Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec

Cohen, Leonard
Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec

kritika překladu překlad

Sbírka básní a písňových textů Leonarda Cohena Hudba neznámého získala r. 2004 překladatelskou anticenu Skřipec.

Procházka v bagančatech, aneb "Netušil jsem, že má mozek!"

Na sbírku básní a písňových textů Leonarda Cohena Hudba neznámého (Stranger Music; překlad Václav Procházka, vydal BB Art 2003, redakce textu Jiří Podzimek, jazyková korektura Mirka Jarotková) byl výbor překladatelské anticeny Skřipec upozorněn z řady stran včetně recenzí v tisku; a náš vlastní rozbor bohužel rychle ukázal, že taková nebývalá pozornost je bohatě odůvodněná.

Začněme ani ne tak kritikou jako konstatováním faktu, který je nejnápadnější a je nutno ho jaksi vytknout před závorku: Nemalá část básní, o písňových textech ani nemluvě, je rýmovaná a dodržuje pevnou metrickou i strofickou strukturu. Procházka se ale rozešel s dvousetletou historií moderního českého básnického překladu a prozodické nauky a vytváří u nás prakticky bezprecedentní formu: básně v řeči nevázané (obávám se, že ani prózou se to nazvat nedá). Tato doslovnost způsobuje, že čtenář může velmi často odvodit původní anglické rýmy: Jestliže např. na s. 316 čteme čtyřřádčí

Kapitán mě přizval ke svému lůžku
a vzal mě za ruku.
"Vezmi si tyhle stříbrné prýmky," řekl.
"Předávám ti velení."

je snadné uhodnout, že v originále stojí bed / said / hand / command. Atd. mnohde jinde; je to přínosné, ale zrcadlové vydání by přece jen bylo lepší. Nicméně stalo se – a třeba ve Francii je prý takový postup běžný; nebudeme hodnotit to, jakou překladatelskou koncepci nejmenšího odporu si Procházka zvolil, nýbrž jak působí v jejích mezích. Problematičtější třeba je, že když se takto zbavil rytmu a rýmu, ignoruje i svislé členění básní a víceméně libovolně spojuje nebo dělí verše i celé sloky; a už vůbec v českém vydání nenalezneme různá vodorovná odsazení jednotlivých veršů, s nimiž pracuje originál. Naopak s až obsedantní pečlivostí je sjednocena (přesněji doplněna) interpunkce: Procházkův Cohen básní, jako dobře vychovaný žáček odpovídá, vždy celou větou.

Hudba neznámého má přes 350 stránek a představuje fakticky celoživotní Cohenovo dílo (i když jen vybrané); kritik brzo musí přitakat konstatování Michala Bystrova, že knihu by bylo možné (ne-li nutné) přepsat celou řádek po řádku. Já mám k dispozici prostor, který zdaleka nepostačuje ani na výčet těch nejhorších chyb; v analýze jsem se tak omezil (s dílčími výjimkami) na písňové texty, už proto, že jsou u nás nejznámější a nejlépe dostupné včetně Cohenovy oficiální internetové stránky. Zájemce o podrobnější srovnání odkazuji na další surový materiál z komparace; a konečně, kvalitu překladu může porovnat i ten, kdo neovládá angličtinu, neboť Procházka není naštěstí první ani poslední, kdo Cohena do češtiny převáděl. Pomineme-li prvního Ivoryho Rodrigueze (shodou okolností pozdějšího laureáta Skřipce, sice za záležitost spíše morálního rázu, nicméně i jeho překlad sbírky Smrt muže, který patřil jedné ženě je přinejmenším nevyrovnaný), Pavel Šrut přeložil Výbor z poezie a právě vychází sbírka Květiny pro Hitlera v překladu Miroslava Jindry. Všechny tři knihy se s Hudbou neznámého obsahově překrývají (a sbírky s výborem, takže některé básně už existují ve třech překladech). Procházka vstoupil do ringu se špičkami oboru (koneckonců i Cohenovy romány překládal zvěčnělý Tomáš Hrách) a ukazuje se zoufale lehkým. Je mi trapné, že bych měl následovat v jeho stopách, ale není zbytí; usiloval jsem v této stati o překlad anti-umělecký, co nejotročtější a zatěžkaný výkladem kontextu – právě to odhalí Procházkovy nedostatky nejzřetelněji.

