Mignola, Michael: Hellboy – Spoutaná rakev

Mignola, Michael
Hellboy – Spoutaná rakev

recenze komiks

Půl roku po zbytku světa se i k nám dostává nový fenomén, do kin přichází film Hellboy. Ale Hellboy je především komiks s docela dlouhou historií.

 

Hellboy – pravá ruka zkázy
Michael Mignola: Hellboy: Spoutaná rakev. Překlad Jan Kantůrek. Comics Centrum, Praha 2004, 176 stran, 599 Kč.

Půl roku po zbytku světa se i k nám dostává nový fenomén, do kin přichází film Hellboy. Ale Hellboy je především komiks s docela dlouhou historií.
Je dílem komiksového malíře a scénáristy Mikea Mignoly a patří k nejvýraznějším komikovým počinům devadesátých let. Jako u mnoha dalších děl minulého desetiletí můžeme jednoduše použít škatulku postmodernismu. Jenže s Hellboyem to zas tak jednoduché není. Mignola v něm doopravdy navazuje na různé směry – můžeme tušit jak vliv duchařských příběhů devatenáctého století, tak stopy gotického románu – a na různé autory (především na Jacka Kirbyho). Nejvyšší mírou je však Hellboy právě Mignola sám o sobě, jeho vlastní promítnutí se do světa komiksu, osobité a nezaměnitelné dílo, což ho oné dnes často posměšné nálepky postmodernismus zbavuje.

Mignola zastupuje zřídkavou skupinu autorů, kdy je s komiksem spojeno pouze jediné jméno. Na Hellboyovi sice pracovali i jiní lidé, ale vždy za bedlivého dozoru samotného autora. Autor je čtyřicátník žijící v USA, před Hellboyem pracoval například pro DC comics, kde psal a kreslil mimo jiné i Batmana. Tehdy se pomalu ale jistě tvořil jeho nezaměnitelný styl, který vykrystalizoval v roce 1993 právě v „Pekelníčka“.

Kresba se může zdát poněkud hranatá, místy hrubá, ale na druhý pohled je jasně vidět, jak dobře se v tomto případě snáší kombinace příběhu a obrazu. Mignolovu linku bychom s trochou nadsázky mohli nazvat gotickou. Alan Moore o kresbě napsal, že je jako stvořená pro ztvárnění scén osvětlených plameny požárů, a dokonale tak shrnul celkovou atmosféru celého komiksu.

Mignola o sobě říká, že miluje kreslení monster. Studie ze závěrečných stránek jeho komiksů o tom nejen svědčí, ale také podávají důkaz, že monstra jsou to, co Mignola doopravdy umí. A protože sám hlavní hrdina je „pěkné“ monstrum, je jasné, že každý panel vzniká s láskou. Je to poněkud bizarní, ale k pochopení stačí nahlédnutí do jakéhokoli sešitu. Při pohledu na červeného ďasa s upilovanými rohy, kopytem, dlouhým ocasem a kamennou rukou pochopíte, proč se série stala jednou z nejpopulárnějších v uplynulé dekádě.

Podle scénáře tohoto rozměrného opusu, jímž se za zhruba deset let Hellboy stal, vyvolal rudého démona ze samotných pekel v roce 1945 kněz Rasputin, toho času ve službách Adolfa Hitlera a jeho tajného projektu Ragna Rok, jenž mu měl pomoci zvrátit výsledek války. Na zemi měl být přiveden zvěstovatel apokalypsy a soudného dne. Místo něj se objevilo pekelné dítě. A k tomu se nezhmotnilo v táboře nacistů, ale u spojenců. Hellboy vyrůstal na americké vojenské základně pod přísným dohledem vědců a vyrostl z něj nejslavnější a nejúspěšnější vyšetřovatel paranormálních jevů na světě.

Dalo by se očekávat, že Hellboy bude vnitřně rozvrácený a bude přemýšlet o svém místě na zemi. Neví toho moc o svém původu, ale jediný, kdo má pochyby, jsou jeho nadpřirození protivníci. Hellboy si starosti nikdy nedělal. Dělal jen svou práci a dělal ji dobře.

Mignola vytvořil zvláštní svět, v němž se zajímavým způsobem proplétají mytologie i nové mýty různých národů, boj dobra se zlem je veden po celém světě a Hellboy musí být všude, aby po mnoha utržených ranách zasadil svou tajemnou kamennou rukou rozhodující úder. Sympatické na něm je, že zpravidla nevítězí pomocí své nezdolné chytrosti a síly, leč mnohdy pouhou náhodou a s velkým štěstím.

Jak je to s Hellboyem u nás? Zas tak neznámý tu také není. Již v roce 1997 vyšel v druhém čísle komiksového časopisu Crew Mignolův nejoblíbenější „kraťas“ Mrtvola a pak už naše komiksová nakladatelství neopustil. K dnešku vyšly už skoro všechny příběhy, z Crewe se však Hellboy přestěhoval do Comics Centra, kde se jej ujal překladatel Zeměplochy - Jan Kantůrek.

V posledním Hellboyovi se povídka Mrtvola objevuje znovu. Jedná se o variaci na irské téma, kde Mignola využil několika irských pověstí. Ústřední motiv je z legendy Teig O´Cane a mrtvola. Jedná se o klasickou lidovou pověst s plněním úkolu. Hellboy, zcela poučen pravidly, je vyslán, aby zachránil dítě unesené „malým lidem“; aby je vydali, musí hrdina do kuropění pohřbít mrtvolu karbaníka. Klasický lidový syžet však Mignola zpracovává zcela po svém. Hellboy nevynechá jedinou příležitost, aby nezavtipkoval o mytologii. Mignola také překonává prvek pokušení, nutný pro lidovou pověst, Hellboy dobře ví, že musí splnit úkol. To poněkud staví celé schéma naruby: kde by člověk váhal, rudý ďábel nehne ani brvou. Přesto je však i zde ovlivňován magickou trojkou, tři hřbitovy jsou plné a Hellboy pokračuje dál.

To je přínos Mikea Mignoly. Hellboy nikdy nenarušuje schémata daná po staletí historií. Vždy se začlení do příběhu, přebírá na sebe roli dobrého a poctivého hrdiny, tak trochu Hloupého Honzy. Čtenář dostává do rukou koláž, která nejen pobaví, ale zaujme citlivým uchopením reálií.

Pokud se chcete dozvědět více jak o komiksu, tak o filmu, v pondělí 6. září v 18 hodin proběhne v paláci knih Kanzelsberger na Václavském náměstí autogramiáda Karla Rodena a překladatele Jana Kantůrka.

 

© Richard Klíčník

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 223 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.