Knižní veletrh v Barceloně 2004

aktualita beletrie zahraniční

Z knižní produkce, která ve Španělsku stále roste a dosahuje desítky tisíc titulů ročně (77.950 v roce 2003), představilo přes pět set vystavovatelů své novinky na 22. mezinárodním knižním veletrhu Liber na přelomu září a října v Barceloně.

Španělsko je nakladatelská velmoc, pátá na světě, třetí v Evropě, po Velké Británii a Německu. Z knižní produkce, která ve Španělsku stále roste a dosahuje desítky tisíc titulů ročně (77.950 v roce 2003), představilo přes pět set vystavovatelů své novinky na 22. mezinárodním knižním veletrhu Liber na přelomu září a října v Barceloně. Hosty veletrhu bylo šest středoamerických zemí, účastnily se i Argentina, Brazílie, Francie, Itálie, Kanada, Mexiko ad. Zcela ovšem převažovaly stánky španělských nakladatelů. Samozřejmě rozšíření španělštiny na dvou kontinentech a čtyři sta milionů lidí, pro něž je španělština mateřským jazykem, znamená pro knižní trh nesrovnatelnou výhodu. Ale společenství hispánských a v širším záběru ibero-amerických zemí by těžko mělo všechny ekonomické výhody, kdyby nebylo v první řadě společenstvím kulturním. Španělsko, Portugalsko a iberoamerické země se stále výrazněji cítí a prezentují jako oblast se společnou tradicí a budoucností, počínaje každoročními summity jejich představitelů, přes nedávné zavedení povinné španělštiny na brazilských školách, po různé literární ceny, kulturní akce, knižní veletrhy.

Pořadatel barcelonské knižní přehlídky, Federación de Gremios de Editores de España, soustředil ve veletržním paláci Montjuïc 312 stánků představujících 515 nakladatelství – ve Španělsku se nakladatelé sdružují v komerčních skupinách, jako je např. Grupo Anaya, které zahrnuje tak významné editory jako Alianza, Anaya, Cátedra, Pirámide, Tecnos ad.

Na tiskových konferencích nabídli španělští pořadatelé údaje dokládající rostoucí sílu španělského knižního obchodu: Vnitřní obchod se blíží 2700 milionů eur, export dosáhl 470 milionů v roce 2003. Více než třetinu vydaných titulů publikují velké nakladatelské domy, ale ještě větší růst v mají nakladatelství střední (vydávající sto až tisíc knih ročně) a malá (méně než sto knih ročně); jejich produkce činila v roce 2003 dohromady 57 procent všech vydaných titulů. Z jazyků přirozeně dominuje španělština (téměř 60 tisíc titulů ročně), roste počet knih v katalánštině (8260 titulů v roce 2003), téměř tisíc pět set titulů ročně vychází v galicijštině a o něco méně v baskičtině. Více než čtvrtina knih a periodik je pro export, který je tradičně spjatý s filiálkami v iberoamerických zemích; ovšem ještě více než Iberoamerika nakupuje španělské publikace Evropa (přes 57 procent v roce 2003).

Zanechme čísel, která byla v Barceloně zveřejňována s hrdostí, ale i s vědomím křehkosti obchodních úspěchů knižního průmyslu. Na veletrhu Liber nikdy nešlo jen o obchod. Jak podotkl jeden z pořadatelů: „Knihy jsou drahé, ale dražší je nevzdělanost.“

Ke kulturním akcím veletrhu patřila prezentace německých spisovatelů z generace narozené v šedesátých letech, jejíž název sděloval účel: „Šest autorů hledá editora“; samozřejmě editora překladů do španělštiny, protože šlo o spisovatele v Německu již renomované. Z kulturního hlediska měl zásadnější význam kulatý stůl „Středoamerická literatura nového století“, kde se sešli spisovatelé z Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu, Nicaraguy, Panamy a Kostariky. Nejzajímavější byl poznatek, že všichni cítí dvě věci: v literatuře svých zemí nástup silné mladé generace spisovatelů, převážně básníků a povídkářů; a společnou existenci středoamerické literatury a kultury. Enrique Castillo z Kostariky zdůraznil potřebu překonat „fenomén hranice“, který brzdí toto existující středoamerické povědomí, dosud málo explicitní. Nicaragujec Iván Uriarte na místě navrhl založit časopis Středoamerická literatura, který by vytvořil prostor pro literární setkání a příležitostně i pro chybějící setkání osobní, jaké vzácně umožnila Barcelona. Podobnou potřebou společného literárního kontextu i osobních kontaktů začínala v šedesátých letech tzv. nová hispanoamerická próza, která přesáhla hranice národních literatur a uvedla hispanoamerický kulturní region nejen do Evropy, ale i zpětně do svých zemí. V současné době se v iberoamerické literatuře rozlišuje různost menších areálů, jako je andský, amazonský, karibský ad., a zdá se, že nejde jen o vnější přenášení pojmů z etnologie. Přinejmenším barcelonské setkání středoamerických spisovatelů tomu nasvědčuje.

