Majdak, Zvonimir
Kužiš stari moj

ukázka beletrie zahraniční

Sedněte si, proč stojíte, nestůjte... Glista si rychle kecnul na židli a překřížil nohy...

Zvonimir MajdakKužiš stari moj (Chápeš, kámo), vydalo nakl. Znanje, Zagreb 2001 (10. vydání)

4. kapitola
(Glista na přání svého šéfa z pumpy, kde pracuje, nese peníze jeho ženě, do které se zamiloval)

…“Sedněte si, proč stojíte, nestůjte.“

Glista si rychle kecnul na židli a překřížil nohy. Někdo by mohl zblejsknout jeho levou hnátu. V pokoji to vonělo po nějakým ovoci. Šéfka ani nečekala a hned začla přepočítávat prachy. Často si zakrejvala kolena, ze kterých sklouzával dlouhej župan převázanej širokým pásem. Neměla ponožky. Nádherný blonďatý chloupky jí zkrášlovaly kůži. Nožky měla schovaný v děsných tureckých papučích.

Když by se pohnula, gauč by zaskřípal. Určitě se takhle neozejval, když byl novej. Zadky, který na něm seděly, udělaly svoje, dumal kámoš Glista. Nebylo mu lehko. Vypudili duši oni z něj, nebo on z nich?

Protože skončilo počítání, paní Gizela na chvilku zmizela do sousedního pokoje, kde stála nějaká skříňka a na ní svatební fotografie. Jasnačka, prachy si vzít sebou nezapomněla. Co se taky dalo jinýho čekat.

Za chvilku se vrátila. „Díky moc,“ povídá, „Co se dá dělat, daně jsou daně!“ „A peníze – peníze.“ „To je pravda. Nikdy jich není dost.“

Glista máchnul rukou jako člověk, kterej kvůli penězům v noci ani oko nezamhouří, kterej každej den platí vysoký sumy za různý výdaje. „Chcete uvařit kafe? Nebo radši rakiji? Nebo obojí? Jen si udělejte pohodlí, vy jste host.“ „Radši jenom rakiji,“ rozhodnul se Glista. Jak je přátelsky naladěná! Všechno, kurva, bude! „Pročpak jste mi tehdá políbil ruku?“

Glista ucejtil, jak se mu malý ohnivý střely probíjejí kůží ven, propichují mu nemilosrdně tkáň. Dusej ho. Polilo ho z toho takové horko, jako by do sebe kopnul tři rakije za sebou. V nejistotě se začal škrábat na bradě. Teď bych na ni měl skočit, tejral sám sebe, každej frajer by na ni skočil. Koukej bejby! Určitě to čeká. Jsou sami. V podstatě ho vyzývá. Děti někam vyexpedovala, aby jí nepřekážely. Věděla, že přijde. Všechno připravila…

 „Muž mě doma strašně nadával, vyptával se… Podezíral mě, že mezi náma něco… Jen tak tak jsem ho uklidnila… Je děsně žárlivej… Jako kdybyste vy mohl být tak neopatrný!“

Na něco si vzpomněla a to jí rozesmálo. Smála se, i když šla do kuchyně pro rakiji. Přilepil se očima na její záda a už se s ní pral, převrátil ji na záda, chytal za prsa, který jakoby na gumě odskakovaly a dělaly z něj lazara nad lazary. Nijak je nemoh pořádně sevřít. Chytal je rozpálenýma čelistma, až z toho pak dostal děsný hlavobol, protože bláznivě kroutil hlavou.

...Zabořil svůj zmatenej ubohej obličej, svůj ošklivej ksicht do jejích ňader, rozhrnul župan a vtáhl vůni zahřátejch, přehřátejch prsou, zapařený hustý vaty, hroznej pach zralý ženy v domácnosti v jejím vlastním domě. Položila mu ruku na zátylek a zaklepala jemně prsty. Jeho napadlo, že bude vyslyšenej, že se svlíknou spolu, s jeho paní Giselou, a pak sebou plácnou na deku, pohladí ji, kde bude v tu chvíli chtít, uvidí ji úplně obnaženou, už si to dál jen nepředstavovat, a ona mu bude nadosah, nehybná a jemu oddaná, teď a tady, ne jen když zavře oči a vyvolá si její obraz na pomoc pro svou rychlou ruku. Bude ležet na jejím vyvinutým břiše, špičkou jazyka jí čistit pupík. Ode dneška i nadále, vždycky v určenou dobu. Koho by to napadlo!

Takhle si kámoš Glista snil a probíral jí prstama nejskrytější části těla. Spěchal z jednoho konce na druhej. Rychle si sundal bundu, rozvázal kravatu, kalhoty mu samy spadly z hubenejch boků. Vlasy lítaly ze strany na stranu jako sláma. Napuchlej obličej jako by vyšel ze zapařený závodní kuchyně. Zůstal jen v obnošeným tílku a v zamazanejch a žlutýma flekama posetejch trenýrkách. Na nohách si nechal jen ponožky. Klepal se a něco šeptal, ona mu ale vůbec nerozuměla, najednou přicházela k sobě, s rozšířenýma zorničkama, vyschlým hrdlem, bez hlesu a možnosti, že by vykřikla. Viděla jen děsnou obludu, která jí prstem zajela do kalhotek a sundává je. Tak ho najednou odstrčila, rukama i nohama, až odletěl na zem, za gauč, na kterým se paní Gisela skrčila, stiskla kraje županu, zakrejvala svou nahotu, mezi nohy si strkala něco jako tampon spolu s červenýma kalhotkama, a on znectěn, se sklopenou hlavou, takže bylo pěkně vidět jeho černej krk a bledý záda s vystouplýma lopatkama, v groteskní pozici stříkal svoje přezrálý a nepřijatý semeno po koberci a nemohl skončit tuhle blamáž, i když rukou hmatal po zmačkaných trenkách, který visely na opěradle gauče. Pak zanaříkal a začal si trhat vlasy.

 

Diskuse

Vložil: Maestro, 21.04.2005 18:44
Majdak, Zvonimir: Kužiš stari moj
Dobro šepi lima, jeblo terema. :D)
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1852x

Inzerce