Margaret Atwoodová
Atwood, Margaret

Margaret Atwoodová

Atwoodová je dnes bezesporu nejznámější a nejúspěšnější kanadskou autorkou.

Kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová se narodila 18. 11. 1939 v Ottawě a dnes je bezesporu nejznámější a nejúspěšnější kanadskou autorkou vůbec. Vedle zatím jedenácti románů a několika povídkových souborů vydala také řadu knih pro děti, básnických sbírek a esejů. V češtině známe zatím z překladů sedm románů a dvě povídkové knihy.

Její nejlepší romány však na český překlad bohužel stále čekají; mám na mysli zejména temnou utopickou sci-fi Příběh Služebnice, jejíž filmovou verzi režiséra Volkera Schlöndorffa z roku 1989 nedávno uvedla Česká televize (pro zájemce uvádím, že román vyšel v roce 2001 slovensky jako Príbeh Služobníčky), historický román Alias Grace dle skutečných událostí o dívce, odsouzené za vraždu svého pána a jeho milenky v polovině 19. století v Kanadě, či zatím poslední román Oryx a Crake, který se opět vrací k žánru utopické sci-fi. Nakladatelství Mladá fronta již od roku 2002 slibuje vydání jejího třetího románu Paní Pýthie.

Atwoodová získala v roce 2000 prestižní Booker Prize za román Slepý vrah a ještě čtyřikrát byla v užší nominaci na tuto cenu (za romány Příběh Služebnice, Kočičí oko, Alias GraceOryx a Crake). Letos o ní řada novinářů hojně spekulovala jako o možné nositelce Nobelovy ceny za literaturu (kterou nakonec získala Rakušanka Elfriede Jelineková).

Ve svých poněkud temných či temně ironických románech se Atwoodová zabývá především vztahy mezi mužem a ženou, rodinným životem a postavením ženy ve společnosti v současnosti, minulosti, ale i v budoucnosti. Romány vynikají formální nápaditostí, vypravěčskou rafinovaností, poetickým jazykem a psychologickou drobnokresbou, z níž vystupují přesvědčivé a životné postavy se svými bohatými příběhy, problémy i charaktery. Autorka se nevyhýbá ani kritickým postojům, a to i ve svých pesimistických vizích budoucnosti. Její knihy jsou čtivé a čtenářsky velice vděčné a přitom nepovrchní a nutící k zamyšlení. Chladný odstup, který si autorka zachovává, jí umožňuje nadhled nad příběhy i postavami a kousavý humor. Většinou bez sentimentu a přikrašlování dokáže zachytit složitou realitu dneška s nenápadnou, ale trvalou nadčasovostí.

Přehled díla (pouze romány a povídkové soubory /označené */):
The Edible Woman (1969; Žena k nakousnutí, č. 1998)
Surfacing (1972; Z hlubin, č. 1998)
Lady Oracle (1976; Paní Pýthie, č. vydání se chystá)
Dancing Girls* (1977)
Life Before Man (1979; Muzeum zkamenělin, č. 2002)
Bodily Harm (1981; Ublížení na těle, č. 1989)
Bluebeard’s Egg* (1983; Modrovousovo vejce, č. 2002)
Murder in the Dark* (1984; Hra na vraha, č. 2004)
The Handmaid’s Tale (1985; Příběh Služebnice, slov. 2001)
Cat’s Eye (1988; Kočičí oko)
Wilderness Tips and Other Stories* (1991)
Good Bones* (1992)
The Robber Bride (1993; Loupení jehňátek, č. 1995)
Good Bones and Simple Murders* (1994)
Alias Grace (1996)
The Blind Assassin (2000; Slepý vrah, č. 2001)
Oryx and Crake (2003)

Portrét

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Richard Olehla,

"Přežívá nejsmutnější"? To je ovšem titul, který s obsahem románu příliš nesouvisí... Any hints?

Jan Vaněk jr.,

Nejsmutnější, pokud jsem to nezapomněl i napočtvrté.

Jan Vaněk jr.,

Však říkám, že bude úplně jiný; podíval jsem se podruhé a zapomněl zas, i když míň - nějak jako "Přežívá nej[... nějaký superlativ]".

Richard Olehla,

Jen připomínám,že doslovný název zní "Přímorožec a chřástal", kterýžto název zřejmě český nakladatel nevyužije. Ten román podle mého není špatný, ale Atwoodová umí lepší.

Jan Vaněk jr.,

Oryx and Crake má taky v nejnovějším edičním plánu (na příští rok, tištěném; na webu jsem ještě nic nenašel) MF pod úplně jiným názvem, který jsem zapomněl.