Veletrh Liber měl dvě klíčová slova: samozřejmě „kniha“, nesamozřejmě „četba“. Jestliže pro nakladatele stačí, aby spotřebitel knihu koupil, a je pro ně vedlejší, zda si ji také přečte, knižní veletrh v Barceloně programově přesáhl komerční rámec. Manifestoval to mj. udělením cen za podporu četby, které převzali redaktoři za vybrané rubriky a pořady v novinách, v rádiu a ve veřejnoprávní televizi. Nové pozornosti se dostalo také knihovnám s jejich nápady, jak vytvořit živý čtenářský prostor: poprvé byla jedné barcelonské knihovně udělena „Národní cena za podporu četby ve veřejných knihovnách“.

Rozlehlý prostor četby, který se v současné době ve Španělsku programově dostává na světlo, spoluutvářejí knihkupectví, která mají pozoruhodnou invenci při pořádání kulturních akcí. Cenu pro nejlepší knihkupectví roku „Premio Librero Cultural“, kterou pořadatelé veletrhu udělují už tradičně, letos dostalo knihkupectví OLEVTM z Valladolidu. Jeho skromný vedoucí očividně neměl chuť se chválit, mluvil o jiných knihkupcích, o svých učitelích, o nedávném přestěhování do lepšího prostoru, kde se teprve mohli stát „kulturním knihkupectvím“. Jeho ducha naznačil větou: „Nejdůležitější je umět naslouchat a dívat se, což není totéž jako slyšet a vidět.“

Lidé kolem knih jsou stejně kultivovaní a milí ve Španělsku jako kdekoli na světě. Konkrétně v Mexiku, v nakladatelství ERA, které od roku 1960 vydává autory jako Octavio Paz, Carlos Fuentes, Elena Poniatowska, Carlos Monsiváis a které patří k nejvýznamnějším nakladatelským domům Latinské Ameriky. Jeho generální ředitelce Neus Espresate Xirau byla v Barceloně věnována nejslavnostnější pocta Homenaje de Liber. Paní Espresate nakladatelství založila ve svých šestadvaceti letech spolu s Vicentem Rojo a José Azorínem a dodnes navazuje na zakladatelskou éru – na prvních jedenáct let, kdy podle jejích slov „jsme měli puritánskou ideu, že má-li nakladatelství zůstat nezávislé, aby dělalo to, co dělat má, bez ekonomických závazků, nesmí se z něho žít. Všichni jsme se tehdy museli živit jinou prací.“

Rok 2005 bude ve znamení četby pokračovat ještě intenzivněji: město Barcelona ho ohlašuje jako Año del libro y la lectura a připravuje První evropské setkání černého románu, uspořádané na počest autora detektivek M. Vázqueze Montalbána, 21. mezinárodní festival poezie, literárně zaměřené výstavy, literární procházky nebo cyklus přednášek na téma „Čtenář v románu“. I v příštím „Roce knihy a četby“ bude Barcelona prostorem otevřeným celé kulturní oblasti: literární setkání připomene čtyřicet let iberoamerického boomu, na němž mělo rozhodující podíl barcelonské nakladatelství.

Zároveň se celé Španělsko chystá na oslavy 500. výročí vydání prvního dílu Dona Quijota. Katalánsko bude lamanchského hidalga připomínat hlavně jako velkého čtenáře. Má ostatně k Cervantesovu románu zvláštní vztah: vždyť jediné město, které uvádí jménem a kam dospěje celé Quijotovo putování, je Barcelona.

 

© Anna Housková

Diskuse

Vložil: Terezy , 13.10.2004 19:21
Knižní veletrh v Barceloně 2004
JE MOC PĚKNÝ
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 2047x

Inzerce
Inzerce