V novinové polemice s Bystrovovou kritikou (Bystrovem promptně vyvrácené) se Procházka domáhal práva na vlastní interpretaci. Já bych mluvil spíš o dezinterpretaci: základním rysem jeho překladatelské metody je neznalost zdrojového jazyka na úrovni idiomů a gramatických jevů, které jsou obsahem nižších ročníků gymnázia nebo středního slovníku. Běžně to řeší vypuštěním nejasného slova, vazby, verše nebo celé sloky (čtvrtá s francouzskými citáty z novin v básni Nepokřižoval jsem se, s. 88 – anglicky ovšem A Cross Didn’t Fall On Me). To ale nejde použít vždy a kniha se tak hemží nesmysly doslova od prvního řádku: I heard of a man neznamená "Slyšel jsem muže" (Báseň, s. 9), nýbrž Slyšel jsem o muži (jak správně překládá Šrut). Asi nejkoncentrovanější ukázka se nachází v písni Jsem tvůj muž (s. 332), jejíž lyrický subjekt líčí adresátce, jak moc ji miluje a co všechno je ochoten pro ni udělat: "Připlazil bych se k tvému dítěti, / padl ti k nohám jako pes, sužovaný vedrem". Mnoho smyslu to tam nedává, ovšem originál zní: Or I'd crawl to you baby / And I'd fall at your feet / And I'd howl at your beauty / Like a dog in heat. Tedy za prvé neuvěřitelně školácká záměna osobního zájmena za přivlastňovací: o žádném dítěti nebyla nikde řeč, má být "k tobě, bejby"; dále Procházka vynechává třetí verš "vyl bych nad tvou krásou" a konečně heat v souvislosti se zvířaty neznamená teplotu vzduchu, nýbrž říji neboli rujnost či hárání fen.

Ve známé písni Bird on the Wire, Procházkou explikované Pták na telegrafním drátě (136), neznamená Like a baby, stillborn "Jako právě narozené dítě", nýbrž jako mrtvě narozené dítě. Další Like a worm on a hook (doslova červ na háčku) se Procházka rozhodl interpretovat metaforicky "Jako ubožák". Tato přirovnání se vztahují ke závěrečnému shrnutí I have tried in my way to be free. Procházka patrně zaměnil předložky in a on, takže překládá otrocky "Na své pouti jsem se vždycky snažil být svobodný", ačkoli Cohen chce říci "snažil jsem se svým způsobem, po svém, jak jsem to dovedl". Pak slibuje nápravu: "Přísahám při téhle písni a při svých špatných skutcích:" I will make it all up to thee, všechno ti to vynahradím – Procházka ovšem frázové sloveso rozkládá na prvočinitele: "vše, co od této chvíle udělám, bude pro tebe."

Krátký kurs angličtiny: milk je mléko – tedy jako substantivum; jakožto sloveso znamená dojit. Participiální sufix se samozřejmě dá přidat jen k tomu, takže milking machine je podtlakový aparát, jenž se nasazuje na struky dojnicím ve velkochovech. Procházka tohle neví. Představuji si ho, jak hloubá: mléko, mléko, jaký stroj může mít něco společného s mlékem? A tak “přeloží” (dámy prominou a pánové zatnou zuby) who dreamed of being jacked-off by electric milking machines (70) jako “snící o masturbaci pomocí elektrických mixérů”. K tomu snad raději řeknu jen tolik, že bych nechtěl být Procházkovým psychoanalytikem. Snílek je zjevně vyšinutý, o několik veršů dál zavraždí malého chlapce a hájí se: I didn’t think he’d mind. Mind jako substantivum znamená mysl, ovšem zde jde opět o sloveso, jehož užití nalezneme v prvních lekcích konverzační příručky: Myslel jsem, že mu to nebude vadit. Procházka praví: “Netušil jsem, že má mozek.” Ceremonie Skřipce někdy bývá kritizována jako příliš cirkusová a škodolibá; můj názor shrnuje právě tato věta – a můžete si vybrat, kterému z výkladů dáte přednost.

Báseň Vedle svého syna (242) doplňuje komentář "Můžeš žehnat svazku své matky a svého otce", má ovšem být "Kéž požehnáš..." (May you bless..., dtto následující dva verše). V básni Cena téhle knihy (256) stojí: "Stydím se žádat o vaše peníze. Nechci více za méně." Správně ovšem Not that you have not paid more for less, ne že byste už nezaplatili více za méně. Stejným způsobem Procházka zmasakroval celou jednu z Cohenových nejlepších krátkých básní:

For Annie

With Annie gone,
Whose eyes to compare
With the morning sun?

Not that I did compare,
But I do compare
Now that she's gone.

Pro Annie (s. 25)

Když Annie odešla,
čí oči teď budu srovnávat
s ranním sluncem? [sloučení slok sic]
Ne ty, které jsem srovnával,
ale ty, které budu srovnávat,
teď, když je nenávratně pryč.

Ve skutečnosti druhá půle znamená: Ne že bych (býval) srovnával / ale srovnávám teď / když je pryč. Jedno je skutečná Báseň; druhé je hadr zašlapaný do bahna vojenského cvičiště, žvanec, který upadl krávě od tlamy.

Píseň The Future, již Procházka opatřil chytlavým refrénem "Viděl jsem budoucnost. Rovná se vraždě.", obsahuje mj. dvojverší: And now the wheels of heaven stop / you feel the devil's riding crop. U Procházky "Nebeské soukolí se zadřelo. [což odpovídá] / Ďábel sklízí úrodu." (342), což je absurdní rozvinutí špatného z několika významů slova crop zvoleného bez ohledu na zbytek věty: každý školák se slovníčkem by dal dohromady doslovný význam "pocítíte ďáblův jezdecký bičík". Se nucenou poetizací, o které se zmíním níže, pak souvisí, že v tomto monologu jakéhosi rádobydiktátora světa je there's no one left to torture (už není koho mučit) převedeno "nezůstal nikdo, s kým sdílet muka".

Tady se dostáváme ke specifické metrice, již lze používat při hodnocení špatných překladů: Jak často je význam nejen změněn, ale otočen v pravý opak původního? U Procházky hodně často. Píseň Učitelky (s. 93): "Vydal jsem se k nemocnici, / kde nikdo nebyl nemocen ani zdráv. / Když v noci přišly sestry, / nedokázal jsem se pohnout." V originále ovšem when at night the nurses left, na noc personál z nemocnic samozřejmě odchází. Hymnus (343): ”Den se chýlil ke konci a ptáci se dali do zpěvu”. V originále The birds they sang at the break of daydaybreak znamená (a signálem k ptačímu zpěvu obvykle bývá) rozbřesk. Čekání na zázrak (349): "Nelíbilo by se ti to, miláčku. Nelíbilo by se ti tu. Je tu příliš mnoho zábavy a rozsudky jsou přísné." Čtenář se musí ptát: může vůbec být něco jako příliš mnoho zábavy, a jak to jde dohromady s přísnými rozsudky? Inu, přesně naopak: So you wouldn't like it, baby. / You wouldn't like it here. / There's not much entertainment / and the judgements are severe. – zábavy moc není. Opium a Hitler ve stejnojmenné básni (51) let him sleep, tedy nechaly ho spát; Procházka ovšem dává "jej burcovaly ze spánku".

Cohen často zobrazuje tu špinavější stránku velkoměstského života, s čímž má Procházka zvlášť velké problémy. Bezmála kultovní se již stala pasáž z písně Chelsea Hotel, jejíž vypravěč vzpomíná na své schůzky v laciném hotelu se ženou pochybné pověsti nebo aspoň srdce tak širokého, že se stalo legendou: giving me head on the unmade bed je tu přeloženo "pokládajíc hlavu na rozestlanou postel" (189). Neanglistům prozradíme, že angličtina má různá slovesa pro dát jako věnovat a dát jako umístit a že slangový idiom, v doslovném překladu dávat někomu hlavu nebo snad hlavovou, znamená orální sex. Tady trochu odbočím k písni Seems So Long Ago, Nancy, u Procházky kupodivu jen Zdá se to tak dávno, která dopadla zvlášť strašlivě; pravda, je také jedna z nejmetaforičtěších a nejkryptičtějších. Nicméně není tak těžké povšimnout si, že a forty-five beside her head (s pětačtyřicítkou u hlavy) je tu převedeno "i když měla vedle sebe pětačtyřicetiletého muže" (135) – pohříchu se tu počítají setiny palce kalibru, nikoli roky. (Podobně v básni Moje čest, s. 361, čteme: "Můj právník mi vzal mých dvaatřicet / a zamkl je v sejfu. / Jsem bezbranný.") Konečně ve Jsem tvůj muž je jedním z vyznání And if you want to work the street alone / I'll disappear for you, u Procházky "Chceš-li zůstat sama, zmizím". Jenže v angličtině jde o podstatně konkrétnější sloveso work the street (doslova zpracovávat ulici): česky šlapat chodník. Procházkovu snahu takovéto záležitosti obejít co nejdál ve prospěch jeho představy o Poezii s hodně velkým P asi nejlépe shrnuje, že titul – a refrénový slogan - písně Don't Go Home With Your Hard-On cudně opisuje jako "Nechoď domů, když myslíš na ženy" (205). Make love to, tj. milovat se s někým, překládá jako "milovat koho" (Vítej na frontě, s. 147); a v básni Nešťastník (258) "interpretuje" I'm fucking the dead people now / not you jako "Kašlu na mrtvé – / ne na tebe".

