Eprile, Tony: The Persistence of Memory originálu

Eprile, Tony
The Persistence of Memory originálu

anotace beletrie zahraniční

Neodbytné vzpomínky jsou román o tom, že paměť, ať už historická či individuální, je vždycky kompromisem; na takové dohodě však stojí celá budoucnost JAR.

Příliš neodbytné vzpomínky
Tony Eprile: The Persistence of Memory, W. W. Norton Comp., 297 stran, 24.95 USD

Život Paula Sweetbreada, hrdiny literárního debutu Tonyho Eprila The Persistence of Memory (Neodbytné vzpomínky) je navždy ovlivněn dobou a místem, v nichž vyrůstal; dětství a mládí totiž prožil v sedmdesátých a osmdesátých letech v Jižní Africe. V době hlubokého apartheidu se tamní režim musel bránit guerillovým jednotkám osvobozeneckého hnutí Swapo, jež vzešly z milionů Afričanů vyhnaných ze své země do okolních států, především do Angoly a Namibie, kterou Jižní Afrika vojensky kontrolovala až do roku 1990. Severní Namibie se proto proměnila v pevnost, která měla takové útoky z okolních území odrážet. Právě tady slouží Paul, plachý, poněkud obézní mladík židovského původu z bohatých severních předměstí Johannesburgu, u jednotky plné drsných Afrikánců.

Eprile vypráví příběh svého románu pomocí nejrůznějších odboček a reminiscencí: kromě exkurzů do historie Jižní Afriky se v Paulově vyprávění dozvíme i o osudu jeho otce. Ten spáchal sebevraždu poté, co se prozradil jeho vztah k černošské služebné, což znamenalo nejen porušení manželského slibu, ale především porušení zákona z roku 1950, tzv. Immorality Act, jenž vztahy mezi dvěma osobami odlišné rasy zakazoval. V závěru románu jsme poté svědky Paulovy výpovědi před Komisí pravdy a usmíření, pomocí které se Jižní Afrika snaží dodnes vyrovnat se zločiny spáchanými během období apartheidu; v retrospektivě se tak dozvíme o tom, jak celá záležitost v Ovambolandu dopadla.

Paula tíží vzpomínky na minulost, již díky vynikající paměti dokázal zaznamenat takřka dokonale: potřeboval by zapomenout, ale nejde mu to. Nadto si o něm jeho spolubojovníci myslí, že je Angličan, a proto jím opovrhují; Paulova rodina je však původem z Litvy. Před Komisí vypovídá především s nadějí, že když řekne pravdu, uleví se mu. Místo toho však jsme svědky procesu, v němž není příliš jasné, která strana je v právu. Jak říká právník obhajoby: „Vy si věřte vaší propagandě, já budu zase věřit té své.“ Koneckonců, Komise neměla za cíl potrestat zločiny, daleko spíše fungovala na bázi výměnného obchodu: kdo se přizná, bude amnestován, nehledě na to, jak těžké zločiny spáchal.

Neodbytné vzpomínky jsou román o tom, že paměť, ať už historická či individuální, je vždycky kompromisem; na takové dohodě však stojí celá budoucnost JAR.

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 1827x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce