Alejandra Pizarnik je jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších argentinských básnířek druhé poloviny 20. století. Narodila se v roce 1936 v Buenos Aires. Vystudovala literaturu a filozofii na buenosaireské univerzitě a později malbu u Juana Batlle Planase. V letech 1960-1964 žila v Paříži, kde se věnovala novinářské a překladatelské práci. Na Sorboně studovala dějiny náboženství a francouzskou literaturu.

Po návratu do Buenos Aires publikovala své tři hlavní knihy: Los trabajos y las noches (Práce a noci, 1965), Extracción de la piedra de locura (Výtažek z kamene šílenství, 1968) a El inferno musical (Hudební peklo, 1971).

V roce 1972 básnířka spáchala sebevraždu.