Pojďme k další neřesti: Opium jako stimulant už jsme tu měli. V písni Everybody Knows, jejíž ústřední slogan mimochodem převedl úchvatným "Tak to chodí. Každý ví.", Procházka píše: "Každý ví, že budeš žít věčně, pokud založíš jednu nebo více rodin" (334). Jakožto překlad Ah when you've done a line or two je to svým způsobem obdivuhodná vynalézavost, jakkoli zároveň trestuhodná; pohříchu Cohen tu myslel význam podstatně bližší doslovnému "udělat čáru nebo dvě", tj. sjet lajnu, šňupnout si kokainu. Ještě komplikovanější "interpretaci" buduje v písni Famous Blue Raincoat, jejíž český titul přirozeně vyplývá z toho, že větu Your famous blue raincoat was torn at the shoulder převádí "Tvůj slavný modrý plášť do deště měl na rameni trhlinu" (144). (Tady nejsem s to odolat další odbočce: to, že struktura češtiny je spíše slovesná proti nominální angličtině a při překládání je třeba na to brát ohled, je jedním ze základních pravidel branže. Že tu jde Procházka dokonce v protisměru, cestou největšího odporu a odmítá už originálem nabízený slovesný tvar, mě prostě fascinuje a nedokážu se zbavit představy, jak mu jako malému klukovi maminka říká: "Jdi si hrát ven, ale ne aby sis udělal na šatech trhlinu!") Ale k věci: refrén Yes, and Jane came by with a lock of your hair. She said that you gave it to her the night that you planned to go clear. Did you ever go clear? je tu převeden takto bizarně: "Jane přinesla kadeř tvých vlasů. Řekla, že ji od tebe dostala té noci, co ses rozhodl chodit prostovlasý. Chodil jsi někdy prostovlasý?" New York sice má tuhé zimy, ale není to taková sibérie, aby vyvolávalo podiv, že někdo kdy chodil bez čepice; go clear znamená doslova "stát se čistým", tedy nechat drog. Do této skupiny zapadají i věty "seskočil padákem, aby namíchal kyselinu do nápojů, konzumovaných na diplomatických večírcích" (píseň pojmenovaná i v češtině Field Commander Cohen, 192), potažmo "Jablečné víno je ochucené kyselinou" (347), kde si každý může domýšlet, je-li myšlena dusičná nebo citrónová.

Na poslední z trojice sex, drogy a folk music zde bohužel už nemáme prostor, ale zájemce odkazuji na začátek písně Aleluja. Podobně musíme vynechat srovnání již Bystrovem poukázané důležitosti, jakou u Cohena hraje Stvořitel a jeho nevyslovitelné jméno, s Procházkovým humpoláctvím.

Po elementární neznalosti je asi nejvýznamnějším rysem Procházkovy “interpretace” to, jak zplošťuje a rozmělňuje každé subtilnější, příznakovější spojení na obecné, vágní a často i neúplné formulace: V písni So Long, Marianne (96) má Cohen originální obrat We met when we were almost young – setkali jsme se, když jsme byli skoro mladí; Procházka z toho dělá banální "Setkali jsme se ještě mladí." Píseň Take This Waltz (nebo Vrhni se do víru valčíku, s. 327) líčí, že ve Vídni mj. je (There's … in Vienna, u Procházky "Vídeň – to je") a concert hall where your mouth had a thousand reviews: koncertní síň, kde tvá ústa měla tisíc recenzí; podle Procházky ovšem "kde sis tisíckrát přemalovala rty". To je prosté nepochopení, ovšem táž umělkyně je dále apostrofována: "Kdo to vztahuje ruce ke tvému obrazu, ověnčenému čerstvými slzami?" V angličtině podstatně plastičtější detail Ah, but who is it climbs to your picture / With a garland of freshly cut tears? – slzy jsou čerstvě natrhané, jako by byly růže.

Na druhou stranu jako by to chtěl vykompenzovat, oplétá rázná a jednoduchá vyjádření barokním krajkovím umělé "poetičnosti": V písni Johanka z Arcu (sic, s. 139) titulní hrdinku osloví "kdosi, zahalený kouřem" a představí se jí jako oheň, načež ona "vrhla se mu vstříc v touze být jeho vyvolenou, jeho nevěstou" řkouc: "Then fire make your body cold, / I'm going to give you mine to hold", tedy doslova: Ohni, ochlaď své tělo, dám ti své ku držení. Co by mohlo být jednoduššího? Procházka z toho ovšem dělá ”Oheň obestírá tvé tělo chladem. Chci, abys mě vzal za ruku”. V podivuhodně předvídavé písni First We Take Manhattan zase je monolog revoltující služebné třídy Remember me? I brought your groceries in, tj. "Pamatuješ se na mě? Nosil jsem ti nákupy" převeden větou bezmála nezbadatelných hloubek: "Vše potřebné k životu jsem si přinesl s sebou" (325).

Hexagram neznamená “šesticípou hvězdu” (84), zvláště když je řeč o Knize proměn. Intimní báseň se nemá jmenovat Úryvek z novin (354), nýbrž z deníku (Fragment from a Journal). Úvod básně Moje čest "Moje čest má zvláštní podobu. / Plazím se ženě u nohou. / Sama mi nedává nic" (361) má znít "... je na tom špatně ... Neustupuje mi ani o píď" (My honour is in bad shape. / I’m crawling at a woman’s feet. / She doesn’t give an inch.). A tak by se dalo pokračovat ad nauseam.

