Wolf, Christa: Ein Tag im Jahr

Wolf, Christa
Ein Tag im Jahr

recenze beletrie zahraniční

Když v roce 1960 vyšla v moskevských Izvestijích výzva ke spisovatelům celého světa, aby popsali jeden den v roce svého života – 27. září – jedním z těch, kdo reagovali, byla i Christa Wolfová z Halle. Zatímco ostatní se účastnili jen jedenkrát, Wolfová pokračuje v zachycení 27. září v roce dodnes.

 

Ein Tag im Jahr Christy Wolfové
Christa Wolf: Ein Tag im Jahr. 1960-2000, vázané, Luchterhand: Mnichov, 655 stran

Když v roce 1960 vyšla v moskevských Izvestijích výzva ke spisovatelům celého světa, aby popsali jeden den v roce svého života – 27. září – jedním z těch, kdo reagovali, byla i jednatřicetiletá Christa Wolfová z Halle, tehdy začínající svou literární dráhu. Zatímco ostatní se účastnili jen jedenkrát, Wolfová pokračuje v zachycení 27. září v roce dodnes. Sbírka jejích „dnů roku“ 1960 až 2000 vyšla knižně pod titulem Jeden den v roce v roce 2003 v autorčině domovském nakladatelství Luchterhand.

Příznivci Christy Wolfové obvykle nejvíc oceňují její schopnost popisovat všednost života a Jeden den v roce přibližuje, jak tento literární žánr vzniká. Z výstavy k autorčiným pětasedmdesátinám v berlínské Akademii umění v dubnu tohoto roku je zřejmé, že Wolfová je posedlá sbíráním drobností, což byl její způsob boje proti každodennímu zapomínání; schovávala si například i objednací lístky ze Státní knihovny při rešerším ke Kassandře. „Znovu a znovu mě děsí, jak rychle a kolik toho člověk zapomene, když si všechno nezapíše. Ale na druhou stranu: Všechno si zapisovat by nebylo realizovatelné.“ (1960, str. 9). Wolfová si krom čtyřiceti 27. září vede i běžný deník. Je vášnivou epistolografkou: důkazem budiž korespondence s mj. Annou Seghersovou a Brigitte Reimannovou.

Autorka v úvodu tvrdí, že její každoroční zápisky nebyly určeny veřejnosti. Přesto má čtenář pocit, že byly psány pro publikum; některé záznamy mají silněji deníkový, telegramový charakter, jiné jsou reflexivnější. Tím se vynořuje otázka: jak vzniká literatura? Kudy vede hranice mezi strohým popisem dne, politickou úvahou a literaturou? Kdy se ze čtenářské zvědavosti, jak vypadá všední den slavné spisovatelky, stane čtenářské potěšení? Knihu nelze chápat jako „dějiny všedního života průměrného východoněmeckého občana“. Wolfovi patřili k elitě NDR, neměli problémy ani s bydlením, ani se vstupem dcer na univerzitu. Přesto skýtá Jeden den plastický pohled na zmizelý východoněmecký všední den, s jeho produkty, chováním, konflikty a očekáváními. Nelze rozdělit Jeden den v roce na silnější a slabší pasáže. Markantní v knize je proměna mladé horoucí komunistky ve kritickou osobnost o čtyřicet let později.

Jeden den v roce se dá číst jako osobní politická historie Německa. Wolfová byla celý život politicky angažovaná. Na počátku byla 2. světová válka a útěk její rodiny z Landsbergu (dnes Gorzów). Tyto traumatizující zkušenosti zpracovala v románu Vzory dětství (Kindheitsmuster, 1976). Wolfová byla členkou vedení vedoucí politické strany SED, byla ve vedení Svazu spisovatelů NDR. Vystřízlivěla po roce 1968, a naprostý zlom nastal s koncem benevolentní kulturní politiky SED po Biermannově vyhoštění (1976). Spisovatelka celý dospělý život věřila v socialismus jako spravedlivější alternativu společenského řádu, a i když měla později pochyby, nikdy neemigrovala do tehdejší NSR.

Jeden den v roce dává nahlédnout do hluboce vnitřního německo-německého konflikt konsensního člověka, který na vkus některých lidí zašel příliš daleko. Této kritiky si je Wolfová vědoma, a je pro ni bolestná. Sama na sebe stěžuje, že neumí odmítat, a proto se společensky angažuje ve záležitostech, které ji stojí čas, jenž tolik potřebuje ke psaní. Jenže Wolfová byla vychována v duchu své doby jako spisovatel, jenž musí plnit důležitou společenskou roli.

Wolfová zmiňuje své široké společenské kontakty v NDR, po celé východní Evropě i po celém světě. Není prosta autorské ješitnosti a špatně snáší negativní kritiku. Živě se zajímá, co je v literatuře „moderní“. Nezastírá, že akceptovala usnesení politbyra SED o roli spisovatelů ve společnosti, o přikázané literární formě a stylu. Například v 60. letech manželé Wolfovi diskutovali nad korespondencí Lenina s Gorkým. Ale když SED propagovala literární měřítka 19. století a podporovala „regionální“ literaturu, Wolfová rozpoznala, že tento trend vede k provincialitě a netajila se tím. Za to si vysloužila tvrdou kritiku románu Rozdělené nebe (Der geteilte Himmel, 1964). To a mnohé jiné bylo tématem rozhovorů s kolegy z celého světa, a tak čtenář najde v knize zmínky o spoustě zajímavých osobností. Výsledkem deníků jsou časosběrné memoáry psané formou 40 denních zápisků, tudíž zachycují autentický názor té doby, onoho dne a rok. Nejde o událostí viděné s odstupem 40 let, kdy je každý generálem po bitvě – o to je to autentičtější, protože je zachycený „čerstvý stav mysli“ nebo „původní, tj. tehdejší názor“, nikoli korigovaný lety a zkušenostmi a snahou rehabilitovat se.

Autorčin manžel Gerhard Wolf zpracoval vysvětlivky ke každému roku, které usnadňují orientaci v tomto „Who is who kultury Východního bloku“, - i tak by se Jeden den v roce mohl číst. Škoda jen, že chybí jmenný rejstřík, což je pro literaturu tohoto žánru dost důležitý nástroj.

Last but not least: Jeden den v roce ukazuje v druhém či třetím plánu, jak moc je pro spisovatelku důležitá rodina a partner. Gerhard Wolf je životní opora a součástí „instituce Christa Wolfová“, jíž se spisovatelka stala. Ona tvoří a žije psaním; praktický život organizuje manžel. Nelze nevzdechnout: Kolik mužů je k tomu ochotných? Na konci knihy má čtenář pocit, že zná Christu Wolfovou osobně. Natolik je její kniha autentický a poctivý autoportrét a zároveň intimní kronika čtyřiceti 27. září.

psáno pro Přítomnost

 

© _______
článek vyšel v _______
na iLiteratura.cz se souhlasem _______

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 97 čtenářů.

Diskuse

Vložil: hajkova@terezinstudies.cz, 15.01.2005 17:19
Wolf, Christa: Ein Tag im Jahr
Mila Libo, tady uz Wolfova vysla, jen abys vedela. Ale poznamenali, ze to je pro Vas. Srdecne zdravi Tvoje Anka
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

54%čtenáři

zhlédnuto 2187x

Inzerce