Vidmar, Maja
Ob vznožju

ukázka beletrie zahraniční

Dívám se umíněně / do týla, kam / padají prameny vlasů...

Maja Vidmarová: Ob vznožju (Na úpatí, 1998)

Věčnost
Dívám se umíněně
do týla, kam
padají prameny vlasů,
a na prsty, kam...
Všechno skončí,
až prohlédnu
na okamžik odvrácena
jinam.

V noci
Proč s menším
než s bohem,
proč jinde
než v záblesku,
jak jinak přeci
než navždy.

Mé ruce jsou tak ošklivé,
má smrt tak nablízku,
můj strach tak převelký.

Vždyť nemohu jinak
než s bohem,
nemohu jindy
než v noci,
nelze jinak
než teď.

Dutý bůh
Milý bože,
jsi dutá žena, jsi
všude kolem.

Máš nás,
abys miloval, ale
tvá láska bolí.

Jako její
mstitel odloučení
mi připadáš.

Obava
Kéž strach hladce uteče,
kéž nekrabatí kůži mrazení
kéž neuslyší ozvěnu
v hlavě než obavu.

Kéž strach odteče vodopádem,
kéž krouží,
kéž nenajde úlevu
v srdci než strach.

Když poslechneš strach
znějící v hlavě, že touží,
zastaví se.
Nože se mihnou,
a odkrojí si maso, ze srdce.

Léda
Jak asi vydrží
labuť v těle,
že nezešílí
každým pohybem
a prožije ještě
výbuch jiného
vrcholného výkřiku!

Teď už nevydrží
bez labutě v těle.
V královském pachu
opadlé rozkoše
popadne bílé pero
neuchopitelného,
které se jen jednou dotkne.

Návrat
Stane se, že teče
blízko,
že přiteče
k tvým nohám -
krev,
která tekla po světě
kolem.

Oheň
Proč je tak kruté,
lásko,
že jsem už
třikrát umřela.
Plamen vyšlehl
z vlasů,
kůže se škvařila
a nehty se
vpily dovnitř.
Zahřej mě něžněji,
lásko, pohleď,
snad jsem ještě živá,
počtvrté zranitelná.

Mladý bůh
Mladý bože, krásy
se neboj, srdce otevři,
a větší kusy odlamuj,
jak mají muži ve zvyku.
Nezůstane ti nic.
Nic se směje naposled.

Vyšlo: Na východ od Aše, 2003

 

Diskuse

Vložil: Michael Alexa, 09.05.2012 12:09
Vidmar, Maja: Ob vznožju
!!
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1933x

Inzerce