Viděl jsem už špatných překladů hezkou řadu; každý ročník Skřipce je v jistém ohledu bezprecedentní, ale přesto myslím, že případ Hudby neznámého a Václava Procházky je výjimečný. Dosavadní laureáti, kde nešlo o plagiáty jako letos u Moby, byly prostě případy zmetků, fušeřiny: překladatel přeceňující míru svých schopností od nakladatele, kterému je venkoncem lhostejná, získal rutinní zakázku a tu žavesem odvedl. Nicméně Procházka se k Cohenovi podle svých slov dostal z vlastního zájmu, záliby a zabývá se jím "již více než čtvrt století": tady se prosté hochštaplerství rovným dílem mísí s bezmála klinickou megalomanií, jestli ne grafomanií, a zároveň naprostým selháním veškerých redakčních mechanismů.

Cohen je silným argumentem pro to, že existují fundamentálně nepřeložitelné texty: ale Procházku a BB Art nikdo nenutil, aby se do něj pouštěli. Originál knihy, kterou vydali, je definitivní a završující, základní a nepostradatelný cohenovský titul; jenom s trochou péče mohli vytvořit aspoň použitelný podstročník, který by v nejednoznačných místech vybral některou z legitimních interpretací, které zastává víc než jediný člověk na celém světě. Místo toho tu máme tohle: Michelangelova Davida hozeného na hnojiště, otrávený pramen. To myslím doslova: kniha se prostě nedá číst a u nicnetušícího čtenáře je způsobilá zničit Cohenovu pověst, jak soustavně mění opravdové básně s myšlenkou, vtipem, energií i sebeironií na rozbředlé patvary, pro než je nejvhodnějším označením Lovecraftovo "rouhavé blekotání": ztělesnění stereotypu o moderní poezii natolik povznesené ve své abstraktnosti, že nedává naprosto žádný smysl. Je to monstrózní, nekupujte to a pokud jste tak nedejbože už učinili nebo dostali knihu darem, obraťte se na BB Art a chtějte vrátit peníze – s tím, že můžou být rádi, pokud je nezažalujete pro podvod.

 

 

© Jan Vaněk jr.
posudek pro Anticenu Skřipec (uděluje Obec překladatelů)
na iLiteratura.cz se souhlasem autora

Diskuse

Vložil: Jan Vaněk jr., 05.01.2013 18:03
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Zpět k tématu: Náhodou jsem zjistil, že Václav Procházka je předsedou a uměleckým vedoucím divadelního sdružení, které provozuje hned dva pořady z jeho překladů Cohena: http://www.napradle.cz/divadlo.php?choose=repertoar_hoste#rep126 Nejbližší vystoupení je ve středu 16. ledna; já se tam asi neodvážím,... ale za každou informaci budu vděčný.
Vložil: jovanka, 06.12.2012 23:55
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Samá voda. Ta podpora je určená jen pro překladatele - jak se tam uvádí výše a dále. A vypočte se vynásobením tarifu pro danou zemi počtem NS. Ale zároveň nesmí překročit polovinu nákladů na překlad+vydání v dané zemi. Aby si náhodou někdo moc nenamastil kapsu: chápu to tak, že nakladatel na tom nemá... vydělat. Příspěvek je na překlad, nemá generovat zisk nakladatele. Tak to vyplývá z toho dokumentu někde kolem strany 50, ale nečetla jsem to celé.
Vložil: erik lukavský, 06.12.2012 23:40
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
To jsem tím myslel. Všechno nejde překladateli. Ten by ale samozřejmě měl dostat víc než těch obvyklých 150 za NS. Dřív to bylo jenom na překlad (a cena podobná), což bylo padlý na hlavu.
Vložil: jovanka, 06.12.2012 23:06
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
je tam uvedeno, že je tarif vypočtený tak, aby podpora kryla maximálně polovinu předpokládaných nákladů na překlad a vydání - myslí se podle mě obojí dohromady, a je to v té souvislosti, že podpora v podstatě nemá generovat zisk... Jestli máte čas, můžete zkontrolovat podle jiných jazykových verzí :),... tohle je můj výklad a nevím, jestli to chápu správně.
Vložil: Magda de Bruin, 06.12.2012 16:41
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
to Erik Lukavský: A proč ne? Já jsem s podporou NLF už párkrát takový navýšený tarif dostala. Možná by měli dostat dokonce dvojnásobek (Jovanka přece píše, že ten grant hradí překladatelské náklady maximálně z 50 procent).
Vložil: erik lukavský, 06.12.2012 15:52
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Nadšení je hezká věc, ale všeho s mírou... myslím, že je všem jasný, že cca 350 Kč za NS překladatel nikdy nedostane. Ta suma je úplně mimo.
Vložil: Magda de Bruin, 05.12.2012 10:31
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Chtěla bych jen poznamenat, že i národní fondy (já znám Niz. lit. fond, ale mám dojem, že se to týká např. i Norů) mívají v propozicích formulaci, kterou čeští nakladatelé rádi interpretují tak, že grant není ryze na překladatelský honorář, ale i na další náklady (např. na redakci apod.). NLF mě ovšem... svého času ujistil, že tak to opravdu myšleno není - grant je určený výhradně pro překladatele. Jak přesně je to v tomhle případě, nevím (ale kdyby se mě to týkalo, jistě bych se snažila si to zjistit).
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.12.2012 09:46
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Hurá, přidali nám! Ale probírané dotace pro Paseku et al. jsou zřejmě ještě podle starého sazebníku. A koukám, že jsem to popletl - s odstupem nejlevnější je RUMUNŠTINA; naopak bulharština je o ždibec dražší než čeština.
Vložil: jovanka šotolová, 04.12.2012 23:31
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Děkuji za návod. V aktualizované francouzské verzi textu je už 13,46 pro češtinu, těch 13,27 se uvádí pro slovenštinu. Jde o doporučený tarif za NS pro výpočet honoráře - v parametrech žádostí o podporu Programme Culture 2007-2013. Tarif je vypočtený tak, aby podpora kryla maximálně polovinu předpokládaných... nákladů na překlad a vydání (kde vzali výchozí data o zdejším trhu, nevíme). O kousek dříve (V.3.2.) se ale výslovně uvádí, že se podpora týká pouze překladu... Nemám čas studovat podrobnosti, když si tu žádost nebudu podávat :), ale chápala bych to tak, že donátoři neposkytují průměrný honorář, naopak přispívají na překlad výjimečných, překladově náročných děl, která asi pro nakladatele nemusí být zisková (na Rowlingovou by to nedali, i kdyby se překládala do albánštiny), a tudíž žádá o podporu. (Výjimečnost překládaného díla je tam několikrát zmíněna, přednost mají, jak jinak, autoři odměnění literární cenou EU.) Tj. tato instituce se právě snaží přispět k tomu, aby překladatelé mohli být slušně zaplaceni. Proto chápu nadšení Madly, kterým celá tato diskuse vznikla, když vidí, že jednou český překladatel dostane slušný honorář (když si nakladatelství Paseka dalo tu šílenou práci podat tuhle složitou žádost, a uspělo).
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.12.2012 18:14
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
A vidíte na tom odkaze, případně v jeho francouzské verzi eacea.ec.europa.eu dostupné přepínačem vpravo nahoře, nadpis "Guide du Programme ... Version valide a partir du 06/05/2010", ikonu PDF a pak kódy jednotlivých jazyků... EU od bg a cs přes fr a nl po sv? Já vím jen tolik, co bylo uvedeno v české verzi příručky, tedy že se k částkám došlo "na základě skutečných nákladů na překlad". Žádné jiné podrobnosti tam nejsou, a kdybychom snad z EK nějaké vyrazili, nepochybuji o tom, že by se to ukázalo být byrokratickým nesmyslem. Ale už jsme daleko mimo téma.
Vložil: jovanka šotolová, 04.12.2012 15:58
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
to Jan Vaněk j.r.: nevidím na vašem odkazu tabulku, o které mluvíte - ale to přece nelze, průměrovat země podle honoráře za NS. Jak se k těm 13,27 EUR došlo? A co takový výdělek znamená v kontextu příjmů a nákladů na život v dané zemi? Jak se v průměrné částce odráží například i to, jak se daný člověk... se svým vzděláním ještě jinak může v té určité zemi živit? (Napadá mě příklad různých mých známých Francouzů, kteří překládají z češtiny, - ať budou jejich honoráře vyšší, než je obvyklé u nás, jak často dostanou "práci", když ve Francii vyjdou v průměru tak maximálně dva, tři překlady české beletrie za rok?... A jiná věc: letos jsem od několika nakladatelů slyšela, jaká je u nás nouze o dobré (zkušené a spolehlivé) překladatele z angličtiny: po nich je zdá se poptávka vysoká, a podle mě je zde prostor pro tlak na zvyšování požadavku na honorář (jak už zaznělo ve druhé diskusi, zkušený redaktor/nakladatel si rozmyslí, zda zadat překlad začátečníkovi nebo neuměteli, po němž bude třeba překlad zdlouhavě předělávat). Na druhé straně mnozí překladatelé z menších jazyků mají co dělat, aby "udali" k vydání autory a díla v jejich oblasti stěžejní. Samozřejmě že lze těžko tlačit na zvýšení honoráře, když překladatel i nakladatel předem tuší, že se titulu neprodá víc než 500 kusů. Český knižní trh je malý a nelze tu uměle vyšponovat "platy" (tj. honoráře) jako v anglickém, německém, francouzském prostředí, kde jsou prodané náklady řádově vyšší. Pak přirozeně roste návratnost titulu, a když se nakladatel zahojí, může se podělit i s překladatelem. --- Zajímavé je, že ve všech diskusích o honorářích překladatelů se úplně zapomíná na honoráře pro autory textů. Srovnával někdo - třeba i Obec překladatelů ve své zprávě pro CEATL (z níž se očividně odvozují obdobná celosvětová srovnání, jako to citované zde výše,- protože jsou to jediná data, která ta organizace má k dispozici, a nenapadne ji nějak si je ověřovat) -, jak se mají honoráře za překlad ve vztahu k honorářům autorským? Kolik asi dostává za NS Petra Hůlová, Petr Nikl, Jiří Pištora, Kateřina Tučková, Martin Ryšavý...?
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.12.2012 13:21
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
K poslednímu komentáři paní de Bruin: v europravidlech eacea.ec.europa.eu aby se prase vyznalo, ale já chápu jejich rozporná ustanovení tak, že není zcela nezbytně nutné, aby celou dotaci získal překladatel, i když "paušální... částky pro jednotlivé cílové jazyky byly vypočítány na základě skutečných nákladů na překlad na stránku o 1 500 znacích bez mezer" - pro zajímavost, čeština je v tabulce s 13,27 EUR za stranu třetí nejlevnější, těsně za slovenštinou a s větším odstupem za bulharštinou (což by mohlo vysvětlovat, proč letos žádali Bulhaři podporu na tak mnoho knih); nizozemština je za 24,12 EUR.
Vložil: Viktor Janiš, 13.09.2012 12:59
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Haně Kušiakové: Honoráře v BB Artu jsou na literární poměry zcela standardní, a navíc vyplácené skutečně promptně. A to je opravdu velké blaho (vypadá to jako samozřejmost, ale není). Stejně tak jsem se ještě v literárním překladu nesetkal s praxí "oni platí málo, tak já to flinknu" - to přece člověku... stavovská čest nedovolí. (A kdyby dovolila, rychle by si zkazil pověst a nakladatelství by s ním záhy přestala spolupracovat; tohle si redaktoři mezi sebou řeknou.)
Vložil: Magda de Bruin, 12.09.2012 19:18
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
K překladatelským honorářům ještě i světlý příklad: právě čtu na www.czechlit.cz, že Paseka získala pro 7 svých překladatelů od Evropské komise přes 24 tisíc eur. Grant je přitom určený výhradně... pro překladatele, takže každý dostane v průměru 3,5 tisíce eur. Paseka dosud neměla mezi překladateli pověst zrovna nejštědřejšího nakladatele, ale jak je vidět, rozhodla se teď oceňovat překladatelskou práci po zásluze.
Vložil: Magda de Bruin, 11.09.2012 19:19
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Přinejmenším stejně častá je ale praxe "za příšernou cenu vysoká nebo aspoň solidní kvalita". Podmínky pro překladatele by se u nás rozhodně měly zlepšit, ale vymlouvat se na ně nebo hledat souvislost mezi výší tarifu za normostranu a kvalitou překladu podle mě nikam nevede.
Vložil: Hana Kušiaková, 10.09.2012 20:33
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
A že by se BB ART třeba pochlubil, kolik autorovi zaplatil za normostranu? Mnoho to jistě nebylo. (Čímž naprosto nehájím překladatele, ale narážím na praxi příšerné kvality za příšernou cenu)
Vložil: GM, 14.05.2008 04:14
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Velmi vtipné, krásně napsané. Na základě toho bych si Procházku skoro koupil. Chápejte, jeho překlad není nějaký běžný zmetek. Je to hrůza hodná zaznamenání. Tou knihou bych se mohl chlubit přátelům ("víš, jaká kniha je opravdu nejhorší?"), a půjčovat jí pro pobavení spolu s anglickým originálem. Jde... o literární ekvivalent filmů Uwe Bolla.
Vložil: Jacob Musil, 27.01.2007 10:33
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Dobrý den, studuji angličtinu již 5 let, je mi 13 a u Vašeho článku jsem se maximálně pobavil. Tenhle chlapík opravdu musel mít za sebou 2 roky výuky... Na tuto aféru mě upozornil jeden můj dospělý kamarád a mluvil o ní tak vtipně, že jsem si na internetu prostě musel něco najít. Naprosté nepochopení... slangu a frází je pro mě naprosto neomluvitelné. Ne Skřipec, elektrické křeslo (nebo mixér, kterým je opravdu těžké masturbovat)...
Vložil: tonda, 16.03.2005 14:37
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Pobavil jsem se, díky. Drobná výhrada: vaše věta, že "na noc personál z nemocnic samozřejmě odchází", je samozřejmě volovina. Asi jste byl na chvíli moc v rauši. Ale to nemyslím nijak špatně.
Vložil: Eva, 16.11.2004 22:48
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Take jsem si koupila Knihu neznameho....ale byla jsem tak nadsena, ze ji mam, ze jsem se v knihkupectvi nepodivala dovnitr. To az doma - jen jednou, od te doby hnije v knihovne. Priste Cohena uz jen anglicky a bez cizich interpretaci textu. Skoda.
Vložil: marian, 26.07.2004 15:46
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
dakujeme, ze existuje nieco take aspon v CR. Na Slovensku su ludia oblbovani bez existencie poriadnej kritiky, ci uz literarnej alebo filmovej. Takze dik a k tomu Cohenovi - to je fakt masaker! Nechce sa mi verit, ze niekto kto si trufne prekladat Cohena, je tak nevzdelany, necitlivy, arogantny k dobovym... frazeologiam... Priemerny anglictinar neurobi tolko chyb a ani nemusi ist o Cohenovho posluchaca...
Vložil: mis, 25.05.2004 12:32
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
pekny rozbor kiksov, pan vanek. pobavil som sa :-) nemam co dodat, azda len: v polemike s panom bystrovom sa sice prekladatel vyhol niektorym vycitkam bystrova, ale co sa tyka tych, ktorym sa nevyhol, dal lekciu bystrovovi. ich polemika pripomina zname ZLODEJ KRICI "CHYTTE ZLODEJA".
Vložil: KenDa, 11.05.2004 12:38
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Ke cti představitele BB Art slouží, že se k tomuto paskvilu při vyhlašování Skřipce postavil čelem, čtenářům se omluvil a nabídl jim vrátit peníze. Zachoval se jako rovný chlap a zaslouží za to obdiv, na rozdíl od jiného nominovaného "pachatele", který údajně všem, kteří upozorňují na nedovařený překlad... Madeleine vyhrožuje soudy; přitom by se měl obyvatelům Kosova, které ve svém překladu nazýva Kosovaři, a občanům Sierry Leone, kterou pojmenoval "západoevropskou zemí" měl hluboce omluvit! Stejně tak -za mnoho dalších překladatelských nesmyslů - i tisícům čtenářů a předevím paní Albrightové! Spatlanou, špatně přeloženou knížku nelze reklamovat a vrátit do prodejny, ani na ni jako na zmetek nelze upozornit Českou obchodní inspekci. Funkce poroty Skřipce je proto nezatupitelná, záslužná a obdivuhodná. Díky, poroto! Daniel K.
Vložil: FrantaE, 10.05.2004 12:58
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Naprosto souhlasim. Kritiky jsem necetl. Ale i se svymi chabymi znalostmi anglictiny jsem hned po otevreni knizky dosel ke stejnemu nazoru. Mrzi me, ze ten, kdo mi knihu s dobrym umyslem daroval, si toho priserneho jazyka nevsiml. Ale vubec nejhorsi asi je, ze si tak udela spousta lidi o Cohenovi spatny... obraz.
Vložil: Michal Sýkora, 10.05.2004 09:18
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Vážený pane Vaňku, Váš rozbor je naprosto bravurní. Když kniha vyšla, hned jsem si ji chtěl nakoupit. Naštěstí jsem se ale předtím důkladně podíval dovnitř a jelikož jsem spoustu těch věcí znal z dřívějška (a z originálu), měl jsem pocit, že je to nějaký jiný Cohen, než znám, nebo že se jedná o parodii.... Zcela se přikládám k tomu udělit diletantu Procházkovi skřipec, protože on svým absolutním neumětelstvím Cohena doslova zabil. A nejhorší na tom je, že nejspíš už ta knížka jako celek v pořádných překladech nikdy nevyjde.
Vložil: Jarmila Ježilová, 09.05.2004 16:35
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Vážený pane Vaňku, jsem moc ráda, že zůstáváte v porotě anticeny Skřipec i nadále. Velmi mě mrzí, že právě překlad básní mého oblíbeného autora Leonarda Cohena dopadl tak, jak uvádíte. Děkuji Vám za Váš příspěvek i Vaši dosavadní práci a přeji Vám mnoho úspěchů do budoucna. Zdraví Jarmila Ježilová
Vložil: pavla ziegová, 08.05.2004 21:54
Cohen, Leonard: Hudba neznámého, posudek pro anticenu Skřipec
Vážený pane Vaňku, ohromně jsem se pobavila. Je skutečně neuvěřitelné, že taková splácanina mohla spatřit světlo světa. Možná byste mohl svůj rozbor nabídnout Literárním novinám, stejně se moc nedají číst. Alespoň by jim stoupl odbyt. Přeji Vám i nadále hodně úspěchů. Zdraví Pavla Ziegová
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 9776x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce