Tvorba Gustawa Herlinga-Grudzińského je v polské literatuře výjimečným zjevem. Svými kořeny vyrůstá ze třicátých let, ale zformoval ji spisovatelův pobyt v lágru, jeho emigrační vzdálení od Polska a osamělost v Itálii.

Benátský portrét a jiné prózy je soubor deseti u nás zatím nepublikovaných próz tohoto u nás již dobře známého autora. Autor se narodil v polských Kielcích roku 1919 a zemřel roku 2000 v Neapoli. Studoval polonistiku ve Varšavě a za války se aktivně zapojil do odboje. Byl zadržen NKVD a dva roky vězněn v koncentračním táboře. Poté se dostal do Itálie, kde se stal spoluzakladatelem polského exilového časopisu Kultura. Po válce odjel Herling-Grudziński do Londýna, kde sepsal své vzpomínky na pobyt v sovětském lágru (č. Jiný svět, 1994).

V roce 1956 se oženil s dcerou Benedetta Croceho, Lidií, a usadil se natrvalo v Neapoli. Věnoval se hlavně literární činnosti. Jeho díla však vycházela v čas. Kultura, který přesídlil do Paříže. V Polsku byla až do r. 1989 zakázána.

Jak je uvedeno na zadní straně přebalu, tvorba Herlinka-Grudzińského je velice svébytná a těžko ji lze srovnávat s čímkoli a kýmkoli jiným. Tematicky se dotýká prakticky všech stránek lidské existence a „nezná témata, která by byla tabu“. Tak se před námi otevírají jak hloubky nitra lidského jedince, tak vnitřní struktury lidských společenství (např. povídka Lunatický útulek). Autorova zainteresovanost na všem, o čem přemýšlí, co vidí, co se ho jakýmkoli způsobem dotýká, dodává jeho prožitkům převedeným na papír nejautentičtější podobu a nejednou nás až zamrazí (např. povídka Saracénské přeludy).

Autorovy životní zkušenosti, život v Itálii a polská narativní tradice se v těchto krátkých prózách nádherně odrazily a nabízejí nám možnost úžasného estetického i duchovního zážitku.