Kristof, Agota: L´Analphabète 1

Kristof, Agota
L´Analphabète 1

recenze beletrie zahraniční

Analfabetka je první výhradně autobiografické dílo slavné švýcarské spisovatelky.

 

Negramotná spisovatelka?
Agota Kristof
: L´Analphabète, Ed. Zoé, 2004, ISBN 2881825125, 64 stran

Agota Kristofová vydala své slavné dílo Velký sešit před osmnácti lety, jako zcela neznámá autorka. Dnes její romány zná takřka celý svět: byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. Po desetileté tvůrčí odmlce se tato významná spisovatelka, původem Maďarka avšak píšící francouzsky, vrací na scénu. L´Analphabète (Analfabetka) je její první výhradně autobiografické dílo.

Kristofová se narodila roku 1935 v Maďarsku, ve Švýcarsku žije od roku 1956. Dlouho tu pracovala v továrně, francouzsky se naučila až během zdejšího pobytu. Psala zprvu pro divadlo, roku 1986 vyšel její první román, Le Grand cahier (Velký sešit). Získal cenu „Livre Européen“ a Kristofová se rázem proslavila. Na Velký sešit navázaly La preuve (Důkaz) a Le troisième mensonge (Třetí lež) - česky vyšel Důkaz a Třetí lež v překladu D. Janderové a J. Machonina v Mladé frontě, 2001). Ústředním tématem celé trilogie jsou osudy dojčat: dětství prožívané za války a následný život v exilu. Čtvrtý román, Hier (Včera), Kristofová vydala roku 1995, opět se točí kolem hledání identity.

Analfabetka
Jedenáct kapitol této útlé knížky vypráví jedenáct zastavení ze života Agoty Kristofové od raného dětství v Maďarsku po zaslání rukopisu prvního románu nakladateli. Materiální chudoba po válce, život v internátě, Stalinova smrt, mateřský jazyk a nepřátelský vpád němčiny, poté ruštiny do jeho panství, útěk mladých manželů do Rakouska, příjezd do švýcarského Lausanne už s dítětem na ruce, všechny ty peripetie Kristofová popisuje s humorným nadhledem. V krátkých větách, pádnými slovy mistrně vystihuje jednotlivé příhody, dokáže z nich vždy vytěžit něco vtipného.

Kniha se otevíra vzpomínkou na čtyřleté děvčátko, jež se ve třídě svého otce učitele naučí číst a s radostí se oddává četbě. Po válce ale přichází i do škol nepřátelská ruština, rusky se mluví i myslí všude. Ve čtrnácti otce zavřou, Agota odchází do internátu. Všude vládne strašná chudoba. Agota hledá únik v psaní. Píše si deník, zkouší první scénky pro pobavení kamarádek… V padesátém šestém utíká za hranice, nikoli z politického přesvědčení, jen následuje svého manžela. Odchod z vlasti pro ni znamená konec náležitosti k nějakému národu. Dlouho ji bude pronásledovat otázka, jak by její život vypadal, kdyby neodešla. Příchod do Švýcarska znamenal samotu, odloučení, rozvrácenost. Pobyt mezi uprchlíky, dřinu v továrně. Psaní se může věnovat jen o nedělích. Nejprve musí zdolat nový jazyk, ona, jež četla od čtyř let, si připadá jako analfabetka…

Závěr životního příběhu známe. Slavná spisovatelka, autorka divadelních a rozhlasových her. Po této překvapivě veselé, živé knížce se čtenáři prý mohou těšit na další: příští rok má vyjít soubor dosud nepublikovaných textů Agoty Kristofové.

 

© Jovanka Šotolová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 72 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

49%čtenáři

zhlédnuto 2837x

Inzerce
Inzerce