svými skvělými nápady, úžasnou jazykovou invencí i množstvím intertextových odkazů. Ve skvostných překladech Lenky Urbanové tak vyšla nejprve autobiografická kniha Na světě nejsou jen pomeranče, poté romanticko-mystická Vášeň situovaná do magických Benátek v době napoleonských válek a nyní Jak naštěpit třešeň z roku 1989. Bohužel, stejně tak třeba dodat, že toto jsou jediné knihy Jeanette Wintersonové, které snesou přísnější měřítko. Nástup této autorky na scénu připomíná tak trochu kometu – zjevila se zčista jasna, na chvíli zazářila, a vzápětí zmizela. Texty, které autorka napsala v devadesátých letech, jsou spíše směšným svědectvím o megalomanii než zajímavými literárními výtvory.

Přesto zůstaly tři výtečné knihy a Jak naštěpit třešeň je jednou z nich. Stejně jako obě předchozí, i toto je poměrně útlá kniha, ovšem jazykově nadmíru bohatá: v příběhu situovaném do dvou časových rovin používá autorka hned několik vrstev jazyka – předně zužitkovává své dětství strávené v adoptivní fanatické rodině, kde se jí dostalo důkladné znalosti bible, a to nejen metafor, nýbrž i stylu jakubského překladu; dále velice přesně a působivě používá angličtinu 17. století (místy jde o pastiš) a mozaiku doplňuje moderní, leckdy až brutálně přímý jazyk sklonku dvacátého století, který jako kontrast zdařile doplňuje starší, baroknější jazykovou rovinu.

Stejně jako Vášeň, i tento román sahá hluboko do mytické roviny – malý chlapec Jordán je nalezen na břehu Temže a vychováván úchvatnou, velice svéráznou obří ženou, které se říká „psí žena“ nebo Psářka – jde patrně o vůbec nejúžasnější literární postavu, jakou se Jeanette Wintersonové podařilo stvořit, postavu srovnatelnou nejen s těmi rabelaisovskými (zde se srovnání přímo nabízí), ale například i s těmi nejlepšími výtvory Angely Carterové. Autorka ve fragmentech zachycuje dospívání chlapce v neradostné atmosféře občanské války, přičemž v druhé rovině romány jsou obě tyto postavy transplantovány do moderní doby a v úchvatném finále se posléze obě časové roviny spojí.

Jak naštěpit třešeň je úžasný román, který se nám dostává do rukou ve stejně úchvatném překladu.


 

© Ladislav Nagy, MFDnes, 19. 4. 2004
na iLiteratura.cz se souhlasem autora

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 215 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

54%čtenáři

zhlédnuto 4684x

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce